Komatsu potřebu bagr

Doba pyramid je pryč. 130 let starý patent základem nejefektivnějšího chladícího systému pro budovy

Zdroje: [0] Neobyvatelná země, David Wallace-Wells, ISBN: 978-80-275-0254-7, Autoři: Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc., prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, Ing. Libor Musil, Jan Morbacher

února 2023 si svět připomenul datum narození vynálezce živých stěn a vizionářského krajinářského architekta Stanleyho Harta Whitea v roce 1891. Přední zástupci udržitelné architektury pomocí hashtagu #GreenWallDay po celém světě oslavují a vyzdvihují krásu i ekologické přínosy systémů vertikální zeleně jako jsou zelené fasády, živé stěny a další.

Přesto, že první patent na živou stěnu tohoto vynálezce spatřil světlo světa už v roce 1938, tato technologie se stala běžnou záležitostí až v tomto tisíciletí. Již několik desítek let získávají zelené stěny na popularitě po celém světě a stávají se stále většími, velkolepějšími a sofistikovanějšími. A to z jednoho prostého důvodu. Na světě ubývá zeleně a země se přehřívá.

„Příčin pro změnu klimatu je mnoho. Mezi ty významnější patří odvětví stavebnictví, kde je velký potenciál pro zlepšení.“ vysvětluje Simona Kalvoda – ředitelka České rady pro Šetrné budovy, která již přes 10 let vede české stavebnictví k udržitelnosti a pokračuje: „Přes 30 % emisí produkují budovy, a to po celou dobu svého životního cyk- lu. Provoz budovy představuje dlouhodobě vysokou emisní zátěž a zelené střechy a fasády jsou jedním z řešení, jak toto zatížení snižovat“

Foto: Biotecture

Důsledky tohoto invazivního přístupu pak již několik desítek let vidíme všude kolem nás – rostoucí teploty, úbytek vody a přehřátá města. Jak uvádí ve svém bestselleru David Wallace-Wells – [0] Lidé, stejně jako všichni savci jsou tepelné motory. Přežít pro ně znamená neustále se ochlazovat. K pěti nejteplejším létům v Evropě od roku 1500 došlo po roce 2002 a panel IPCC varuje, že při současné míře emisí, nás do roku 2100 čeká oteplení o cca 4 °C. Při takovém oteplení budou smrtící vlny veder v roce 2003, kdy denně umíraly 2000 lidí představovat běžné léto.

„Za jasných dnů od jara do podzimu dopadá na jeden metr čtvereční až 1000 W sluneční energie. Běžné užívané a tepelně odrazivé materiály odráží až 30 % této energie – tím se přehřívají a teplem, které nazýváme „zjevné“ ohřívají i okolní vzduch, který stoupá rychle vzhůru a odnáší veškerou vlhkost a vysušuje tak okolí. Piloti tento jev nazývají „termika“ a nikdy jej nenajdeme například nad lesem.“ vysvětluje doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. a dodává: „A víte proč? Protože pokud sluneční energie dopadá na rostliny, je efektivně zužitkována na ochlazení. Pouze 1 % paprsků rostlina využívá ke tvorbě další biomasy – ke svému růstu. Zbytek investuje do výparu vody. Jeden metr čtvereční rostlin tak své okolí chladí výkonem až několik set wattů. Příroda je nejlepší chladící technologie.“

„V momentě, kdy zeleň nahradíme něčím jiným je jedno o jakou stavbu jde – jestli barák, halu na louce nebo parkoviště. Všechen ten původně obrovský chladící výkon v podstatě vyměníme za rozpálený radiátor. [1] A teď si ty radiátory představme ve vztahu k faktu, že v Česku denně mizí 15 hektarů půdy.“ vysvětluje Libor Musil - zakladatel rodinné technologické společnosti LIKO-S, která stojí za produkcí zeleného prototypu kancelářské budovy LIKO-Noe® a svého času první živé, industriální živé haly na světě LIKO-Vo. Obě stavby jsou kompletně pokryté rostlinami – zelenými fasádami. Díky pokrytí vertikálních ploch těmito produkty je nyní na místě ještě více zeleně než před stavbou samotnou. „Tyto systémy již dávnou nejsou okrajovou záležitostí. S každou novou stavbou bez těchto technologií ztrácíme šanci adaptovat se na nové klimatické podmínky a něco s nimi dělat.“ ukončuje Musil.

Původní patent systému živých stěn z roku 1938 (Zdroj: Google Patents)

Významným ambasadorem tohoto směru stavění a osobností odpovědnou mimo jiné i za návrhy obou zmíněných slavkovských staveb je i architekt roku 2020 prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek: „Stavíme ve světě, který je tvořen přírodou. A každá stavba je brutálním zásahem. Lze říci, že jde o „zničení“ kusu krajiny. Proto co si z přírody bereme je potřeba na stavbu navrátit. Je to věc odpovědnosti. Každá stavba v historii musela zohledňovat existenci srážek a pracovat s nimi. Architektura i stavění se od těchto principů postupně odvrátily navzdory tomu, že jde o naprosto základní funkci.“ vysvětluje

Foto: Lucas Foglia Parkroyal on Pickering
Jedna z největších zelených fasád v Evropě. Kö-Bogen II v Dusseldorfu. (Zdroj: ingenhoven architects / HGEsch)

"Nelze ale ignorovat také estetickou stránku věci. Mít stavby zahalené v zeleni je prostě krásné a inspirace v lidovém stavění předchozích národů je jasně cítit. V kultivovaném západním světě je tento návrat k původním metodám obrovský trend. Iniciativa, ze které mám občas pocit, že funguje všude jenom ne u nás. Berte to tak, že doba pyramid je pryč – tím myslím doba samoúčelných, megalomanských staveb. Teď přišla doba Zahrad Semiramidiných"

Teplotní snímek rostliny za horkého letního dne. Povrchová teplota chodníku a země přesahuje 50 °C, zatímco divizna si udržuje teplotu kolem 30 °C. (Zdroj: doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.)

Pokud vrátíme rostliny všude tam, kam lze, eliminujeme potíže s globálním přehříváním našich měst a nedostatkem vody. Systematický postup tímto směrem v podobě konkrétních stavebních projektů včetně příkladů státní podpory lze již v posledních letech pozorovat napříč celým světem. Nezbývá než doufat, že se podobná iniciativa bude dále intenzivněji rozrůstat i u nás.

Místo polí beton. Denně v Česku zmizí 15 hektarů půdy ČT24, ČTK

Referenční projekty zivestavby.cz