husqvarna

Inspirace severským bydlením: Naučme se vážit si světla a přírodních materiálů

Pod pojmem „severské bydlení“ si nemusíme představit pouze jedněmi vyzdvihovaný a druhými zatracovaný nábytek švédského řetězce IKEA. I u nás se najde stále více nejen designérů, ale i architektů a projektantů, kteří se nechávají inspirovat do jisté míry unikátním uvažováním o pojetí a funkci prostoru, jenž se může projevovat jak v podobě interiéru, tak v celkovém přístupu ke stavbě rodinných či menších bytových domů. Přírodní podmínky, historie, ekonomický vývoj, ale i odlišná kultura a vztah k okolnímu životu – to vše přispívá ke specifičnosti severských staveb a to je také důvodem, proč se některé prvky severské architektury stávají trendem i pro současné stavby v Česku.

 

Pusťme světlo do domu, zimu nechme venku

Neoddiskutovatelnou roli v uvažování o prostoru a dispozici domů severně od dánsko-německé hranice hraje přirozeně počasí. Dlouhé a tmavé zimy se zákonitě podepíší na tom, že na léto se seveřané těší více, než obyvatelé zbytku Evropy, a také si ho dokáží intenzivněji vychutnat. V souvislosti s tím jsou trendem moderních domů v Dánsku či Švédsku výrazné prosklené plochy umožňující pronikání slunce co nejhlouběji do útrob domu. Této „strategii“ zachytávání slunce by spolu s volbou opláštění mělo být přizpůsobeno i minimum vnitřních stěn a velké otevřené prostory, ve kterých se světlo nebude zbytečně tříštit.

uz4ukztmm9tqxp6az94a.jpg

Na jednu stranu by v podmínkách drsné Skandinávie byla škoda nevyužít to málo skutečně teplých a slunečných dní a nepustit si během nich do interiéru co nejvíce světla. Stejně jako jsou ale severské stavby ovlivněny touto schopností plně se radovat z příznivého počasí, zákonitě musí odrážet i respekt k často drsné a nevyzpytatelné přírodě a poskytovat ochranu ve dnech, kdy počasí zdaleka tak příznivé není.

 

„Pokud v klimaticky ne úplně příznivých podmínkách vyprojektujete dům, který počítá se širokými panoramatickými okny, prosklenými plochami nebo francouzskými okny, musíte zároveň myslet na jejich kvalitní provedení tak, aby nedocházelo k tepelným ztrátám. Ruku v ruce s tím jde robustnost celé hrubé stavby, která musí dlouhodobě odolávat extrémnímu počasí,“ říká Pavel Trtík, ředitel divize Skeletsystem společnosti Goldbeck. Právě technologii Skeletsystem stále častěji využívají investoři inspirující se severskými trendy.

 

Výhledy do krajiny nahrazují televizi

Dalším z trendů, kterým odpovídají jak výrazné prosklené plochy, tak co nejjednodušší vnitřní dispozice s minimem členících prvků, je co možná nejpřirozenější propojení interiéru a přírody. Obzvláště na místech s výhledem do zeleně nebo na okolní krajinu (která nemusíme hledat jen u finských jezer, ale i kousek za Prahou či jakýmkoli jiným českým městem) jsou u novostaveb populární právě prostory přizpůsobené nádherným výhledům, a to pokud možno z co nejvíce míst v domě.

 

Překážkou přitom nemusí být ani pozemky na nepříliš populárních severních svazích, které dokáží navodit podobné podmínky, jaké panují v některých částech Skandinávie. Variabilita například právě zmiňovaných skeletových konstrukcí totiž umožňuje umístit okna a prosklené plochy tak, aby zachytily co nejvíce slunce na místech, kde je potřeba si slunečních paprsků vážit.

 

„Pro stavbu v podobných podmínkách jsou navíc ideální konstrukce, které se dokáží dokonale přizpůsobit členitému pozemku, a to včetně projektů ve svahu s výraznějším sklonem. Základní deska Skeletsystemu je umístěna pouze na bodových podpěrách a nevyžaduje tak složitější zemní práce. Prostor vzniklý pod ní navíc ve svahu plní funkci suterénního patra a je možné ho využít například pro technické zázemí domu, jako je prádelna nebo sklep, případně u luxusnějších domů třeba sauna či fitness,“ doplňuje Pavel Trtík.

 

Stavbám vládnou přírodní materiály

Severské architektuře stále vládnou přírodní a zároveň snadno recyklovatelné materiály, jakými jsou dřevo, ocel a sklo. Dřevo je i v současnosti hlavním stavebním materiálem téměř pro 90 % domů ve Skandinávii a tento trend pomalu zasahuje i střední Evropu. V Česku tvořily dřevostavby v roce 2014 přibližně 14 % všech nových domů. Skandinávské domy s oblibou využívají ocelové opláštění na namáhaných severních či návětrných stranách, zatímco zbytek pláště tvoří právě dřevo či sklo. Podobný styl vyžaduje v první řadě základní konstrukci, která architektům a projektantům podobně variabilní využití různých materiálů umožní.

 

„Skeletové konstrukce jsou v severských zemích v poměrně velkém množství využívány nejen pro samostatně stojící rodinné domy, ale i v rámci městské zástavby, kde hraje roli nejen zmiňovaná variabilita, ale i výrazně rychlejší proces hrubé stavby. Tuzemští architekti, kteří se se jezdí do skandinávských zemí inspirovat, si pomalu začínají podobný styl stavby osvojovat, a to jak pro dřevostavby, tak pro klasické zděné domy,“ uzavírá Pavel Trtík.