Sedmdesát let historie společnosti OHLA ŽS

Text: Ing. Mgr. Iva Šašinková OHLA ŽS, a.s., a STAVEBNISERVER, foto archív: OHLA ŽS, a.s.

Redakci našeho magazínu nemohlo uniknout, že společnost OHLA ŽS, a.s., oslavila v loňském roce již sedmdesáté výročí. Od svého založení 1. října 1952 urazila dlouhou cestu. Úspěšně dokončené projekty se dnes díky všem současným i bývalým zaměstnancům počítají na tisíce. Vzhledem k této prosperitě se brněnská firma mohla zavázat ke společenské odpovědnosti a podpořit také mnoho charitativních, sportovních a kulturních akcí. STAVEBNISERVER v tomto článku mapuje 70 let její dynamické, multioborové činnosti včetně těch nejvýznamnějších projektů.

Tramvajová trať Hlubočepy–Barrandov v Praze (2004).

Počátky státního podniku a vznik akciové společnosti

Historie společnosti OHLA ŽS se začala psát v roce 1952, kdy byl výnosem tehdejšího ministra dopravy Antonína Pospíšila dne 1. října založen podnik Železniční stavitelství Brno jako specializovaný podnik pro stavbu, opravy a modernizaci železnic. K významným zakázkám prvních několika desítek let existence společnosti patřila například přestavba železničního uzlu Česká Třebová, stavba Ivančického viaduktu a provozní budovy ředitelství v Brně na Burešově ulici, rekonstrukce tunelu Žižkov, silniční nadjezd ve Dvorcích u Jihlavy nebo výstavba podnikových bytů na Turgeněvově ulici v Brně.

V roce 1983 došlo ke změně firemního znaku, který nově znázorňoval tunel se zmenšeným železničářským šípem. I během období ztrátového hospodaření na konci osmdesátých let byl podnik schopen realizovat velké zakázky a vlastní investice, jakou byla stavba dopravně-mechanizačního závodu v Maloměřicích na Kulkově ulici, ubytovny Štýřice v Brně či hotelu Panorama v Češkovicích.

Konec roku 1989, který přinesl významné společenské změny v celé zemi, byl začátkem přeměny státního podniku na akciovou společnost, k jejímuž založení došlo 1. dubna 1992. Po ukončení první vlny kupónové privatizace získala společnost své první soukromé akcionáře, tehdy jich bylo přibližně 4 200. Záměrem nového podnikového managementu bylo zachovat již osvědčené zaměření firmy a dále rozvíjet a rozšiřovat možnosti realizace v dalších stavebních oborech.

Národní technická knihovna v Praze (2009).

Významnými projekty z počátku devadesátých let byl soubor staveb na trati České Budějovice – Veselí nad Lužnicí, trať Hluboká nad Vltavou v Jihočeském kraji, rekonstrukce a rozšíření železniční stanice Břeclav, most na D1 u Jihlavy, hotel Morávka v Brně, Znojemský viadukt či rekonstrukce zámku Moravský Krumlov. Období po roce 1993 bylo spojeno s první expanzí firmy na zahraniční trhy. Vedení společnosti v čele s Ing. Petrem Hubaczem rozhodlo z obchodních důvodů přijmout kratší název společnosti ŽS Brno, a.s. Současně došlo také k obměně firemního znaku a vizuálního stylu.

Prioritou české dopravní politiky devadesátých let byla výstavba železničních koridorů a tehdejší vedení firmy v čele s Ing. Michalem Šteflem dokázalo této příležitosti využít. Železniční stavitelství bylo od samého počátku firmy jejím klíčovým oborem, a proto se v tomto období podílela především na stavbách prvního tranzitního koridoru v úseku mezi Děčínem a Brnem a druhého tranzitního koridoru v úseku mezi Břeclaví a Bohumínem.

Společnost byla v devadesátých letech a na počátku nového milénia zapojena rovněž do výstavby a rekonstrukce železničních tratí v zahraničí, a to v Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Řecku a Černé Hoře. Další velkou oblastí uplatnění firemních kapacit byla realizace inženýrských a silničních zakázek, které zahrnovaly stavby a rekonstrukce silnic, dálnic, tunelů, mostů a vodohospodářských objektů.

Nový majoritní vlastník a související změny

V roce 2003 realizovala španělská stavební firma Obrascón Huarte Lain, S.A., (OHL) novou finanční investici a kromě působení ve Španělsku, Mexiku, Chile, Argentině a zemích severní Afriky se rozhodla rozšířit svoje uplatnění do střední a východní Evropy. Nákupem akcií podniku Železniční průmyslová stavební výroba, závod Uherský Ostroh (ŽPSV), který v té době vlastnil 96,5 % akcií firmy ŽS Brno, získala prostřednictvím společnosti OHL Central Europe také majoritní podíl v dnešní OHLA ŽS, a.s.

Společnost ŽS Brno potvrdila v roce 2006 svoji příslušnost k mezinárodní stavební a investiční skupině OHL změnou názvu na OHL ŽS, a.s., a přijetím nové korporátní identity. Novým firemním znakem byl obraz muže hledícího do budoucnosti, vstříc novým zítřkům. Barevné dílky této mozaiky symbolizovaly pestrost Skupiny OHL, složené z mnoha dceřiných společností z celého světa se širokou specializací napříč mnoha stavebními obory.

Hlavními pilíři činnosti společnosti OHL ŽS byly v tomto období železniční a silniční stavby. Společnost se však stále výrazněji prosazovala také v oboru pozemních a podzemních projektů na území Česka i v zahraničí. V této éře, kdy firma zaměstnávala okolo 1 300 zaměstnanců, díky nimž vznikly desítky impozantních staveb, došlo mimo jiné k realizaci stavby mimoúrovňové křižovatky Hlinky v Brně, modernizaci trati Tábor–Sudoměřice, výstavbě brněnského univerzitního kampusu Masarykovy univerzity, stavbě Národní technické knihovny v Praze či rekonstrukci vodního díla Šance. OHL ŽS byla aktivní také v zahraničí, v tomto kontextu lze zmínit výstavbu čističky odpadních vod Kranj ve Slovinsku, státní věznici Naklo v Bosně a Hercegovině nebo most přes řeku Illi v Kazachstánu.

Toto období bylo nicméně pro stavebnictví v Česku velmi turbulentní. Dopady celosvětové ekonomické krize z let 2008 a 2009 byly dlouhodobé a nevyhnuly se ani firmě OHL ŽS. Roky 2012 až 2015 již byly ve znamení růstu produktivity práce a expanze na zahraniční trhy. Společnost realizovala řadu zakázek v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku, Rusku, Ázerbájdžánu či na Slovensku.

V letech 2016–2017 však veřejná poptávka po stavebních pracích velmi poklesla a tím klesly i tržby společnosti. Tyto skutečnosti měly dopad také na organizační strukturu společnosti a počet zaměstnanců. V roce 2016 ukončil působení v OHL ŽS dlouholetý generální ředitel Ing. Michal Štefl, krátkodobě ho vystřídal Ing. José Emilio Pont Pérez. Poté byl dva roky generálním ředitelem Ing. Petr Brzezina, MBA. V dubnu 2018 byl generálním ředitelem společnosti jmenován Ing. Roman Kocúrek, který tuto pozici zastává do současnosti. V témže roce se společnost vrátila ke kladnému hospodářskému výsledku a následující roky také k růstu tržeb i produktivity práce z vlastních výkonů. V roce 2019 provedl majoritní vlastník OHL Central Europe výkup akcií od minoritních akcionářů a od tohoto roku vlastní všechny akcie společnosti.

Stanice metra Střížkov v Praze (2008).

Změna vizuálního stylu v roce 2021

Zatím poslední etapa historie společnosti je spojena s novou korporátní identitou, kterou mateřská společnost Obrascón Huarte Lain, S.A., představila v červenci loňského roku u příležitosti 110. výročí své existence. Nejvýraznější změnou, kterou nová korporátní identita přinesla, je rozšíření názvu mezinárodní skupiny z původního OHL na OHLA. Písmeno „A“ pochází ze španělského slova „avance“ a symbolizuje pokrok. Současné logo společnosti vyjadřuje posun k nové budoucnosti a k další etapě růstu, rovnováhu mezi racionálním a technickým světem, mezi humánním světem a životním prostředím a je symbolem rozvoje, otevřenosti a udržitelné budoucnosti. Došlo rovněž k obměně firemních barev: akvamarínová je barvou světového oceánu a představuje soulad s přírodou, tmavě modrá symbolizuje tradici a důvěru. Formálním zakončením procesu zavádění nové korporátní identity byla změna názvu a sídla společnosti, od 1. října 2021 začala společnost působit pod obchodním jménem OHLA ŽS, a.s. Přesun sídla z budovy ředitelství na Burešově ulici v centru Brna do moderní budovy Green Building II v Areálu Slatina v Brně-Slatině plně koresponduje s jejím environmentálním přístupem.

Tunel Dobrovského v Brně (2006).

Stavební produkce v Česku byla stejně jako celosvětová ekonomika v roce 2021 výrazně poznamenána dopady epidemie covidu-19 a výrazným zvýšením cen stavebního materiálu. Společnost OHLA ŽS nicméně vstoupila do této etapy se zásobou práce, která vytvořila dobrý předpoklad pro plnění plánu tržeb. Úspěšnou obchodní činností se podařilo stanovený plán pro rok 2021 splnit s meziročním nárůstem o 16 %.

V průběhu roku 2021 došlo k realizaci celé řady významných zakázek v rámci multioborového portfolia činností společnosti. Mezi významné zakázky, které získala v loňském roce, patří realizace Velkého městského okruhu v Brně v úseku Tomkovo náměstí a Rokytova, rekonstrukce železniční stanice Vsetín či rekonstrukce železniční trati v úseku Adamov– Blansko. V roce 2021 byla dokončena také řada významných projektů, mezi které patří modernizace a elektrizace trati Šakvice – Hustopeče u Brna, Centrum komplexní psychiatrické péče Brno, rekonstrukce Památníku národního písemnictví Praha (Petschkova vila), přírodě blízká protipovodňová opatření na řece Desné, nová zkušebna elektricky hnaných vozidel a rozšíření průmyslové kolejové dráhy v Plzni či rekonstrukce Mlýnské kolonády v Karlových Varech.

Rekonstrukce severního zhlaví v žst. Brno hlavní nádraží (1966).

Do roku 2022 vstoupila společnost OHLA ŽS ekonomicky a personálně stabilizovaná s odpovídající zásobou práce, která vytváří předpoklady pro kontinuální plnění závazků vyplývajících ze celospolečenských výzev, a to navzdory prudkým změnám v cenách a dostupnosti stavebních materiálů. Od počátku letošního roku zahájila společnost realizaci dalších významných zakázek, jako je výstavba přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Svratce v Brně, nebo dvě stavby v hlavním městě, díky nímž vznikne trolejbusová trať z Palmovky do Čakovic a nová tramvajová trať v úseku Modřany–Libuš. Došlo také k dokončení staveb, jako je přístavba pavilonu C v areálu Nemocnice České Budějovice či modernizace prostor Radiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a silničního mostu nad železniční tratí v Kadani.

Dluhonická spojka (1974).

Společnost OHLA ŽS vnesla do životů svých pracovníků za dobu své dosavadní sedmdesátileté existence mnoho dobrého. Dnes je tradiční firmou s bohatou minulostí i perspektivní budoucností se závazkem k ekonomické, sociální a environmentální udržitelnosti. Z toho, co jsme měli možnost zjistit, je více než zřejmé, že zaměstnancům byla a je bezpečným zázemím a pečujícím prostředím i nositelem zajímavé, avšak ne vždy lehké práce. Ostatním subjektům ze stavebního oboru přinesla v době blahobytu i krize profesionalitu, férové jednání, špičková a inovativní řešení na míru, ať už byla v roli hlavního zhotovitele, dodavatele či obchodního partnera. Široké veřejnosti pak zprostředkovala především komfort, protože počínaje svým založením neustále přispívala k pokroku.

Naší redakci tedy u příležitosti kulatého jubilea nezbývá než popřát společnosti OHLA ŽS ještě mnoho dalších úspěšných let. Ať se jí i nadále daří realizovat významné, technologicky zajímavé a přínosné projekty!

Ivančický železniční viadukt–stavba nového viaduktu (1978).