PREFA BRNO a.s. - lídr ve výrobě vejčitých trub
Text: Martin Šerý Stavebniserver.com, foto: Milan Polčin produktový manažer PREFA BRNO a.s.
Vejčité profily mají ve vodárenství dlouholetou tradici. Proto jsme se na jejich vlastnosti a využití v praxi zeptali vedení firmy Prefa Brno, která jako jediná v ČR disponuje výrobní technologií hydrolisování a zároveň zákazníkům jako jeden z mála tuzemských výrobců nabízí skutečně kompletní sortiment vejčitého potrubí.
Téma kanalizací a vejčitých trub s námi podrobně probral pan Milan Polčin, produktový manažer PREFA BRNO a.s., který má na starost závod Strážnice, kde se tzv. vajíčka začala historicky vyrábět nejprve od nejmenších profilů (50/75, přičemž 50 cm je výška a 75 cm šířka). Brněnská firma sortiment vejčitého potrubí postupně rozšiřovala o další rozměry až do současnosti, kdy jej uzavírá největší profil 1000/1500 mm. Všechny vejčité profily se vyrábí v délce 2,5 metru.
Ucelený sortiment
„Náš sortiment vejčitého potrubí dělíme v základu na dva typy. Jsou to vídeňský standard a pražský standard. Vídeňský standard zaujímá přibližně 90 % výroby a pohybujeme se s ním po celé republice, zejména pak ve velkých městech a infrastrukturách, jako je Brno, Ostrava, Plzeň či Teplice. Co se týká pražského standardu, tam již samotný název napovídá, že tento typ se používá jenom v hlavním městě a tvoří zbývajících 10 % našeho ročního objemu výroby vejčitých profilů. V případě vídeňského standardu vyrábíme momentálně 6 profilů: 50/75, 60/90, 70/105, 80/120, 90/135 a 100/150 (rozměry v cm, pozn. red.). U pražského standardu zatím děláme tři profily, ale do budoucna je v plánu pětice ucelených profilů, abychom mohli ještě rychleji reagovat na trh. Nejpoužívanější profily v ČR jsou ty menší, zejména 50/75 až 70/105. Větší profily, jako 90/135 nebo 100/150, jsou využívané spíše ve větších městech 90/135, 100/150. To platí pro pražský i vídeňský standard. U akce Nová Libeň (2019/2020) byl použit profil 90x160 v pražském standardu. Na přelomu let 2019/2020 jsme pořídili zatím poslední a největší vajíčko, a sice 1000/1500. To se zatím použilo pouze u dvou akcí realizovaných v Brně, ale již v současnosti jsou v plánu další,“ dodal k členění a využití sortimentu vejčitých trub Milan Polčin.
Dále jsme se dozvěděli, že Prefa Brno začala vyvíjet první trubky do oblouku asi šest let nazpět. Právě to je doba, do níž se datuje také první realizovaná akce pro plzeňské vodárny. To byla první vlaštovka, po níž už zájem zákazníků o vejčité potrubí postupně rostl napříč celou republikou. „Dnes můžeme říci, že obloukové trubky vejčitého profilu máme všude v těch velkých městech od Prahy až po Ostravu. Velice dobře se to ujalo jak u projektantů, tak u jednotlivých provozovatelů a myslím si, že je to určitě významný technologický pokrok, co se týká klasických přímých trubek, neboť od té doby, co vznikla prefabrikace jako taková, tak se dělaly vždycky jenom přímé trubky a teprve před těmi pěti nebo šesti lety se začal vyvíjet konkrétně tento produkt,“ doplnil Milan Polčin.
Čedičová výstelka jako standard a hydraulické vlastnosti vejčitých trub
Nyní se již zaměříme na specifické vlastnosti vejčitého potrubí, vyráběného pod značkou PREFA BRNO v betonovém i železobetonovém provedení. Každá trubka je opatřena integrovaným těsněním, aby splňovala požadavky na vodotěsnost daného spoje. Ve všech případech se používá beton třídy C4050.
Všechny vejčité profily se vyrábí s čedičovou výstelkou, která podstatně zvyšuje kvalitu finálního produktu. Čedič se používá především proto, aby zvyšoval životnost daného prvku, který je díky tomu odolný proti obrusům nebo třeba chemických látkám, které se v kanalizaci běžně vyskytují.
„Spojení betonu a čediče už považujeme za standard a standardně se kruhové i vejčité trubky s čedičovou výstelkou používají více než posledních deset let. Samozřejmě je to pořád na vzestupu, protože staré kanalizační stoky ve městech, které jsou tam osmdesát nebo i více let, bývají už v dezolátním stavu a musí se nějakým způsobem obnovovat. Vodárny pak většinou sáhnou po vejčité stoce s čedičovou výstelkou,“ doplnil Milan Polčin, od kterého jsme se zároveň dozvěděli zajímavý fakt, že stejně jako má každé město své standardy pro kanalizační potrubí, které se jen těžko mění, platí to samé i pro jednotlivé státy, a proto se například v okolních zemích s čedičovou výstelkou nesetkáme, přestože představuje jednoznačné kvalitativní plus a v České republice již delší dobu platí za vodárenský standard. Výjimkou je Slovensko, kam se čedičové prvky občas dostanou v případě kruhového potrubí. Milan Polčin vzpomenul také spojení, které vzniklo před 15 lety s firmou Eutit, zabývající se zpracováním čediče, a které umožnilo, aby se u nás staly čedičové prvky standardem. Obě firmy totiž začaly společně nejprve propagovat toto spojení po vodárnách a projektantech, což se postupně ujalo natolik, že je spojení betonu a čediče dnes již součástí standardů většiny měst.
„Další zajímavost z praxe se datuje asi pět let zpátky, kdy jsme museli vymyslet úplně nový prvek, který by nám umožnil zatahovat trubky do ražených štol. Šlo o akci v Praze, kdy projektanti navrhli raženou štolu za předpokladu klasického otevřeného výkopu, jenže vzešla otázka, jak tam zatáhnout to potrubí, které je dost těžké, takže jsme vymysleli jak u kruhových, tak u vejčitých trubek takzvané podvozky, respektive kolečka, díky nimž jsme od té doby schopni v ražených štolách pomocí usazených kolejnic zatahovat i velmi těžké prefabrikáty. Musím říct, že se to dost chytlo. Důkazem je i aktuální zakázka v Brně na Mendelově náměstí, kde se bude na přelomu letošního a nadcházejícího roku rekonstruovat vejčitá kanalizační stoka a kde jsou také ražené štoly, a proto se i tam opět využívá vejčité potrubí na kolečkách,“ uvedl Milan Polčin. Další novinkou jsou také vajíčka v pražském standardu, kdy je dole u dna čedič a horní klenbu tvoří obložení z kanalizačních cihel. Právě v hlavním městě se totiž klade velký důraz na zdění a zákazníci i provozovatelé ocení v případě prefabrikátu zděný vzhled stoky. Tím se dostáváme i k nesporné výhodě prefabrikátu před zděnou stokou. Prefabrikáty disponují nesrovnatelně lepší statikou. O zděný vzhled prefabrikátů, který vznikl prakticky spontánně u příležitosti jedné zakázky realizované v Praze, už je dnes značný zájem.
Vejčitá potrubí neboli vajíčka, ať už zděná, dusaná nebo v poslední době prefabrikovaná, se historicky používala převážně v rovinatých územích pro odvod splaškové nebo jednotné kanalizace. A díky specifickému tvaru, kdy je v dolní části vajíčka umístěn žlábek, docházelo ke zvýšení hydrauliky toku v rovinatých územích. Z historického hlediska se větší část měst stavěla na rovině a díky tomuto tvaru se žlábkem je hydraulika takového vajíčka daleko lepší než u kruhového potrubí. Žlábek značně zvyšuje rychlost toku, což je v případě odvodu odpadních vod v rovinatých územích, tím spíše v obydlených oblastech, maximálně žádoucí.
Unikátní výrobní technologie
Vejčité profily v pražském standardu a největší vajíčko 1000/1500, představující spíše samostatnou kapitolu, se vyrábí litou technologií, se kterou se můžeme běžně setkat také u konkurenčních firem. Všechny ostatní profily, tedy většinu, však Prefa Brno vyrábí prostřednictvím moderní technologie hydrolisování, kterou disponuje jakožto jediná firma na českém trhu! V čem se tyto technologie liší a jak velkou konkurenční výhodu hydrolisování představuje?
„Základem lité technologie je samostatná forma, do které se osadí armatura, těsnění a pak se to zalije vodostavebním betonem. Po vyzrátí se to odformuje, čímž vznikne jeden výrobek, tedy 1 kus. Výrobní stroj s technologií hydrolisování má obrovský výrobní potenciál. Kromě vejčitého potrubí se na něm vyrábí i kruhové trubky různých parametrů. Hydrolisování probíhá na speciálním výrobním stroji takzvaně na stojáka, kdy je na spodním kruhu přítomno těsnění, integrované při výrobě. Zásadní výhoda technologie hydrolisování spočívá jednoznačně v kapacitě, neboť jsme schopni pružně reagovat na rozličné zakázky v řádu několika dní, řekněme od Aše až po Košice. Je to obrovská flexibilita. Dopoledne vyrábíte jedna vajíčka, která putují někam, pak přehodíme formu a odpoledne už můžeme vyrábět zase jiná vajíčka a uspokojit poptávku zase někde úplně jinde. Abych to uvedl na konkrétním příkladu, tak u menšího vajíčka 90/135 jsme za směnu schopni vyrobit tolik kusů, kolik máme k dispozici spodních kruhů. Což je reálně 10 až 15 kusů za směnu, kdežto v případě lité technologie máte k dispozici vždy jen jednu formu, tudíž vyrobíte jeden kus denně. Ten můžete odformovat až druhý den, načež můžete opět nachystat formu na další vajíčko. Pro dosažení 10-15 ks denně litou technologií byste museli mít 10 až 15 forem, což by obnášelo obrovské skladovací haly. V tom spočívá určitě i naše konkurenční výhoda, protože naše konkurence má dispozici pouze litou technologii. Takže například, pokud je řeč o těch menších profilech, tak konkurence sice může disponovat větším množstvím forem. Ale i pokud mají formy tři, tak vyrobí 3 kusy za směnu a my díky technologii hydrolisování vyrobíme za stejný čas 15 ks, což je samozřejmě nepoměr hrající v náš prospěch,“ vysvětlil redakci Milan Polčin. Vzápětí doplnil také zajímavá čísla z uplynulých let: „U pražského standardu a 1000/1500 používáme litou technologii, protože tam není taková zakázková naplněnost jako u menších profilů. Většinou se jedná o jednu zakázku v roce, takže nepotřebujete mít takové kapacity a vystačíte si s dostatečným časovým předstihem, že víte o té zakázce. V případě hydrolisování už je řeč o cca 40 milionech vajíček ročně. Přibližně 80 % objemu těchto zakázek představuje železobetonová varianta s čedičem. Je to pár let zpátky, co se trend otočil, dříve to bylo spíše naopak, tedy 80 % betonových profilů s čedičem.“
Závod Strážnice disponuje mimo jiné schválenými materiály pro ŘSD, které musí splňovat požadavek na krytí výztuže 45 mm nebo také požadavek na rozmrazovací směsi. Výrobní možnosti tohoto areálu zahrnují i provedení XF4 a na zakázku také XA2 (síranovzdorný cement).
Na závěr můžeme shrnout, že hydraulické vlastnosti se řeší u vejčitého i kruhového potrubí, přičemž právě hydraulika je u vejčitého potrubí mnohem lepší. Další vlastností, podle které se investor rozhoduje, je pak kapacita potrubí, respektive kapacitní plnění. Záleží na prioritách. Pokud jde například o zkapacitnění sídliště, které navíc leží na kopci, investor sáhne po kruhovém potrubí, které je navíc levnější než vejčité. Avšak jakmile se jedná například o efektivní odvod splaškové vody po rovině do čističky odpadních vod, vejčité trouby jsou jasnou volbou. Třetí vlastnost, která rozhoduje, je samozřejmě cena. Litá technologie bývá obecně dražší, což v porovnání s technologií hydrolisování logicky vyplývá z kapacitních možností výroby.
Podrobné technické specifikace vejčitých trub včetně poptávkového formuláře naleznete na stránkách
