Trend Report 2023: Odložená poptávka z loňska může letos uspíšit oživení na realitním trhu, prémiové a nové nemovitosti si cenu drží

Zdroj: Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN)

Začátek roku 2022 se nesl ve znamení velkých očekávání. Válka na Ukrajině však oslabila poptávku po nemovitostech. K citelnému ochlazení realitního trhu přispěly i energetická krize, enormní nárůst cen stavebních materiálů, rekordně vysoká inflace a nejvyšší úrokové sazby u hypoték za posledních 20 let. Objevují se však již náznaky, že by se letos mohla situace zlepšit. Prémiové a nové nemovitosti si drží cenu a institucionální investoři se více zajímají o nájemní bydlení, kterého je velký nedostatek. Kvůli rostoucím nárokům na ESG lze také očekávat častější přestavby a úpravy starších nemovitostí.

„Jsem ve výhledu na letošní rok pozitivní, neboť i když to tak na první pohled nevypadá, transakce probíhají. Velmi aktivní je zejména domácí kapitál. Neměli bychom podceňovat jeho sílu. Na trhu je dostatek likvidity. O investice do nemovitostí projevují zájem především privátní zájemci z řad úspěšných českých podnikatelů a byznysmenů. Našemu trhu věří a neváhají reagovat i na poměrně velké investiční nebo developerské příležitosti. Investují a uvažují v delším časovém horizontu a stávající tržní sentiment jim velice vyhovuje. Aktuálně realizované transakce to potvrzují,“ shrnuje situaci na realitním trhu Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a jednatelka společnosti Knight Frank

„Situace na nemovitostním trhu je ovlivněna faktory, které jsou mimo kontrolu trhu. Zásadní roli hraje růst úrokových sazeb jako nástroj ke zkrocení inflace. Stávající situaci většina trhu stále vnímá jako krátkodobou. Pokud se toto očekávaní naplní, může trh zažít poměrně rychlé oživení,“ říká Pavel Kliment, místopředseda dozorčí rady ARTN a partner společnosti KPMG.

Loni se v ČR prodalo celkem 45 000 bytů, objem hypoték spadl o polovinu

Dopady krize nejvíce pocítil segment rezidencí a hypoték. Pro trh bydlení to byl obrat o 180 stupňů – předchozí rok 2021 byl v mnoha ohledech rekordní. V celé ČR se prodalo okolo 51 tisíc bytů, z toho v Praze 16 539. Rok 2022 tak měl být obdobím návratu k normálu. Zatímco první polovina roku se ještě nesla ve znamení relativně vysokých prodejů a akcelerace cen, v druhé půlce roku už jsme byli svědky cenové korekce, propadu prodejů a poklesu uzavřených hypoték.

Celkový počet prodaných bytů v ČR v roce 2022 činil zhruba 45 000 jednotek, z toho v Praze 12 216. Objem nových hypoték dosáhl výše 162 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 57 %. Energetická krize pak zřejmě přiživila výprodej rekreačních nemovitostí, které Češi ve velkém nakupovali během covidu.

Investiční příležitosti na českém trhu vyhledávali spíše domácí investoři. Za celý rok 2022 evidujeme na českém trhu prodeje komerčních nemovitosti v hodnotě 2,03 miliardy EUR, tedy téměř 50 miliard korun. Stejně jako v roce předešlém je tu však jedno „ale“: stále častějším trendem je převod nemovitostí v rámci portfolií firem, které jsou na vrcholné úrovni zastřešeny stejnou vlastnickou strukturou.

Letos dál poroste význam ESG

Velká pozornost je v posledních dvou letech věnována ESG agendě. Je to důsledek přijetí Green Dealu (Zelená dohoda pro Evropu), kterým se EU zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Stavebnictví produkuje až 38 % celosvětových emisí CO2. Přibližně deset procent z těchto emisí se uvolňuje před zahájením výstavby. Zbylá část, 28 % emisí, vzniká při provozu budov.

Budovy splňující podmínky EU taxonomie budou z pohledu bank méně rizikové. Banky hrají v přechodu k udržitelnosti stěžejní úlohu, neboť 90 % nových realitních investic je financováno úvěrem. „Rostou požadavky na přestavbu a úpravu starších nemovitostí, které již nebudou odpovídat požadavkům ESG. Splnění těchto norem bude klíčové, jak pro financující instituce, tak pro nájemníky a investory. Tento trend bude pro novou výstavbu a postupnou revitalizaci a adaptaci starších kancelářských objektů zcela zásadní,“ dodává Klapalová z Knight Frank.

Stále více se používají komplexní certifikační systémy budov (například LEED, Breeam, WELL), které je hodno tí z hlediska udržitelnosti. Certifi kacemi se „známkuje“ například energetická náročnost, hospodaření s pitnou a dešťovou vodou či využití recyklovatelných materiálů. „ESG přestalo být vnímáno jako primárně marketingová záležitost a stává se nutnou podmínkou pro budoucí úspěch projektů – určuje nájemníky, kteří budovu budou využívat, dostupnost a výši fi nancování i objem zájmu a typ investorů pro případný prodej. Pozornost regulátorů se dnes upíná na úpravu pravidel vykazování ESG tak, aby se eliminovaly případy „greenwashingu“,“ doplňuje Kliment z KPMG.

Chybí desítky tisíc nájemních bytů, klesá cena bytů v panelácích

Tématem posledních měsíců jsou nájmy. Zatímco za posledních 10 let stouply podle Eurostatu ceny rezidenčních nemovitostí v ČR o 136 %, ceny nájmů se zvýšily pouze o 27 %. Problémem je ale malá nabídka – na trhu chybí desítky tisíc nájemních bytů. Ačkoliv jsou poskytovateli nájemního bydlení v ČR v převážné většině fyzické osoby, v současnosti pozorujeme rostoucí zájem o tento segment ze strany institucionálních investorů. „Zájem institucionálních investorů se zaměřuje čím dál více právě na projekty nájemního bydlení. Například ve Velké Británii je tento segment třetím nejvyhledávanějším a tvoří tak podstatný podíl investic do komerčních nemovitostí,“ upozorňuje Klapalová z Knight Frank.

pozorňuje Klapalová z Knight Frank. První vlaštovkou naznačující postupný návrat do normálu je pozitivní vývoj infl ace. Ta pomalu klesá a po překonání energeticky nejnáročnějšího zimního období může nastat oživení i na realitním trhu. Rozevírají se nicméně cenové nůžky mezi primárním trhem novostaveb a sekundárním trhem se staršími nemovitostmi. Zatímco prémiové a nové nemovitosti si cenu drží, ceny starších bytů především v panelových domech zaznamenaly celorepublikově pokles.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) je neziskový zájmový spolek, který funguje od roku 2001 a sdružuje 100 předních osobností působících ve všech oblastech trhu nemovitostí. Hlavní cíle asociace jsou zvýšení kvality, stability a transparentnosti nemovitostního trhu v ČR, standardizace jeho procesů, propagace trhu v tuzemsku i zahraničí, ale také zvýšení obecné informovanosti a kvality vzdělávání v oboru. ARTN pořádá diskusní setkání, kulaté stoly a prestižní soutěž Best of Realty. Vydává také pravidelné souhrnné zprávy o stavu českého trhu s nemovitostmi Trend Report.

ARTN se rozhodla letošní vydání poskytnout všem zájemcům kompletně zdarma ke stažení na svém webu.

Publikace je dostupná na adrese

https://artn.cz/trend-report/tr-2023/

Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN, jednatelka Knight Frank:

„Pokud jsem pečlivě četla náš poslední report, který se týká logistiky a industriálu, tak my tam říkáme dokonce, že v Praze je tak velký nedostatek menších ploch pro kvalitní skladování, že jsme (u nájmů) až na 8 i více eurech (za metr čtvereční). Protože neobsazenost je nula. Jakmile nabídka je nula, tak samozřejmě ceny jsou vysoké.“

„Když bych se na to (transakční trh) podívala globálně, tak z našich analýz a zkušeností vyplývá, že je očekávání někde už naplněné. My tomu říkáme určité korekce cen a v této situaci je velice aktivní privátní sektor. Já se k tomu pak dostanu, když se vrátím do České republiky, ale i globálně ten privátní sektor je nesmírně silný. A právě v těchto obdobích ten velmi fl exibilní privátní sektor a ty, my jim říkáme ultra-high-net individuals, jsou to subjekty s velmi vysokým čistým jměním, tak tyto subjekty reagují na příležitosti, reagují na ně pružně a investují velké objemy. V uplynulém období se zdá, že dokonce ty investice přerůstají objem investic, které učinil kapitál institucionální. Vedle toho je to obrovská příležitost pro schopné a úspěšné fondy, které neztratily důvěru svých podílníků a akcionářů a také vnímají na trhu více příležitostí a investují.“

„Dalším trendem je, že se víc investuje do lokalit osvědčených, které jsou investorům známé, čili je méně transakcí napříč zeměmi, jsou to víc transakce v rámci těch daných zemí. A samozřejmě výhodou je, pokud je možnost využít vlastní kapitál, což tato doba nabízí.“

„Ono je to někdy málo vnímané, ale všichni, co tady sedí, Petr (Palička), Marcel (Soural) i zástupce Accolade, když mluví o tom, v jaké situaci je Česká republika, tady je mimořádně úspěšný domácí kapitál. Jsou to úspěšní podnikatelé, kteří budují svůj majetek víc než dvacet let a vytvořili majetek, který teď jsou připraveni (tady) investovat. Věří České republice, mají v ní důvěru a na trhu se teď realizuje hodně transakcí právě tohoto typu.“

„Další věc je, že jak je ten trh trochu na povrchu tichý, tak je to dáno tím, že hodně transakcí probíhá off market. Protože pokud není úplně jasně defi nováno, jaký je prime yield, jaká je cena toho kterého produktu, tak ne každý majitel dává na trh nemovitost veřejně. Ale transakce probíhají, pokud dojde k dohodě o ceně, tak samozřejmě se uzavírají. My jsme v Knight Franku uzavřeli 22. prosince velkou transakci, teď pracujeme na dalších několika transakcích.“

„Ohledně cen trofejních nemovitostí, tam prakticky žádnou korekci nepozorujeme. Protože ti, kteří kupují trofejní nemovitosti, tak nekupují na rok, na dva. Trofejní nemovitosti nekupujete spekulativně, zkrátka tam zaplatíte požadovanou cenu a nemovitost držíte deset a více let. Z toho důvodu je v podstatě lhostejné, jestli výnos bude 4 nebo 3,8, protože zkrátka za deset let ta nemovitost svou hodnotu při řádné péči zvýší.“

„Když se bavíme o investičním trhu, tak hodnota rezidenčních i komerčních projektů bude do velké míry dána tím, do jaké míry budou splňovat kritéria ESG. Nyní je to už trend, který do budoucna bude dominantní.“

Pavel Kliment, místopředseda dozorčí rady ARTN a partner společnosti KPMG:

„Co se týká rezidenčního trhu, tak v roce 2022 jsme viděli poměrně silný propad. Za pražský rezidenční trh oproti roku 2021, který byl rekordní v objemu prodejů, došlo k poklesu o více než 50 procent. Zdá se, že tento trend bude pokračovat v úzké návaznosti na úrokové sazby.“

„Změnil se objem dostupných bytů, protože po covidové vysoké poptávce po bytech, tak v podstatě nabídka neexistovala. Teď se mírně zlepšila, ale je někde na úrovni roku 2018 či 2019. Takže to není tak, že by na trhu ležely desítky tisíc volných bytů, ona se v podstatě ta nabídka jenom vyrovnala tam, kde byla před dvěma lety."

„Když se podíváme na celkové prodané byty v Praze, což zahrnuje primární i sekundární trh, tak se pohybujeme někde na úrovni 12 až 13 000 jednotek. Přitom v Praze je v katastru nemovitostí zhruba 440 000 jednotek. To ukazuje, že se ročně stihne protočit asi jen 3 procenta jednotek. Takže ten trh není silný, alespoň ne proti tomu, jak silný je vlastnický trh lidí, kteří nemovitosti vlastní.“

„Co se týká ceny, tak cena v průměru narostla na 151 000 za metr čtvereční, to je reálná cena po rozdílu nabídkové a vyjednané ceny při negociacích. Nemyslím, že se rezidenční trh vrátí cenově do úrovní, které jsme znali. Často se sice spekuluje nad tím, kdy se ceny nemovitostí propadnou, ale můj soukromý pohled je, že nikdy.“

„Lidé stále chtějí bydlet, tak stále trvá poptávka, ale přelévá se do ceny pronájmu. Takže průměrný pronájem za metr čtvereční se vyšplhal na 378 Kč v Praze, což je zhruba 13procentní meziroční nárůst. Mělo by být předmětem hluboké diskuse, kde se nové nájemní byty vezmou. Když se podíváme na množství nabízených bytů, tak po těch zubech, které tam způsobilo uzavření Airbnb v době covidu, tak jsme se vrátili k tomu, že ta nabídka je na 10 až 11 000 jednotkách, což vůbec není velká síla. Pokud se tedy bavíme o nájemním bydlení jako o budoucnosti, tak bychom si měli odpovědět, kde se ty nájemní byty vezmou.“

„U nájmů v regionálním pohledu nepřekvapivě vede Praha, Brno a Středočeský kraj. V nejlikvidnějším pražském prostředí se nájemní trh pohybuje na hrubé výnosnosti 3,5 až 3,7 procenta. Což není moc, protože úrokové sazby na termínovaných vkladech, které jsou téměř bezpracné, se dnes pohybují kolem 6 procent. Takže si nemyslím, že nájemné je vysoké nebo že neporoste, protože nevychází elementárně výnosnost investice samotné. Něco by se muselo stát – buď musí růst nájem nebo musí klesnout pořizovací cena investice, jinak to ekonomicky nedává smysl.“

„Na kancelářském trhu v Praze evidujeme výstavbu kolem 70 000 metrů čtverečních ročně. Objevují se různé články o tom, že je tento trh v krizi, já si to ale nemyslím. Současná situace spíš jen povede k tomu, že výstavba se bude lépe plánovat a více se rozprostře v čase.“

„Na kancelářském trhu vidíme růst základního nájemného, to je prime location, z 24 na 27 euro. Ale toto hodně ovlivňuje Masaryčka a její pronájmy. Pokud bychom tento faktor eliminovali, tak se růst nájemného bude pravděpodobně pohybovat někde na 50 centech až euru.“

„Průmyslový trh je jednoznačně vítěz jak covidové doby, tak té stávající. Zaznamenal totiž rekordní objem výstavby – 1,1 milionu metrů čtvereční. A navíc vykázal velmi významný růst nájmů – z 1,5 na 6 eur. Současně se těší prakticky nulové neobsazenosti.“

„Investiční trh se dá charakterizovat tak, že jsme ve vyčkávacím módu. Úplně se neprotínají očekávání kupujících a prodávajících ohledně ceny. A nejsme ani v situaci, kdy by prodávající museli prodávat nebo kupující si mysleli, že už nemá cenu ještě chvíli vyčkat. Takže já ten trh charakterizuji slovem vyčkávání a tomu odpovídá objem transakcí.“

„Český transakční trh z přibližně 60 procent vždy drželi domácí investoři. Je to velká výhoda, když se podíváte například do Polska, tak tamní trh je mnohem víc závislý na mezinárodních investicích.“

„Nic se nezměnilo v tom smyslu, že český trh je nejrozvinutější v CEE, proto se také výnosy nejvíce přibližuje západní Evropě.“

„Banky v tuto chvíli ani nezpřísňují, ani nerozvolňují podmínky, za kterých poskytují komerční financování nemovitostí.“

Jan Frait, viceguvernér ČNB:

„Na vývoj aktivity na trhu rezidenčních nemovitostí a na hypotečním trhu působí kromě úrokových sazeb také očekávání ohledně vývoje cen nemovitostí a vývoje příjmů. Lidé kupují, když očekávají, že ceny nemovitostí porostou a jejich příjmy se budou vyvíjet pozitivně.“

„Ať se podíváme dnes více méně po celém světě, tak kombinace faktorů vede k tomu, že reálné ceny nemovitostí více méně od třetího kvartálu globálně stagnují. A to bez ohledu na to, jestli jsme ve vyspělých nebo rozvíjejících se zemích. A Česká republika není výjimkou.“

„Kanál hypotečního úvěrování a cen nemovitostí nám říká, že naše sazby jsou poměrně vysoké. Podobné je to z hlediska vývoje měnového kurzu. Ale vidíme i jiné signály z ekonomiky, zejména pokud jde o persistenci inflačních tlaků, které by mohly naznačovat, že úrokové sazby by ještě mohly být vyšší. To je pro nás velkým dilematem a pravidelně o tom diskutujeme na měnových jednáních bankovní rady.“

Marcel Soural, předseda představenstva Trigema:

„Myslím, že letos dojde k mírnému růstu oproti loňsku v prodejích. Loni se prodalo 3100 bytů, tady se ukazovala předpověď 3500 bytů, já si myslím, že tato hranice bude překonaná. Protože rezidenční trh netvoří jen fyzické osoby, které si kupují byty pro vlastní potřebu případně pro malou investici. Ale na trhu se stále víc vyskytují institucionální investoři. Ač se to nezdá, tak teď v pozadí se odehrává něco, co trh zatím nevidí a uvidí to až ve statistikách trochu později. A to aktivity institucionálních investorů. Developerské společnosti hodně vyjednávají s těmito firmami o prodeji balíků svých bytů, které se následně objeví na nájemním trhu.“

„Institucionální investoři dnes pronajímají za zhruba 585 Kč. My na Fragmentu jsme na 610 Kč. A trh je připraven k dalšímu zdražování nájemného. Protože pokud si střední třída nemůže dovolit vzít hypotéku a koupit si vlastní byt, tak bude chtít jít do nájmu. A ten přetlak, který byl před rokem na vlastnické bydlení na straně poptávky, tak se nám teď na nějakou dobu přesune do nájemního bydlení. My to vnímáme a už asi před dvěma nebo třemi roky jsme si řekli, že bychom chtěli vybudovat fond nájemního bydlení o nějakých tisíci kusech bytů a tímto směrem také jdeme. Takže část naší produkce budeme směřovat do našeho investičního fondu a v horizontu nějakých šesti až osmi let bychom tady chtěli mít portfolio tisíci nájemních bytů.“

Martina Jůzová, ředitelka korporátního financování České spořitelny:

„V tuto chvíli naše portfolio, které financujeme v korporátním segmentu rezidenčním, představují řádově 30 procent projekty, které jsou pro nájemní bydlení. Takže děláme to. Je to samozřejmě produkt, který potřebuje partnera na druhé straně, toho institucionálního investora. A musím říct, že zatím jsou to spíš zahraniční investoři. A ti jsou od nás připraveni si vzít úvěr, který je řekněme obezřetný. Leverage bývá třeba 60% hodnoty nemovitosti. Oni mají ekvitu, aby dokázali s tímto financováním na trh vstoupit a spolupracovat s námi i lokálními developery.“

„Na straně institucionálních investorů vidím zájem dále kupovat a jednat. Myslím, že tím, jak trh bude růst a budeme mít delší zkušenost s tím, jak se nájemné vyvíjí v čase, tak banky budou ochotny půjčovat víc, větší leverage, na delší splatnost úvěru. Takže perspektiva spolupráce na rozvoji tohoto segmentu tady určitě je.“

„Je to částečně i o tom, aby se upravila legislativa pro české penzijní fondy a pojišťovny, aby měly vůbec možnost svůj kapitál ukládat do tohoto typu aktiva.“

Martin Vašek, generální ředitel Hypoteční banky a ČSOB stavební spořitelny:

„V roce 2022 jsme viděli vysokou diferenciaci jak cen, tak poptávky ze strany klientů. U nového bydlení je kvalita výrazně vyšší, například energetická úspornost, tudíž klienti jsou ochotni platit vyšší ceny a zároveň ty ceny jsou stabilní, případně mírně rostly.

„Celkově za trh za rok 2022 jsme dle našeho HB indexu viděli, že ceny plus mínus rostly na pozemcích a rodinných domech. Ve čtvrtém kvartálu došlo na realizovaných cenách k zavrcholení a mírnému poklesu o jeden procentní bod. Je tedy vidět, že se zlomil trend, primárně na sekundárních nemovitostech. Ale není to tragédie, jak občas čtete v některých médiích, že ceny nemovitostí klesají. Spíše nerostou, to je zpráva, kterou chci vyslat.“

„Hypoteční trh prochází útlumem, ale je dán tím, že jsme měli v roce 2021 extrémně úspěšný rok. Tehdy čísla vyrostla na více než dvojnásobek dlouhodobého průměru objemu hypotečního trhu. Samozřejmě tam došlo k určitému předzásobení ze strany klientů, a tudíž v roce 2022, jak vzrostly sazby, tak samozřejmě poklesl objem hypoték.“

„V současné chvíli podle mě hraje do určité míry roli i určitá sezónnost. Leden a únor vždy poptávka ze strany klientů bývala nižší. Tudíž za leden a únor jsme čísla měli minus 80 procent. Ale vidím, že teď se začíná mírně zvyšovat poptávka klientů, děláme víc modelací a nabídek. Taktéž probíhá vyjednávání mezi kupujícími a prodávajícími o ceně nemovitostí, ale tam nevnímáme, že by byly nějaké silné změny trendu.“

„Doufám, že v letošním roce si trh najde rovnováhu plus mínus na úrovni loňského roku, kdy jsme jako sektor poskytly hypotéky za nějakých 163 miliard Kč. Myslím, že kolem tohoto čísla se budeme pohybovat plus mínus 15 procent. Klíčové bude druhé pololetí letošního roku.“

„Věřím, že v druhé polovině letošního roku, když inflace negativně nepřekvapí, tak je tam jistý potenciál, aby se hypoteční sazby začaly mírně snižovat.“

„Portfolio nesplácených úvěrů se neustále zmenšuje, síla našich dlužníků je velká a stabilita v celém byznyse je extrémní. I když přijde refixace a zvýší se splátka, tak klienti se dokážou s tímto popasovat. Řešíme pouze jednotky klientů, u kterých je potřeba upravit splátky. A to na portfoliu 220 000 hypoték je opravdu zanedbatelné.“

Petr Palička, výkonný ředitel Penta Real Estate:

„Naše zkušenost je taková, že dražší byty se prodávají poměrně dobře, prakticky stejně, tam jsme pokles nezaznamenali, zatímco u levnějších bytů pokles je. Nikoliv pokles poptávky jako zájmu kupujících, ale spíše jejich možností ty byty si pořídit. Takže ano, má-li se v tuto chvíli developer rozhodnout, jestli zahájit projekt s dražšími byty, tak tyto byty se prodávat skoro jistě budou, zatímco u bytů, na které si lidé musí brát hypotéku, tam je v tuto chvíli trochu problém. Ale potvrzuji to, co říkal Marcel (Soural), že na trhu se pohybují institucionální investoři, kteří hledají projekty a jednání skutečně probíhají. Tam, kde se představy přiblíží, tam je velká pravděpodobnost, že institucionální investor si koupí balík bytů.“

„My máme v tuto chvíli dva (kancelářské) projekty běžící, respektive ve výstavbě, oba zhruba s nějakými 30 000 metry čtverečními. Ten jeden, to je Masaryčka, prakticky plně pronajatá za mimořádné nájemné. Druhý projekt, to je Nová Waltrovka, tam máme v tuto chvíli pronajatou zhruba třetinu. O další třetině jednáme s konkrétními nájemci, za velmi dobré nájemné na to místo, kde to je. Takže jsme spokojeni a nevidíme žádný problém na těchto dvou projektech. Další projekty připravujeme, pravda je, že v tuto chvíli nemáme žádný projekt připravený úplně do výstavby, ale kdybychom měli, tak bychom asi nijak zvlášť neváhali s jeho výstavbou. Vzhledem k tomu, že neobsazenost v tuto chvíli je někde okolo sedmi procent, jestli si dobře pamatuji, tak si myslím, že se nejedná o žádnou krizi ve výstavbě nebo pronajímání administrativních prostor.“

Milan Kratina, šéf Accolade:

„Naši nájemci jsou z třetiny výrobci, třetina logisté a třetina, dnes nejvíc rostoucí, retail a e-commerce. Pro představu: hala Amazonu má hodnotu kolem 5 miliard Kč, investice Amazonu do toho objektu je výrazně vyšší. To samé nás čeká u dalších e-commerce klientů. Investice, které dělají naši klienti, jsou jedny z největších investic v Česku vůbec. Třeba jenom Tschibo na robotizaci své haly dalo něco přes 100 milionů euro. A samozřejmě ty růsty jsou tam dramatické.“

„Rekordní výstavba v logistice je dána tím, že se povedlo udělat velké projekty v České republice, nám se povedl třeba Amazon v Kojetíně. Samozřejmě, chystají se další. Poptávka obecně je stabilní. Poptávka po velkých halách evropsky roste, tak i kdyby se poptávka snižovala celkově v počtu případů, tak roste tím, že ty haly jsou gigantické.“

„Proč jsou potřeba gigantické, resp. velké haly? Je to dáno tím, že Evropa spěje k nějaké míře nezávislosti a udržitelnosti. Zaznamenali jsme, že nebyly léky. Proč? Protože se v Evropě nevyrábí. Najednou jsme jako Evropané zjistili, že nemáme kontrolu nad tím, jestli budeme mít dostatek léčiv. Co s tím můžeme udělat je to, že se možná některé léky zase budou vyrábět v Evropě. Ale musíme se bavit o všech sektorech, kdy vy jako výrobce už nechcete riskovat to, že nebudete mít součástky, což zastaví vaši výrobu.“

„Padesát let se vyvíjel systém just-in-time, kdy se sklady snižovaly, teď se naopak zvyšují. Tím, že je tlak na to, abychom v Evropě dělali víc věcí, tak je to šance pro jižní státy Evropy, protože tady ve střední a západní Evropě je minimální nezaměstnanost.“

„Nájmy rostou jen díky tomu, že průmysl, logistika a e-commerce byly tak dlouho zanedbávané, že šance udělat nový projekt byla nízká. Je to evropská věc, neobsazenost hal je někde kolem tří procent, nájmy se nehnuly 17 let. Nejvíc z toho těžili nájemci. Teď nájmy rostou v České republice 5,56 regiony, Praha 7,58 (eur). Když se podíváme, kde nájmy máme zasmluvněné my, tak se bavíme o tom, že jsme 50, 70 a někdy i více procent pod trhem. V Polsku efektivní nájem roste o 50 procent, celou dobu byl dvě eura, teď je tři eura.“

„Střední Evropa je budoucnost Evropy. Jsme dnes mnohem víc core market, speciálně Praha a Česká republika, než je třeba Španělsko, Portugalsko, Itálie nebo Francie. Ale musíme se umět promovat.“