LHR_19-10_01_Erdbewegung-Osteuropa-CZE

Rozdíly při uvádění na trh u plastových výrobků pro nakládání s odpadními vodami

Autor: Ing. Lubomír Martiník, Ph.D., Bc. Josef Vaněk – Institut pro testování a certifikaci a. s.

V průběhu posledních let můžeme sledovat postupný rozmach výroby stavebních produktů z termoplastů a reaktoplastů. Výrobky, které byly před několika lety vyrobeny obvykle z betonu nebo kovu, můžeme dnes čím dál častěji vidět v této podobě. Jednou z mnoha oblastí, ve které se termoplasty jako vstupní materiál staly oblíbenými, je nakládání s odpadními vodami. Ruku v ruce s tímto trendem se také rozšiřuje množství výrobců, kteří mají zájem se do tohoto segmentu výroby zařadit. Pojďme se tedy stručně podívat, co obnáší uvést na trh stavební produkty pro tuto oblast.

Nejčastějším dotazem, se kterým se ze strany výrobců setkáváme, je: „Co musíme splnit, abychom mohli prodávat plastové odpadní žumpy, septiky, malé domovní čistírny odpadních vod (dále také „mČOV“), nádrže, anebo třeba vodoměrné šachty?“

Základem pro správnou odpověď na tuto otázku je především určený způsob použití výrobku. Jiný účel použití totiž velmi často znamená jiný způsob posuzování, ať už podle různých harmonizovaných norem, anebo dokonce i podle jiné legislativy. Tedy je nutné předem přesně vědět, zda se bude jednat například jen o septik, anebo o bezodtokovou žumpu. I přesto, že oba tyto výrobky mohou mít víceméně stejnou základní konstrukci nádrže, rozdíl v jejich způsobu použití (odtokový septik x bezodtoková žumpa) znamená, že se posuzují odlišně.

Stavební výrobky se uvádějí na trh podle jedné ze dvou k tomu určených legislativ. První možností je Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (dále také „CPR“) [1], které stanovuje podmínky pro výrobky, k nimž existuje harmonizovaná technická specifikace (nejčastěji harmonizovaná norma). Významnou výhodou tohoto způsobu posuzování je možnost uvádět takto posouzený výrobek na společný evropský trh (při respektování všech stanovených pravidel).

Druhou cestou je pak pro ostatní výrobky (nepokryté harmonizovanými technickými specifikacemi) nařízení vlády č. 163/2002 Sb. (dále také „NV 163“) [2], jež je prováděcím předpisem k zákonu č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky [3]. Zde je důležité zmínit, že tento způsob posouzení umožňuje uvedení výrobku na domácí trh ČR.

Jednoduchým rozdílovým znamením mezi těmito dvěma předpisy je taktéž všeobecně známé označení CE, kterým se smí označovat pouze výrobky posouzené první možností, tedy podle CPR [1]. Naproti tomu výrobky posuzované druhou cestou, podle NV 163 [2], označení CE nést nemůžou. Obrázek 1 zobrazuje popisované varianty posouzení i včetně méně využívaných cest s pomocí EAD, které však zde uvažovat nebudeme.

Plastové stavební výrobky s označením CE

V oblasti nakládání s odpadními vodami bychom vyzdvihli existenci harmonizovaných norem především pro malé čistírny odpadních vod a čerpací stanice (viz Tabulka 1). Kompletní přehled všech harmonizovaných norem pak lze nalézt například v databázi na adrese: www.nlfnorm. cz/normy. U výrobků odpovídajících předmětu uvedených norem je tedy nutné postupovat podle první možnosti (CPR) [1], a po úspěšném procesu posouzení vlastností je označit CE a vydat k nim Prohlášení o vlastnostech (PoV).

Součástí harmonizovaných norem je vždy příloha ZA (eventuálně u starších norem příloha Z), která stanovuje potřebné podmínky a úkoly pro posouzení vlastností. Jsou v nich uvedeny základní charakteristiky (vlastnosti) výrobku pro určené použití, dále je uveden určený systém posuzování (tzv. systémy 1+, 1, 2+, 3 nebo 4), a také přiřazení konkrétních úkolů pro výrobce a pro Oznámený subjekt (dále také „OS“). V Tabulce 1 uvedené výrobky jsou nejčastěji posuzovány v systému 3, což znamená, že výrobce požádá oprávněný Oznámený subjekt o provedení požadovaných počátečních zkoušek.

Jako příklad rozsahu zkoušek lze uvést požadavky norem na septiky a mČOV, které jsou v mnohém podobné a částečně se překrývají (viz Tabulka 2).

Největší rozdíl mezi těmito dvěma normami je v dodatečné zkoušce jmenovité velikosti septiku a diametrálně odlišném způsobu zkoušení účinnosti těchto zařízení. Mezi nejdelší a nejnáročnější zkoušky jistě patří ověření účinnosti čištění, které např. v případě mČOV podle normy ČSN EN 12566-3+A2 [5] trvá více než 40 týdnů. Jedná se o simulovaný provoz malé čistírny odpadních vod po dobu 38 týdnů s řízeným přítokem a analýzami před a za čistírnou, ze kterých je poté vypočtena účinnost dané mČOV. Přítok je řízen počítačem podle požadavků přílohy B normy ČSN EN 12566- 3+A2 [5] (viz Obrázek 2).

Jednotlivá zařízení (septiky, mČOV, čistírny pro dočištění odpadních vod ze septiků) je možné skládat do systémů a tyto zkoušet pohromadě, díky čemuž je možné snížit náklady na zkoušky. Požadavky na hodnoty účinnosti jsou poté dány předpisy na trhu zamýšleného určení výrobku, např. v ČR jsou limity dány nařízením vlády č. 57/2016 Sb. [6]. Lze říci, že s ohledem na komplikovanost zkoušek není v EU mnoho subjektů, které dokážou nejen posoudit, ale také vyzkoušet plný rozsah vlastností uvedený v těchto normách.

Plastové stavební výrobky bez označení CE

Nespadá-li stavební výrobek pod žádnou harmonizovanou normu, musí se výrobce zaměřit na druhou možnost, kterou je posouzení shody podle požadavků nařízení vlády č. 163/2002 Sb. [2]. V jeho příloze č. 2 je specifikován celkový seznam stanovených stavebních výrobků. Aktuální znění lze nalézt například na adrese: www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-163. Nejčastější případy takových stavebních výrobků pro oblast nakládání s odpadními vodami uvádíme níže:

• Plastové žumpy

• Plastové jímky a nádrže pro skladování látek ohrožujících životní prostředí

• Vstupní a revizní šachty z plastů pro venkovní kanalizační systémy

• Plastové retenční nádrže na dešťovou vod

Příloha č. 2 k nařízení vlády také u každého druhu výrobku vyznačuje základní postup posouzení shody (podle § 5, § 5a, § 6, § 7 nebo § 8). Značným pomocníkem pro určení způsobu posouzení či přesné zařazení výrobku může být pro výrobce veřejně přístupná databáze „Technických návodů“ (TN), kterou spravuje koordinační pracoviště autorizovaných osob (potřebné kontakty např. přes www.unmz.cz). Tyto návody jsou totiž východiskem pro autorizované osoby k vymezení sledovaných vlastností, k určení požadavků na technickou dokumentaci, pro výběr zkušebních vzorků a dalších úkonů při posuzování v případech, kdy pro daný výrobek neexistuje určená česká technická norma (což je většina situací).

Jako nejběžnější příklad výrobku se zde setkáváme se žumpami na splaškovou vodu, které jsou klasifikovány jako „Nádrže a zásobníky (s objemem nad 300 l) pro skladování látek ohrožujících životní prostředí kromě nádrží a zásobníků pro plyny“. Jako takové se musí posuzovat podle ustanovení § 5a NV 163. To zjednodušeně znamená, že výrobce požádá oprávněnou Autorizovanou osobu (dále také „AO“) o vypracování Stavebního technického osvědčení, a dále o provedení počátečních zkoušek typu a počáteční prověrky v místě výroby s posouzením systému řízení výroby. Rozsah počátečních zkoušek je velmi podobný jako u septiků, samozřejmě s výjimkou hydraulické účinnosti, která se u bezodtokových nádrží nezjišťuje. Zásadním rozdílem navíc je zde tedy posuzování systému řízení výroby (dále také „SŘV“), což obnáší přezkum minimálně v následujících oblastech u výrobce:

• Zodpovědnost za výrobu

• Zodpovědnost za celkové řízení kvality

• Technologický postup výroby

• Technická specifikace výrobku

• Vedení záznamů o systému řízení výroby

• Výrobní a manipulační zařízení

• Kontrola a zkoušení výrobků

• Měřidla používaná k zajištění procesu výroby, kontroly a zkoušení

• Balení a značení výrobků

• Skladovací prostory

• Pokyny pro použití výrobku

• Zajištění základních preventivních opatření (např. odpovídající výcvik pracovníků)

Řádné fungování systému řízení výroby následně nejméně jednou za 12 měsíců prověřuje autorizovaná osoba při dohledu. Při řádném splnění všech požadavků a úkolů výrobce vypracuje a vydá pro výrobek Prohlášení o shodě (PoS).

Samostatnou kapitolou, kterou je potřeba zmínit, jsou stavební výrobky, pro které neexistuje ani harmonizovaná technická specifikace, ani nejsou určeny jako stanovené v rámci NV 163 [2]. Tyto výrobky se neposuzují podle výše uváděných nařízení a zákonů, nicméně výrobce musí mít na paměti minimálně zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků [7], a zajistit, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné. Příkladem takového výrobku může být běžná vodoměrná šachta, jestliže pro ni nejsou stanoveny zvláštní požadavky. Obdobně se uvedenými postupy neposuzují ani výrobky z plastů, které nejsou výrobky stavebními, což můžou být např. různé volně stojící nádrže pro použití v zemědělství (na víno) nebo rybářství.

Bližší informace o postupech posuzování stavebních výrobků je možné najít na webových stránkách: www.itczlin.cz, anebo přímo kontaktovat pracovníky Institutu pro testování a certifikaci a.s., kteří jsou připraveni odpovědět na konkrétní dotazy.

Použitá literatura:

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, ve znění pozdějších předpisů

[2] Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů

[3] Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[4] ČSN EN 12566-1:2001 Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel - Část 1: Prefabrikované septiky

[5] ČSN EN 12566-3+A2:2014 Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel - Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod

[6] Nařízení vlády č. 57/2016 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních

[7] Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů

Kontakt:
Institut pro testování
a certifikaci a.s.
třída Tomáše Bati 299, Louky
763 02 Zlín
Tel.: +420 572 779 922
E-mail: itc@itczlin.cz
www.itczlin.cz