Prioritní dopravní stavby na Moravě nabírají další zpoždění!

Kdy se podaří zahájit výstavbu dálnice D136 Přerov-Říkovice a D4901 Hulín-Fryšták?

Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury z.s.

V Luhačovicích se uskutečnil již jedenáctý ročník mezinárodní konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomickýchzájmů“. Odborníci zde řešili důležité otázky řízení a fi nancování staveb, ale také to, jak zrychlit přípravu prioritních infrastrukturních projektů. Opakovaně také diskutovali problematiku rizik při hrozícím opakování procesu EIA u klíčových Moravských staveb, tj. D136 Přerov-Říkovice a D4901 Hulín Fryšták

Dosud přijatá legislativní opatření (kterými by se měl zvýšit vliv státu při přípravě a realizaci strategických infrastrukturních investic), spočívající v přijaté novele zákona č. 416 i nedávno schváleném novém Stavebním zákoně, by měla výrazně zkrátit dobu, potřebnou pro přípravu státních investic v oblasti dopravy.

Zda tomu tak skutečně bude, se dozvíme až ve chvíli, kdy nový Stavební zákon vstoupí v život.

Předseda sdružení Libor Lukáš opětovně apeloval na to, aby byl připraven a přijat speciální Ústavní zákon, na jehož základě by povolovala strategické investice státu přímo vláda ČR.

Účastníci konference se rovněž shodli na tom, že změny zákonů jsou nutnou podmínkou k tzv. proinvestování se z postcovidové doby.

Pořadatelem konference, která se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky, předsedy vlády Slovenské republiky, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ministra dopravy ČR, ministra dopravy a výstavby SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje a předsedů Trenčianského a Žilinského kraje, je Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě.

„Stále dokola opakujeme (a budeme opakovat, dokud se situace nezmění), že proces přípravy strategických projektů v ČR je nenormální, zdlouhavý a de facto neřiditelný. Proto také pravidelně pořádáme tato odborná setkání a kontinuálně apelujeme na to, aby se závadný legislativní stav napravil. Musíme to však skutečně udělat, nikoliv o tom pouze řečnit. Strategické infrastrukturní projekty jsou i přes přijaté úpravy zákonů stále v područí úředníků. Ty však výrazně zaměstnávají složitá byrokratická pravidla a obstrukční chování ekologických aktivistů – jednotlivců,“ říká předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš a dodává: „Je jasné, že bez společenského tlaku na další úpravu stavební legislativy nedosáhneme očekávaného pokroku při řešení tohoto problému. Jedině touto cestou můžeme docílit zkrácení lhůt při přípravě staveb a stavebně-inženýrské procesy budeme moci systematicky řídit“.

Musíme mít takové zákony, které hájí především zájmy naprosté většiny občanů. Současný stav, kdy doslova pár jednotlivců může svými smyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, přece není stavem normálním. Je třeba jej napravit. Skutečnou vůli občanů, žijících na Moravě, vyjadřuje „Petice za stavbu dálnice D 136 Přerov – Říkovice. Ta byla iniciovaná naším sdružením, a podepsalo se pod ni 10 000 občanů. Je v podstatě hlasem lidu, a jako takovou jsme ji předali předsedovi poslanecké sněmovny a zástupcům ŘSD ČR“,uzavíráLibor Lukáš.

Co na konferenci zaznělo

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček ocenil zvýšený důraz vlády na investování, a to zejména do dopravní infrastruktury, jakožto jedno ze zásadních opatření k překonání současné hospodářské krize, vyvolané pandemickou situací. Zdůraznil současně nutnost urychlení přípravy staveb jako podmínku k realizaci tohoto programu.

Komplikovanost stavební legislativy je zásadním rizikem pro realizaci současného programu všech důležitých infrastrukturních projektů nejenom na Moravě. Tak situaci hodnotí ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl a v souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení i náměstek generálního ředitele Mojmír Nejezchleb ze Správy železnic.

Nově přijatý Stavební zákon, jakožto milník ve stavební praxi a jedno z nejdůležitějších legislativních opatření k urychlení přípravy a realizace infrastrukturních projektů, byl tématem náměstkyně ministra pro místní rozvoj Marcely Pavlové. Ta zrekapitulovala hlavní přínosy tohoto zákona a nastínila postup při jeho zavádění do stavební praxe.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica poukázal na výrazný nárůst výše státních investic do dopravní infrastruktury v letošním roce i letech následujících, a z toho vyplývající tlak na potřebnou plynulost v přípravě jednotlivých projektů.

Zástupci krajů zdůraznili potřebu systémového řešení financování rozvoje silnic II. a III. třídy.   Ekonom Petr Zahradník i zástupci EIB  poukázali nejen na možnosti financování rozvoje dopravní infrastruktury z prostředků EU, ale také na potřebu zaměřit se na nové způsoby financování výstavby dopravní infrastruktury v dalších letech, jako například využití projektů PPP či zdrojů EIB.

Řeč byla také o konkrétních silničních a železničních projektech, potřebě kvalitního propojení se Slovenskem - zvláště projektu D49, dokončení dálnice D1 v okolí Přerova nebo severojižní propojení Moravy dálnicí D55. K dalším tématům patřil například i stav přípravy modernizace železniční trati Otrokovice - Vizovice a Vlárské dráhy (Slovácko).

Na závěr přijali účastníci konference tzv. LUHAČOVICKOU VÝZVU 2021

www.konference-morava.cz

www.infrastrukturamorava.cz

ZÁVĚRY

XI. ročníku mezinárodní konference

„Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“

 LUHAČOVICKÁ VÝZVA 2021

Účastníci mezinárodní konference se shodli na následujících závěrech:

ODSTRANĚNÍ BYROKRATICKÝCH BARIÉR

• Neustále přetrvává komplikovanost legislativy pro investorskou přípravu staveb. Naše zákony nejen, že znemožňují plynulou realizaci jednotlivých projektů, ale jsou také překážkou rozvoje mobility ČR a současně představují zásadní riziko pro přípravu a realizaci strategických investic v reálném čase.
• Účastníci konference očekávají, že nově přijatá legislativní opatření, tj. zákon č. 403/2020 (změna zákona č. 416/2009 „O urychlení výstavby dopravní infrastruktury“) a především pak zcela nový „Stavební zákon“ č. 283/21 pomohou zrychlit proces povolování staveb.
• S ohledem na dosavadní zkušenosti a praxi účastníci doporučují posoudit a zvážit, zda by nebylo vhodné připravit a komunikovat speciální Ústavní zákon, na jehož základě by vláda České republiky svými nařízeními mohla povolovat strategické investice státu.
• Účastníci konference upozorňují na prohlubující se nedostatek stavebních materiálů, zejména pak drceného i těženého kameniva, což je způsobeno vytěžením starých lomů a nevůli otvírat v ČR nová, vhodná ložiska pro dobývání i těžbu. Hrozí riziko nedostatku kameniva z domácích zdrojů, výrazný nárůst cen u této stavební komodity, kterou budeme muset dovážet ze zahraničí.

Příprava prioritních MORAVSKÝCH dálnic   

• Realizace dálnice D136 a D4901 je v důsledku opakovaných obstrukcí ze strany ekologických aktivistů-jednotlivců silně ohrožena. Pokud by v listopadu 2021 pozbyla platnost závazná stanoviska EIA u obou projektů, musel by se celý složitý proces opakovat, což by zabralo několik příštích let. Účastníci konference proto vítají a podporují poslaneckou legislativní iniciativu, schválenou poslaneckou sněmovnou ČR dne 15.9.2021, která uvedenou problematiku řeší.
• Účastníci konference se shodli na tom, že bude prospěšné, aby stát vyčíslil zvýšené náklady, popř. škody, které v důsledku opakovaných obstrukcí způsobují ekologičtí aktivisté v průběhu procesu přípravy jednotlivých infrastrukturních projektů. Pokud by právní analýza zhodnotila jejich činnost jako protiprávní a účelové jednání, bude žádoucí se v uvedené věci obrátit na soud, včetně nároku na náhradu škody.

  PŘEDVÍDATELNOST ROZPOČTOVÝCH ZDROJŮ 

• Současný model financování dopravní infrastruktury je rozkolísaný a neumožňuje systémově řídit dlouhodobé cíle v oblasti Dopravní politiky ČR (tj. dobudování prioritní sítě do roku 2030 v souladu s cíli TEN-T). Aktuálně stanovenou výši finančních zdrojů určených do dopravní infrastruktury musíme chápat jako mimořádné protikrizové opatření vlády, a je nutné ji považovat za dočasné opatření. Bude žádoucí přijmout „Strategické rozhodnutí o přenastavení způsobu financování infrastrukturních projektů v ČR“ tak, aby se jednalo o dlouhodobě předvídatelné, rozpočtové zdroje s využitím také soukromého kapitálu.
• Strategie financování silnic II. a III. tříd nemůže stát pouze na zodpovědnosti a rozpočtových možnostech krajů. Musí se stát součástí zodpovědné národní dopravní a rozpočtové politiky ČR.

Konsensuálně přijato účastníky mezinárodní konference

V  Luhačovicích 30. 9. 2021

Účastníci XI. ročníku konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ doporučují urychlit inženýrskou přípravu staveb a zahájit realizaci prioritních infrastrukturních projektů v regionech Střední Morava, Východní Morava a slovenské Pováží.

V oblasti silniční infrastruktury:

• zajistit stavební povolení (MDČR) v právní moci posledního chybějícího moravského úseku dálnice D1 Říkovice – Přerov (stavba č. 136) jako hlavní dopravní tepny, spojující západ s východem republiky a zahájit jeho realizaci v průběhu roku 2021;

• vydat pravomocné stavební povolení (MDČR) a zahájit výstavbu hlavní trasy dálnice D49 v roce 2021, a to jako součást evropské sítě „core network“ stavbou 4901 v úseku Hulín – Fryšták; urychlit přípravu navazujících staveb 4902 v úseku Fryšták - Lípa pokračováním na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná; na slovenské straně připravit a dovést k realizaci navazující rychlostní silnici R6 Lazy pod Makytou - Púchov s napojením na D1 (Beluša/SR) a učinit tak zásadní posun v propojení Střední a Východní Moravy se sousedními regiony Slovenska;
• pokračovat v plynulé přípravě a výstavbě dálnice D55 v úseku Olomouc - Přerov a v úseku Otrokovice – Staré  Město - Uherské Hradiště - Bzenec s pokračováním do Hodonína a Břeclavi a napojením na dálnici D2; ve spolupráci MD a MŽP dořešit technické řešení průchodu dálnice D55 v lokalitě „Bzenecké Doubravy“;
•  v roce 2021 zahájit výstavbu úseku v úseku D5508 Staré Město - Moravský Písek, a v roce 2022 D5501 Olomouc – Kokory; odblokovat přípravu stavby D5502 Kokory – Přerov, která čeká na rozhodnutí Kasačního soudu již bezmála 3roky; v návaznosti na D55 urychlit přípravu tzv. východní tangenty jako součást obchvatu města Olomouce;

• v kontextu závěrů Studie proveditelnosti D55 připravovat doprovodnou stavbu „Propojení silnice  I/50 a I/55“ (Uherské Hradiště - ul. Průmyslová a Kunovice – u areálu LET;
• pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (D48) s cílem zahájit stavbu Lešná-Palačov v roce 2022 a pokračovat v přípravě silnice I/57 - obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín;  zahájit stavbu Semetín -Bystřička II. stavba v roce 2022;
• urychlit přípravu dalších úseků D35 Hradec Králové - Mohelnice jako strategického kapacitního dopravního propojení ČR v západovýchodním směru;
• urychlit přípravu a realizaci silnice I/44 v úseku Mohelnice – Jeseník v rámci severojižního propojení Olomouckého kraje a její napojení na dálnici D35;
• co nejdříve dokončit výstavbu silnice E75/11, spojující D48 na české straně, vedoucí přes Jablunkov do Žiliny (jedná se především o úsek „Třanovice – Nebory“ k dokončení v roce 2022 na české straně, a o úsek česko-slovenská státní hranice – Brodno na slovenské straně).

V oblasti železniční infrastruktury:

• dokončit přípravu stavby a od roku 2023 zahájit realizaci projektu „Modernizace a elektrizace trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice“ (včetně dopravního terminálu Zlín-střed);
• urychlit proces přípravy, realizaci modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov, a také elektrizaci navazujícího propojení Kojetín – Kroměříž – Hulín, přičemž tímto projektem dojde k připojení krajského města Zlín ke koncepci Rychlých spojení na železnici;
• pokračovat v přípravě „Modernizace a elektrizace trati Staré Město - Uherské Hradiště - Veselí nad Moravou – Kunovice - Uh. Brod – Luhačovice – Bojkovice;“
• urychlit proces přípravy a realizace modernizace 9. nákladního železničního koridoru v TEN-T v úseku Hranice na Moravě - Valašské Meziříčí – Vsetín - Horní Lideč, včetně realizace železniční stanice Vsetín.

V oblasti vodní dopravy:

• pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov, čímž dojde k očekávanému prodloužení turistické trasy Baťova kanálu z Rohatce až do Kroměříže;
• připravit plavební propojení rekreační oblasti „Pahrbek“ v Napajedlech s korytem řeky Moravy.