XII. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ
KONFERENCE

STŘEDNÍ MORAVA – KŘIŽOVATKA DOPRAVNÍCH A EKONOMICKÝCH ZÁJMŮ

Zdroj: Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury z.s.

Výstavba dálnice D49 Hulín – Fryšták zahájena
Dopad infl ace a energetické krize na přípravu a realizaci velkých dopravních projektů
Letošní zahájení prací na dálnici D1 Přerov – Říkovice stále s otazníkem

V Luhačovicích se uskutečnil již dvanáctý ročník mezinárodní konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“. Odborníci zde řešili klíčové otázky, související s řízením, povolováním a fi nancováním staveb. Zabývali se také tím, jak zrychlit přípravu prioritních infrastrukturních projektů a podrobně diskutovali dopady současné energetické krize i vliv infl ace na realizaci projektů v dopravní infrastruktuře.

Účastníci konference se věnovali i tématu nedostatku stavebních materiálů, především pak stavebního kameniva, a vedli diskuzi o dalších otázkách, souvisejících s přípravou a realizací prioritních dopravních projektů v ČR.

Dosud přijatá legislativní opatření, kterými by se měl zvýšit vliv státu nad přípravou a realizací strategických investic, nejsou dle odborníků dostatečně účinná (např. novela zákona č. 416 i „zaparkovaný“ nový stavební zákon). Je proto nutné přijmout rázné legislativní změny, umožňující podstatné zkrácení doby, potřebné pro přípravu a realizaci státních investic v oblasti dopravy.

Předseda sdružení Libor Lukáš v této souvislosti opětovně navrhl, aby byl připraven a schválen speciální ústavní zákon, na jehož základě by strategické investice státu prostřednictvím nařízení povolovala přímo vláda ČR.

Pořadatelem konference je Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. Akce se každoročně koná pod záštitou ministra dopravy ČR, ministra dopravy a výstavby SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje, předsedů Trenčianského a Žilinského kraje, prezidenta Hospodářské komory ČR a předsedy Slovenské obchodní a průmyslové komory.

„Stále opakujeme a opakovat budeme, že proces přípravy strategických projektů v ČR je nenormální, zdlouhavý a de facto neřiditelný. Tato situace je jedním z hlavních důvodů, proč pořádáme tato pravidelná odborná setkání. Silně apelujeme na to, aby se stávající nepříznivý, málo účinný legislativní stav napravil. Je třeba konat, ne jen řečnit,“ říká předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš, který konstatuje, že jsou strategické infrastrukturní projekty i přes přijaté úpravy zákonů stále v područí úředníků a mnohdy i soudů.

„Výraznou brzdou jsou především složitá byrokratická pravidla a obstrukční chování ekologických aktivistů – jednotlivců. Značná míra nejistoty vyplývá rovněž z rozdílných pohledů střídajících se politických reprezentací na rekodifi kaci stavebního práva, což plynulé přípravě strategických dopravních projektů také neprospívá,“ uvedl dále Libor Lukáš, a dodává: „Bez společenského tlaku na další úpravu stavební legislativy problém nevyřešíme. Jedině změnou špatných zákonů můžeme dosáhnout zkrácení lhůt při přípravě dopravních investic a stavebně-inženýrské procesy pak budeme moci systematicky řídit“.

Je třeba, aby Česká republika v oblasti dopravy disponovala takovými zákony, které hájí především zájmy naprosté většiny občanů. „Současný stav, kdy doslova pár jednotlivců může svými smyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, však není stavem normálním a je třeba jej změnit. Tento problém je o to důležitější v době očekávaných dopadů energetické krize, infl ačních tlaků i nedostatku stavebních materiálů na realizaci projektů dopraní infrastruktury. Apelujeme také na všechny složky státu s nezbytností pokračování ve výstavbě dálnic D55 i D49 a zintenzívnění příprav napojení na silnici R6 na Slovensku. Dále považujeme za nezbytné urychlení zásadních oprav vlakových nádraží, a to jak v krajském městě Zlín, tak i ve Valašském Meziříčí,“ uzavírá hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

Co na konferenci zaznělo:

Ministr dopravy Martin Kupka zdůraznil, že rozvoj dopravní infrastruktury patří k prioritám vlády a nastínil program postupné realizace nejdůležitějších projektů. Konstatoval obtížnost řešení energetické krize a zvyšování cen stavebních prací, vyplývající z hospodářské situace a míry infl ace. Zdůraznil potřebu udržení tempa rozvoje dopravní infrastruktury, jakožto jedno z klíčových opatření k překonání současné hospodářské krize. Apeloval i na nutnost urychlení přípravy staveb jako podmínku k realizaci tohoto programu.

Komplikovanost stavební legislativy a probíhající energetická krize je zásadním rizikem pro realizaci současného programu všech důležitých infrastrukturních projektů, a to nejen na Moravě. Tak situaci hodnotí ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl a v souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení i náměstek generálního ředitele Mojmír Nejezchleb ze Správy železnic. Upozornili také na vysokou míru inflace, která vážně znehodnocuje finanční zdroje, vkládané do rozvoje dopravní infrastruktury, čímž se zmenšuje reálný rozsah strategických projektů ŘSD a SŽ.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica poukázal na zvyšující se finanční rámec SFDI, z něhož jsou hrazeny prioritní státní investice do dopravní infrastruktury. Rovněž apeloval na potřebnou plynulost a kontinuitu při přípravě jednotlivých projektů.

Zástupci krajů zdůraznili potřebu systémového řešení financování rozvoje silnic II. a III. třídy. Ekonom Petr Zahradník i zástupce EK vzhledem k nejistotě hospodářského vývoje poukázali na nutnost využití všech možností financování rozvoje dopravní infrastruktury ze všech programů EU, a také na potřebu zaměřit se na nové způsoby financování výstavby dopravní infrastruktury v dalších letech (např. využití projektů PPP).

Na konkrétní problémy, spojené s realizací projektů či uzavírání cenových dodatků, majících přímou souvislost s energetickou krizí a vysokou mírou inflace na dodavatelskou sféru, poukázal prezident Svazu podnikatelů Jiří Nouza. Následkem těchto problémů je totiž složitá finanční situace mnoha firem.

Diskutovány byly také konkrétní silniční a železniční projekty či potřeba dalšího kvalitního propojení se Slovenskem dálnicí D49, která současně plní i funkci obchvatu krajského města Zlín. Tématem konference bylo také dokončení dálnice D1 v okolí Přerova nebo pokračování jednotlivých staveb severojižního propojení Moravy od Olomouce až k Břeclavi dálnicí D55. K dalším velkým tématům patřila debata k přípravě projektu VRT na Moravě i stav přípravy modernizace železniční trati Otrokovice - Zlín-Vizovice.

Na závěr přijali účastníci konference tzv.LUHAČOVICKOU VÝZVU 2022

www.konference-morava.cz

www.infrastrukturamorava.cz

LUHAČOVICKÁ VÝZVA 2022

Účastníci mezinárodní konference se shodli na následujících
závěrech:

Odstranění byrokratických bariér

• Účastníci konference konstatují, že ve společnosti přetrvává komplikované byrokratické prostředí, které je mnohdy nepředvídatelné a vytváří nevstřícný prostor pro stavební záměry jednotlivých investorů. Velká míra nejistoty vyplývá rovněž z rozdílných pohledů střídajících se politických reprezentací na rekodifikaci stavebního práva, což neprospívá plynulé přípravě strategických dopravních projektů.

• S ohledem na dosavadní zkušenosti a praxi, účastníci konference doporučují posoudit, prověřit a zvážit, zda by nebylo vhodné připravit, v právním prostředí ČR prověřit a komunikovat speciální část Ústavní zákona, na jehož základě by vláda České republiky svými nařízeními mohla povolovat vybrané strategické investice státu.

• Účastníci konference upozorňují na prohlubující se nedostatek stavebních materiálů, zejména pak drceného i těženého kameniva. Nedostatek je způsoben vytěžením starých lomů a komplikovanosti procesů související s rozšířením stávajících, či otevřením nových ložisek pro dobývání a těžbu. Hrozí vážné riziko nedostatku kameniva z domácích zdrojů, výrazný nárůst ceny a dovoz kameniva ze zahraničí.

Příprava prioritních moravských dálnic

• Účastníci konference oceňují systematické úsilí ŘSD ČR, které vedlo k postupnému překonání opakujících se žalob ekologických aktivistů, namířených vůči realizaci staveb dálnice D4901 a D136.

• Účastníci konference oceňují pozitivní vývoj v přípravě dálničních staveb D5510 Bzenec – Bzenec Přívoz a D5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec (Bzenecká Doubrava), jelikož MŽP prodloužilo dobu platnosti EIA a ŘSD ČR tak může plně rozvinout proces přípravy stavby.

Předvídatelnost rozpočtových zdrojů

• Současný model financování dopravní infrastruktury neumožňuje systémově řídit dlouhodobé cíle v oblasti Dopravní politiky ČR (tj. dobudování prioritní sítě do roku 2030 v souladu s obsahem nařízení1315/2013 o TEN-T). Současná hospodářská krize vyžaduje specifický přístup k financování dopravní infrastruktury jak na úrovni státního rozpočtu tak na úrovni, zdrojů SFDI včetně všech možnosti využití soukromého kapitálu ať už metodou PPP, tak dalších finančních nástrojů

• Úroveň inflace, která dosahuje u některých stavebních komodit až 30% vážně znehodnocuje finanční prostředky vkládané do rozvoje dopravní infrastruktury a má výrazně negativní dopad na objem realizovaných prací a tím ohrožuje strategické plány ŘSD a SŽ na toto a další nejbližší plánovací období EU.

• Strategie financování silnic II. a III. tříd nemůže stát pouze na zodpovědnosti a rozpočtových možnostech krajů. Musí se stát součástí zodpovědné národní dopravní a rozpočtové politiky ČR.

Konsensuálně přijato účastníky mezinárodní konference

V Luhačovicích 22. 9. 2022

Účastníci XII. ročníku konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ doporučují urychlit inženýrskou přípravu staveb a zahájit realizaci prioritních infrastrukturních projektů v regionech Střední Morava, Východní Morava a slovenské Pováží.

V oblasti silniční infrastruktury:

• zajistit stavební povolení (MDČR) v právní moci a zahájit realizaci posledního chybějícího moravského úseku dálnice D1 0136 Říkovice – Přerov) jako hlavní dopravní tepny, spojující západ s východem republiky a zahájit jeho realizaci do konce roku 2022;

Pokračovat v realizaci dálnice D49 , a to jako součásti evropské sítě „core network“ stavbou D49 4901 Hulín – Fryšták; urychlit projektovou přípravu navazujícíchstaveb 4902 v úseku Fryšták – Lípa, pokračovat ve stabilizaci trasy a následné projektové přípravě na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná; na slovenské straně připravit a dovést k realizaci navazující rychlostní silnici R6 Lazy pod Makytou - Púchov s napojením na D1 (Beluša/SR) a učinit tak zásadní posun v propojení Střední a Východní Moravy se sousedními regiony Slovenska;

• Plynule zahajovat, či pokračovat v realizaci nebo projektové přípravě staveb dálnice D55 v úseku Olomouc - Přerov a v úseku Napajedla – Staré Město - Bzenec Břeclav. Zapracovat do stavební dokumentace závěry z aktuálně prodloužené EIA stavby D5510 a D5511 při průchodu tzv. „Bzeneckou Doubravou“. V roce 2022 zahájit stavbu D5509 Moravský Písek - Bzeneca urychlit přípravu stavby D5506 Napajedla – Babice. V roce 2023 zahájit výstavbu úseku D5501 Olomouc – Kokory, pokračovat v přípravě stavby D5502 Kokory – Přerov a zahájit její realizaci v roce 2024, v návaznosti na D55 urychlit přípravu silnice I/46 Olomouc - východní tangenta jako součást obchvatu města Olomouce;

z hlediska regionálních potřeb připravovat stavbu „Propojení silnice I/50 a I/55“ (Uherské Hradiště - ul. Průmyslová a Kunovice – u areálu LET);

• pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (D48) s cílem zahájit stavbuLešná - Palačov v roce 2022 a pokračovat v přípravěsilnice I/57 - obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín; zahájit stavbu Semetín - Bystřička 2.stavba v roce 2023;

• v roce 2022 získat stavební povolení na stavbu D3508.2 Křelov - Slavonín -2 etapa a urychlit přípravu dalších úseků D35 Hradec Králové – Mohelnice s důrazem na úsek Staré Město - Mohelnice jako strategického kapacitního dopravního propojení ČR v západovýchodním směru;

• pokračovat v přípravš a realizaci silnice I/44 v úseku Mohelnice – Šumperk v rámci severojižního propojení Olomouckého kraje a její napojení na dálnici D35;

• co nejdříve dokončit výstavbu úseků na silnici E75, propojující českou dálnici D48 s Žilinou. Jedná se především o úsek I/68 Třanovice – Nebory s cílem zprovoznění do konce 2022 na české straně, a o úsek česko-slovenská státní hranice – Brodno na slovenské straně).

V oblasti železniční infrastruktury:

• dokončit přípravu stavby a od roku 2024 zahájit realizaci projektu „Modernizace a elektrizace trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice“ (včetně dopravního terminálu Zlín-střed);

• urychlit proces přípravy, realizaci modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov, a také elektrizaci navazujícího propojení Kojetín – Kroměříž – Hulín, přičemž tímto projektem dojde k připojení krajského města Zlín ke koncepci Rychlých spojení na železnici;

• pokračovat v přípravě „Modernizace a elektrizace tratiStaré Město - Uherské Hradiště - Kunovice - Uherský Brod – Bojkovice / Luhačovice / Veselí nad Moravou;

• urychlit proces přípravy a realizace modernizace 9. nákladního železničního koridoru v TEN-T v úseku Hranice na Moravě - Valašské Meziříčí – Vsetín - Horní Lideč, včetně dokončení realizace žst. Vsetín.

V oblasti vodní dopravy:

• pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov se zahájením v roce 2024, čímž dojde k očekávanému prodloužení turistické trasy Baťova kanálu z Rohatce až do Kroměříže;

• připravit plavební propojení rekreační oblasti „Pahrbek“ v Napajedlech s korytem řeky Moravy.