HBH Projekt využil BIM u tří pilotních projektů, včetně dálnice D35

Text: STAVEBNISERVER, Vizualizace: HBH Projekt spol. s r.o.

Informační model stavby BIM (Building Information Modeling), nebo-li jeden ze základních kamenů digitalizace stavebnictví, se postupně uplatňuje nejenom v pozemním stavitelství, ale také při realizaci dopravních staveb. Redakci STAVEBNISERVER proto zajímaly zkušenosti při využití BIM v rámci pilotních projektů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Mezi pilotní projekty patří také stavba D35 Časy – Ostrov, kde informační model stavby vytvořila společnost HBH Projekt.

„Zadáním projektu bylo převedení vybraných částí již dříve vypracované dokumentace PDPS stavby D35 Časy – Ostrov do podoby informačního modelu stavby,“uvedl pro STAVEBNISERVER.com projektový ředitel HBH Projekt Ondřej Budík.

Společnost HBH Projekt aplikovala metodu BIM v případě tří dílčích úseků dálnice D35 o celkové délce 2970 metrů. „Součástí projektu byla mimoúrovňová křižovatka Dašice, otáčený most přes železniční stanici Uhersko v délce 170 metrů a oboustranná odpočívka Dolní Roveň,“ vysvětlil Ondřej Budík. Součástí projektu byla také přeložka silnice II. třídy, včetně jednoho mostního objektu, účelové komunikace podél trasy dálnice, ale také přeložky inženýrských sítí. Projektanti do svého modelu v rámci zakázky zahrnuli odvodnění dálnice, protihlukovou stěnu, veřejné osvětlení

odpočívek, ale také vegetační úpravy mimoúrovňové křižovatky Dašice a oplocení dálnice.

harmonogramu výstavby (4D), vytvoření automatického výkazu výměr (5D), ale i ověření a připomínkování metodik Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ŘSD a ČAS,“ doplnil projektový ředitel HBH Projekt.

Koncepci zavádění metody BIM v ČR, která spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, schválila vláda už v roce 2017. Povinnost využívat BIM je naplánována od července 2023 u všech nadlimitních staveb.

Projektový ředitel HBH Projektu Ing. Ondřej Budík řekl redakci STAVEBNISERVER: Pilotní projekty BIM ukázaly realizovatelnost, ale také mnohá úskalí.

V kolika podobných velkých projektech, jako je stavba D35 Časy – Ostrov jste už BIM použili?

V současné chvíli za sebou máme tři projekty pro ŘSD, z nichž jeden bude mít ještě v nejbližších měsících pokračování dalším stupněm projektové dokumentace. Několik dalších projektů jsme zpracovali interně a dílčí činnost při využití prostorových dat probíhá ve spolupráci se zhotoviteli na několika realizačních dokumentacích.

Součástí projektu byly také analýza a vyhodnocení vstupních podkladů nebo třeba doplňování definic. Můžete říci, k jakým závěrům a zkušenostem jste při realizaci projektu došli vy?

Myslím, že se nám za posledních pár let podařilo v této oblasti významně posunout, především metodika pro datový standard staveb vytvořená Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) umožnila sjednocovat přístupy jednotlivých zpracovatelů k informačním modelům. Největší slabinu předpisů vidíme v užití klasifikace a identifikace modelu stavby, které jsme se na našich pilotních projektech poměrně pečlivě věnovali a připadá nám k úspěšné práci s modelem klíčová, ale na národní úrovni je to stále spíše okrajové téma. Pilotní projekty nicméně prokázaly realizovatelnost BIM a ukázaly mnohé úskalí a přínosy s tím spojené, především pak jednoznačně vyšší náročnost v přípravné fázi staveb, zejména na čas a odbornost projektantů. Příprava staveb formou BIM nás bude stát víc peněz, které se vrátí v čase při realizaci a především správě.

Digitální informační model stavby je metodou, která bude v budoucnosti stále častěji využívána, jak si v této souvislosti stojí Česká republika ve srovnání s jeho implementací v zahraničí?

Zjevně nejsme úplně na předních příčkách implementace BIM do stavebnictví, v tomto dlouhodobě vedou především severské státy a Británie. Nejsme na tom ale ani nijak špatně. V infrastruktuře se nám podařilo proces nastartovat a začít s pilotními projekty, k BIMu jako běžné součásti životního cyklu stavby máme ale ještě dost práce před sebou. Kde možná trochu ztrácíme je legislativní proces, kde ani chystané novely stavebního zákona bohužel zatím neuvažují s možností užití informačního modelu staveb při schvalovacích procesech.

Jak dlouho se metoda BIM už využívá, jak je rozšířená, ale také jak složité nebo naopak jednoduché je najít vzdělané odborníky, kteří by se na ni specializovali?

U infrastrukturních staveb se bavíme o informačním modelování někde od roku 2018, pilotní projekty jsou pak otázkou posledních pár let. Poptávka po lidech s patřičnou odborností roste jak u projektantů, tak zhotovitelů a investorů. Nicméně pokud se podaří naplnit vizi informačního modelu jako jedné pravdy o uvažované stavbě, budeme s BIMem pracovat všichni, kteří máme se stavbou co do činění. Stejně jako před 25-30 lety přešlo stavebnictví z rýsovacích prken na obrazovky počítačů, přecházíme nyní k informačním modelům, což je poměrně významná evoluce v jinak poměrně konzervativním stavebním oboru.

Měly by tedy stavební fakulty věnovat větší pozornost výuce BIM?

Věřím, že měly nejen stavební fakulty, ale i širší odborná veřejnost a orgány státní správy. Povinnost využívat metodu BIM je za rohem a i bez povinnosti je postupný průnik vyšší míry digitalizace a informačního modelování do stavebnictví jasnou cestou budoucnosti, která je nejen cestou k dlouhodobé efektivitě stavebnictví, ale i příspěvkem k atraktivitě oboru jako takového.

Děkujeme za rozhovor