Tempo výstavby a přípravy páteřních dálnic se nadále zvyšuje

Text: Radek Mátl Generální ředitel ŘSD ČR, mapy a obrázky ŘSD ČR

Postupnými kroky vpřed pokračuje ŘSD s dostavbou základní dálniční a silniční sítě. Tato oblast se řadí mezi dlouhodobé priority organizace. V posledních letech lze pozorovat značný stavební boom, kdy se daří postupně realizovat zásadní projekty. Výsledkem práce ŘSD jsou nově zprovozněné kilometry nových dálnic a silnic I. tříd, které slouží řidičům napříč všemi kraji České republiky. Nastavený systém přípravy a harmonogram projekční fáze vytváří předpoklad, že tempo výstavby v dalších letech bude i nadále značné.

Rozestavěnost jednotlivých projektů na území České republiky (z pohledu budovaných kilometrů) se stále drží na vysokých hodnotách. V průběhu léta roku 2022 mělo ŘSD ČR rozestavěno po celé republice téměř 239 kilometrů dálnic a silnic I. tříd. Jednalo se o celkem 47 projektů v různých stádiích výstavby. Pokud jde čistě o dálnice, staví se v současnosti přes 150 zcela nových kilometrů, z nichž téměř 26 km začne řidičům sloužit ještě do konce roku 2022.

Po dokončení modernizace D1 na podzim roku 2021 se pozornost veřejnosti stále více zaměřuje na stav výstavby a přípravy alternativního propojení Čech a Moravy, kterou tvoří dálnice D35. A bude to právě část D35 mezi Časy a Ostrovem, která se stane nejdelším letos dokončeným dálničním úsekem. Od prosince 2022 se tak D35 prodlouží o dalších 14,7 km, které naváží na úseku z Opatovic do Časů, jenž ŘSD otevřelo koncem roku 2021. D35 bude mít zásadní dopad na provoz v Pardubickém a Olomouckém kraji, kde zbývá postavit ještě sedm úseků mezi Ostrovem a Starým Městem. Stávající silnice I/35 je již za hranicí své kapacity, a to zejména na průjezdu dotčenými městy a obcemi. Proto je příprava stavby D35 prioritou ŘSD. Vyjma dvou úseků už mají všechny další plánované části D35 pravomocná územní rozhodnutí. Na všech úsecích probíhá majetkoprávní příprava. Většina staveb má zpracované dokumentace pro stavební povolení, které už dva úseky (Vysoké Mýto – Džbánov, Janov – Opatovec) získaly. Práce se z kanceláří přesouvají do terénu, jelikož v trase již na některých místech probíhá záchranný archeologický výzkum. V plánu ŘSD je v roce 2023 zahájit v Pardubickém kraji výstavbu 18,4 km D35. Obdobné číslo plánované výstavby má D35 rovněž na území Královéhradeckého kraje, kde dálnice spojí Hradec Králové s Jičínem. Zde je stavba rozdělena na čtyři úseky.

Rychlé tempo výstavby nabrala v posledních letech také stavba jihočeské části D3. Tato dálnice spojí ČR s Rakouskem. Momentálně dělí konec D3 před Českými Budějovicemi od hranic ještě bezmála 44 km, ovšem z tohoto zbytku ŘSD nyní umazává současně přes 28 km, když buduje tři úseky od Úsilného po Kaplici, nádr. Zbylé dva příhraniční úseky jsou v plánu začít stavět v roce 2023.

Stavba na sebe navazujících dálničních úseků se ale daří i v dalších regionech. Konkrétně na Moravě vzniká přes 17 km dálnice D55 mezi Babicemi a Moravským Pískem. Za tímto druhým jmenovaným městem bude D55 pokračovat k Bzenci, přičemž tato část délky 4,1 km se má začít stavět ještě v roce 2022. Úspěšně běží i pilotní projekt PPP, který zajišťuje dostavbu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Zde se najednou realizuje 32 km této dálnice a v ČR se nyní jedná o vůbec nejdelší budovaný souvislý dálniční tah.

Přes 10 km jsou celkem dlouhé dva budované úseky na dálnici D7. Na tahu spojujícím Prahu s Chomutovem loni ŘSD zprovoznilo část D7 kolem Panenského Týnce. V současnosti se staví úseky kolem Loun a Chlumčan. Dva úseky za sebou, které ovšem vytvoří plně funkční celek až po zprovoznění obou, firmy budují u Frýdku-Místku, kde je dálniční obchvat města na D48 rozdělen na dvě etapy. První z nich se plně otevře v září, druhá v částečném režimu (v části úseku v polovičním profilu) do konce roku 2022.

Na seznamu aktuálně budovaných dálničních projektů jsou pak i samostatně vedené úseky, které ovšem budou mít přímou návaznost na již provozované části. To je případ D6 kolem Krupé, D48 mezi Bělotínem a Rybím či prvního úseku D49 mezi Hulínem a Fryštákem. Postupné vylepšování bezpečnostních prvků nastává na dálnici D46, kde se přestavují dvě mimoúrovňové křižovatky (Drysice, Prostějov-střed). Díky přestavbě získají připojovací a odbočovací pruhy parametry, které odpovídají stávajícím platným normám a jízda po spojnici Olomouce a Vyškova bude opět o něco více bezpečná a plynulá.

Náročná bude stavba úseku D11 mezi Trutnovem a hranicemi s Polskem. Práce v kopcovitém profilu krajiny mají začít v roce 2023. Jsou podány veškeré žádosti o vydání stavebního povolení a probíhá majetkoprávní přípravy stavby. Ještě v roce 2022 chystáme zahájit výběrové řízení na zhotovitele. Po loňském zprovoznění dvou úseků D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří v délce více než 22 km chybí směrem k hranicím dobudovat dva zbývající úseky. Bohužel úsek Jaroměř – Trutnov stále nemá z důvodu odvolání územní rozhodnutí v právní moci. Jen jeden úsek mezi Říkovicemi a Přerovem bude znamenat zkompletování dálnice D1 v celém jejím tahu od Prahy do Bohumína. Přípravu D1 kolem Přerova prodlužují soudní spory, ovšem ŘSD zaznamenalo v roce 2022 posun a má již (snad) definitivně pravomocné územní rozhodnutí. K tomu navíc vykoupeny takřka všechny pozemky. Zároveň bylo vydáno nepravomocné stavební povolení, ale byly podány Rozklady, které v současné době řeší Ministerstvo dopravy. Věříme, že se podaří ještě letos realizaci stavby zahájit. Ve finální fázi je i výběr zhotovitele. Výkupy potřebných pozemků byly naplno zahájeny také v trase jihovýchodní části Pražského okruhu, tedy dálnice D0 v úseku 511 mezi Běchovicemi a D1 a to ihned po nabytí právní moci územního rozhodnutí. Také v tomto případě příprava naráží na překážky v podobě odvolání a námitek k vydanému územnímu rozhodnutí, kdy v současné době je územní rozhodnutí v právní moci, ale jsou podány 2 žaloby k soudu.

Pozitivní čísla rozestavěnosti lze registrovat na silnicích I. tříd, kde se v průběhu letních měsíců roku 2022 stavělo přes 88 nových kilometrů těchto komunikací. Celkem se jedná o 25 staveb napříč regiony ČR, přičemž značnou část z těchto projektů představují obchvaty měst a obcí. Významem velké, a šířkovou kategorií komunikace také, jsou rovněž stavby obchvatů Bludova na silnici I/44, úseku silnice I/27 mezi Šlovicemi a Přešticemi, I/9 mezi Novým Borem a Svorem či silnice I/68 mezi Třanovicemi a Nebory. Všechny tyto stavby spojuje skutečnost, že se staví jako směrově rozdělené čtyřpruhové komunikace. To platí také o třech částech Velkého městského okruhu v Brně a částečně také o průtahu Přerovem na silnici I/55.

Stěžejní pro zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu budou obchvaty, které ŘSD dokončí ještě letos. To se řidiči poprvé svezou po obchvatech Olbramovic (I/3), Chýnova (I/19), Církvice (I/38) či Mělníka (I/9). Postupující stavební aktivita je nadále patrná např. na stavbách obchvatů Klatov, Karviné, Opavy, Havlíčkova Brodu či Doudleb nad Orlicí. Nejdelším realizovaným projektem na silnici I. třídy je obchvat Svitav na silnici I/43, který bude dlouhý téměř 10 km.

Zahájení se mají v letošním roce dočkat také další města čekající na nové přeložky kolem svého území. Jde např. o Pardubice, Novou Paku (zde je již vybrán zhotovitel stavby – zahájení v 09/2022), Mošnov či Jaroměř (zde je již vybrán zhotovitel stavby).

ROZPOČET ŘSD MUSÍ REAGOVAT NA TEMPO VÝSTAVBY

Stav veřejných financí v ČR se v roce 2022 potýká s dopady válečného konfliktu na Ukrajině s ní spojenými problémy v mnoha oblastech ekonomiky. Také vliv pandemie koronaviru se nadále promítá do jednotlivých kapitol rozpočtu státu. Propad financí přidělených na výstavbu infrastruktury ŘSD v roce 2022 neznamenalo. V uplynulých letech ŘSD registrovalo pravidelné navyšování objemu přidělených fi nancí rozdělovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Již v roce 2020 hospodařilo ŘSD se schválenými zdroji ve výši 54,5 mld. Kč a v roce 2021 tato částka dosáhla výše 56 mld. Kč. V ještě větší výši byl schválený rozpočet na rok 2022, který ŘSD zajistí prostředky zatím ve výši 57,7 mld. Kč, ale je možné i jeho další navýšení v průběhu stavební sezóny.

Finanční potřeby ŘSD vyplývají ze stávajícího úspěšného trendu přípravy projektů, kdy ŘSD vykazuje rekordní čísla rozestavěných nebo připravených projektů. Čerpání schváleného rozpočtu přesáhlo jen v roce 2021 hranici 99 %, což značí, že přidělené prostředky jsou vynakládány účelně a efektivně.

Kvalitní přípravná fáze ze strany ŘSD se musí i v dalších letech adekvátně promítnou do návrhů příštích státních rozpočtů. V opačném případě by hrozilo, že by se proces přípravy a výstavby zpomalil, což by mělo dopad na harmonogram nastavených cílů.

V minulých letech se ŘSD podařilo dotáhnout k realizaci desítky nových připravených staveb. Zásobník akcí určených k zahájení v příštím i dalších letech navíc zůstává obsáhlý, a tak je potřebné výši prostředků určených pro činnost ŘSD minimálně udržet. Nelze opomenout ani údržbu a opravy dálnic a silnic I. tříd, o které se ŘSD podle zákona stará. Na zajištění řádné péče o stávající síť dálnic a silnic je vyčleněno přes 15 miliard Kč, což samozřejmě přispívá ke zvyšování kvality pozemních komunikací ve správě ŘSD.

Bohužel negativní dopady do rozpočtu má ekonomická situace spojená s válkou na Ukrajině. Nenadálý obrovský nárůst cen některých komodit a energií způsobuje zásadní dopady do jednotlivých staveb. Zejména na stavbách bez valorizačního koefi cientu to způsobuje velké problémy a z tohoto důvodu vzniká na úrovni Ministerstva dopravy metodika pro kompenzaci těchto zvýšených nákladů. Nyní je ve stádiu konceptu, který se bude nadále projednávat a to mj. i ze zástupci ÚOHS a MMR.

NA ODPOČÍVKÁCH POKRAČUJE NAVYŠOVÁNÍ POČTU PARKOVACÍCH STÁNÍ A ZKVALITNĚNÍ SLUŽEB

Nedílnou součástí dálničních tahů jsou také odpočívky, kde řidiči osobních a nákladních aut tráví na svých cestách přestávky. ŘSD se v posledních letech systematicky snaží o navyšování počtu parkovacích ploch a stání k odpočinku, jelikož této oblasti nebyla v minulosti věnována patřičná pozornost. Poptávka tedy stále převyšuje nabídku, ovšem rozdíl mezi oběma se daří zmenšovat. Rekonstrukcí vedoucí ke zvýšení kvality služeb prošla v minulých letech řada odpočívek. Někde došlo k alespoň k potřebné úpravě povrchů. Zcela zásadní proměnou prochází levá odpočívka Skrbeň na D35, která kromě vyšší kapacity poskytne systém korporátního sociálního zařízení. Ten již funguje na prvních odpočívkách, jelikož byl zaveden na nové odpočívce Studený na D1 či u Kurovic na D55. Kompletní rekonstrukce, která skončí letos, běží také na levé odpočívce u Střechova na D1. Řidiči také dostanou možnost zastavení na D48 u Chlebovic. Souběžně s D35 na úseku Časy– Ostrov pokračuje výstavba oboustranné odpočívky u Dolní Rovně, kde bude parkovací plocha k dispozici od prosince. V roce 2022 začala výstavba odpočívky Chotýčany na D3 před Českými Budějovicemi. V případě této investiční akce půjde o první odpočívku na D3 v Jihočeském kraji.

STŘEDISKA SPRÁVY A ÚDRŽBY DÁLNIC (SSÚD)

Postupné rozšiřování dálniční sítě vyvolává potřebu výstavby zázemí pro údržbu dálnic. Tu zajišťují pracovníci Středisek správ a údržby dálnic (SSÚD). Nová SSÚD je potřebné budovat tak, aby dojezdová vzdálenost a zjištění péče o dálniční úseky probíhalo z přiměřené vzdálenosti. Střediska jsou proto situována takovým způsobem, aby každé mělo ve své správě přibližně stejný počet kilometrů a jejich pracovníci byli schopni v případě komplikací na dálnicích operativně zasáhnout. V roce 2021 byl nový moderní areál SSÚD byl uveden do provozu v Přerově. Nové prostory a zázemí SSÚD se momentálně budují také u nájezdu k D35 u Městce, kde vedle SSÚD vznikne sídlo pro dálniční policii a ke zprovoznění doje už v listopadu 2022. V blízkém časovém horizontu se začne stavět též SSÚD u Borku (D3) kde byla ve druhé polovině roku 2022 zahájena soutěž na stavitele tohoto střediska. Prostor pro SSÚD je již také vyčleněn u Opatovce na Svitavsku, kde bude v roce 2023 zahájena stavba úseku D35 Janov–Opatovec.

PROCES TRANSFORMACE ŘSD NA STÁTNÍ PODNIK POKROČIL

Vedle výstavby a údržby dálnic a sil. I. třídy je v běhu i jeden dlouhodobý proces, kterým je transformace ŘSD. Ta bude znamenat přeměnu právní formy organizace, z níž bude ryze státní podnik. ŘSD dosud nadále funguje jako příspěvková organizace Ministerstva dopravy ČR, což se od roku 2024 změní. Na konci července 2022 vláda ČR schválila změnu zákona o pozemních komunikacích, která tuto přeměnu umožňuje.

Benefitem transformace je mj., že si státní podnik může lépe získat a udržet vlastní odborníky na klíčových pozicích. Nová forma rovněž umožní větší pružnost a tlak na zvyšování kvality.

Na proměně pracuje ŘSD již tři roky. Za účelem dosažení tohoto cíle byl vytvořen nový útvar pro strategii zastřešující digitalizaci, inovace, nové technologie a zejména projektové řízení.

Transformace má mimo jiné přinést další zrychlení přípravy, výstavby a modernizace dopravní infrastruktury či značné ekonomické a finanční úspory. Zmínit je potřeba i zvýšení výkonu a efektivity subjektu. Dalším efektem bude zvýšení atraktivity subjektu na trhu práce a posílení konkurenceschopnosti ve vztahu k možnosti získání chybějících kvalifikovaných odborníků z klíčových oblastí a udržení těch stávajících. Důvodem transformace je též odpovědnější a hospodárnější vynakládání finanční prostředků a celkový nárůst kvality činnosti subjektu.

ZIMNÍ ÚDRŽBA

ŘSD zajišťuje celoroční údržbu dálnic a silnic I. tříd. Loňská zima sice patřila co do objemu spadaného sněhu mezi mírnější, ovšem i tak muselo ŘSD čelit různým povětrnostním podmínkám. Menší množství srážek ušetřilo síly a náklady spojené s údržbou komunikací. Přesto se na jejich stavu projevilo časté kolísání teplot a déletrvající mrazy. To vše mělo za následek, že se na komunikacích objevila řada závad a poruch. Výmoly či jiné formy poškození byly patrné zejména na asfaltových vozovkách, které jsou na nepříznivé podmínky náchylnější, než je tomu v případě cementobetonových krytů.

V roce 2021 mělo ŘSD na jednotlivých SSÚD měli k dispozici celkem 200 sypačů, přičemž připraveno bylo rovněž 48 universálních vozidel s různým technickým vybavením jako sypač, fréza, či metač. ŘSD mělo v roce 2020 k dispozici i 490 meteorologických stanic, z toho 220 na dálnicích a 270 na silnicích I. třídy. V roce 2021 přibylo dalších 27 nových meteostanic a síť těchto zařízení se rozrůstá také v roce 2022. Pro plné pokrytí silniční a dálniční sítě počítá ŘSD ve výhledu s celkovým počtem cca 800 meteostanic.

LEGISLATIVA

Abychom v oblasti přípravy a výstavby nové infrastruktury mohli naplnit naše cíle, je potřeba mít kvalitní legislativní prostředí. Bohužel nedokonalá legislativa stále brání dalšímu zrychlování v rámci přípravy staveb, i když v posledních letech doznala značných pozitivních změn. Zejména zákon o urychlení výstavby veřejné dopravní infrastruktur, tj. z. č. 416/2009 Sb., Liniový zákon pomáhá v mnoha směrech k rychlejším procesům.

Z konkrétních praktických nástrojů spojených s přijetím novel Liniového zákona lze jmenovat zavedení tzv. mezitímního rozhodnutí, zejména jeho propojení s vydáním stavebního povolení dle par. 4c zákona č. 416/2009 Sb., což se nyní např. uplatňuje na dvou stavbách D6 obchvaty Hořesedel a Hořoviček. To se týká zrychleného řízení o odejmutí vlastnických práv k nemovitosti, přičemž tento nástroj přinesl zrychlení procesu majetkoprávního vypořádání a zkrácení mnohdy zdlouhavých vyvlastňovacích řízení.

Další významnou změnu přinesla aplikace tzv. „fikce souhlasu“, kdy v průběhu správního řízení dochází k automatickému vydání kladného stanoviska správních orgánů. To vše v případě, že dotčené orgány nerozhodly v zákonem stanovené lhůtě. K rychlejšímu procesu přípravy přispívají i stanovené lhůty pro soudní řízení.

V následujících letech má k dalšímu urychlení povolovacího procesu přispět nový stavební zákon, který Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v loňském roce, který však pravděpodobně dozná ještě úprav. Podoba stavebního zákona bude pro realizaci dopravní infrastruktury v České republice velmi důležitá.

KONTROLA KVALITY STAVEB

Pro ŘSD ČR je klíčovým faktorem v rámci realizace staveb dodržování kvality. V rámci zefektivnění této činnosti a v souladu se stavebním zákonem se na nadlimitních stavbách využívá Elektronický stavební deník, s čímž jsou vesměs pozitivní zkušenosti, i když jeho zavádění provázely problémy. Hlavní přínos vidíme v operativnosti a přehlednosti a možnosti napojení na další používané systémy na našich stavbách. Zároveň mám v plánu jeho další rozvoj zejména o elektronický laboratorní deník.

Dále postupně úspěšně rozvíjíme další systémy, jako např. Centrální evidence vad, jehož hlavním přínosem je centralizace poruch komunikací, sledování záruk staveb tak bankovních garancí za vady, generování poruch ve vymezených úsecích pro plánovanou opravu a další; dále Centrální evidenční systém, který slouží k jednotné evidenci (schvalování) výrobků na stavbách ŘSD ČR. Hlavní předností této aplikace je ušetření administrativy opakovaného dokladování řady dokumentů na stavbách; a v neposlední řadě probíhá implementace Systému hospodaření s vozovkou, který do budoucna umožní plánovat opravy dálnic a silnic co nejefektivněji.

BUILDING INFORMATION MODELING (BIM) V PODMÍNKÁCH ŘSD ČR

ŘSD ČR je významným subjektem řešící zavádění BIM v České republice. Gestorem zavádění metody BIM je Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě usnesení vlády č. 958 o významu metody BIM pro stavební praxi v ČR. Zavádění metody BIM je uskutečňováno na základě dokumentu Koncepce zavádění metody BIM v České republice, schváleným Vládou ČR dne 25. září 2017 usnesením č. 682 (aktualizovaným k 18. 1. 2021 usnesením č. 41). ŘSD ČR se podílí na úkolech týkajících se realizace a vyhodnocení tzv. pilotních projektů BIM, spolupráci při vytváření legislativního, metodického a procesního rámce metody BIM na úrovni resortu dopravy a její implementací do vnitro-podnikových procesů

Na základě řady provedených pilotních projektů by zvolen další postup pro implementaci metody BIM v organizaci

•• Výběr a nasazení vhodného společného datového prostředí CDE na straně Objednatel – připravuje se.

•• Vyhodnocení jednotlivých vln pilotních projektů BIM (DUR, DSP, PDPS) a definice požadavků ŘSD ČR na doplnění resortních metodik BIM na SFDI – probíhá.

•• Příprava a tvorba pilotních projektů BIM pro fázi realizace stavby (RDS) – probíhá

•• Revize a doplnění smluvních vzorů o přílohy „BIM protokol“ – probíhá.

•• Tvorba vzorové šablony „BEP ŘSD ČR“ (první verze tohoto dokumentu již nasazena na 3 PP) – probíhá

ŘSD ČR se také v současné době intenzivně zabývá problematikou pasportizace majetku v rámci stávající dálniční a silniční sítě jako základní vstup do správy majetku v rámci BIM. Tato činnost je vykonávána v přímé souvislosti s celorepublikovým programem DTM – Digitální technická mapa, na jejichž vytvoření intenzivně pracujeme za finanční podpory ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

V oblasti BIM e před námi ještě obrovské množství práce, ale věřím, že uspějeme a zavedením BIM v rámci staveb dopravní infrastruktury dojde k výraznému zefektivnění jejich přípravy, realizace a následné správy.

ZÁVĚR

I přes všechny problémy, s kterými se ŘSD ČR musí potýkat v posledních letech (pandemie COVID, válka na Ukrajině a neočekávaný růst cen, rozsudek Metrostav a. s., kybernetický útok na servery ŘSD ČR atd.), se daří držet ba naopak dokonce zvyšovat tempo růstu výstavby dopravní infrastruktury a nadále zefektivňovat činnost v rámci údržby a oprav stávající sítě v gesci ŘSD ČR. Věřím, že tomu tak bude i nadále a to i přes ekonomickou krizi, která nás pravděpodobně čeká, neboť Česká republika potřebuje pro svůj další ekonomický rozvoj dostavět minimálně základní dálniční a silniční síť a řádně udržovat tu stávající