Jak žádat o dotace v rámci NZÚ Light? Provádět úsporná opatření svépomocí se vyplatí
Od 9. ledna je možné podávat žádosti v rámci nového dotačního programu Nová zelená úsporám Light. Ten je určený na podporu stavebních opatření, jejichž prostřednictvím mohou domácnosti s nižšími příjmy ušetřit energii na vytápění. Kdo má na dotaci nárok, jak o ni zažádat a také která opatření se vyplatí, vysvětlí odborníci ze společnosti Saint-Gobain.
Nový dotační program rozšiřuje již rozběhnutý projekt Nová zelená úsporám, tentokrát ale cílí na domácnosti s nižšími příjmy. Na rozdíl od původního programu tak u některých objektů umožňuje proplatit veškeré náklady spojené se snížením energetické náročnosti budov. O dotace přitom můžou žádat lidé, kteří pobírají starobní či plný invalidní důchod nebo příspěvek na bydlení.
„Pandemie koronaviru a především výrazný růst cen energií i stavebních materiálů vyvolaly nutnost rychlých a efektivních úprav pro objekty, které by standardní cestou na podporu nedosáhly,“ vysvětluje Miloš Hutník, odborník na zateplovací systémy ze společnosti Weber. Finanční podporu do 150 tisíc korun lze získat jak na stavební úpravy, které teprve budeme provádět, tak na ty, které již proběhly – musely být ale provedeny až po 12. září loňského roku.
Dotaci lze čerpat na zateplení i výměnu oken či dveří
Dotaci lze čerpat na rodinné domy či rekreační objekty, kde mají majitelé trvalý pobyt. Na panelové či činžovní domy nebo na chaty a chalupy využívané pouze k rekreaci se nevztahuje. „Finanční podporu můžeme využít na zateplení fasády, podlahy, stropu či střechy nebo na výměnu oken či dveří. Pokud se vejdeme do limitu 150 tisíc korun, lze také tyto oblasti libovolně kombinovat. Je však třeba zahrnout je všechny do jedné žádosti, protože na jednu nemovitost můžeme podat pouze jednu žádost,“ vysvětluje Miloš Hutník. Konkrétní opatření mají však svůj vlastní cenový limit. „U zateplení fasády se jedná o maximální částku 6 tisíc korun na běžný metr, na zateplení střechy můžeme získat až 120 tisíc korun, na zateplení stropu 50 tisíc korun a na zateplení podlah 60 tisíc. U oken je hranice nastavena na 12 tisíc korun za kus a u vchodových dveří na 18 tisíc korun za kus,“ dodává odborník z Weberu.
Cílem dotace by měla být především úspora energií na vytápění, která ulehčí jak peněženkám obyvatel domu, tak životnímu prostředí. „Výměna oken, zateplení fasády či střechy nebo další opatření snižující energetickou náročnost budovy jsou totiž nejefektivnějším úsporným opatřením. Je v zásadě jedno, jestli topíte plynem, uhlím či elektřinou. Důležité je, abyste nemuseli na vytápění objektu vydávat zbytečně moc energie,“ doplňuje Tomáš Truxa, odborník na zateplení ze společnosti ISOVER.
Díky zateplené fasádě ušetříme desítky tisíc ročně
Z výše příspěvku je podle Miloše Hutníka patrné, že skutečně cílí na okamžité, nepříliš finančně nákladné stavební úpravy, které zamezí významným tepelným ztrátám. Jedná se například o výměnu oken s trojskly či zateplení části fasády. „Díky dobře zateplené fasádě lze na vytápění ušetřit až desítky tisíc korun ročně,“ říká odborník z Weberu s tím, že ihned po spuštění žádosti projevily o dotaci zájem tisíce lidí. „Během realizace se pak dá ušetřit také s pomocí kvalitnějších materiálů, které splňují přísnější požadavky na tepelně izolační parametry. Dobrých výsledků pak totiž dosáhneme i s použitím menší tloušťky izolantu,“ dodává Tomáš Truxa.
Kupříkladu za zateplení fasády můžeme utratit 6000 korun za běžný metr – povolená cena za metr čtvereční se tak odvíjí od výšky fasády. Ilustrovat si to můžeme na zateplení boční stěny objektu o délce 10 metrů a výšce 4 metry – a tedy o celkové ploše 40 m2 –, která vyjde při stanoveném limitu na zhruba 60 tisíc korun. „Z toho vyplývá, že maximální dotace na zateplení je v tomto případě 1 500 korun na metr čtvereční – skutečná cena realizace však může být vyšší. Kdybychom naopak zateplovali třeba štítovou stěnu malého rodinného domu o základně 8 metrů a výšce 6 metrů se sedlovou střechou, na jeden metr čtvereční by vycházel limit jenom asi 1300 korun,“ vysvětluje Miloš Hutník.
Stavební úpravy lze v rámci programu provádět jak svépomocí, tak prostřednictvím najatých odborníků. „Děláme-li si všechno svépomocí, nemůžeme si samozřejmě nárokovat dotaci na prováděné práce, a řešíme tím pádem jen cenu materiálu,“ říká odborník z Weberu. Pokud si najímáme řemeslníky, může se ovšem stát, že celková cena úkonu několikanásobně přesáhne cenu materiálu. „Musíme tedy očekávat, že v tomto případě z dotace pokryjeme menší množství stavebních úprav. Na druhou stranu se nebudeme muset zabývat přípravou podkladu pro zateplení, vybouráváním starých oken a podobně,“ nastiňuje výhody a nevýhody tohoto přístupu Miloš Hutník.
Bezplatnou konzultaci nabízí i výrobci stavebních materiálů
Chceme-li o dotaci zažádat, je třeba nejprve pořídit fotografii míst, jež hodláme upravovat – například nezateplené fasády či starých oken. Následně je vhodné kontaktovat Místní akční skupinu či Energetické konzultační a informační středisko, kde nám zdarma připraví podklady a poradí s postupem. Seznam Místních akčních skupin najdete zde.
„Konzultace ohledně vhodného postupu a materiálů nicméně nabízí i jednotliví výrobci stavebních materiálů, kteří možná v tuto dobu nebudou tolik zahlceni různými požadavky. Poradit se u nich může představovat významnou časovou úsporu,“ radí Miloš Hutník. „Saint-Gobain například poskytuje bezplatné konzultace v rámci Centra obchodní a technické podpory,“ dodává.
Stavební materiály můžeme vybírat dle vlastního uvážení, každý, který budeme chtít použít, však musí být zapsán na Seznamu výrobků a technologií s ověřeným environmentálním dopadem. „Ideální je proto namísto jednotlivých produktů vybrat komplexní zateplovací systém, který byl sestaven odborníky. Ten zaručuje, že spolu všechny výrobky korespondují, a zároveň jsou automaticky právě i na Seznamu výrobků a technologií,“ doporučuje odborník z Weberu. Pro žádost o dotaci nicméně stačí jednoduchý návrh stavebních úprav, není nutné vypracovávat složitý projekt.
Žádost o dotaci lze podat online prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí ČR, musíme k tomu však mít elektronickou identitu například v podobě datové schránky či bankovní identity. Pokud nic takového nemáme, elektronickou identitu si lze založit třeba na portálu Identita občana. „V žádosti je třeba doložit důchod – například dokumentem s jeho výměrem – a vlastnictví bankovního účtu, na nějž peníze poputují. Dále musí obsahovat také zmíněný odborný posudek navrhovaných opatření,“ vyjmenovává Miloš Hutník. Na rozdíl od staršího programu Nová zelená úsporám obdrží žadatel peníze na účet ihned jako zálohu a nemusí tedy sahat do vlastních úspor. V průběhu stavebních prací je vhodné dokumentovat jednotlivé kroky. Finální snímky je totiž spolu s vyplněnou Zprávou o provedených opatřeních nutné znovu zaslat Místní akční skupině, která úkon potvrdí.