Komatsu potřebuju Bagr

Nejjižnější stavba české E55 a celé české dálniční sítě u hranice zahájena

Uzavřeme v roce 2031 mezery na dálniční trase E55 středem Evropy?

Dokončení jihočeské D3 a rakouské je S10 zase blíže! Jak v roce 2025 oslavíme 50. výročí existence silnice E55?

Jak jsme psali před rokem, byl rok 2023 na D3 a S10 rokem soutěží. Dvě soutěže ještě pokračují, ale dva úseky získaly dodavatele a bylo zahájeno! Na D3 u Dolního Dvořiště k hranici a na S10 od Freistadtu. Dálnice D3 bude letos během několika měsíců při souběhu staveb zase největší české dálniční staveniště v délce až 44 km. Blíží se zprovoznění dalších 28 km D3 až před Kaplici a také zahájení posledních 12 km jihočeské D3 od Kaplice k Nažidlům. Z pohledu celého tahu silnice E55 Českem však dokončením jihočeské D3 práce na „E padesát pětce“ nekončí. Slovy klasika: „Toto není konec! Není to ani začátek konce, ale mohl by to být konec začátku.

Za začátek konce mnohaleté práce v přípravě a realizaci české dálniční E55 budeme moci považovat až pokrok přípravy a zahájení staveb středočeské D3 a dokončení východního segmentu Pražského okruhu D0. Podaří se to do roku 2031? Podívejme se podrobněji na celou trasu E55, na to, co se podařilo za posledních 10 let a co na E55 ještě české dopravní stavitelství čeká.

Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT, a.s.

E55 jako evropská hlavní silnice s mezinárodním provozem

V příštím roce nás čekají dvě velká evropská dopravně-silniční výročí. Uplyne 75 let od první Deklarace, která stanovila pro celou Evropu systém E-silnic (1950) a 50 let od následné Dohody AGR, která celoevropský systém upřesnila (1975) a jež je dodnes po téměř třiceti změnách v platnosti. Tato přicházející výročí ve vazbě na sledování dostavby E55 v ČR jako jedné z hlavních evropských E-silnic je příležitostí k uvedení poznámek, pro které není jindy prostor, ale které s celou koncepcí dálniční sítě ČR a tahu E55 souvisí.

Tah D3 až po hranici s Rakouskem včetně východního segmentu Pražského okruhu D0 na severu a rakouské rychlostní silnice S10 na jihu je součástí „silnice s mezinárodním provozem“ (dále jen E-silnice), a to pod číslem „E55“. Zelené označení E-silnic známe z celé Evropy, tedy nejen v členských státech EU. Nejde jen o právní akt orgánů EU s platností jen pro členské země EU. Už 5 let po druhé světové válce v roce 1950 vstoupila v platnost první „Deklarace o výstavbě hlavních silnic s mezinárodním provozem[1] (Deklarace) dohodnutá v rámci jediné poválečné celoevropské mezivládní platformy, a to Organizace spojených národů (OSN), konkrétně Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN)[2]. V přílohách obsahovala:

(I) seznam hlavních, odbočných a spojovacích E-silnic,

(II) parametry pro budování kapacitních/rychlostních E-silnic,

(III) značení formou zelené tabulky s písmenem E a číslem silnice.

Československo (ČSSR) ratifikovalo Deklaraci až po 23 letech (1973)! Tj. až 2 roky po zprovoznění prvního úseku D1 (1971). Pro E55 je zásadní, že již tehdy byla v Deklaraci celá česká trasa uvedena jako „hlavní silnice“, a to z Berlína do Prahy (E15) a z Prahy přes Linec do Itálie (E14). Toto značení bylo používáno na českých silnicích a v mapách až do konce 80. let.

V roce 1975 číslování i vedení E-silnic reorganizovala navazující „Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR)[3] (Dohoda AGR). Dohodu AGR v následujícím roce ratifikovalo sedm zemí, včetně sousedního Rakouska a Polska, ale také Velké Británie či Švýcarska. ČSSR s ratifikací opět otálela dalších 11 let (1986), s platností pro ČSSR od roku 1987, tj. pouhé 2 roky před změnou režimu.

Celá trasa silnice s mezinárodním provozem E55

Systém E-silnic, organizace, číslování, plánování. ČR v centru systému

Systém E-silnic pokrývá celou Evropu a zasahuje až do Asie, protože (i) členem EHK OSN byl tehdy celý Sovětský svaz a síť E-silnic pokrývá i území nástupnických států, (ii). Dohodu AGR ratifikují postupně i další země jako např. Turecko. Vedení E-silnic zahrnuje i trasy trajektů, což umožňuje vedení hlavních silnic v ortogonálním systému.

Číslování E-silnic je přesně organizováno, číslovkou 0 končí hlavní silnice západ-východ (Z-V) a číslovkou 5 hlavní silnice sever-jih (S-J). Je devět hlavních silnic Z-V (E10-E90) od severu ke Středomoří, je devět hlavních silnic S-J (E05-E95) od Atlantiku po spojnici Petrohrad-Oděsa (další jsou už více na východ a jihovýchod). Z popisu a z mapy je jasné, že ČR, potažmo Praha je v sytému E-silnic položena jako zásadní silniční křižovatka do samotného centra evropské části systému, kde se křižují centrální hlavní silnice E55 a E50[4], navíc ještě s hlavní silnicí E65.

Systém E-silnic je vymezen souběžně s činností orgánů EU, které plánují v rámci EU budování tzv. sítě TEN-T. Pro rozvoj, modernizaci a výstavbu E-silnic existují také cyklicky revidované plány EHK OSN pod názvem TEM Master plan (Trans-European Motorway), kde figurují i plány ČR vč. tahu E55. Jednání se zúčastňují i zástupci MD ČR.

Na hraniční přechod Wullowitz po silnici 310 ještě 13 km, tedy přesně ještě zbývá od Freistadtu dokončit 16 km nové S10. A tím má Rakousko celou E55 v dálničních parametrech. V Česku na E55 zbývá 128 km.

Deficity v tzv. východní Evropě a v ČR, zpoždění přetrvává

Dohodou AGR, resp. předchozí Deklarací byly již od 50. let minulého století stanoveny pro budování E-silnic přísnější parametry, de facto požadavky na silnice rychlostního/dálničního typu přednostně směrově oddělené s mimoúrovňovými křižovatkami. Je skutečností, že převážná část hlavních E-silnic v tzv. západní Evropě byla vybudována jako dálnice. Je to logické, E-silnice byly položeny v systému tam, kde byly hlavní dopravní směry národní a mezinárodní dopravy a kde státy předpokládaly v 2. pol. 20. st. po světové válce vybudovat páteřní dálniční síť. Bohužel z hospodářských důvodů výstavba dálnic v tzv. východní Evropě (i) byla výrazně opožděna, (ii) postupovala nesmírně pomalým tempem (v ČSSR od 70. let cca 30 km/rok oproti Rakousku s cca 50 km/rok) a současně pak z geopolitických důvodů (iii) nebylo možné propojení přes tzv. železnou oponu do západní Evropy (na Rakousko a západní Německo) a (iv) prioritně v rámci ČSSR bylo záhodno budovat naopak východním směrem napojení Slovenska. Země východní Evropy obecně vstoupily do období po pádu železné opony po roce 1990 s obrovskými deficity na dálniční síti, resp. téměř s absencí dálničního systému E-silnic. To platilo i pro ČSSR.

Toto je světlo na konci tunelu Pohůrka v únoru 2024. Je to „dobré světlo“ i pro jeho zprovoznění na konci roku 2024? A třeba je to i „dobré světlo“ pro dokončení celé E55!

Bohužel však v ČSFR po roce 1990, resp. v ČR po roce 1993, nedošlo k zásadnímu obratu v rychlosti budování dálniční sítě (tehdy ještě sítě dálnic D a rychlostních silnic R). I v této době až do roku 2010 bylo průměrné tempo zprovozňování dálnic (D+R) jen cca 30 km/rok. V roce 2010 tak ČR mělo 1160 km dálniční sítě (D+R), což byla délka dálnic (D+R) v Rakousku v roce 1982. Tj. v roce 2010 zpoždění 28 let za Rakouskem. To se zdá být neuvěřitelné! Přitom počtem obyvatel a rozlohou jsou obě země srovnatelné. V 80. letech dokonce stavěli v Rakousku na české poměry neskutečným průměrným tempem 70 km/rok, kdy bylo dosahováno doslova rekordů zprovoznění v roce 1985 (138 km) a 1986 (110 km)[5].

Důsledky zpožďování výstavby dálničních E-silnic v ČR, situace E55

Dodnes i po 74 letech od přijetí první Deklarace k E-silnicím, jsou důsledky zpožďování patrné právě na hlavní E-silnici E55 – úzká hrdla na průtazích obcemi a městy, kongesce, nebezpečné bodové závady a dopady na osídlení i obyvatele. Extrémní situace na průtazích městy Planá n/L, Soběslav nebo Sezimovo Ústí byla odstraněna před 11 lety realizací stavby D3 Tábor – Veselí n/L (2013), průtah obcemi Borek, Hrdějovice před 7 lety stavbou D3 Borek – Úsilné (2017) a průtah krajským stotisícovým městem Č. Budějovice a obcemi Litvínovice, Planá bude vyřešen v úseku Úsilné – Kaplice-nádraží snad letos zprovozněním staveb D3 0310/I, 0310/II a 0311 (2024). Dořešení posledních průtahů k hranici i nebezpečné „silnice smrti“ u Nažidel proběhne dle plánu za 2 roky zprovozněním stavby D3 0312/I (2026). Ale jsme již blízko, stavba je před zahájením. Z celkového pohledu E55 však chybí dokončit ve středních Čechách nahrazení silnice I/3 středočeskou D3 (58 km) a v pražské aglomeraci odklon dopravy na východní segment Pražského okruhu D0 (26 km).

Na středočeské D3 (58 km) proběhl v letech 2022-2023 náročný podrobný geotechnický průzkum zahrnující tisíce vrtů (v průměru 40-50 sond/na 1 km), a to až do hloubky 100 m. Na něj v tomto roce navazuje realizace průzkumových štol pro tunely Luka a Kamenná Vrata v celkové délce 3 km a průzkum pro most Sázava.

E55 jako centrální dálniční evropská trasa S-J v jednotlivých zemích a v ČR

Je i dnes smutnou skutečností, že silnice E55 jako hlavní evropská E silnice položená centricky do středu Evropy a propojující sever s jihem a Balt s Jadranem není dodnes na území ČR dokončena v dálničních parametrech (dokončeno 58%). Vedení E55 je na přiloženém obrázku (i) na zákresu Evropy, (ii) detail vedení v ČR s dalšími E-silnicemi ve výřezu originální mapy EHK OSN (UNECE, 2007)[6].

Trasa silnice s mezinárodním provozem E55 a detail vedení v ČR. (Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem /AGR/ z roku 1975)

Silnice E55 je vedena ze švédského Helsingborgu do řecké Kalamaty. V této trase se udává vzdálenost cca 3 300 km. Délka kontinentální E55 mezi trajekty (německý Rostock – italské Brindisi) činí cca 2 300 km, kde prochází čtyři státy: Německo (cca 500 km), ČR (cca 300 km, nejkratší úsek), Rakousko (cca 400 km), Itálie (cca 1 100 km). V Německu vede trasa 100% po dálnicích. V Itálii ve 100% po silnicích dálničního typu (v úseku Venezia-Mestre – Ravenna – Cesena je možné využít souběžné dálnice A13-A14), v Rakousku po dálnicích z 96% (zbývá 16 km), ale v ČR, na nejkratším úseku ze všech čtyř zemí, byla dosud doprava v trase E55 převedena ze silnic na dálnice jen z 58% (zbývá 128 km).

Výstavba dálniční E55 v letech 2014-2024

Pro doložení situace budování dálničního tahu E55 v ČR byly zpracovány dvě tabulky a dva zákresy. Souhrnná tabulka 1 sice dokládá nedokončený stav tahu E55 v ČR oproti ostatním zemím, současně však také pokrok, kterého bylo v ČR dosaženo za 10 let mezi lety 2014-2024, resp. též v Rakousku. Tabulka 1 je dostatečně vypovídající a uvádí i podrobnosti k nedokončeným úsekům E55 k 01/2024 na D0, D3, resp. i rakouské S10. Tabulka 1 nahrazuje popisný text a poskytuje spolu se zákresy rychlou orientaci a součty délek v km. V dalším textu se věnujeme spíše momentům, které ovlivnily výstavbu na E55 během 10 let v období 2014-2024 vč. počáteční situace v roce 2014, resp. od roku 2010.

Zákres postupu přípravy a realizace staveb na české trase E-silnice E55 mezi lety 2014–2024 s aktuálním stavem (viz tabulka 1)

Tabulka 1 – Pokrok v délce zprovozňovaných úseků/staveb E-silnice E55 mezi lety 2014 - 2024
dle jednotlivých dálnic v ČR a Rakousku (k tomu uvedené zákresy 2014 a 2024)
(rok 2024 podrobněji v členění: ve stavbě – ve výběrovém řízení – v přípravě – plán realizace)
*Poznámka: stavba 0312/II zahrnuje v tabulce pro zjednodušení i tzv. „hraniční úsek“ v délce 383 m, který bude realizován až souběžně s posledním úsekem rakouské S10 Rainbach – Wullowitz st. hr.

Tabulka 2 – Časový postup/plán dokončení dálničního tahu E-silnice E55 do roku 2031

Výchozí situace v letech 2010-2014

Je potřeba připomenout situaci, která nastala v roce 2010 v ČR v dopravním stavitelství za ministra Bárty, kterému se za rok podařilo zablokovat, a tak o několik, často i o mnoho let, zdržet některé dopravní stavby národního i mezinárodního významu. To se tehdejší vládě nepodařilo napravit ani po jeho odchodu. Příprava staveb se propadla, často zastavila. Na stát dolehly dopady globální krize, ale v jiných zemích se výstavba dopravní infrastruktury stabilizovala, někde dokonce akcelerovala, např. v Polsku. České dopravní stavebnictví se vzpamatovávalo několik let. Titulky v odborných médiích a na konferencích dokazovaly, do jaké několikaleté krize se stavebnictví dostalo: „Radikální škrty? Propad stavebnictví nezadržitelně pokračuje“, „Rok 2013: Další promarněná šance“, „Rok 2014: Rok promrhaných příležitostí.“. Situaci vystihl v roce 2014 prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR V. Matyáš:Stavebnictví nebylo pro předchozí vládu předmětem jejího prioritního zájmu. Nereagovala na výstražné signály a požadavky na opatření ke zmírnění následků krize, které předkládal náš svaz.“ V roce 2015 došlo u mnoha staveb k pozastavení přípravy v důsledku novely „zákona EIA“. Ta zneplatnila mnohá stanoviska EIA vydaná dle staré právní úpravy a musela být zajištěna nová závazná stanoviska EIA (ZS EIA).

Pro tah E55 bylo v období po roce 2014 několik zásadních momentů, které se podařilo prosadit a všem, kteří se o to přičinili, za to patří dík. V tom byl a je základ úspěšného postupu, kdy se podařilo v letech 2014–2024 (i) udržet kontinuální výstavbu na tahu E55 na jihočeské D3, (ii) dokonce touto intenzitou výstavby ke státní hranici pomoci v Rakousku prosadit dokončení S10 při auditu stavebního programu ASFiNAG v roce 2021 vedeném spolkovým ministerstvem klimatu (BMK)[7] a tím (iii) umožnit po 18 letech obnovení přípravy posledního úseku S10 k hranici v roce 2022. Za přípravu staveb D3 od Č. Budějovic ke st. hranici 0310/I-0312/II odpovídala od roku 2015 Správa Č. Budějovice ŘSD pod vedením ředitelky V. Hruškové vč. realizace staveb 0310/I-0311, za realizaci staveb D3 od Veselí n/L k Č. Budějovicím 0308C-0309/III odpovídal Závod Praha ŘSD pod vedením ředitele T. Grosse vč. realizace staveb 0312/I-0312/II.

Podaří se do roku 2031 dokončit na E55 na hranici s Rakouskem propojení dálnice mezi Č. Budějovicemi a Lincem D3-S10?

Základní aspekty a podmínky úspěšného dokončení dálniční E55

Zásadní pro výstavbu národní dopravní infrastruktury je zájem státu jako veřejného zadavatele, tj. vlády a MD ČR včetně osoby samotného ministra. Osobně považuje autor článku za klíčové, že za posledních v tabulce porovnaných 10 let došlo k pozitivní kontinuitě ministrů dopravy ve vládách vedených různými premiéry, a to včetně zajištění financování ze SFDI a z EU, ale též formou PPP (po realizaci D4 zpracování studie pro středočeskou D3 a Pražský okruh D0).

Významná je také úzká spolupráce mezi regionálními představiteli, MD ČR a ŘSD. V roce 2022–2023 navštívil ministr dopravy M. Kupka s hejtmanem M. Kubou spolu s GŘ ŘSD R. Mátlem opakovaně staveniště D3 na kontrolních dnech s cílem dokončení celé D3 a dodržení termínů. Důležitá je i koordinace s přeshraničními partnery, zde zástupci rakouského ASFiNAG i starosty obcí. Je skvělé, že na slavnostním zahájení nejjižnější stavby D3 0312/II v D. Dvořišti dne 9.1.24 promluvili za rakouské přátele a kolegy zástupce ASFiNAG pan L. Lechner i starosta Rainbachu G. Lorenz. Jsou to trendy dobré pro dopravní stavitelství, ale především pro dokončení dálniční sítě ČR a celého tahu E55.

Pokrok výstavby na E55, resp. jihočeské D3 přináší své plody. Jsou každodenně vidět na provozované dálnici a sklízí respekt i v Rakousku, které je v délce dálnic daleko před ČR. Např. „Odhodlání, s jakým Česká republika spojení s Horním Rakouskem realizuje, si vysloužilo u hornorakouského hejtmana T. Stelzera respekt: Jsem ohromen rychlostí, jakou zde probíhá výstavba.' Postup výstavby na české straně je výzvou odpovědným osobám v Rakousku, aby pokročili s realizací 16 km dlouhého úseku S10 z Freistadtu k hranicím.“ (při návštěvě stavby D3 s hejtmanem M. Kubou, zdroj OÖN[9], 28.9.24).

Jihočeský hejtman M. Kuba a hornorakouský hejtman T. Stelzer společně navštívili 26.9.23 staveniště jihočeské D3 (Land OÖ)

Velkou odezvu mělo v H. Rakousku i zahájení stavby D3 0312/II. Bylo jasné, že z pokroku české strany na D3 mají upřímnou radost vrcholní hornorakouští politici, starostové obcí, kteří čekají na dálniční obchvaty S10, i zástupci hospodářské komory, kteří uvádí „S10 bude v Mühlviertelu fungovat jako ekonomická podpora po celá desetiletí. Náš region tak může překonat ekonomické nevýhody 40 let, kdy jsme byli na okraji železné opony.“

D3 0312/II Slavnostní zahájení nejjižnější dálniční stavby v Česku proběhlo dne 9.1.24 u D. Dvořiště za účasti ministra Kupky, hejtmana Kuby, GŘ ŘSD Mátla a zástupců zhotovitele, ale též starosty Rainbachu Lorenze i zástupce ASFiNAG Lechnera

V Rakousku se zajímají jak o dokončení D3 na hranici, tak celé D3 až do Prahy. Ve většině zpráv zasazují dostavbu S10-D3 do celkového evropského kontextu E-silnice E55 v propojení sever – jih, Berlín – Linec, Balt – Jadran. Např.zemský radní G. Steinkellner očekává výrazný nárůst dopravy směrem na Linec mnohem dříve: Proluka u Prahy kamionovou dopravu neodradí. Zásadní jsou pro ně průjezdní tahy v jižních Čechách, které už brzy nebudou problémem. Předpokládá, že od roku 2026 bude silný provoz směřován přes Drážďany, Prahu a Budějovice do Lince a přes Pyhrnautobahn na Jadran.“ (zdroj OÖN[9], 28.9.24), nebo zemský radní G. Steinkellner k tomu dodáváS10 není jen infrastrukturou na vysoké úrovni, která slibuje odlehčení regionální dopravy, ale také symbolem Evropy, která srůstá. V nepříliš vzdálené budoucnosti budou hospodářské oblasti Berlína, Drážďan a Lince těsněji propojeny, za předpokladu realizace východního obchvatu v Linci[8]." (při zahájení stavby S10 Nord A1, zdroj OÖN[9], 4.11.23). Je vidět rozdíl oproti informování na české straně, kde se málokdy pojímá dokončení celé E55 jako jeden dopravně provázaný celek. I když např. hejtman M. Kuba v roce 2021 připomněl alarmující absenci středočeské D3: „nedodělaná D3 je zároveň zoufale chybějícím článkem v rámci evropského dálničního propojení od Baltu po Jadran“. Na to reaguje i tento článek mapující situaci v dokončení D3-S10 a celé české E55 s cílem poukázat na význam E55 pro propojení německé, české a rakouské dálniční sítě a pro evropskou síť E-silnic.

S10 Freistadt – Rainbach (Nord A1) Slavnostního zahájení další stavby S10 na severu Freistadtu se dne 3.11.23 zúčastnili hornorakouský radní pro dopravu Steinkellner, starostové Rainbachu a Freistadtu Lorenz a Gratzl, vrchní představitelé ASFiNAG a další hosté. (ASFiNAG)

Na E55 zbývá zahájit 100 km za 80-100 mld. Kč. Odhodlanost, trpělivost a štěstí…

To znamená do roku 2031 investovat během 8 let průměrně 10-12 mld. Kč (dle zvolené zahloubené/tunelové varianty na D0 520). Podaří se to? Nebo budou dle výstupů studie pořizované ŘSD pro D3 a D0 zvoleny projekty PPP? Podaří se stavby dle plánu zahájit do roku 2027 a dokončit dálniční E55 do roku 2031?

Všechny strany své postupy v přípravě staveb za 10 let zdokonalily, mění se legislativa s cílem urychlit přípravu. Trpělivost, preciznost, soustavnost, odbornost a zkušenost nese plody i ve všech procesech. Nezbývá než popřát všem, kteří budou v dalších 3 až 4 letech dokončovat přípravu posledních staveb české dálniční E55 a které čeká mnoho tvrdé práce, hodně odhodlanosti, trpělivosti a štěstí.

Důležité momenty z realizace jihočeské D3 a rakouské S10 v letech 2014–2024,
které ovlivnily pokrok při dokončení propojení D3-S10 (D3 Tábor – st. hranice a S10 Unterweitersdorf – st. hranice)[10]

(1) Po roce 2010 se podařilo, že stavby na D3 zahájené před rokem 2009 nebyly pozastaveny a byly dokončeny: D3 Tábor – Veselí n/L (2009-2013, 25 km), ale i na rakouské straně S10 Unterweitersdorf – Freistadt (2009-2015, 22 km). Tento pokrok na E55 (téměř 50 km) byl pro další vývoj a pokračování v odhodlání dokončit a propojit jihočeskou D3 a rakouskou S10 zásadní.

(2) Na D3 se podařilo v roce 2015 zajistit financování, dokončit výběrová řízení na dodavatele (VŘ) probíhající od roku 2012 a zahájit hned dvě stavby D3 0308C a D3 0309/III (2015). Ještě v témže roce se podařilo zahájit další stavbu D3 0309/I (2015) a za 1,5 roku byla zahájena ještě stavba D3 0309/II (2017). V průběhu roku 2017 se stavělo na 27 km trasy. Postupně se uváděla do provozu v letech 2017-2019.

(3) V roce 2016 odsouhlasila Vláda ČR uzavření mezivládní dohody o propojení D3 a S10 na česko-rakouských hranicích, kterou podepsal ministr D. Ťok s rakouským ministrem 17.1.17 v Praze a bylo tak vymezeno místo styku obou komunikací.

(4) Pro stavby D3 0310/I a D3 0310/II se podařilo v roce 2017 zajistit nové ZS EIA ve zvláštním režimu (zkráceném) dle novely „zákona EIA“ jako pro tzv. prioritní dopravní záměr „D3 Obchvat Č. Budějovic“, což zachránilo pokračování přípravy a umožnilo dokončení náročné inženýrské činnosti (IČ) a majetkoprávní přípravy (MPP) v hustě zastavěné oblasti Českobudějovické aglomerace. Obě stavby s významnými inženýrskými objekty (hloubený tunel Pohůrka 999,5 m, mostní estakáda přes inundaci řeky Malše 792 m, přeložka elektrizované železniční trati s ocelovým mostem přes dálnici) a enormním množstvím přeložek inženýrských sítí byly zahájeny v roce 2019 v délce 20 km.

(5) Při zahájení stavby D3 0310/I 17.4.19 došlo k podpisu „Memoranda o spolupráci“ při dokončení dálnic D3 a D4 mezi představiteli MD ČR, SK, JK a ŘSD.

(6) Pro stavbu D3 0311 se zneplatněným stanoviskem EIA musel být opakován proces EIA a podařilo se, že již v lednu 2019 bylo vydáno nové ZS EIA a dokončena IČ a MPP. Stavba byla zahájena a tím se v roce 2022 staveniště D3 rozšířilo na délku 28 km až ke Kaplici-nádraží.

(7) I přes do té doby nepředstavitelná opatření v důsledku covidové epidemie se podařilo udržet realizaci staveb a minimalizovat dopady do termínů dokončení. S ohledem na prodloužení doby výstavby na stavbách 0310/I (zahrnující změny výstavby tunelu) i na 0310/II (zahrnující sanace projevů svahové nestability), které se musí zprovozňovat jako jeden funkční celek, došlo k časovému propojení se stavbou D3 0311. Aktuálně předpokládá investor ŘSD ve vazbě na smluvně uzavřené termíny uvedení do provozu všech třech staveb do konce roku 2024.

(8) Pro stavbu D3 0312/I a D3 0312/II taktéž se zneplatněným stanoviskem EIA musel být opakován celý proces EIA včetně (i) zjišťovacího řízení, neboť se jednalo o záměr dotýkající se území NATURA 2000 (řeka Malše s kriticky ohroženou perlorodkou říční, v důsledku čehož je realizováno přečerpávání vod od D3 z úvodí Malše do úvodí Vltavy) a (ii) mezistátního posouzení s Rakouskem, neboť úsek vede až na státní hranici. I přes to bylo již v lednu 2020 vydáno nové ZS EIA jako podmínka pro vydání změny ÚR pro 0312/I a nového ÚR pro 0312/II (předchozí pravomocné ÚR bylo soudně zrušeno).

(9) Dne 16.4.21 se sešli představitelé krajů hejtman JK M. Kuba a tehdejší náměstek hejtmanky SK M. Kupka na hranici krajů u konce provozované D3 a oznámili odhodlání uspíšit dostavbu středočeské D3.

Náměstek hejtmanky Středočeského kraje M. Kupka a jihočeský hejtman M. Kuba zdůraznili 16.4.21 na konci dálnice D3 u Mezna kritickou absenci středočeské D3 (Facebook)

(10) Pro stavby D3 0312/I a D3 0312/II byla dokončena IČ a MPP (2023) a realizováno VŘ. Stavba D3 0312/II byla zahájena 9.1.24. Stavba D3 0312/I zatím nemá uzavřené VŘ, řízení u ÚOHS bylo zahájeno 15.1.24. I tak ŘSD předpokládá zahájení v roce 2024.

(11) Od 10/2015 probíhají pravidelná jednání mezi ŘSD a ASFiNAG ke koordinaci přípravy a dokončení propojení D3-S10 na hranici, aktuálně dvakrát za rok. Díky tomu se ŘSD mohlo přípravou i postupem výstavby českého hraničního úseku přizpůsobit postupu Rakouska, tedy skutečnosti, že pro hraniční úsek na S10 k dnešku ASFiNAG nedisponuje dokumentací ani ve stupni územního řízení (11/2023 byla veřejně prezentována studie tras s výběrem jedné trasy).

(12) Aby ŘSD nebrzdilo dokončení poslední stavby D3 0312/II, provedlo následující opatření. Dohodlo s ASFiNAG (i) směrové a výškové vedení na státní hranici, (i) odvodnění D3 výhradně do českého území, (iii) změnu příčného profilu mezi D3 a S10 na rakouském hraničním úseku. Územní rozhodnutí bylo vydáno pro celou stavbu D3 0312/II a bylo tak možné kompletně dokončit výkupy vč. vyvlastnění.

(13) Stavebně a z dokumentace pro zadání stavby D3 0312/II byl vyčleněn poslední „hraniční úsek“ v délce jen 383 m před hranicí za MÚK D. Dvořiště, který bude dostavěn až souběžně s posledním úsekem S10 (cca 2028-2031). V období cca 2025­–2028 (po uvedení D3 0312/II do provozu, příp. již od roku 2024/25 po uvedení PJP do provozu jako ½ dálnice) bude doprava přes hranici do Rakouska vedena po provizorní komunikaci, jejíž povolení ŘSD zajišťuje.

(14) Na rakouské S10 se podařilo po roce 2021, kdy rakouské BMK odsouhlasilo pokračování přípravy S10 ke statní hranici, dokončit přípravu dalšího úseku Nord A. Stavba úseku S10 Nord A1 byla slavnostně zahájena 3.11.23. Úsek S10 Nord A2 je před ukončením VŘ na dodavatele.

(15) V roce 2022 - 2023 byla plně obnovena příprava posledního rakouského úseku S10 Nord B a v 11/2023 ASFiNAG představil veřejnosti návrhy variant a preferované varianty s plánem výstavby (cca 2028–2031).

Tabulka 3 – Přehled zhotovitelů na stavbách E55 – aktuálně jen na dálnici D3

Rekordy české E55

Hraniční přechod do Německa Krásný Les/Breitenau na dálnici D8-A17 (50°46′58,8″N, 13°53′54,96″E) je nejsevernějším úsekem české dálniční sítě.

Hraniční přechod do Rakouska Dolní Dvořiště/Wullowitz na dálnici D3-S10 (48°38′40,61″N, 14°27′14,53″E) je nejjižnějším úsekem české dálniční sítě. Dosud nejjižnější přechod Lanžhot –Brodské na dálnici D2 (48°41′13,66″N, 16°59′21,87″E) je asi o 2,5´ severněji, tj. asi o 4,7 km. Celá poslední zahájená stavba D3 0312/II je tedy nejjižnější českou dálnicí.

Nejkratší úsek dálnice ve Středočeském kraji je úsek středočeské D3, který měří 1,7 km. Byl zprovozněn v roce 2009 s jihočeskou stavbou D3 0305/II. Od té doby se za 15 let neprodloužil ani o metr.

První pilotní projekt rychlosti do 150 km/h za vhodných klimatických podmínek se plánuje právě na jihočeské D3 mezi Táborem a Č. Budějovicemi (zdroj: GŘ ŘSD R. Mátl, 28.1.24 v TV Nova).

Zdroje, poznámky:

1 Declaration on the Construction of Main International Traffic Arteries, Geneva, 16.9.1950

2 United Nations Economic Commission for Europe (UNECE) je jednou z 5 regionálních komisí OSN jako mezivládní instituce založená roku 1947 s cílem pomáhat ekonomické obnově členských zemí OSN. Pro srovnání: Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli byla podepsána až v roce 1951.

Logo UNECE (EHK OSN) zdůrazňující v roce 2022 kulaté 75. výročí založení této evropské komise OSN v roce 1947

3 European Agreement on Main International Traffic Arteries (AGR), Geneva, 15.11.1975, konsolidované znění včetně velké přehledné podrobné mapy je k dispozici zde na webu EHK OSN: https://unece.org/transport/list-united-nations-transport-legal-instruments#2. Český oficiální překlad celé dohody nebyl publikován, ani není publikován překlad konsolidovaného znění. Pouze bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno oznámení o ratifikaci v částce 26/1987 Sb. Tam je také použit oficiální zde požívaný český překlad názvu dohody. Zkratka názvu dohody vychází ze zkratky francouzského názvu.

4 Pro čtenáře se zájmem o dokončení druhé centrální hlavní E-silnice E50 vedené Českem ve směru Z-V (Německo-Praha-Brno-Slovensko) v parametrech kapacitní komunikace odkazujeme na to, že obecná východiska v tomto článku jsou aplikovatelná i na nedokončenou trasu E50.

5 Podrobnosti včetně přehledného grafu zde: Lukáš Mašín, Česká republika potřebuje dosáhnout tempa výstavby sítě dálnic a rychlostních silnic až 50 km/rok!, Dopravní fórum 2014, magazín Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, Zlín, 11/2014, str. 5-6, on-line zde: http://www.infrastrukturamorava.cz/media/199/dopravni-forum2014def1.pdf

6 Podrobná mapa E-silnic na webu EHK OSN: https://unece.org/DAM/trans/conventn/MapAGR2007.pdf

7 Úplným názvem Bundesministerium für Klimaschutz, Umwelt, Energie, Mobilität, Innovation und Technologie (BMK)

8 Dálniční východní obchvat/východní tangenta Lince (Linzer Ostumfahrung/Osttangente) je na mrtvém bodě. Dohoda na trase mezi zemskou vládou, městem Linec a dalšími městy a obcemi není územně zakotvena. Přitom intenzity v Linci na dálnic A7 (E55) jsou 90-100 tis. vozidel/24 hodin. Významem jde o stavbu podobnou Pražskému okruhu D0 na stejné silnici E55.

9 OÖN - Oberösterreichische Nachrichten vycházející od roku 1945 je v Horním Rakousku deníkem číslo jedna. Vychází v šesti regionálních mutacích s tištěným nákladem v průměru přes 100 tisíc výtisků a v Rakousku osloví téměř 400 tisíc čtenářů. Deník se věnuje podrobně dostavbě S10-D3 až na Prahu. Zde: www.nachrichten.at

10 V textu nejsou uváděny technické a další detaily k jednotlivým stavbám. Základní a souhrnné údaje jsou v tabulce 1, pro další podrobnosti odkazujeme na články v předchozích číslech magazínu Stavebniserver.com dostupné on-line: 3/2019, 3,4/2020, 03/2022, kde jsme se problematice věnovali

článek z roku 2019 - https://www.stavebniserver.com/magazin 2019

článek z roku 2021 - https://www.stavebniserver.com/magazin 2021

článek z roku 2022 - https://www.stavebniserver.com/magazin 2022

Text, tabulky, zákresy: Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT a.s., foto: PRAGOPROJEKT a.s., ŘSD s. p., zhotovitelé dle staveb, autor a další dle zdrojů