Brno za 35 mil. opravilo dům, 12 bytů poslouží hendikepovaným a sociálně slabým

Brno (ČTK) – Brno opravilo za 35,7 milionu dům v Křenové ulici, kde vzniklo 12 bytů. Sloužit budou lidem se sníženou pohyblivostí nebo s nízkými příjmy. V pořadníku na bezbariérový byt je asi 100 lidí a na sociální byt jich čeká přes 1100, uvedla dnes v tiskové zprávě primátorka Markéta Vaňková (ODS). Brno mělo loni 268 bytů s komplexní sociální podporou a 356 bezbariérových bytů. Město má asi 380.000 obyvatel.

Dům s pěti byty byl v nevyhovujícím stavu. Původní dvě podlaží měla sedlovou střechu a půdorys ve tvaru L. V části přiléhající ke Křenové ulici byly dvě komerční jednotky a jeden byt, ve dvorním traktu pak čtyři byty se společnou pavlačí. Celková rekonstrukce zahrnovala i nástavbu dvou podlaží v uliční části. „Tím se dům optimálně výškově přiblížil okolní zástavbě. Za zmínku stojí, že střecha je připravena na osazení fotovoltaických panelů, které budou napojeny na společnou spotřebu elektrické energie,“ uvedla primátorčina náměstkyně Karin Podivinská (ANO).

Podle ní je uvnitř domu 12 jedno- a dvoupokojových bytů. „Zůstaly zachovány i dva komerční prostory v přízemí, které následně odbor správy majetku nabídne k pronájmu. Samotné byty budou obsazovat lidé zapsaní v pořadníku, očekáváme, že nastěhovat by se mohli v průběhu května,“ doplnila Podivinská.

Z 12 bytů je osm upraveno bezbariérově a čtyři budou k pronájmu s komplexní sociální podporou. Výše nájemného u bezbariérových bytů je letos 96,41 Kč za metr čtvereční na měsíc, u sociálních pak 65,92 Kč za metr čtvereční na měsíc. Výše nájmu se každoročně upraví o inflaci, letos město inflační doložku uplatňovat nebude.

Klášterec nad Ohří má hotovou studii na rozvoj Lázní Evženie

Klášterec nad Ohří (Chomutovsko) – Klášterec nad Ohří na Chomutovsku vybral architektonickou studii na rozvoj Lázní Evženie. Studie počítá s výstavbou moderního objektu pro ubytování a lázeňský provoz s kapacitou až 200 lůžek. V blízké době se na záměr začne připravovat projekt. Odhadované náklady přesahují 300 milionů korun, řekl dnes ČTK starosta Štefan Drozd (Strana soukromníků ČR).

„Brzy se začne připravovat projekt, který by mohl byt hotový včetně stavebního povolení začátkem příštího roku. Poté uvidíme, jakou půjdeme cestou. Osvědčila se nám u stavby kulturního domu metoda Desing & Build, kdy vybraná firma dodá projekt a pak následně provede i stavbu, což by bylo rychlejší,“ řekl starosta. V případě, že by radnice vybrala jednu firmu na projekt i stavbu, začít stavět by mohla v roce 2025. Stavební práce by měly trvat zhruba rok.

Cílem města je pozvednout místní lázeňství a zaměřit ho na léčebně rehabilitační péči. Na záměru pracuje společně se společností Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníkách. Místní uhličité minerální prameny patří k jedněm z nejkvalitnějších vod v České republice. Jsou vhodné nejen k pitné kúře, ale zejména k externímu použití, například ke koupelím.

Studie navrhuje nadčasový a moderní objekt s kapacitou 200 ubytovaných, s restaurací, lobby barem, balneoprovozem, vodoléčbou, elektroléčbou, masážemi, tělocvičnou, posilovnou, ordinacemi či pobytovou terasou. Lázeňský dům bude sloužit nejen lázeňským hostům, ale i ambulantně, kdy ho budou moci využívat i místní obyvatelé. Objekt bude bezbariérový, součástí budou také fotovoltaické panely a zelené střechy. Parkovací kapacitu zajistí podzemní parkování a přilehlé plochy před domem. V plánu jsou také úpravy přilehlého parku.

Přesné náklady stavby ukáže až hotová projektová dokumentace. Odhady jsou nyní mezi 300 a 400 miliony korun. Na investici se bude podílet menší částí město, zbytek dají Priessnitzovy lázně. Společně budou usilovat o dotace, podle starosty ale zatím podobný program nebyl vypsán.

Radnice usiluje o rozvoj lázeňství řadu let. Počátky lázeňství ve městě sahají až do 19. století, kdy byl nalezen první léčivý pramen Evženie. Nynější areál jako lázně podle starosty takřka nefunguje. Disponuje 40 lůžky, nabízí zejména wellness a některé lázeňské služby v krátkodobých pobytech.

Stavebnictví i průmysl loni na jihu Moravy rostly, stavebnictví rychleji

Brno (ČTK) – Stavebnictví i průmysl v Jihomoravském kraji v loňském roce ve srovnání s rokem 2021 rostly. Objem stavebních prací vyčíslených firmami s 50 a více zaměstnanci loni stoupl o 15,9 procenta na celkových 26,9 miliardy korun. Tržby průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci loni rostly o 9,9 procenta na 279,7 miliardy korun. Průměrná mzda v obou odvětvích stoupla, počet zaměstnanců ve stavebnictví se meziročně snížil, v průmyslu mírně rostl. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo brněnské pracoviště Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V roce 2022 sídlilo na území Jihomoravského kraje 72 středních a velkých stavebních podniků, tedy firem s více než 50 zaměstnanci. Zatímco v roce 2021 rostla stavební produkce na jihu Moravy o 7,1 procenta, loni růst zrychlil na 15,9 procenta na celkový objem 26,9 miliardy korun.

Stavební firmy se sídlem na jihu Moravy zaměstnávaly loni 9200 lidí, což je meziročně o 86 lidí méně, to představuje pokles o 0,9 procenta. Počet lidí pracujících ve stavebnictví se snižoval i v dalších sedmi krajích, ve srovnání krajů je počet lidí zaměstnaných ve stavebnictví na jižní Moravě druhý nejvyšší po Praze.

Průměrná mzda ve stavebnictví na jihu Moravy dosáhla loni 43.790 korun a meziročně se zvýšila o 8,1 procenta. Ač byla mezi kraji pátá nejvyšší, za celorepublikovým průměrem mezd ve stavebnictví zaostávala o 1566 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu ve stavebnictví mají v Praze, a to 51.341 korun, nejnižší v Karlovarském kraji, kde činila za loňský rok 32.068 korun.

Velké průmyslové podniky na jihu Moravy, kterých tu sídlilo 254, zaměstnávaly loni 72.200 lidí, což meziročně představuje nárůst o 3,6 procenta. Tento růst byl mezi kraji nejvyšší, zaměstnanců v průmyslu přibylo loni v sedmi krajích. Z hlediska zaměstnanosti v průmyslu byla loni jižní Morava čtvrtá za Středočeským, Moravskoslezským krajem a Prahou.

Průměrná mzda v jihomoravských průmyslových podnicích dosáhla loni 40.897 korun, mezi kraji byla pátá nejvyšší. Mzdy loni v průmyslu na jihu Moravy rostly o 8,1 procenta, tedy o 0,3 procentního bodu rychleji než byl republikový průměr.

Průmyslové podniky v loňském roce utržily za výrobky a služby průmyslové povahy 279,7 miliardy korun, meziročně o 9,9 procenta více. O rok dříve průmyslové tržby rostly rychleji, a to o 13,9 procenta. Meziroční nárůst tržeb z průmyslu zaznamenaly všechny kraje, hodnota tržeb na jihu Moravy byla šestá nejvyšší. Na čele žebříčku stojí Středočeský kraj s tržbami 892 miliard korun, na opačném konci pak Karlovarský kraj s tržbami 52,6 miliardy korun.

Prezident Pavel podepsal uzákonění vzniku České komory zeměměřičů

Praha (ČTK) – Zákonný rámec pro vznik profesní České komory zeměměřičů přinese novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu dnes informoval Hrad. Norma také zavede povinnost Zeměměřičského úřadu, který spravuje státní mapy a databázové údaje, poskytovat tyto informace bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona.

Zeměměřičská komora má udělovat autorizaci pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu katastru nemovitostí, zejména geometrického plánu nebo dokumentace o vytyčení hranice pozemku, činností využívaných ve výstavbě a pro státní mapy. Udělovat bude oprávnění „autorizovaný zeměměřický inženýr“.

Autorizaci získají podle návrhu zeměměřiči nejméně s pětiletou praxí po složení zkoušky, komora by je zapsala do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. Komoru se sídlem v Praze povede podle předlohy představenstvo volené jejím sněmem, bude mít dozorčí a autorizační radu. Za disciplinární provinění by mohla komora uložit mimo jiné pokutu do výše 50.000 korun nebo odebrat autorizaci.

Ustavení komory iniciovala Asociace podnikatelů v geomatice s podporou České komory architektů, Ředitelství silnic a dálnic ČR či Správy železnic. Vznik nové profesní organizace podpořilo ministerstvo pro místní rozvoj.

Vládní novela také předpokládá to, že nově budou poskytovat geografická data úřadu všechny orgány veřejné moci a naopak k nim budou mít všechny tyto instituce přístup zdarma. „Cílem je vytvořit předpoklady pro další rozvoj geograficky orientovaných informačních systémů veřejné správy,“ uvedla vláda ve zdůvodnění novely. Zeměměřičský úřad tak má podle vlády přijít na příjmech přibližně o pět milionů korun ročně. Náhradu stát očekává v přínosech, které by měl mít například zdaněním činností soukromníků, u kterých se využití geoprostorových informací kladně projeví na jejich příjmech. Náklady se sníží i tím, že úřad nebude muset tyto údaje spravovat zvlášť pro jiné úřady.

Sokolov chystá projekt nového lékařského domu v centru města

Sokolov (ČTK) – Sokolov připravuje projekt přestavby bývalé hygienické stanice na moderní zdravotnické zařízení. V nových ordinacích by mohli najít místo praktičtí lékaři, zubaři či ambulantní specialisté, kterých je ve městě nedostatek. Radnice už nové zdravotníky poptává, řekl dnes novinářům starosta Petr Kubis (ANO).

„Zdravotní péče není věcí obce, ale nám bohužel nic jiného nezbývá, protože nemůžeme čekat na to, až se rozpohybuje zdravotní pojišťovna. Opakovaně jsme ji žádali o informace, bohužel třeba informace, co se týče počtu obyvatel, kteří nemají zajištěnou zdravotní péči, jsme ještě nedostali,“ řekl Kubis. Kvůli vysokému věku daleko přesahujícímu 65 let odchází mnoho lékařů v regionu do důchodu.

O záměru jedná město s Karlovarským krajem, pojišťovnami i se společností Penta Hospitals, která ve městě provozuje nemocnici. Radnice už má podle starosty příslib několika lékařů, kteří by v nových ordinacích mohli pracovat. V plánu je také školící středisko, kde by se mohli zaučovat nově dostudovaní lékaři. Město chce využít také dotační programy. Přispět mohou na vybavení ordinací, zajištění lékařské i zubní pohotovosti či na atestaci začínajících lékařů.

Za projekt Sokolov zaplatí 1,7 milionů korun. Hotový by měl být do konce roku, následně chce začít s rekonstrukcí. V první etapě jsou v plánu stavební úpravy dvou pater několikapatrové budovy. Vzniknout by tam mělo až deset ordinací. Na zahájení prací má radnice připravených 31 milionů korun.

V objektu, který město koupilo loni od státu, je potřeba ještě opravit rozvody, výtah či venkovní schodiště. Po úpravách bude bezbariérový, počítá se v něm i s rentgenem či lékárnou.

Hranice na Přerovsku se pustily do stavby další etapy cyklostezky Bečva

Hranice (Přerovsko) (ČTK) – Hranice se pustily do další etapy stavby cyklostezky Bečva, která vede po pravém břehu řeky. Pomůže odklonit cyklistickou dopravu z frekventované silnice. Nový úsek naváže na cyklostezku vedoucí od Ústeckého mostu po Partyzánskou ulici, nyní bude pokračovat až k mostu v Mostní ulici. Stavba téměř 800 metrů dlouhé trasy vyjde na 4,6 milionu korun, město na akci získalo dotaci ve výši 3,7 milionu korun od Státního fondu dopravní infrastruktury, sdělil ČTK mluvčí města Petr Bakovský. Cyklostezka Bečva je jedna z nejdelších cyklotras v zemi.

Nová cyklostezka v délce 795 metrů by měla být hotova o prázdninách. „Pomůže v odklonění cyklistické dopravy z velmi frekventované silnice I/35. Cyklisté pak mohou přejet na druhou stranu Bečvy buď po mostě nebo přes jez a pokračovat dál po proudu,“ uvedl mluvčí radnice. Nová cyklostezka bude mít podle něj návaznost i na druhé straně, kde bude trasa pokračovat směrem k Černotínu, a to buď přímo do obce nebo k připravované lávce, která spojí pravý a levý břeh řeky.

Od Mostní ulice poté mohou cyklisté pokračovat po již vybudované cyklostezce směrem na Lipník nad Bečvou přes místní část Rybáře, průjezd však bude tímto směrem do léta komplikovaný kvůli chystaným opravám stezky. „Město letos chystá velkou opravu úseku Rybáře – chatová oblast Dříň. V tomto asi dvoukilometrovém úseku je šest míst, kde je cyklostezka ve špatném stavu a už není zcela bezpečná, zejména pro bruslaře. Proto nyní probíhá výběr firmy, která bude opravu provádět, a naší snahou bude, aby oprava byla hotová také do prázdnin,“ doplnil mluvčí radnice. Město má na tuto akci vyčleněno v rozpočtu 2,4 milionu korun.

Hranice do budoucna chystají i stavbu dalších tras, město připravuje například cyklostezku Žáčkova, která by měla vylepšit úsek od sportovního areálu a dál kolem vodní plochy Pískáč. Město zároveň chystá novou cyklostezku v úseku ulice Tovární – Římský most, která naváže na síť cyklostezek na severním konci Hranic, uvedla radnice na svých stránkách.

Cyklostezka Bečva vede od pramenů Rožnovské a Vsetínské Bečvy až po soutok s Moravou. Měří přibližně 160 kilometrů. V Olomouckém kraji vede přes tři velká města a to Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov, který protíná ke konci své trasy. Sjízdná je na kolech, ale některé její úseky i na in line bruslích. Trasa cyklostezky Bečva vede po stezkách pro cyklisty, místních komunikacích a v omezené míře i silnicích III. a II. třídy. Každoročně přibývají nové úseky.

Silničáři zahájili přestavbu mostu přes Rožnovskou Bečvu v Zašové na Vsetínsku

Zašová (Vsetínsko) (ČTK) – Silničáři zahájili přestavbu mostu přes Rožnovskou Bečvu na silnici třetí třídy ve Veselé, která je částí obce Zašová na Vsetínsku. Náklady včetně DPH činí 41,6 milionu korun. Práce začaly v polovině března, vyžádají si omezení dopravy. Nový most bude podle smlouvy o dílo průjezdný do sedmi měsíců od předání staveniště, uvedlo v dnešní tiskové zprávě Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice nižších tříd v regionu stará.

Po dobu prací motoristé objedou stavbu po vybudovaném provizorním přemostění. Provoz budou kyvadlově řídit mobilní semafory. Stavbaři opraví nejen most, ale i přilehlé úseky silnice III/01875. „Celková délka úpravy komunikace včetně mostu je 208 metrů,“ uvedli zástupci ŘSZK.

Přestavba mostu podle nich spočívá v kompletním odstranění původní nosné konstrukce a demolici části opěr a podpěr. Po stavebních úpravách spodní stavby dělníci vybudují novou nosnou konstrukci. Na ní bude nový mostní svršek s vozovkou o šířce 6,5 metru a jednostranným chodníkem širokým 1,5 metru.

„Stavební úprava silnice v navazujících úsecích spočívá ve výměně obrusné vrstvy v tloušťce 50 milimetrů. V přechodových oblastech mostu bude vybudována kompletní konstrukce vozovky,“ uvedli zástupci ŘSZK. Součástí stavby je pořízení trvalého dopravního značení. Souběžně s ní obec Zašová postaví nový chodník v délce 95 metrů a zajistí některé další práce.

Průzkum: Stavbaři zlepšili výhled na letošní rok, pokles odhadují o 2,6 pct

Praha (ČTK) – Stavbaři mírně zlepšili výhled na letošní rok. Zatímco loni na podzim předpovídali pro rok 2023 pokles o 4,6 procenta, nyní odhadují propad o 2,6 procenta. Větší pokles, a to o 3,2 procenta, se vzhledem k řadě nepříznivých ekonomických faktorů čeká v pozemním stavitelství, tedy ve stavbě bytových a nebytových budov. Vyplývá to z analýzy českého stavebnictví za první čtvrtletí letošního roku zpracované analytickou společností CEEC Research, kterou má ČTK k dispozici.

„Ředitelé stavebních společností potvrzují klesající predikci trhu stavebních prací z minulého období. Lehké zmírnění očekávání je dáno zmenšujícími se obavami z doznívající energetické krize a dostupnosti stavebních materiálů, navíc je to provázeno slušnou naplněností kapacit na první polovinu roku,“ řekl Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.

Pokles letos podle průzkumu čekává 67 procent dotázaných firem, přičemž velké firmy ho odhadují o 2,9 procenta a střední a malé o 2,3 procenta. Zatímco u pozemního stavitelství je odhad propadu o 3,2 procenta, inženýrské stavitelství se opírá o pokračující financování dopravních staveb ze strany veřejných zadavatelů a předpoklad propadu je proto menší, a to o 1,6 procenta. Inženýrské stavitelství zahrnuje budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí.

„Vláda se snaží celou řadou kroků ekonomický vývoj v průběhu tohoto roku stabilizovat. Za jeden z těchto stimulantů lze považovat snahu udržet hladinu nově vypisovaných stavebních tendrů v resortu dopravy na stále atraktivní úrovni, o čemž svědčí rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který je sestaven na 150,9 miliardy korun a celkovou výší překonává rozpočty předcházející,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v tiskové zprávě CEEC Research.

Kapacity stavebních společností jsou do poloviny roku 2023 vytížené na 92 procent. Podle analýzy je vysoká vytíženost v době, kdy jsou predikce směřovány spíše směrem dolů, dána kontrakty nasmlouvaným v dřívějších letech nebo nedostatkem pracovní síly.

I vývoj tržeb stavebních společností bude letos ve znamení poklesu, odhad je o 1,2 procenta. Zlom k lepšímu by podle ředitelů více než stovky oslovených stavebních společností měl nastat v příštím roce, ve kterém 54 procent firem očekává mírný růst svých tržeb.

Brno vybuduje za desítky milionů lávky pro pěší v Králově Poli i Líšni

Brno (ČTK) – Dvě nové lávky pro pěší vybuduje za desítky milionů Brno. Jedna bude přes říčku Ponávku v Králově Poli a druhá v Líšni přes Jedovnickou ulici. Novinářům to dnes řekl radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Obě lávky zkrátí chodcům cestu a zajistí jejich větší bezpečí.

Radní dnes schválili investiční záměry. Jedna lávka bude v Králově Poli, kde Správa železnic ČR připravuje rozsáhlou rekonstrukci vlakového nádraží. Její součástí bude i prodloužení podchodu pod stanicí. „Tuto část rekonstrukce bude na základě smlouvy financovat Brno. Na podchod se napojí nový chodník a lávka přes Ponávku, která spojí Myslínovu ulici s přednádražním prostorem, kde se nachází uzel městské hromadné dopravy,“ uvedl Kratochvíl.

Podle něj město bude vše koordinovat se Správou železnic ČR, která by měla zahájit rekonstrukci ve druhé polovině letošního roku. Cesta pro pěší bude dlouhá asi 36 metrů a široká 3,5 metru. Plánovaný rozpočet je 28,6 milionu korun.

Na 35 milionů korun město odhaduje náklady u druhé lávky v Líšni. „Lávka bude sloužit chodcům a cyklistům a bude zcela bezbariérová. Celkově by měla být 50 metrů dlouhá a alespoň čtyři metry široká. Výška průjezdního prostoru bude minimálně 4,8 metru. Vznikne také adekvátní veřejné osvětlení,“ popsal Kratochvíl. Práce by měly být hotové do roku 2025.

Pardubický kraj letos skončí poslední opravy silnice II/36 za 370 milionů Kč

Pohledy (Svitavsko) (ČTK) – Pardubický kraj letos dokončí poslední opravy silnice II/36 z obce Pohledy na Svitavsku ke křížení se silnicí I/43. V předchozích letech stavbaři obnovili další úseky krajské komunikace. Celkové náklady na opravu 16,5 kilometru silnice dosáhnou 370 milionů korun včetně DPH. Pardubický kraj na všechny úseky získal evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu, které dosáhly v jednotlivých částech 60 až 90 procent uznatelných nákladů, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Dominik Barták.

V roce 2021 byla dokončena modernizace ze Zadního Arnoštova do Křenova za 60 milionů korun včetně DPH, vloni další tři etapy z Křenova až po konec obce Pohledy za 180 milionů včetně DPH. Na průtah obcí Pohledy byly navíc instalovány takzvané chráničky pro zavedení 5G sítě. V letošním roce na opravy čekají poslední dvě etapy od Pohledů přes Sklené až ke křižovatce se silnicí I/43 za 130 milionů včetně DPH.

„Rekonstrukce vozovky spočívá v odfrézování současných krytových vrstev a sanaci krajů v celé délce úseku. Silnice se v dobách minulých rozšiřovaly tak, že únosná je pouze původní vozovka a kraje jsou takzvaně na blátě, a z tohoto důvodu nám potom vznikají typické poruchy. Touto technologií ale problémům s krajnicemi do budoucna zamezíme,“ uvedl náměstek hejtmana zodpovědný za oblast dopravy Michal Kortyš (ODS). Modernizovat se bude také odvodnění komunikace s propustky, vyhovující se vyčistí. Součástí bude i náhradní výsadba zeleně.