Petr Malý: „My připraveni jsme, chybí podpora státu a firem v přesvědčení laické veřejnosti o perspektivách těžby a zpracování surovin.“

ROZHOVOR

Foto: SUPŠSK Hořice

Petr Malý je ředitelem Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích. Jediné školy v Česku, která vyučuje geotechniku v rámci prezenčního i dálkového studia. Naše redakce Petra Malého oslovila, aby čtenáře seznámil s aktuální situací týkající se zájmu o řemeslné obory, nebo s tím, jak se obor geotechnika proměnil v posledních letech s příchodem nejmodernějších technologií. Zároveň jsme se zeptali na to, jak tento obor ovlivňuje uzavírání kamenolomů a pískoven. V neposlední řadě nás zajímalo, jak škole v různých směrech pomáhá či nepomáhá stát.

Říká se, že o manuální práce/učební obory není v současnosti zájem. Pociťujete to i na své škole?

Klasické učební obory to v dnešní době nemají lehké. Nová generace většinově požaduje sepjetí s moderními technologiemi a málokdy je hledá v profesích odjakživa spjatých s těžkou fyzickou prací ve zdravotně exponovaném prostředí. Když se řekne kameník, kamenosochař, střelmistr či jen zaměstnán v lomu, co se každému vybaví? Prach, těžký kámen, zdravotní rizika, manuální nekvalifikovaná síla s malým ohodnocením. Učební obor kameník zanikl v Hořicích v roce 1975, v Žulové v roce 1997 a dnes je pouze v Lipnici jako součást komplexu sdružených škol. V dnešní době bojujeme o udržení středního odborného školství obecně včetně maturitních oborů. Otázka zní – je pro školu zákazníkem rodič nebo společnost? Pokud rodič, jasně vítězí všeobecný trend vzdělávání s požadavkem „gymnázium všem“. Pokud společnost (stát), pak by ta (ten) měl zvážit nutnost zdrojů lidských i materiálních a přenést tuto potřebu do školství. Stejně jako se to podařilo zemědělským oborům s Ministerstvem zemědělství během minulých patnácti let.

Na škole máte i obory jako malba a sochařství, to je ryze umělecká činnost. Jsou tyto obory oblíbenější?

Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická v Hořicích byla od svého založení v roce 1884 školou vzdělávající tvůrčí kreativitu a její kvalitní řemeslné zpracování. A tak se po celou svoji existenci ve škole potkávají složky umělecké a technické. I dnes je škola svým předepsaným počtem studentů paritně uměleckoprůmyslová. Před třiceti lety byl převis poptávky u technických maturitních oborů, v uplynulých patnácti letech převažoval zájem o umělecké obory. V roce 2017 bylo na oborech školy jen šest technických studentů a sedmdesát sedm uměleckých. Od roku 2018, kdy jsem ředitelem školy, se tento poměr opět vyrovnává na dnešních 61:114 se zlepšujícím se trendem do dalších let. Není lehké rodiče a žáky ZŠ přesvědčit o potenciálu, který tato škola poskytne absolvováním technické (průmyslové) části školy. Nepomáhá ani společenský environmentální tlak na škodlivost těžby a zpracování surovin obecně, kámen a kamenivo nevyjímaje.

A pak tu také máme obor geotechnika. Co všechno zahrnuje?

Relativně nový obor (od roku 2004, pozn. red.) s trochu matoucím názvem v sobě shrnuje vše, co spadá pod pojmy vyhledávání, těžba a zpracování nerostných surovin. Můj předchůdce Ing. Josef Moravec prosazením tohoto oboru zachránil ve vzdělávací soustavě tento směr vzdělávání. Budiž mu za to čest a sláva. Původně se s ním totiž ani nepočítalo. Útlum těžby černého a hnědého uhlí se nám počátkem jedenadvacátého století přenesl i do vizí o budoucnosti školství těžby nerostných surovin (silikátů, ropy, plynu, rud atd.). Nejevil se potřebným. Životní prostředí a hightech se jevily budoucností České republiky. Naše škola v Hořicích se svým školním vzdělávacím programem geotechnika historicky specializuje na přírodní kámen, jeho průzkum, těžbu a zpracování v podobě kameniva nebo ušlechtilého kamene, ale obor svým všeobecným zadáním v rámcově vzdělávacím programu MŠMT umožňuje budoucí zaměření v kterémkoliv směru využití nerostného bohatství ČR. Paradoxně dnes tento obor supluje i související učební obor kameník, kde ve spolupráci se Svazem kameníků a kamenosochařů ČR v rámci celoživotního vzdělávání nabízíme rekvalifikaci na tento obor, která je plnohodnotnou náhradou za učební obor kameník. Spolu jsme i garantem za vznikající tzv. Mistrovské zkoušky řemeslníků.

Ve kterých směrech studenti, kteří u vás geotechniku vystudují, najdou uplatnění?

Jedná se o maturitní obor, tedy plnohodnotné vzdělání všeobecné a jazykové s potenciálním uplatněním jako u absolventů gymnázií. Navíc je zde přidaná hodnota pro řemeslně orientované studenty (obvykle z tradičních kamenických rodin) si ve třetím ročníku studia složit rekvalifikační zkoušky na učební obor kameník a školu ukončit ve čtvrtém ročníku složením maturity, takže systém dvě vzdělání v jednom studiu. Studenti inklinující k technologiím na škole pracují se špičkovým CNC robotem Kuka na kamenosochařské práce, seznámí se s prací ve virtuální realitě a 3D modelováním, geodetickým zaměřováním pomocí dronu DJI Mavic a možností výstupů na 3D tiskárnách. Máme absolventy, kteří se úspěšně pohybují i v těchto (zdánlivě) s oborem nesouvisejících oblastech podnikání.

Hlavní uplatnění, díky výuce odborných předmětů (geologie, technologie těžby a úpravnictví), pak absolventi nalézají ve firmách těžících nebo zpracovávajících kámen, stavebních firmách – obalovny, betonárky, popř.  v technických profesích jako závodní lomu, technik lomu, projektant, střelmistr. Dále pak také v kamenosochařských firmách v oblasti ušlechtilého kamene. Více než polovina absolventů pokračuje ve vysokoškolském studiu geologie, hydrogeologie, životního prostředí, stavebnictví nebo těžby nerostných surovin v Praze, Brně i Ostravě.ČVUT Praha, VŠB-TU Ostrava nebo Masarykova univerzita v Brně jsou tím logickým pokračováním.

Dá se v tomto oboru také uplatnit kreativita?

(Velký úsměv, pozn. red.) Samozřejmě, jako v každém oboru, kde člověk nad prací přemýšlí a baví ho. Kreativní může být návrh náhrobku ve 3D virtuální realitě od kameníka, návrh netradičního postupu opracování na CNC stroji i způsob osazení dekorativního kamenného obkladu na fasádu domu. Kreativní je digitalizované pracoviště pro umělecké sochařství (scan objektu - 3D model - CNC opracování) i myšlenka a provedení způsobu snižování obsahu CO2 v ovzduší ukládáním tohoto plynu do horninových struktur. Kreativní je způsob digitalizace či zaměřování terénu, staveb a jiných velkých objektů pomocí dronů. Kreativní je způsob 3D modelace trhacích prací v lomu. Kreativita je novátorské pojetí technologií, nápad, který ještě nikdo nerealizoval a způsob realizace tohoto nápadu.

Geotechnika zní dost, jak bych to řekla, průmyslově, ale určitě se najde i způsob, jak se dá propojit s uměním, že?

Ano, a to je právě na naší škole to nejlepší. Ten střet a spolupráce dvou světů – snového spektakulárního umění vizí a představ, kde nic není nemožné, a toho technického s termíny, programy, rozměry a výpočty. Pokud toto neuchopí mladá nastupující generace, která je v mnoha směrech velmi tolerantní (určitě více než má generace), tak už nikdo. Jsou zde zapřisáhlí odpůrci digitálních technologií na jedné straně i umělečtí diletanti na straně druhé, ale čtyři roky společného soužití ovlivní jedny i druhé. Umíme digitálně restaurovat poškozenou sochu a pomocí CNC obrábění připravit její kopii, ale finále vždy zajistí lidská ruka umělce (sochaře), která „vdechne život“. V roce 2017 obdržela škola ocenění Vizionář roku za „Digitalizované pracoviště pro umělecké sochařství“ od sdružení CzechInvest. Toto technické pracoviště pomáhá uměleckým aktivitám být efektivnější. Mnoho realizovaných projektů školy tento přístup již potvrdilo. Již pravidelně děláme se studenty čtvrtého ročníku geotechniky i umělecky pojatou simulaci projektu řadového odstřelu pomocí zábavné pyrotechniky v rámci předmětu trhací práce. Umělci na svých výstavách zase často vkládají své performāre vystoupení s tématikou techniky a digitálního světa.

Jak se vůbec obor geotechnika vyvíjí/vyvíjel v čase? Jeho součástí jsou informační technologie, automatizace strojů, 3D technologie...

Mým názorem je, že by škola neměla produkovat super machry odborníky v čemkoliv, ale její úlohou je spíše mladým lidem nabídnout portfolio technologií, dovedností a znalostí, ze kterého si složí vlastní profesní život. Snažíme se tedy studentům ukázat souvislosti, využití a zapojení nových technologií do zaběhlých a osvědčených odborných postupů. Studenti dnes mají k dispozici softwarové i hardwarové vybavení, které používají běžně TOP firmy. Produkty značek Autodesk, Tebis, Kuka, DJI, Průša, MakerBot, Fraccaroli & Balzan či GraniRock jsou ve výbavě školy pro výuku. Maturitní práce studenti geotechniky již třetím rokem odevzdávají i formou 3D výtisku a většina i v podobě návrhu ve virtuální realitě zasazeného do reálného prostředí pomocí headsetu Quest2. Učí se programovat CNC na softwaru Tebis, který používá mimo jiné i automobilový průmysl. Mají k dispozici nejmodernější lanovou vyřezávací pilu na kámen v rámci ČR. Před měsícem jsme se studenty byli na geoexkurzi do zařízení ORCA na Islandu za novou technologií likvidace CO2. To vše bylo před patnácti lety nemyslitelné.

Není geotechnika spíš vědecká než technická činnost?

Nešťastně zvolený název oboru svádí k té definici, jako vědního oboru zkoumajícího vlastnosti zeminového a horninového prostředí, interakci tohoto prostředí s novými stavebními objekty, resp. jejich využitelnost jako konstrukčního materiálu.

Pojetí ve školské soustavě oborů je spíše technické. Zahrnuje technické aspekty, včetně těch environmentálních, efektivního a udržitelného využití nerostných surovin. To užší chápání geotechniky jako stability, zakládání staveb a geomechaniky zemin je ostatně součástí studia, ale určitě není dominantní.

Předpokládám, že se na tento obor hlásí především muži. Nebo se pletu? Máte na škole nějaké dívky, které se tomuto oboru věnují?

V každém oboru najdete sklon ke genderové nerovnováze. O co méně je u geotechniků ženského živlu, o to více je ho v oboru užité malby. Ale nedá se o geotechnice mluvit jako o čistě mužském oboru. Děvčata či ženy ho studují. V letech 2004 - 2022 tento obor vystudovalo 195 mužů a 46 žen v denním i dálkovém studiu. V současné době obor studuje 6 žen z celkem 50 studentů v denním i dálkovém studiu. Máme zde nadějné jeskyňářky či hydrogeoložky.

Jakým způsobem tento obor zasáhlo uzavírání kamenolomů a pískoven? Jak vy osobně tento trend vnímáte?

Zájem podle mého názoru ovlivňuje spíše ta společenská neochota uznat potřebnost lokální těžby surovin z malých, dobře dostupných lomů a pískoven a tolerovat ji. Ten silný akcent na udržení kvality životního prostředí za každou cenu. Kolik lomů, dolů a pískoven se otevřelo za posledních třicet let? Jaké zbývají využitelné zásoby v těch současných povolených k těžbě? A kolik potřebuje tento stát pro údržbu a rozvoj infrastruktury a bytové výstavby? Tyto otázky ve společenské diskuzi chybí. Rodiče vidí titulky Ohrožené ovzduší, Ztráta a znehodnocení spodní vod, Měsíční krajina apod. a nejsou ochotni zvažovat cokoliv v tomto segmentu školství jako perspektivu pro svého potomka. Náhradní motivace vybavením a pozitivním přístupem školy ke vzdělávání mnohdy nestačí tyto obavy potlačit. Současný přetlak počtu žáků z devátých tříd přeje zaplnění všech škol, ale budoucnost patří připraveným a perspektivním oborům. My připraveni jsme, chybí podpora státu a firem v přesvědčení laické veřejnosti o perspektivách těžby a zpracování surovin.

To znamená, že vás stát nepodporuje?

Rád bych řekl, že podporuje, ale… Před deseti roky bylo možné studovat geotechniku na třech školách, v Příbrami, Duchcově a Hořicích. A to jak v denním studiu, tak dálkovém. S řediteli škol se známe. Dlouhodobý nezájem o podporu tohoto unikátního oboru, např. po vzoru škol zemědělských, kde to Ministerstvo zemědělství zvládlo dle mého na jedničku, je u MŠMT i MPO nepochopitelný. Výsledkem je dnes jediná škola v ČR, která tento obor vyučuje v denním i dálkovém studiu. Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická v Hořicích. Smutné. Po dobu mého působení ve škole (od roku 2014, pozn. red.) byla na škole jednou celá vláda, sám jsem inicioval dvakrát jednání na úrovni ministra průmyslu a obchodu s panem Havlíčkem i s panem Síkelou, která pokaždé přinesla závěry a návrhy dalšího postupu. Ale systémové změny podpory ze strany státu nepřicházejí.

Faktická hmatatelná podpora přichází od vysokých škol (VŠB-TU Ostrava a Masarykova univerzita Brno), sponzorských malých a středních firem a našeho zřizovatele (Královéhradecký kraj), ale ta neřeší změnu v chápání laické veřejnosti těžebního průmyslu jako potřebného pro tento stát.

Jak si představujete, že by měl stát v tomto ohledu postupovat? Respektive jak byste postupoval vy, kdybyste byl ve vládě?

Pokud zde potřeba vzdělávat budoucí pracovníky v segmentu dobývání nerostných surovin se středoškolským vzděláním (a to i v nematuritních oborech) je, a to zatím slyším jak od firem, tak i z úrovně státu, pak je třeba zvrátit trend nezájmu škol toto učit. Zákazníkem školy je dnes rodič a student. Škola pro něj musí být atraktivní, obor perspektivní a oba musí škola přesvědčit, že dostávají i něco navíc, co jinde nenaleznou. Já se snažím školu vést tak, aby měla nadstandartní míru používání soudobých špičkových technologií (drony, CNC, 3D tisky, umělá inteligence, virtuální realita apod.) a současně aby studenti poznali a zažili lomařinu, geologii a druhy firemní kultury na vlastní kůži. Rodiče to oceňují zvýšeným zájmem o školu.

Chybí mi podpora typu Center odborné přípravy jako u zemědělců. Od roku 2017 si mohou zemědělské, veterinární a lesnické školy žádat o podporu MZeČR (každý rok až 1.600.000,- Kč) na nákup zařízení, strojů, učebních pomůcek. O zřízení obdoby těchto center se ve stavebnictví mluví dlouho, poslední aktivita Svazu podnikatelů ve stavebnictví „Strategie SPS - Návrh opatření pro další perspektivu řemesel“ navrhuje toto řešení i u stavebních řemesel, ale opět neřeší oblast těžby a úpravnictví surovin. Stavebních průmyslovek je jako máku, ale kolik z nich vyučuje geologii, trhací práce či úpravnictví nerostných surovin?

Chybí mi podpora (finanční motivace) pro učitele z praxe. Škola nemůže dlouhodobě sehnat pracovníky z oblasti geodezie, trhacích prací či CNC i jen na částečný úvazek. Hrozí tak pokles odbornosti výuky, a přestože tzv. duální vzdělávání praxe s vybranými firmami praktikujeme už léta, pravidelnou teoretickou výuku takto nelze nahradit.

Pokud toto shrnu, je potřeba zjistit počet každoročně požadovaných odborností v oblasti hornické činnosti nebo ČPHZ, navýšit toto koeficientem počtu studentů odcházejících mimo obor. Zvážit potřebnou kapacitu vybraných škol v těžebně perspektivních regionech ČR. Zajistit zdroje podpůrného financování těchto škol a v souladu se zřizovateli SOŠ (kraje) propagovat obor geotechnika v těchto regionech. Nespoléhat se na MŠMT, které bude dlouhodobě inklinovat k všeobecně pojatému vzdělávání gymnaziálního typu, ale pod MPO rozvinout systém pobídek pro střední školy typu „Podpora spolupráce škol a firem“ od Agentury pro podnikání a inovace (zde je ale bohužel podporovanou cílovou skupinou jen firma).

A pokud hornický obor geotechnika shledám nehodným podpory, tak bych tlačil na MŠMT pro rozšíření problematiky vyhledávání, těžby a úpravnictví nerostných surovin do rámcově vzdělávacích programů ve stavebních oborech. Ale to je již jiná kapitola.

Děkujeme za rozhovor

Michaela Dočkalová