Regulace VaK, dohledová role Ministerstva zemědělství

Ing. Radek Hospodka, Ministerstvo zemědělství, odbor hlavního regulátora a vrchního dohledu sektoru VaK, e-mail: radek.hospodka@mze.cz, Foto: Radek Hospodka

Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) je vrchním orgánem dozoru nad uplatňováním zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „ZVK“). Podle tohoto zákona je mimo jiné v působnosti MZe regulace oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále také jen „VaK“), včetně související ochrany odběratelů. Jedním z hlavních cílů regulace VaK je problematika zajištění dlouhodobé udržitelnosti VaK ve společnosti. Tento cíl se do regulace aplikuje prostřednictvím ZVK, zejména ve vztahu k plánu financování obnovy a uložením rozhodující povinnosti každému vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.

Vodovody a kanalizace jako stavby vodních děl

Obor vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu je pevnou součástí vodního hospodářství v zemi a dotýká se přímo či nepřímo každého obyvatele. Stavby vodovodních řadů

a vodárenských objektů včetně úpraven vod, kanalizačních stok, kanalizačních objektů či čistíren odpadních vod jsou zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, tzv. vodními díly. Je povinností vlastníků vodních děl udržovat vodní dílo v řádném stavu, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů ve společnosti. V oboru VaK se uvedená povinnost stává o to důležitější, že je naprosto oprávněně ve společnosti očekáváno, že služby související s uspokojováním požadavků na dodávku pitné vody, jakož i na odvádění a čištění odpadních vod budou zajišťovány nejen plynule a bezpečně, ale i v budoucnosti trvale. Těžko přijmout představu, že by tomuto tak nebylo. I z této úvahy je zřejmé, že regulací této problematiky je nezbytné považovat za klíčovou, a to zejména ve vztahu k samotným odběratelům.

Vlastníci a provozovatelé VaK v ČR

Sektor VaK je v ČR charakteristický velkým počtem vlastníků a provozovatelů. (Viz. Tab. 1)

V oboru VaK však dochází k velké koncentraci činností u největších provozovatelů. Např. skupina 50-ti největších provozovatelů vodovodů v zemi představovala v r. 2020 z hlediska objemu fakturované vody konečným odběratelům 88 % z celkového množství fakturované vody v ČR. Z pohledu fakturovaného množství odpadní vody se jednalo o cca 74 %. Na druhou stranu zbytek trhu VaK v ČR tvoří velké množství samotných obcí, které si zajišťují správu a provoz svým jménem a na vlastní odpovědnost. Orientační počty vlastníků a provozovatelů v jednotlivých krajích podle uvedených skupin majetků jsou zřejmé v následujících grafech. (Viz. Graf č. 1 a Graf č. 2).

Rozsah infrastrukturního majetku VaK v ČR

V tabulce 2 je uveden rozsah majetků vodovodů a kanalizací ve vybraných základních skupinách majetků, a to v souhrnných technických údajích o délce vodovodní sítě, stokové sítě a o počtech objektů čistíren odpadních vod. Z údajů je naprosto zřejmý dynamický rozvoj technické infrastruktury VaK v ČR po r. 1990

Pozn. V letech 1990 a 2000 se jednalo o údaje za hlavní provozovatele. Pro zajímavost: Podle údajů ze Zdravotní ročenky Československa za r. 1938 bylo na území Čech a Moravy celkem 12 624 km potrubí uloženého v obecních vodovodech.

Vývoj regulace VaK se zaměřením na udržitelnost

Stát uplatňuje poměrně rozsáhlý a ucelený systém regulačních nástrojů v sektoru VaK se zapojením jak státní správy, tak samospráv obcí, jako představitelů rozhodujících vlastníků VaK. Tato regulace se v posledních cca 20 letech znatelně vyvíjí, přičemž lze vysledovat jistou pevnou linii. V problematice zaměřené na udržitelnost VaK lze zejména vyjmenovat a připomenout:

• 2002, nabývá účinnosti samostatný ZVK, je zavedena povinnost vlastníků VaK vést tzv. vybrané údaje z jejich majetkové evidence a provozní evidence,

• 2006, novela ZVK zavedla zcela novou povinnost pro každého vlastníka VaK zpracovat Plán fi nancování obnovy vodovodů a kanalizací nejpozději do 31. 12. 2008, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let,

• s účinností od r. 2014 bylo doplněno ustanovení § 8 odst. 1 ZVK o povinnost vlastníka „vytvářet rezervu fi nančních prostředků na obnovu VaK a dokládat jejich použití pro tyto účely“,

• 2016, novelou vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí ZVK, byla zavedena povinnost předávat MZe v rámci dokumentu „Porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné za příslušný rok“ informaci o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu VaK,

• 2018, byly provedeny některé úpravy příloh č. 1, 3, 18 a 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. s cílem mimo jiné zlepšit dohled MZe ve vztahu k obnově VaK. (Viz. příklad sledování údajů - Tabulka 2),

• 2021, novela vyhlášky č. 428/2001 Sb., zejména úprava § 13 s odloženou účinností od 1.1. 2026

Novela VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb., změny od r. 2026

VYHLÁŠKA č. 244/2021 Sb., ze dne 22. června 2021, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů významně upravuje znění § 13, tj. pravidla pro obsah plánu fi nancování obnovy vodovodů a kanalizací a pro jeho zpracování (dále jen „PFO“).

Jedná se zejména o tyto novelizační body:

• Aktualizace PFO – (změna hodnoty majetků o více než 10 %), nově nejdále do 5 let,

• Stanovení adekvátní roční potřeby peněžních prostředků (reprodukční odpis),

• Rezerva – rozdíl mezi tvorbou a čerpáním peněžních prostředků na obnovu,

• Vykazování – tvorba a čerpání v rámci účetnictví na analytických účtech,

• Čerpání pouze na obnovu VaK, • Možnost dočasné výpůjčky, podmínky do ½ životnosti, max. na 10 let, (lze i opakovaně), informační povinnost do 28. února vůči MZe,

• Odlišný způsob tvorby peněžních prostředků na obnovu je možný pouze na základě schválení MZe

Dohled MZe

Snahou MZe je provádět kontroly vlastníků i provozovatelů VaK (včetně měst a obcí) v rámci území státu co nejrovnoměrnějším způsobem. Rozvržení kontrol podle krajů znázorňuje níže uvedený graf

Celkem v letech 2015 až 2021 MZe provedlo 210 kontrol vlastníků a provozovatelů VaK. Tyto kontrolované subjekty pokrývají téměř 3,4 milionu odběratelů, což představuje přibližně 33,5 % trhu vodovodů a kanalizací v ČR. Zároveň MZe v rámci dohledu provedlo již více než 7 tis. cíleně adresovaných výzev vlastníkům a provozovatelům VaK pro prověření různých problematik VaK, např. ohledně řádného zpracování dokumentu Porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné za kalendářní rok a dosažené skutečnosti v témže roce podle přílohy č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., vykazování bilančních údajů o hospodaření s vodou ve podle pravidel zpracování vybraných údajů z provozní evidence vodovodů podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. V současné době MZe prověřuje u více než 1 tis. subjektů vlastníků zpracování PFO.

Osvěta a informovanost MZe

MZe v rámci zajišťování regulace oboru vodovodů a kanalizací zpracovává a uveřejňuje řadu materiálů s cílem poskytovat objektivní informace z oboru vodovodů a kanalizací odborné i laické veřejnosti.

Jedná se např. o:

• Každoroční publikace Vodovody, kanalizace ČR, Ekonomika, ceny, informace,

• Zprávy o výkonu kontrolní činnosti nad vlastníky a provozovateli VaK od r. 2016,

• Zprávy z benchmarkingu vlastníků a provozovatelů VaK od r. 2015

• Výstupy z činnosti Výboru pro koordinaci regulace oborů vodovodů a kanalizací,

• Výklady k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů,

• Prezentace dat sektoru VaK. (Pramen: MZe, https://eagri.cz/public/web/mze/voda/)

Závěr

Snahou MZe je mimo jiné dosáhnout posílení role a vyšší transparentnosti v oboru VaK při naplňování nastavených cílů regulace ve vodárenství, zejména s vizí nastavení dobře fungujícího informačního prostředí o všech vlastnících a provozovatelích infrastruktury VaK. Jednou z dalších vizí MZe je hledání možností pro budoucí mezinárodní srovnání v porovnatelných ukazatelích např. ve vztahu k hospodaření s vodou ve společnosti.

Článek obsahově vychází z prezentace zástupce Ministerstva zemědělství, Ing. Radka Hospodky, ředitele odboru hlavního regulátora a vrchního dohledu sektoru VaK, která zazněla na VII. Odborné konferenci na téma Obnova vodohospodářské infrastruktury 2022, organizátora společnosti Medim, spol. s r.o. konané ve dnech 13. – 14. září 2022 v Praze.