Developer Trikaya chystá výstavbu pro 1000 lidí na sídlišti Písečná v Blansku

Blansko 4. prosince (ČTK) – Developerská společnost Trikaya chystá výstavbu devíti bytových domů a mateřské školy v Blansku na sídlišti Písečná. Se stavbou by chtěla začít v roce 2024, předpokládaný termín dokončení je v roce 2030, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA. Smlouvu o výstavbě podepsala společnost na začátku loňského roku s Blanskem, které poptávalo developera, jenž by stavěl podle požadavků města. V budoucnu by zde mělo najít domov až 1000 lidí, což je na okresní město zhruba s 20.000 obyvateli poměrně velký přírůstek.

Současné sídliště Písečná se rozroste východním směrem k lesu o 3,5 hektaru. Domy budou mít šest až sedm pater, bytů různých velikostí a dispozic má být zhruba 430. Školka bude sloužit 50 dětem a v patře budou dva byty pro handicapované, developer ji bezplatně převede na město. Má postavit také další dva objekty občanské vybavenosti, měla by to být lékárna a občerstvení.

V suterénech domů má být zhruba 500 parkovacích míst, dalších 140 jich bude v okolí domů. Součástí projektu jsou například i přírodní prvky jako bylinkové zahrady či rekreační prostory. Na konci trasy vedoucí z chráněného území Čertovka má být menší přírodní amfiteátr.

Blansko je jedním z míst, kam se stěhují i lidé z Brna, protože je z něj dobré dopravní spojení do krajského města a byty zde nejsou tak drahé jako v něm. Zároveň se tím Blansko snaží zabránit odlivu obyvatel do okolních vesnic.

Portál:Na 80 pct nemovitostí je pojištěno na nižší částku, než je jejich hodnota

Praha 5. prosince (ČTK) – Přes 80 procent nemovitostí je v ČR nyní pojištěno na nižší částku, než je jejich hodnota. Vyplývá to z dat, která dnes ČTK poskytl portál Top-Pojištění.cz. Podle něj je tedy přibližně jen každá pátá nemovitost pojištěna na aktuální tržní hodnotu. Domácnostem proto hrozí, že se jim v případě pojistné události výrazně zkrátí pojistné plnění.

Důvodem je to, že ceny rezidenčních nemovitostí se dlouhodobě výrazně zvyšují. Jen v Praze během tří let zdražil jeden metr čtvereční o 52 procent. Lidé ale mezitím neaktualizovali pojištění nemovitosti, uvádí server.

Problém takzvaného podpojištění „odhalilo“ tornádo, které v loňském roce zasáhlo Jihomoravský kraj. Domácnostem tehdy hrozilo, že dostanou za své často zcela zdevastované rodinné domy jen zlomek peněz. Některé rodiny dokonce neměly nemovitosti pojištěné vůbec.

„To, že si čím dál více lidí chrání svůj majetek, vnímáme bezesporu kladně. Riziko podpojištění nemovitostí však neustále stoupá a málokdo si pojistku pravidelně aktualizuje. V ideálním případě bychom si ji měli se současnými tendencemi revidovat jednou za dva roky, jako nejzazší termín pak vnímám zhruba pět let,“ uvedl produktový specialista portálu Top-Pojištění.cz Ondřej Vacek.

Lidé si podle něj nejsou často vědomi toho, že se plnění zkracuje ještě o míru podpojištěnosti. Silně podpojištěné domácnosti proto mohou dostat jen zlomek hodnoty své nemovitosti v případě totální škody. Aktualizace pojistky na současnou cenu nemovitosti přitom může zdražit pojistku jen o několik stokorun ročně, podotkl Vacek.

Letos bude v Česku otevřeno 21,2 kilometru nových dálnic, méně než loni

Praha 4. prosince (ČTK) – Letos bude v Česku otevřeno celkem 21,2 kilometru nových dálnic. Zprovoznit se má i 14,2 kilometru silnic první třídy, uvedla analytická společnost CEEC Research s odkazem na data ministerstva dopravy. Je to přibližně dvakrát méně než loni, kdy stát zprovoznil 46,5 kilometru nových dálnic a zhruba 23 kilometrů silnic první třídy.

Na začátku října se v ČR stavělo 247 kilometrů dálničních a silničních projektů, konkrétně 148 kilometrů dálnic a 99 kilometrů silnic první třídy, uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl. Výstavba dalších 20 kilometrů úseků dálnic a 22 kilometrů silnic první třídy bude podle něj zahájena do konce roku.

Výstavba silnic a dálnic je však stále nedostatečná, ukazuje průzkum CEEC Research mezi stavebními firmami. Za posledních deset let se podle něj postavilo v průměru jen 20 kilometrů dálnic ročně. Podmínky veřejné soutěže při výstavbě dálnic by se neměly zpřísnit, myslí si 78 procent dotázaných. Vypsané veřejné zakázky na výstavbu silnic a dálnic nepovažuje za atraktivní 42 procent dotázaných firem.

Plány v oblasti výstavby dopravní infrastruktury nejsou jen otázkou peněz, ale roli mohou hrát také legislativní podmínky, uvedl předseda představenstva společnosti Strabag Moritz Freyborn. Stát by se měl podle firem proto zaměřit na zjednodušení složitých administrativních procesů. Negativní vliv na novou výstavbu potom respondenti vidí také v nedostatku pracovních sil a činnosti ekologických aktivistů.

Na příští rok stát plánuje zahájení stavby D11 v úseku Trutnov – státní hranice, nové úseky dálnice D6 okolo Hořoviček a Hořesedel na Rakovnicku, pokračování stavby dálnice D3 směrem k rakouským hranicím, výstavba nových úseků D35 a dostavba obchvatu 511 Běchovice – D1. Ze silnic první třídy budou pokračovat obchvaty Jaroměře, Bludova na Šumpersku, Nové Paky nebo Klatov.

Pokračuje také příprava vysokorychlostních tratí. V plánech na příští rok je modernizace trati mezi Karlštejnem a Berounem, rekonstrukce železniční stanice Praha-Smíchov a rekonstrukce a dostavba Masarykova nádraží v Praze.

Silničáři v Pardubickém kraji začínají využívat dešťovou vodu

Moravská Třebová (Svitavsko) 4. prosince (ČTK) – Silničáři v Pardubickém kraji začínají při letní a zimní údržbě vozovek a na zálivku mladých stromů využívat dešťovou vodu. Při přestavbě cestmistrovství v Moravské Třebové mimo jiné vybudovali podzemní nádrže na její jímání a technické zařízení pro výrobu solanky, roztoku soli na ochranu vozovek před namrzáním. Dosud se využívaly převážně povrchové vody, v budoucnu by se ale dešťová voda mohla zachycovat častěji, řekl ČTK ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

„Chtěli bychom na určitých místech na odvodňovacích systémech silnic vybudovat nádrže. Vyřešilo by to i lokální problémy se záplavami, což by se jinak kvůli komplikacím s vlastnictvím pozemků nedalo zvládnout a bylo by to velmi nákladné,“ uvedl Němec.

Vodu silničáři využívají i v létě na čištění vozovek a zalévání vysazených stromů. Jen na výrobu solanky jí cestmistrovství Moravská Třebová v loňském roce spotřebovalo více než 600.000 litrů, cestmistrovství ve Svitavách 580.000 litrů. Využívání dešťové vody má kromě ekologického dopadu i ekonomický význam, za odběr z povrchových zdrojů se platí.

Krajští silničáři budou letos v zimě udržovat přes 3000 kilometrů komunikací druhé a třetí třídy, což je 96 procent z krajské silniční sítě. Sjízdnost silnic první třídy má od roku 2017 na starost Ředitelství silnic a dálnic.

V programu péče o kulturní stavby zbývají necelé dvě mld. Kč a tři akce

Praha 4. prosince (ČTK) – Z programu Péče o národní kulturní poklad se ke konci letošního září vyčerpalo 8,364 miliardy z 10,02 miliardy korun, které na něj byly od roku 2006 vyčleněny. Z programu se platí opravy a stavby sídel kulturních institucí. Prodlužoval se už mnohokrát, protože plánované akce se často nestihnou v termínu dokončit. Z 29 akcí zaregistrovaných v programu pokračují už jen tři projekty Národní knihovny. O plnění programu bude ve středu vládu informovat ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Program byl za dobu svého trvání šestkrát upravován, sedmá aktualizace se připravuje k projednání vládou. Naposledy byl prodloužen loni až do roku 2026, kvůli stále prodlužovaným pracím týkajícím se objektů Národní knihovny. Sedmá aktualizace programu má podle materiálu pro jednání vlády zahrnovat změnu finanční bilance třetí etapy revitalizace Klementina a rozšíření programu o úsporná opatření v areálu centrálního depozitáře v Hostivaři.

Cílem programu je zlepšení podmínek pro uchování a prezentaci kulturního dědictví v péči nejdůležitějších národních muzejních, knihovních a archivních institucí. Účastníky programu jsou Národní muzeum, Národní knihovna, Národní technické muzeum, Národní filmový archiv a Uměleckoprůmyslové muzeum. V roce 2012 vláda do programu zahrnula i Národní divadlo.

Jako důvody prodlužování programu MK uvádí průtahy v zadávacích řízeních, komplikace při projednávání stavebních úprav s dotčenými orgány, nálezové situace zjištěné během stavebních prací a v posledních letech také pandemie covidu-19, nepříznivý vývoj na trhu stavebních prací a růst cen stavebních prací a materiálů a nastupující energetická krize.

Národní knihovna se s ohledem na narůstající ceny energií i stavebních prací rozhodla upravit rozsah plánovaných úprav v areálu Klementina, a to o rekonstrukci depozitáře ve čtvrtém patře, rekonstrukci technologie plynové kotelny v suterénu, vybudovaní prostor pro dětskou skupinu, dodávku mobiliáře do části už zrekonstruovaných prostor určených veřejnosti, vybudovaní multimediálního centra pro školní a exkurze škol a zajištění technologie sloužící k automatické bezkontaktní identifikaci knižních fondů. Z uvolněných peněz chce NK financovat úsporná opatření v centrálním depozitáři v Hostivaři, která by zamezila úniku tepla.

Ze tří posledních akcí v programu se aktuálně hledá v zadávacím řízení zhotovitel stavebních prací na druhém novém depozitáři NK v Hostivaři a před koncem letošního roku by měla být zahájena třetí a poslední etapa rekonstrukce a revitalizace Klementina. Pokud vláda schválí sedmou aktualizaci programu, zahájí se zadávací řízení na zhotovitele úsporných opatření v centrálním hostivařském depozitáři.

Barokní areál Klementina, po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze, se za téměř dvě miliardy korun rekonstruuje už přes 12 let. Za tu dobu z vlastní vůle či z rozhodnutí zřizovatele z čela NK odešlo šest ředitelů.

Olomoucký dům dětí a mládeže prošel rekonstrukcí,má i dvě nové zimní zahrady

Olomouc 3. prosince (ČTK) – Jeden z objektů olomouckého domu dětí a mládeže, jednoho z největších zařízení pro volný čas dětí, mládeže i dospělých v krajském městě, prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Budovu v Janského ulici od června stavbaři zateplili, vybudovali zde i dvě nové zimní zahrady a speciálním opatřením na fasádě mysleli i na výskyt rorýse obecného. Náklady vyšly na více než 13 milionů korun. Většinu z této částky ze svého rozpočtu poskytl Olomoucký kraj, sdělil ČTK mluvčí domu Radek Ježowicz.

„V rámci rekonstrukce byla zateplena celá budova, vyměněna všechna okna a dveře, vybudovány dvě zimní zahrady a nová vzduchotechnika. Na fasádě bylo vytvořeno 24 ptačích budek pro rorýse obecného, který svým hnízděním v létě průběh stavby komplikoval,“ uvedl Ježowicz.

Rekonstrukce začala v červnu a protáhla se do podzimních měsíců. Podle ředitelky Domu dětí a mládeže Olomouc Kateřiny Koskové však zahájení nového školního roku ani ztížené podmínky neomezily a navzdory komplikacím vzniklým v souvislosti s rekonstrukcí se podařilo zahájit činnost kroužků v obvyklých termínech.

Dům dětí a mládeže Olomouc každoročně nabízí zájemcům více než 200 kroužků v oblasti kulturních, technických, sportovních i přírodovědných zájmů. Organizuje také řadu příležitostných akcí, dětských táborů a soutěží. Jen na letošní prázdniny olomoucký dům dětí a mládeže připravil 41 pobytových a příměstských táborů zhruba pro 1100 účastníků.

Dům má své aktivity rozprostřeny na třech pracovištích – kromě objektu v Jánského ulici je to také v budově na třídě 17. listopadu a v Rožňavské ulici.

MPSV: Na jaře bylo 270.000 lidí v bytové nouzi, z nich 18.000 bez domova

Praha 2. prosince (ČTK) – V Česku bylo letos na jaře téměř 18.000 lidí bez domova. Na ulici a po noclehárnách jich žilo 12.000, zbývajících skoro 6000 pobývalo v azylových domech. Počet se za poslední tři roky příliš nezměnil. Výsledky svého letošního sčítání lidí v bytových problémech zveřejnilo ministerstvo práce. Dnes je poskytlo ČTK. Na ubytovnách podle zjištění vyrůstalo na jaře na 1400 dětí do 15 let. V přelidněných bytech a v nevyhovujícím bydlení pak žilo přes 21.000 dětí a mladých do 18 let. V bytové nouzi bylo celkem 272.000 osob.

Sčítání se uskutečnilo v první polovině letošního roku. Pro ministerstvo práce ho provedla společnost SocioFaktor. Navázala na sčítací akci před třemi lety. Využila údajů z letošního sčítání lidu i z vlastního rozsáhlého terénního průzkumu. Autoři se zaměřili na lidi bez přístřeší, v azylových domech, ubytovnách a podobných zařízeních, nejistém, přelidněném či nevyhovujícím bydlení. Soustředili se na osoby s českým občanstvím. V bytové nouzi bylo celkem 271.820 dospělých a dětí.

Venku či v noclehárnách přespávalo 12.000 lidí, z toho muži tvořili čtyři pětiny. Podíl se za poslední tři roky nezměnil. V roce 2019 bylo lidí bez přístřeší 11.600. V azylových domech žilo 5981 lidí, zhruba o 150 méně než před třemi lety. Podle autorů tak bylo letos v jarních měsících celkem bez domova zhruba o 250 lidí víc než o tři roky dřív.

V ubytovnách a dalších zařízeních pobývalo celkem 12.445 osob, z nich 1393 dětí do 15 let a 1915 seniorů nad 65 let. V přelidněných bytech bylo 37.472 lidí, z nich více než třetina dětí a mladých do 18 let. Nevhodné bydlení třeba bez tekoucí vody a dalšího vybavení mělo 16.058 lidí. Týkalo se to 7114 dětí a mladých do 18 let a 795 osob nad 65 let.

V Česku je podle statistik zhruba 4,5 milionu domácností. Podle loňské analýzy iniciativy Za bydlení problémy s bydlením už dřív mělo až 600.000 domácností. Z nich až 350.000 vydávalo za byt přes dvě pětiny svého příjmu, až 190.000 hrozila ztráta bydlení a až 60.000 žilo v nevyhovujícím prostředí. Podle expertů Česko potíže bez zákona o bydlení s rozdělením rolí státu a obcí i nastavením financování nevyřeší.

Na normě spolupracují ministerstva pro místní rozvoj a práce. Vláda by podle svého legislativního plánu měla připravený zákon dostat v posledním čtvrtletí příštího roku, platit by pak měl od roku 2025. Zástupci Platformy pro sociální bydlení před nedávnem ČTK řekli, že podle jejich informací by návrh legislativy mohl být hotový dřív a instituce a organizace by ho mohly dostat k připomínkám už začátkem příštího roku.

Autobusový terminál v Pardubicích podraží o deset milionů korun

Pardubice 2. prosince (ČTK) – Stavba terminálu B v Pardubicích, který bude sloužit pro regionální autobusovou dopravu, vyjde kvůli vícepracím asi o deset milionů korun dráž. Inflace se ale do výsledné ceny nepromítne, stavební firma si ji díky dobře nastaveným smluvním podmínkám nárokovat nemůže. ČTK o tom informoval Libor Matoušek z magistrátu, který má na starosti technický dozor.

Terminál je městskou zakázkou. Bude stát vedle vlakového nádraží a terminálu pro městskou hromadnou dopravu. Původní náklady byly 106 milionů korun bez DPH, dalších deset milionů korun bude město platit za sanaci lokality. Má slíbenou dotaci 100 milionů korun.

„Na území procházely stavební dějiny železničního uzlu, nacházeli jsme v zemi různé objekty, horkovody, podzemní nádrže, ke kterým se nikdo nehlásil, museli jsme je zlikvidovat. Tam jsou ty vícepráce. Inflace, válka na Ukrajině výslednou cenu neovlivní, cena za zakázku je pevně daná,“ řekl Matoušek.

Stavební firma BAK z Prahy převzala staveniště v březnu. Dílo má předat 9. června, pak bude následovat kolaudace. Termín by firma měla dodržet, uvedl Matoušek.

„Jsme ve fázi dokončovacích prací. Hlavní komunikace, obruby, podkladní vrstvy, obrusné vrstvy asfaltových vozovek jsou položeny. Probíhají práce na podhledu terminálu, jsou připravené základy zastávek, probíhají práce na vodních prvcích, začínají se dělat sadové úpravy,“ řekl Matoušek.

Kvůli terminálu město nechalo zbourat část bytového domu, prostor je teď otevřený a navazuje na vlakové nádraží a terminál MHD. Několik let nechtěli byty opustit tři nájemníci, město s nimi jednalo od roku 2015 o náhradním bydlení. Nakonec se letos odstěhovali a následovala demolice.

Terminál čítá zastřešenou část s nástupy a výstupy pro cestující, bude tam i denní místnost pro řidiče. Kolem vzniká osm autobusových zálivů, 12 parkovacích stání pro autobusy. Vozidla budou vyjíždět u marketu Lidl, najíždět na křižovatce u vlakového nádraží. Denně tam přijede asi stovka linkových autobusů. Část terminálu bude v parkové úpravě, budou tam keře, lavičky, stojany na kola a fontána.

„Terminál bude mít modrou barvu, protože je pro meziměstskou dopravu. Myslím, že se podaří zachovat jednotnou vizuální tvář multimodálního uzlu,“ řekl Matoušek.

Stavební firma může pokračovat i v zimě, protože dělá hlavně zemní úpravy, což jsou takzvaně suché práce. Aktuální počasí stavbaře nelimituje, řekl Matoušek.

Po dokončení terminálu skončí provoz původního autobusového nádraží, které stojí o několik set metrů dál. Pozemky patří soukromé firmě, která je chce využít jinak.

U terminálu B také jednou vyústí lávka, která povede přes koleje na Duklu. V době zprovoznění autobusového nádraží ještě nebude dokončená. Staví ji Správa železnic. Lávka by se měla otevřít v roce 2024.

Ostrava se odvolala proti nesouhlasu se stavbou Severního spoje

Ostrava 2. prosince (ČTK) – Město Ostrava podalo odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, který zamítl žádost o vydání územního rozhodnutí pro stavbu takzvaného Severního spoje. Silnice má odlehčit dopravě v západní části města. Ostrava se závěry krajského úřadu nesouhlasí. Rozhodnutí považuje za nesprávné a v rozporu s právními předpisy. Novináře o tom dnes informovala mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

„Zamítnutí žádosti odůvodnil olomoucký úřad tím, že předložený záměr, dle jeho soudu, nesplňuje požadavky stavebního zákona. Podle Ostravy však zmíněnému rozhodnutí předcházelo řízení, v jehož průběhu došlo k vadám, které mohly mít vliv na jeho správnost a zákonnost. Město například nesouhlasí s postupem stavebního úřadu, který v rozhodnutí přiznal, že rozhodoval na základě nezjištěného stavu věci, což správní řád nepřipouští,“ uvedla mluvčí.

Dodala, že město také zpochybňuje postup stavebního úřadu v případě posuzování namítané kvality prostředí. „Stavební úřad disponuje podklady, ze kterých je tento stav zřejmý. Podobných pochybení je v rozhodnutí více. S ohledem na tyto skutečnosti jsou dány důvody pro zrušení předmětného rozhodnutí odvolacím správním orgánem a vrácení věci zpět stavebnímu úřadu k novému projednání,“ řekla Pokorná.

Žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podalo město Ostrava zastoupené společností Dopravoprojekt Ostrava před dvěma lety. Krajský úřad, který pověřilo ministerstvo pro místní rozvoj, ale žádost o umístění stavby zamítl. K řízení obdržel řadu námitek. Podávali je například obyvatelé domu v Martinově, kolem nějž má silnice vést a v jehož blízkosti mají vzniknout i neprůhledné protihlukové zábrany. Obávají se toho, že se jim výrazně zhorší kvalita bydlení. Silnice má vzniknout v území, které je už nyní výrazně zatíženo hlukem, na což upozornili účastníci řízení.

O stavbě Severního spoje se v Ostravě mluví už řadu let. Silnice, která má propojit centrum města s Porubou, by měla odlehčit dopravě na přetížených ulicích Opavské a Rudné a zároveň umožnit přímé napojení obvodů Poruba, Martinov a Třebovice na dálnici D1. Silnice by měla být dlouhá přes čtyři kilometry. Už před lety byl dokončen první úsek, který propojil Mariánskohorskou ulici s mimoúrovňovou křižovatkou na D1 a slouží jako dálniční přivaděč.

„Jedná se o klíčovou stavbu zásadní dopravní infrastruktury města, která má být povolována podle zákona o urychlení výstavby. Z důvodu minimalizace případné podjatosti vede povolovací řízení stavební úřad Olomouckého kraje. Odvolání města bude řešit příslušné ministerstvo, jehož rozhodnutí lze očekávat v následujících měsících,“ doplnila Pokorná.

V roce 2014 se náklady na stavbu Severního spoje odhadovaly na 1,4 miliardy korun. Jeho dostavbu uváděli jako jednu z priorit lídři politických uskupení napříč politickým spektrem před komunálními volbami v roce 2018 i letos. „Zasadíme se o realizaci dlouhodobě připravovaných zásadních dopravních staveb Severní spoj, Prodloužená Místecká, další přemostění Odry a další,“ uvedl například letos v červenci primátor Tomáš Macura (ANO).

Silniční napojení na zlínskou průmyslovou zónu se otevře za týden

Zlín 2. prosince (ČTK) – Nové silniční napojení do zlínské průmyslové zóny Příluky by se mělo otevřít na konci příštího týdne. ČTK to dnes sdělil mluvčí zlínské radnice Tomáš Melzer. Otevře se nový most, původní most za železniční tratí se uzavře a čeká jej demolice. S otevřením nového mostu souvisí řada dopravních novinek včetně dočasných změn, omezení a objížděk, uvedl mluvčí.

Stavba silničního napojení průmyslové zóny a městské části Příluky začala na konci loňského roku. Jde o největší dopravní stavbu města poslední dekády. Vedení města tehdy uvedlo, že si vyžádá 288 milionů korun. Z hlavního tahu ze Zlína na Vizovice vznikla mostní konstrukce, která vede nad řekou Dřevnicí a železniční tratí. Součástí projektu je i nová okružní křižovatka, záchytné parkoviště, oprava navazujících komunikací. Původní most nahradí lávka pro pěší a cyklisty, propojí se tak páteřní cyklotrasa.

„Než bude nová lávka vybudována, budou chodci a cyklisté moci využívat provizorní lávku umístěnou vedle původního mostu,“ uvedl mluvčí.

Dopravu na novém silničním napojením budou řídit semafory. Odbočení ze silnice I/49 do průmyslové zóny a ze zóny na I/49 bude bez omezení pro všechna vozidla do všech směrů. Starý most u železniční tratě bude zavřený pro veškerý provoz, nebude možné na něj odbočit z žádného směru. Na křižovatce ulice Pančava a silnice I/49 budou semafory vypnuty, provoz se bude řídit dopravním značením. Pekárenská ulice bude částečně zjednosměrněná.

„Dojde taktéž k instalaci dočasného ostrůvku uprostřed komunikace v místě stávajícího přechodu pro chodce z ulice Pančava, který usnadní přecházení pěších a cyklistů. I přesto je z důvodu bezpečnosti nezbytně nutné, aby řidiči, chodci i cyklisté dbali v tomto místě zvýšené opatrnosti,“ uvedl mluvčí. Úprava provozu je dočasná, trvat by měla do jara příštího roku.