D48 po 20 letech od dokončení prvního úseku dělené čtyřpruhové komunikace

Ing. Martina Papeschová, výrobní ředitelka Dopravoprojekt Ostrava a.s.

Dálnice D48 je významná součást mezinárodní trasy E462 Vídeň – Brno – Krakov. To, že se právě silnice č.48 jednou stane moderní dálnicí tvořící spojení D1 s Polskem i Slovenskem, rozhodla vláda naší republiky již svým usnesením č.286/1963, kdy byla tímto usnesením zařazena do vybrané silniční sítě, na kterou je potřeba soustředit modernizační úsilí.

Od roku 1973 tak byly mezi Bělotínem, Novým Jičínem, Příborem, Frýdkem – Místkem a Chotěbuzí postupně budovány úseky nejprve nedělených čtyřpruhových komunikací, později pak směrově rozdělené rychlostní silnice. Na konci tisíciletí tak vedla nedělená čtyřpruhová silnice z Bělotína až do Frýdku – Místku. Vzhledem k množství kamionové dopravy na hraničním přechodu v Chotěbuzi pak byla směrem od hranic do vnitrozemí postupně budována čtyřpruhová rychlostní silnice již směrově dělená v kategorii R22,5/100 a celý úsek od FrýdkuMístku byl v tomto uspořádání dokončen v roce 2007. Ve stejném roce byl zprovozněn obchvat Bělotína, v následujícím pak Bělotín – přivaděč, oba úseky jako čtyřpruhové dělené. Zprovozněním Přivaděče Bělotín tak byla silnice I/48 v celé délce jako čtyřpruhová připojena na dálnici D1vedoucí do Polska v trase silnice I/47 přes Ostravu a Bohumín.

Vzhledem k enormnímu nárůstu tranzitní dopravy po roce 1989 provoz na oblíbené silnici do Polska několikanásobně vzrostl, což vedlo k velkému počtu dopravních nehod s následkem smrti. Proto byla v roce 2002 na nedělené části instalována lanová svodidla, zamezující přejetí do protisměru a tím i čelním srážkám. Šířkové uspořádání však bylo pro jízdu velmi nekomfortní a proto započala postupná modernizace celého úseku na kategorii R (resp. D) 25,5/100, spočívající jak v rozšíření stávající silnice, tak ve vybudování obchvatu namísto průtahu Frýdkem – Místkem.

Přehled modernizovaných či nově vybudovaných úseků s délkou a rokem uvedení do provozu:

Z těchto 16 úseků se společnost Dopravoprojekt Ostrava, a.s. podílela na 13 z nich, ať už projekčně v různých stupních dokumentace od studie až po realizační dokumentaci buďto na silniční části, či u některých úseků na mostních objektech či objektech odvodnění, popřípadě prováděla inženýrskou činnost.

Od zprovoznění prvního úseku děleného čtyřpruhu letos uplyne 20 let. V rámci modernizace neděleného čtyřpruhu byl jako první v roce 2011 dokončen úsek v místě napojení obchvatu Příbora, následoval úsek Rychaltice – Frýdek – Místek v roce 2012 s tunelem Lysůvky o délce 160m a úsek MÚK Rybí – Rychaltice v roce 2020. V současné době probíhá výstavba I. etapy úseku Bělotín – Rybí po Nový Jičín, zahájena byla stavba připojení silnice I/35 od Palačova, obsahující rovněž část D48 v délce 3,7km. Pro dokončení úseku od Nového Jičína po Rybí probíhá proces stavebního povolení z důvodu nutné aktualizace projektové dokumentace v návaznosti na výrazné změny plynoucí z majetkoprávní přípravy stavby.

Jelikož převážná část úseku mezi Bělotínem a Frýdkem – Místkem je realizována jako rozšíření stávající komunikace za plného provozu, bylo nutné jednak velké množství demolic stávajících a výstavby nových mostních konstrukcí, tak současně zajištění bezpečné stavební jámy se zapažením podél pojížděné části stávajícího zemního tělesa. Pro umožnění bezpečného provozu zároveň s výstavbou nových mostních objektů byla nutná částečná demolice stávajících mostů mnohdy i doplněná dočasným podepřením zbývající části nosné konstrukce. Komplikací tak byla například demolice mostu délky 260m u Rybí, kdy bylo v průběhu stavby zjištěno, že mostní konstrukce je příčně sepnutá ocelovými lany. Demolici tedy nešlo provádět po polovinách a bylo nezbytné tento úsek zcela uzavřít a dopravu navést na objízdnou trasu pod budovaným mostem.

Mnohem náročnější inženýrská výzva však spočívala v průchodu stávající trasy sesuvným územím. Sesuvné území představuje jedno z nejvíce významných geologických rizik, kterým mohou být silnice či železnice vystaveny. Jedním z míst, kde se tato nebezpečí projevila v nedávné době, je D48 ve Starém Jičíně. Tento incident představuje závažný příklad vlivu geologických faktorů na infrastrukturu a bezpečnost silničního provozu. Příčiny sesuvu území na D48 ve Starém Jičíně jsou komplexní a zahrnují geologické, klimatické a antropogenní faktory. Geologické podmínky této oblasti jsou charakterizovány přítomností hlinitých a jílovitých zemin, které jsou náchylné k sesuvům, zejména při nadměrné vlhkosti. Klimatické jevy, jako je intenzivní déšť nebo tání sněhu, mohou dále zvýšit riziko sesuvů. Navíc lidská činnost, včetně stavebních prací a změn v krajině, může zhoršit stabilitu zemin a přispět k sesuvům. Vývoj sesuvného území na D48 ve Starém Jičíně byl postupný a zahrnoval několik fází. V oblasti D48 přibližně v km 12.500 – 12.900 současného staničení probíhají kombinované svahové deformace. Sesuvné území je evidováno i v archívu databáze ČGS. Tato svahová deformace byla poprvé registrována v roce 2003 a v posledních letech byla předmětem několika geologických posudků a průzkumů, z nichž některé byly vázané k výstavbě dálnice D48, jiné přímo k problematice nestabilního okolí výstavby dálnice D48. Po prvotním zmapování byl prováděn geotechnický monitoring, na který bylo navázáno měřením v rámci podrobného GTP a doplňujícího GTP. Při terénní rekognoskaci, již v rámci realizace stavby v roce 2022, nebylo zjištěno zřetelné a průkazné vymezení odlučné ani transportní oblasti sesuvu. Čelo akumulačního valu sesuvu bylo patrné, zhruba odpovídalo interpretaci rozsahu sesuvu z roku 2002. Na celkový rozsah sesuvného území lze usuzovat z morfologie svahu jen orientačně. Komplikací je mj. antropogenní ovlivnění morfologie svahu v transportní oblasti sesuvu (ovocné sady s četnými stupni-remízkami po vrstevnici svahu).“

Z důvodů komplikací při realizaci stavby, kdy došlo ke vzniku lokální povrchové zátrže, byla začátkem roku 2023 ustanovena rada monitoringu (RAMO). RAMO je orgán, který hraje klíčovou roli při monitorování a posuzování situace. Vytvoření a efektivní fungování RAMO pro sesuvné území D48 ve Starém Jičíně by mohlo hrát klíčovou roli při ochraně infrastruktury a bezpečnosti veřejnosti v této ohrožené oblasti. Sledování, analýza a preventivní opatření jsou klíčové prvky pro minimalizaci rizika sesuvů a správné řízení této specifi cké geologické hrozby.

Aby bylo možné zabránit budoucím sesuvům a minimalizovat jejich dopady, je nezbytné provést komplexní geotechnické zajištění zmiňovaného úseku dálnice D48 ve Starém Jičíně. To by mělo zahrnovat pravidelné monitorování, posílení ochranných opatření, jako je odvodnění, úprava tvaru násypových těles v transportní oblasti, zajištění aktivních smykových ploch svahu a vhodná regulační opatření, aby se minimalizovaly antropogenní vlivy na prostředí

Co se týká obchvatu Frýdku – Místku zahrnujícího mimo samotnou D48 i připojení od Ostravy prostřednictvím D56, snaha o nalezení vhodné trasy obchvatu započala již na přelomu 80tých a 90tých let. Severní varianta vyžadovala vybudování tunelu, jižní varianta procházela lokalitou Skatulův Hliník s nebezpečnou ekologickou zátěží a také překračovala přírodní památku Niva řeky Morávky. Po dlouholetém hledání technických řešení s co nejmenším dopadem na životní prostředí zvítězila varianta jižní. Ta byla pro samotnou realizaci rozdělena na I. a II. etapu s rozhraním za mostem přes řeku Ostravici.

Přestože tato nová trasa D48 neprocházela přímo evidovaným sesuvným územím, komplikaci tohoto charakteru se realizace stavby nevyhnula. V září 2020 byl v průběhu provádění zemních prací na zářezu cca v km 5.400 zaznamenám vznik svahové deformace. Bezprostřední rekognoskace postižené části stavby a jejího okolí odhalila, že na morfologii jihovýchodně ukloněného svahu Hůrky jsou zřejmé, byť již kvartérní erozně-denudační činností částečně zastřené, známky fosilního stabilizovaného sesuvu. Tedy, že se jedná o území, které bylo v minulosti již sesuvnými jevy postiženo a smyková pevnost zemního masívu vykazuje spíše již pouze reziduální hodnoty. V důsledku řadu let trvajícího období s významným defi citem srážek a vysokými teplotami došlo k významné dehydrataci svrchní polohy sprašových hlín o mocnosti cca 2 m, která se projevila výrazným rozpukáním. Po těchto vzniklých puklinách pak srážková voda zejména v období s výrazným nárůstem srážek poměrně rychle infi ltrovala do vrchní polohy zcela zvětralých jílovců se zachovalou původní strukturou. Tato významná saturace zvětralin charakteru jemnozrnných zemin vedla k dalšímu snížení smykové pevnosti, s největší pravděpodobností pod hodnoty, které byly v původních geologických průzkumech těmto materiálům přiřazeny. Následně, když byly zahájeny zemní práce na odtěžování zářezu a došlo tak ke změně původních rovnovážných poměrů, se v místech výrazné expozice (např. vyústění a netěsnosti původního melioračního systému, výrazných "kapes" jílovců omezených lavicemi pískovců apod.) projevují svahové deformace. Kromě dokumentované svahové deformace, vzniklé v km 5.400 stavby, byly v rámci provedené rekognoskace identifikovány i další dva zátrhy dále ve směru na Český Těšín. Jednalo se o počínající svahové deformace, které se za nepříznivých klimatických podmínek mohly dále rozvinout. Tyto svahové deformace se rovněž vyskytovaly vesměs v okolí původních melioračních drenáží.

Zajištění sesuvu bylo provedeno pilotovu stěnou s betonovou převázkou, kotvenou lanovými zemními kotvami. Jsou prováděna inklinometrická měření ve vybraných pilotách, měření sil ve vybraných kotvách pomocí dynamometrů, probíhá průběžné geodetické sledování. I zde probíhá průběžné vyhodnocování Radou monitoringu. Po vybudování MÚK Třanovice a úseku silnice I/68 Třanovice – Nebory s navázáním na již hotové stavby na silnici I/11 došlo rovněž k propojení D48 kapacitní komunikací až na hranice se Slovenskem.

Zaměstnanci Dopravoprojektu Ostrava a.s. jsou hrdí na to, že se podílejí na rozvoji bezpečnější a plynulejší dopravy v kraji, který je jejich domovem. Jejich práce byla nejednou oceněna, např. úsek D48 Rybí – Rychaltice získal cenu odborné poroty v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje v kategorii Dopravní stavby.