![Práce pod zemí se bez komunikace neobejde. Brněnské kolektory mají vlastní rádiovou síť, hlídají je i pohybová čidla](https://www.stavebniserver.com/wp-content/uploads/2023/05/1.jpg)
Práce pod zemí se bez komunikace neobejde. Brněnské kolektory mají vlastní rádiovou síť, hlídají je i pohybová čidla
Zdroj: Technické sítě Brno
Pod brněnskými ulicemi se nachází unikátní 21,5 kilometru rozsáhlá síť staveb, takzvaných kolektorů. Místy až 35 metrů hluboko se v ní ukrývají desítky kilometrů potrubí a kabelů, bez nichž by se infrastruktura metropole neobešla. Veškeré aktivity, které se pod zemí odehrávají, vyžadují komunikaci s vnějším světem. Chybějící mobilní signál zde nahrazuje vlastní rádiová síť. Tu doplňují všudypřítomná čidla a kamerový systém.
Brněnskou kolektorovou síť tvoří primární a sekundární kolektory. Primární kolektory leží 25 až 35 metrů pod povrchem, ty sekundární jsou uloženy 5 až 7 metrů hluboko. Celkem dnes pod moravskou metropolí leží asi 21,5 kilometru kolektorů, v nichž je uloženo více než 49 kilometrů potrubí a přes 190 kilometrů kabelů: vodovodní, parovodní a horkovodní potrubí, splašková a dešťová kanalizace, kabely pro rozvod elektrické energie a také metalické i optické telekomunikační kabely
![](https://www.stavebniserver.com/wp-content/uploads/2023/05/3.jpg)
Veškeré stavební práce, údržba sítí a vlastního zařízení, které pod zemí probíhají, se neobejdou bez možnosti komunikovat s děním na povrchu, s ostatními pracovníky a dohledovým centrálním dispečinkem Technických sítí Brno (TSB), které se o kolektorovou síť starají. „Celý systém kolektorů je proto vybaven vlastní rádiovou sítí. Kolektory mají svoji přesně danou vysílací a přijímací frekvenci, která je určena přímo pro ně. Každý pracovník či skupina jsou před vstupem do kolektoru vybaveni osobní radiostanicí, kterou mají po celou dobu pobytu v podzemí vždy u sebe,“ popisuje Michael Benža z odboru kolektorů TSB
Rádiovou frekvenci, ovšem vlastní, využívají při pohybu v kolektorech i složky Integrovaného záchran- ného systému. To se týká například hasičů, kteří pod brněnskými ulicemi pravidelně nacvičují pro případ požáru. Pro komunikaci s dispečinkem TSB si v takovém případě rovněž zapůjčují další radiostanici, v případě plánovaných cvičení je s nimi navíc i pracovník technických sítí, který se o spojení stará.
Vedle rádiové sítě se v kolektorové síti využívají i další možnosti komunikace. Jednou z nich je zvuková signalizace pomocí sirén, které jsou rozmístěny po celé kolektorové síti. „Ta slouží především pro pracovníky centrálního dispečinku, aby upozornili osoby pracující a pohybující se v kolektoru. Jedná se o smluvené zvukové signály pro okamžité opuštění kolektoru nejbližším únikovým východem nebo upozornění dané skupiny či osoby, která nekomunikuje, aby se okamžitě ozvala,“ vysvětluje Michael Benža
![](https://www.stavebniserver.com/wp-content/uploads/2023/05/4.jpg)
Nedílnou součástí kolektorů je pak systém měření a regulace „MaR“, tedy systém předávání informací z instalovaných čidel a jiného bezpečnostního a dohledového zařízení. Pracovníci centrálního dispečinku se díky němu dozvídají o aktuálním dění pod zemí. Jedná se o informace z teplotních, záplavových, vlhkostních a pohybových čidel, koncových spínačů, měření a sledování hladiny či chodu čerpadel
![](https://www.stavebniserver.com/wp-content/uploads/2023/05/2.jpg)
„Posledním dohledovým a komunikačním zařízením, které je v kolektorech instalováno, je kamerový systém, který slouží k přenosu živého obrazu dění v nich. Tento systém je v plánu v následujících letech rozšířit a doplnit také v sídlištních kolektorech města Brna,“ dodává Michael Benža.