cemat

OKD investuje do rekultivace těžebních oblastí. Myslí na výkon a dívá se dopředu

V tomto článku vám představíme jediného producenta černého uhlí v České republice, těžební firmu OKD, a.s. Z otevřeného rozhovoru, který redakci STAVEBNISERVER.com poskytl Roman Sikora, její generální ředitel a předseda představenstva, jsme se dozvěděli mnoho zajímavých odpovědí na otázky nejen v souvislosti s útlumem českého hornictví. Zaměříme se také na investice do rekultivace těžebních oblastí, protože jak jsme se dozvěděli, díky rekultivační činnosti dokonce vznikají podmínky pro život chráněných druhů rostlin a živočichů, vytlačených z území osídlených člověkem. Ne všechno je tak černé, jak by se mohlo zdát. Naopak. A kdy jindy tento obrat použít, že?

Dozvěděli jsme se například i o dalších aktivitách firmy, která operativně pracuje s aktuální situací. Je například zřejmé, že válečný konflikt na Ukrajině zásadně změnil aktuální pohled na uhlí stejně jako uvažování energetických firem. Dále zjistíte, kolik uhlí se v hlubinném dole vytěží a zajímali jsme se také o to proč je důležité věnovat se zušlechtění této hořlavé horniny. Rozhodně je nám sympatické, jak OKD zůstává navzdory aktuální situaci moderním podnikem, fungujícím v případě těžby i dalších aktivit v režimu celkové minimalizace dopadu své činnosti na životní prostředí. Lidé si totiž Ostravsko a Karvinsko stále spojují s těžkým průmyslem a zničenou krajinou. Malujeme si jej automaticky tak nějak černě. Dobrou zprávou ale je, že kvalita života v regionu se v posledních letech rychle mění k lepšímu a realita je taková, že Moravskoslezský kraj v současnosti patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům v Česku.

Již dávno tak neplatí, že krajina v okolí dolů je černá, zaprášená a zničená. Ano, okolí uhelných ložisek na Ostravsku a Karvinsku vykazuje známky vlivů důlní činnosti. Kdo však viděl tuto krajinu naposledy před několika lety, nyní by ji nepoznal. Společnost OKD věnuje každoročně nemalé finanční prostředky na sanaci a rekultivaci krajiny historicky ovlivněné těžbou, jejíž kořeny se datují až do 18. století. Většina těžebních podniků se dopady svých aktivit na přírodu Ostravska a Karvinska začala zaobírat teprve ve druhé polovině minulého století. Nutno však dodat, že hornictví v těžebních oblastech nemělo výrazný vliv pouze na životní prostředí, ale sehrálo také klíčovou roli v otázce demografie nebo sociálních podmínek.

Investice do rekultivace těžebních oblastí přináší výsledky

Asanačně-rekultivační práce představují výrazné a časově i finančně náročné zásahy do krajiny. Řeší poklesové kotliny, likvidují staré kalové nádrže nebo upravují odvaly hlušiny. Rozsah rekultivačních cílů je velmi rozmanitý. Dá se však shrnout do dvou na sebe navazujících etap:

  • technickou rekultivaci - tvarování území, obnovu vodotečí, přeložky inženýrských sítí atd.
  • biologickou rekultivaci - ozelenění krajiny (výsadba stromů, zatravnění...), vytvoření vhodných podmínek pro živočišné i rostlinné druhy


Území může být rekultivováno na množství kultur, dle požadavků orgánů státní správy a dohod s jednotlivými obcemi. Sanační a rekultivační práce se provádějí dle platných územních plánů a v závislosti na požadavcích správních orgánů. Zajímavostí je, že zatímco na Karvinsku je nyní otázka rekultivace území navýsost aktuální, země západní Evropy už mají řešení tohoto problému za sebou. V Německu, Velké Británii, Spojených státech či Austrálii dnes nalezneme řadu případů zdařilých a originálně pojatých rekultivačních projektů, které respektují přírodu i potřeby lidí. Na www.okd.cz (OR kód) je k přečtení celá brožura, kde jsou dokonce uvedeny jednotlivé příklady známých projektů. Za všechny můžete uvést například fotbalový stadion Estadio Municipal de Braga, který byl v Portugalsku vybudován uprostřed bývalého dolu u příležitosti konání fotbalového mistrovství Evropy v roce 2004.

Nyní už si můžete přečíst exkluzivní a inspirativní rozhovor. Na otázky naší redakce totiž odpovídal pan Roman Sikora, generální ředitel a předseda představenstva společnosti OKD, a.s.

Jak v současné době vypadá celková činnost společnosti?

OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Těží jej v hlubinném dole v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve. Firma těží, upravuje, zušlechťuje a prodává černé uhlí s nízkým obsahem síry a dalších příměsí. Takové uhlí je vhodné jako palivo, lze ho využít pro koksování, v chemickém průmyslu a v mnoha dalších odvětvích. Ročně vyprodukuje cca 1,2 milionu tun uhlí.

Těžba v posledním činném dole společnosti OKD, Dole ČSM, měla být původně ukončena k 31.12.2022, loni ale společnost v reakci na energetickou situaci v Česku rozhodla, že bude pokračovat až do konce roku 2025. Do té doby chceme vytěžit 3,6 milionu tun uhlí.

Válka na Ukrajině změnila pohled na uhlí a uvažování energetických firem. I dřívější odpůrci alespoň dočasně vnímají uhlí jako důležité palivo zajišťující bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. Embargo na ruské uhlí v Evropě změnilo také situaci na trhu s koksovatelným uhlím, které využívají hutě. V neposlední řadě hraje roli také cena uhlí, která zůstává na dobré úrovni. Momentálně neexistuje rychlé řešení energetické situace substitutem, který by dokázal v řádu jednotek let uhlí spolehlivě nahradit. Proto dnes logicky pokračujeme v těžbě, dokud se energetická situace zcela nestabilizuje, resp. dokud se nevybudují dostatečné zdroje „zelené“ energie, včetně jaderné.

Mezi největší zákazníky OKD patří energetické firmy ČEZ (Elektrárna Dětmarovice), Veolia Energie ČR (teplárny), TAMEH Czech a  hutě Moravia Steel a Liberty Ostrava. Podíl exportu je poměrně nízký, OKD prioritně zajišťuje potřeby tuzemských zákazníků.

OKD hospodaří se ziskem, rok  2022 uzavřela společnost s čistým  ziskem  ve výši 5,1 miliardy korun, což je nejvíce od roku 2011. 1,8 miliardy korun ze zisku bude  vyplaceno státu formou dividendy. I letošní rok ukončíme dle předpokladů se ziskem. Pracujeme na tom, abychom měli dostatek finančních prostředků na dohodnutý sociální program i na technickou likvidaci dolu ČSM po ukončení těžby. Od státu nebudeme potřebovat ani korunu.

Jak se ve fungování OKD odráží situace obecně spjatá s uzavíráním dolů? 

Poté, co společnost OKD rozhodla, že těžba v dole ČSM bude pokračovat až do konce roku 2025, musí hledat jako náhradu za přirozené odchody nové kvalifikované zaměstnance. Současný počet zaměstnanců, kterých je zhruba 3300, je pro těžbu do konce roku 2025 dostatečný, postupně ale budeme čelit přirozeným odchodům důlních pracovníků, za něž musíme najít odpovídající náhradu. Cílíme na lidi se zkušenostmi s prací v podzemí, protože zaškolit si zaměstnance bez této praxe by trvalo zhruba rok.

Pracovní trh v Česku mnoho možností nenabízí, neboť hornické učňovství zde bylo vzhledem k plánovanému útlumu těžby ukončeno již před mnoha lety. Orientujeme se proto také na pracovní trh v Polsku, kde se předpokládá, že těžba bude pokračovat do roku 2049. V kmenovém stavu již máme více než 80 pracovníků z Polska, dalších přibližně 500 u nás pracuje prostřednictvím dodavatelských firem.

Podle předpokladu přirozených odchodů jsme měli v plánu přijmout v letošním roce celkem cca 200 nových zaměstnanců. Dosud se nám jich povedlo získat přes 150, do konce roku bychom rádi přijali ještě zhruba 50 nováčků. Samozřejmě se snažíme v co nejvyšší míře si prostřednictvím férového ohodnocení a řady finančních i nefinančních benefitů udržet stávající zaměstnance.

Jaká je predikce dalšího vývoje společnosti, zejména z hlediska těžby?

V souladu s naším střednědobým plánem počítáme s těžbou do konce roku 2025 s možným přesahem do roku 2026, podle toho, jak budeme dotěžovat poslední poruby. Těžbu za tento horizont si dovedu představit jen těžko. Už kvůli tomu, že bychom po roce 2025 neměli dostatek lidí, kteří by těžbu zajistili.

S koncem dobývání uhlí ale značka OKD nezanikne, jen samotná technická likvidace dolu bude probíhat téměř 3 roky.

Máme stovky  pozemků určených k zástavbě, pozemky určené k průmyslovému podnikání i veřejné objekty. Pokud nám to legislativa dovolí, jsme ochotni část pozemků prodat developerům, do dalších budeme buď ve spolupráci s municipalitami nebo sami investovat, abychom je zatraktivnili, případně na nich vyráběli například  zelenou energii. Jeden z projektů bude třeba EDEN Silesia, vědecký park pod Slezskou univerzitou.

Do jaké míry řešíte otázku životního prostředí? Můžete uvést konkrétní příklady?

Společnost OKD věnuje každoročně nemalé finanční prostředky na sanaci a rekultivaci krajiny historicky ovlivněné těžbou. Důlní činnost dala na Ostravsku a Karvinsku vzniknout řadě biologicky cenných lokalit. V bezodtokých kotlinách v propadech vznikly mokřady a jezera, v nichž žijí chráněné živočišné i rostlinné druhy vytlačené z území osídlených člověkem. Na odvalech se nacházejí stanoviště teplomilných a suchomilných rostlin. Přechodná útočiště zde nacházejí také táhnoucí ptáci.

Mimo jiné také citlivým rekultivacím po ukončení těžební činnosti Ostravsko a Karvinsko vděčí za to, že patří k těm oblastem České republiky, které se mohou chlubit vysokým zastoupením chráněných a vzácných druhů rostlin i živočichů.

K bezesporu nejzajímavějším rekultivačním projektům OKD patřila lokalita Darkovského moře. Jde o vůbec největší rekultivační projekt na celé Moravě a v měřítku celé České republiky jej překonaly prakticky jen rekultivace povrchových dolů v severních Čechách. Lokalita má rozlohu téměř 150 hektarů a jen technická rekultivace zde probíhala dlouhých 13 let. Dalších 5 let dále trvala rekultivace biologická, která zahrnovala především výsadbu stromů a zatravnění.

Další, velmi zdařilou ukázkou rekultivace industriální krajiny po těžbě uhlí je golfový areál Lipiny. Oblast Lipin byla na základě dohody mezi OKD a městem Karviná upravena tak, aby území mohlo být využito jako golfové hřiště. Hřiště bylo zprovozněno v roce 2012 a slouží zejména pro obyvatele Karvinska. Docházejí sem například děti ze škol v Karviné a okolí, které mají golf dokonce jako součást tělocviku, a pod záštitou a s přispěním Nadace OKD zde probíhají také příměstské tábory.

Závěrem bychom vedení společnosti OKD rádi poděkovali za možnost nahlédnout blíže do aktivit jediného producenta černého uhlí v České republice a celkově sektoru, kde nezbývá, než i navzdory mimořádné produktivitě a četným, nákladným aktivitám ve snaze zodpovědně kompenzovat dopady těžby na životní prostředí, vymyslet a nasměrovat další činnost postupem času i jiným směrem. Proto celé firmě přejeme mnoho zdaru ve zlomovém období plném nejistoty, kdy je, jak ostatně vyplývá z rozhovoru s jejím generálním ředitelem, takřka nemožné tvořit dlouhodobé plány. Naštěstí vše nasvědčuje tomu, že pan Sikora má spolu se svými zaměstnanci situaci plně pod kontrolou a v budoucnosti vidí místo překážek nové příležitosti, což je jistě inspirativní pro nás všechny.

Závěrem bychom vedení společnosti OKD rádi poděkovali za možnost nahlédnout blíže do aktivit jediného producenta černého uhlí v České republice a celkově sektoru, kde nezbývá, než i navzdory mimořádné produktivitě a četným, nákladným aktivitám ve snaze zodpovědně kompenzovat dopady těžby na životní prostředí, vymyslet a nasměrovat další činnost postupem času i jiným směrem. Proto celé fi rmě přejeme mnoho zdaru ve zlomovém období plném nejistoty, kdy je, jak ostatně vyplývá z rozhovoru s jejím generálním ředitelem, takřka nemožné tvořit dlouhodobé plány. Naštěstí vše nasvědčuje tomu, že pan Sikora má spolu se svými zaměstnanci situaci plně pod kontrolou a v budoucnosti vidí místo překážek nové příležitosti, což je jistě inspirativní pro nás všechny.