Štítek: Čtk

Nejjižnější stavba české E55 a celé české dálniční sítě u hranice zahájena

Uzavřeme v roce 2031 mezery na dálniční trase E55 středem Evropy?

Dokončení jihočeské D3 a rakouské je S10 zase blíže! Jak v roce 2025 oslavíme 50. výročí existence silnice E55?

Jak jsme psali před rokem, byl rok 2023 na D3 a S10 rokem soutěží. Dvě soutěže ještě pokračují, ale dva úseky získaly dodavatele a bylo zahájeno! Na D3 u Dolního Dvořiště k hranici a na S10 od Freistadtu. Dálnice D3 bude letos během několika měsíců při souběhu staveb zase největší české dálniční staveniště v délce až 44 km. Blíží se zprovoznění dalších 28 km D3 až před Kaplici a také zahájení posledních 12 km jihočeské D3 od Kaplice k Nažidlům. Z pohledu celého tahu silnice E55 Českem však dokončením jihočeské D3 práce na „E padesát pětce“ nekončí. Slovy klasika: „Toto není konec! Není to ani začátek konce, ale mohl by to být konec začátku.“

Za začátek konce mnohaleté práce v přípravě a realizaci české dálniční E55 budeme moci považovat až pokrok přípravy a zahájení staveb středočeské D3 a dokončení východního segmentu Pražského okruhu D0. Podaří se to do roku 2031? Podívejme se podrobněji na celou trasu E55, na to, co se podařilo za posledních 10 let a co na E55 ještě české dopravní stavitelství čeká.

Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT, a.s.

E55 jako evropská hlavní silnice s mezinárodním provozem

V příštím roce nás čekají dvě velká evropská dopravně-silniční výročí. Uplyne 75 let od první Deklarace, která stanovila pro celou Evropu systém E-silnic (1950) a 50 let od následné Dohody AGR, která celoevropský systém upřesnila (1975) a jež je dodnes po téměř třiceti změnách v platnosti. Tato přicházející výročí ve vazbě na sledování dostavby E55 v ČR jako jedné z hlavních evropských E-silnic je příležitostí k uvedení poznámek, pro které není jindy prostor, ale které s celou koncepcí dálniční sítě ČR a tahu E55 souvisí.

Tah D3 až po hranici s Rakouskem včetně východního segmentu Pražského okruhu D0 na severu a rakouské rychlostní silnice S10 na jihu je součástí „silnice s mezinárodním provozem“ (dále jen E-silnice), a to pod číslem „E55“. Zelené označení E-silnic známe z celé Evropy, tedy nejen v členských státech EU. Nejde jen o právní akt orgánů EU s platností jen pro členské země EU. Už 5 let po druhé světové válce v roce 1950 vstoupila v platnost první „Deklarace o výstavbě hlavních silnic s mezinárodním provozem“[1] (Deklarace) dohodnutá v rámci jediné poválečné celoevropské mezivládní platformy, a to Organizace spojených národů (OSN), konkrétně Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN)[2]. V přílohách obsahovala:

(I) seznam hlavních, odbočných a spojovacích E-silnic,

(II) parametry pro budování kapacitních/rychlostních E-silnic,

(III) značení formou zelené tabulky s písmenem E a číslem silnice.

Československo (ČSSR) ratifikovalo Deklaraci až po 23 letech (1973)! Tj. až 2 roky po zprovoznění prvního úseku D1 (1971). Pro E55 je zásadní, že již tehdy byla v Deklaraci celá česká trasa uvedena jako „hlavní silnice“, a to z Berlína do Prahy (E15) a z Prahy přes Linec do Itálie (E14). Toto značení bylo používáno na českých silnicích a v mapách až do konce 80. let.

V roce 1975 číslování i vedení E-silnic reorganizovala navazující „Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR)“[3] (Dohoda AGR). Dohodu AGR v následujícím roce ratifikovalo sedm zemí, včetně sousedního Rakouska a Polska, ale také Velké Británie či Švýcarska. ČSSR s ratifikací opět otálela dalších 11 let (1986), s platností pro ČSSR od roku 1987, tj. pouhé 2 roky před změnou režimu.

Celá trasa silnice s mezinárodním provozem E55

Systém E-silnic, organizace, číslování, plánování. ČR v centru systému

Systém E-silnic pokrývá celou Evropu a zasahuje až do Asie, protože (i) členem EHK OSN byl tehdy celý Sovětský svaz a síť E-silnic pokrývá i území nástupnických států, (ii). Dohodu AGR ratifikují postupně i další země jako např. Turecko. Vedení E-silnic zahrnuje i trasy trajektů, což umožňuje vedení hlavních silnic v ortogonálním systému.

Číslování E-silnic je přesně organizováno, číslovkou 0 končí hlavní silnice západ-východ (Z-V) a číslovkou 5 hlavní silnice sever-jih (S-J). Je devět hlavních silnic Z-V (E10-E90) od severu ke Středomoří, je devět hlavních silnic S-J (E05-E95) od Atlantiku po spojnici Petrohrad-Oděsa (další jsou už více na východ a jihovýchod). Z popisu a z mapy je jasné, že ČR, potažmo Praha je v sytému E-silnic položena jako zásadní silniční křižovatka do samotného centra evropské části systému, kde se křižují centrální hlavní silnice E55 a E50[4], navíc ještě s hlavní silnicí E65.

Systém E-silnic je vymezen souběžně s činností orgánů EU, které plánují v rámci EU budování tzv. sítě TEN-T. Pro rozvoj, modernizaci a výstavbu E-silnic existují také cyklicky revidované plány EHK OSN pod názvem TEM Master plan (Trans-European Motorway), kde figurují i plány ČR vč. tahu E55. Jednání se zúčastňují i zástupci MD ČR.

Na hraniční přechod Wullowitz po silnici 310 ještě 13 km, tedy přesně ještě zbývá od Freistadtu dokončit 16 km nové S10. A tím má Rakousko celou E55 v dálničních parametrech. V Česku na E55 zbývá 128 km.

Deficity v tzv. východní Evropě a v ČR, zpoždění přetrvává

Dohodou AGR, resp. předchozí Deklarací byly již od 50. let minulého století stanoveny pro budování E-silnic přísnější parametry, de facto požadavky na silnice rychlostního/dálničního typu přednostně směrově oddělené s mimoúrovňovými křižovatkami. Je skutečností, že převážná část hlavních E-silnic v tzv. západní Evropě byla vybudována jako dálnice. Je to logické, E-silnice byly položeny v systému tam, kde byly hlavní dopravní směry národní a mezinárodní dopravy a kde státy předpokládaly v 2. pol. 20. st. po světové válce vybudovat páteřní dálniční síť. Bohužel z hospodářských důvodů výstavba dálnic v tzv. východní Evropě (i) byla výrazně opožděna, (ii) postupovala nesmírně pomalým tempem (v ČSSR od 70. let cca 30 km/rok oproti Rakousku s cca 50 km/rok) a současně pak z geopolitických důvodů (iii) nebylo možné propojení přes tzv. železnou oponu do západní Evropy (na Rakousko a západní Německo) a (iv) prioritně v rámci ČSSR bylo záhodno budovat naopak východním směrem napojení Slovenska. Země východní Evropy obecně vstoupily do období po pádu železné opony po roce 1990 s obrovskými deficity na dálniční síti, resp. téměř s absencí dálničního systému E-silnic. To platilo i pro ČSSR.

Toto je světlo na konci tunelu Pohůrka v únoru 2024. Je to „dobré světlo“ i pro jeho zprovoznění na konci roku 2024? A třeba je to i „dobré světlo“ pro dokončení celé E55!

Bohužel však v ČSFR po roce 1990, resp. v ČR po roce 1993, nedošlo k zásadnímu obratu v rychlosti budování dálniční sítě (tehdy ještě sítě dálnic D a rychlostních silnic R). I v této době až do roku 2010 bylo průměrné tempo zprovozňování dálnic (D+R) jen cca 30 km/rok. V roce 2010 tak ČR mělo 1160 km dálniční sítě (D+R), což byla délka dálnic (D+R) v Rakousku v roce 1982. Tj. v roce 2010 zpoždění 28 let za Rakouskem. To se zdá být neuvěřitelné! Přitom počtem obyvatel a rozlohou jsou obě země srovnatelné. V 80. letech dokonce stavěli v Rakousku na české poměry neskutečným průměrným tempem 70 km/rok, kdy bylo dosahováno doslova rekordů zprovoznění v roce 1985 (138 km) a 1986 (110 km)[5].

Důsledky zpožďování výstavby dálničních E-silnic v ČR, situace E55

Dodnes i po 74 letech od přijetí první Deklarace k E-silnicím, jsou důsledky zpožďování patrné právě na hlavní E-silnici E55 – úzká hrdla na průtazích obcemi a městy, kongesce, nebezpečné bodové závady a dopady na osídlení i obyvatele. Extrémní situace na průtazích městy Planá n/L, Soběslav nebo Sezimovo Ústí byla odstraněna před 11 lety realizací stavby D3 Tábor – Veselí n/L (2013), průtah obcemi Borek, Hrdějovice před 7 lety stavbou D3 Borek – Úsilné (2017) a průtah krajským stotisícovým městem Č. Budějovice a obcemi Litvínovice, Planá bude vyřešen v úseku Úsilné – Kaplice-nádraží snad letos zprovozněním staveb D3 0310/I, 0310/II a 0311 (2024). Dořešení posledních průtahů k hranici i nebezpečné „silnice smrti“ u Nažidel proběhne dle plánu za 2 roky zprovozněním stavby D3 0312/I (2026). Ale jsme již blízko, stavba je před zahájením. Z celkového pohledu E55 však chybí dokončit ve středních Čechách nahrazení silnice I/3 středočeskou D3 (58 km) a v pražské aglomeraci odklon dopravy na východní segment Pražského okruhu D0 (26 km).

Na středočeské D3 (58 km) proběhl v letech 2022-2023 náročný podrobný geotechnický průzkum zahrnující tisíce vrtů (v průměru 40-50 sond/na 1 km), a to až do hloubky 100 m. Na něj v tomto roce navazuje realizace průzkumových štol pro tunely Luka a Kamenná Vrata v celkové délce 3 km a průzkum pro most Sázava.

E55 jako centrální dálniční evropská trasa S-J v jednotlivých zemích a v ČR

Je i dnes smutnou skutečností, že silnice E55 jako hlavní evropská E silnice položená centricky do středu Evropy a propojující sever s jihem a Balt s Jadranem není dodnes na území ČR dokončena v dálničních parametrech (dokončeno 58%). Vedení E55 je na přiloženém obrázku (i) na zákresu Evropy, (ii) detail vedení v ČR s dalšími E-silnicemi ve výřezu originální mapy EHK OSN (UNECE, 2007)[6].

Trasa silnice s mezinárodním provozem E55 a detail vedení v ČR. (Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem /AGR/ z roku 1975)

Silnice E55 je vedena ze švédského Helsingborgu do řecké Kalamaty. V této trase se udává vzdálenost cca 3 300 km. Délka kontinentální E55 mezi trajekty (německý Rostock – italské Brindisi) činí cca 2 300 km, kde prochází čtyři státy: Německo (cca 500 km), ČR (cca 300 km, nejkratší úsek), Rakousko (cca 400 km), Itálie (cca 1 100 km). V Německu vede trasa 100% po dálnicích. V Itálii ve 100% po silnicích dálničního typu (v úseku Venezia-Mestre – Ravenna – Cesena je možné využít souběžné dálnice A13-A14), v Rakousku po dálnicích z 96% (zbývá 16 km), ale v ČR, na nejkratším úseku ze všech čtyř zemí, byla dosud doprava v trase E55 převedena ze silnic na dálnice jen z 58% (zbývá 128 km).

Výstavba dálniční E55 v letech 2014-2024

Pro doložení situace budování dálničního tahu E55 v ČR byly zpracovány dvě tabulky a dva zákresy. Souhrnná tabulka 1 sice dokládá nedokončený stav tahu E55 v ČR oproti ostatním zemím, současně však také pokrok, kterého bylo v ČR dosaženo za 10 let mezi lety 2014-2024, resp. též v Rakousku. Tabulka 1 je dostatečně vypovídající a uvádí i podrobnosti k nedokončeným úsekům E55 k 01/2024 na D0, D3, resp. i rakouské S10. Tabulka 1 nahrazuje popisný text a poskytuje spolu se zákresy rychlou orientaci a součty délek v km. V dalším textu se věnujeme spíše momentům, které ovlivnily výstavbu na E55 během 10 let v období 2014-2024 vč. počáteční situace v roce 2014, resp. od roku 2010.

Zákres postupu přípravy a realizace staveb na české trase E-silnice E55 mezi lety 2014–2024 s aktuálním stavem (viz tabulka 1)

Tabulka 1 – Pokrok v délce zprovozňovaných úseků/staveb E-silnice E55 mezi lety 2014 – 2024
dle jednotlivých dálnic v ČR a Rakousku (k tomu uvedené zákresy 2014 a 2024)
(rok 2024 podrobněji v členění: ve stavbě – ve výběrovém řízení – v přípravě – plán realizace)
*Poznámka: stavba 0312/II zahrnuje v tabulce pro zjednodušení i tzv. „hraniční úsek“ v délce 383 m, který bude realizován až souběžně s posledním úsekem rakouské S10 Rainbach – Wullowitz st. hr.

Tabulka 2 – Časový postup/plán dokončení dálničního tahu E-silnice E55 do roku 2031

Výchozí situace v letech 2010-2014

Je potřeba připomenout situaci, která nastala v roce 2010 v ČR v dopravním stavitelství za ministra Bárty, kterému se za rok podařilo zablokovat, a tak o několik, často i o mnoho let, zdržet některé dopravní stavby národního i mezinárodního významu. To se tehdejší vládě nepodařilo napravit ani po jeho odchodu. Příprava staveb se propadla, často zastavila. Na stát dolehly dopady globální krize, ale v jiných zemích se výstavba dopravní infrastruktury stabilizovala, někde dokonce akcelerovala, např. v Polsku. České dopravní stavebnictví se vzpamatovávalo několik let. Titulky v odborných médiích a na konferencích dokazovaly, do jaké několikaleté krize se stavebnictví dostalo: „Radikální škrty? Propad stavebnictví nezadržitelně pokračuje“, „Rok 2013: Další promarněná šance“, „Rok 2014: Rok promrhaných příležitostí.“. Situaci vystihl v roce 2014 prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR V. Matyáš: „Stavebnictví nebylo pro předchozí vládu předmětem jejího prioritního zájmu. Nereagovala na výstražné signály a požadavky na opatření ke zmírnění následků krize, které předkládal náš svaz.“ V roce 2015 došlo u mnoha staveb k pozastavení přípravy v důsledku novely „zákona EIA“. Ta zneplatnila mnohá stanoviska EIA vydaná dle staré právní úpravy a musela být zajištěna nová závazná stanoviska EIA (ZS EIA).

Pro tah E55 bylo v období po roce 2014 několik zásadních momentů, které se podařilo prosadit a všem, kteří se o to přičinili, za to patří dík. V tom byl a je základ úspěšného postupu, kdy se podařilo v letech 2014–2024 (i) udržet kontinuální výstavbu na tahu E55 na jihočeské D3, (ii) dokonce touto intenzitou výstavby ke státní hranici pomoci v Rakousku prosadit dokončení S10 při auditu stavebního programu ASFiNAG v roce 2021 vedeném spolkovým ministerstvem klimatu (BMK)[7] a tím (iii) umožnit po 18 letech obnovení přípravy posledního úseku S10 k hranici v roce 2022. Za přípravu staveb D3 od Č. Budějovic ke st. hranici 0310/I-0312/II odpovídala od roku 2015 Správa Č. Budějovice ŘSD pod vedením ředitelky V. Hruškové vč. realizace staveb 0310/I-0311, za realizaci staveb D3 od Veselí n/L k Č. Budějovicím 0308C-0309/III odpovídal Závod Praha ŘSD pod vedením ředitele T. Grosse vč. realizace staveb 0312/I-0312/II.

Podaří se do roku 2031 dokončit na E55 na hranici s Rakouskem propojení dálnice mezi Č. Budějovicemi a Lincem D3-S10?

Základní aspekty a podmínky úspěšného dokončení dálniční E55

Zásadní pro výstavbu národní dopravní infrastruktury je zájem státu jako veřejného zadavatele, tj. vlády a MD ČR včetně osoby samotného ministra. Osobně považuje autor článku za klíčové, že za posledních v tabulce porovnaných 10 let došlo k pozitivní kontinuitě ministrů dopravy ve vládách vedených různými premiéry, a to včetně zajištění financování ze SFDI a z EU, ale též formou PPP (po realizaci D4 zpracování studie pro středočeskou D3 a Pražský okruh D0).

Významná je také úzká spolupráce mezi regionálními představiteli, MD ČR a ŘSD. V roce 2022–2023 navštívil ministr dopravy M. Kupka s hejtmanem M. Kubou spolu s GŘ ŘSD R. Mátlem opakovaně staveniště D3 na kontrolních dnech s cílem dokončení celé D3 a dodržení termínů. Důležitá je i koordinace s přeshraničními partnery, zde zástupci rakouského ASFiNAG i starosty obcí. Je skvělé, že na slavnostním zahájení nejjižnější stavby D3 0312/II v D. Dvořišti dne 9.1.24 promluvili za rakouské přátele a kolegy zástupce ASFiNAG pan L. Lechner i starosta Rainbachu G. Lorenz. Jsou to trendy dobré pro dopravní stavitelství, ale především pro dokončení dálniční sítě ČR a celého tahu E55.

Pokrok výstavby na E55, resp. jihočeské D3 přináší své plody. Jsou každodenně vidět na provozované dálnici a sklízí respekt i v Rakousku, které je v délce dálnic daleko před ČR. Např. „Odhodlání, s jakým Česká republika spojení s Horním Rakouskem realizuje, si vysloužilo u hornorakouského hejtmana T. Stelzera respekt: ‚Jsem ohromen rychlostí, jakou zde probíhá výstavba.‚ Postup výstavby na české straně je výzvou odpovědným osobám v Rakousku, aby pokročili s realizací 16 km dlouhého úseku S10 z Freistadtu k hranicím.“ (při návštěvě stavby D3 s hejtmanem M. Kubou, zdroj OÖN[9], 28.9.24).

Jihočeský hejtman M. Kuba a hornorakouský hejtman T. Stelzer společně navštívili 26.9.23 staveniště jihočeské D3 (Land OÖ)

Velkou odezvu mělo v H. Rakousku i zahájení stavby D3 0312/II. Bylo jasné, že z pokroku české strany na D3 mají upřímnou radost vrcholní hornorakouští politici, starostové obcí, kteří čekají na dálniční obchvaty S10, i zástupci hospodářské komory, kteří uvádí „S10 bude v Mühlviertelu fungovat jako ekonomická podpora po celá desetiletí. Náš region tak může překonat ekonomické nevýhody 40 let, kdy jsme byli na okraji železné opony.“

D3 0312/II Slavnostní zahájení nejjižnější dálniční stavby v Česku proběhlo dne 9.1.24 u D. Dvořiště za účasti ministra Kupky, hejtmana Kuby, GŘ ŘSD Mátla a zástupců zhotovitele, ale též starosty Rainbachu Lorenze i zástupce ASFiNAG Lechnera

V Rakousku se zajímají jak o dokončení D3 na hranici, tak celé D3 až do Prahy. Ve většině zpráv zasazují dostavbu S10-D3 do celkového evropského kontextu E-silnice E55 v propojení sever – jih, Berlín – Linec, Balt – Jadran. Např. „zemský radní G. Steinkellner očekává výrazný nárůst dopravy směrem na Linec mnohem dříve: ‚Proluka u Prahy kamionovou dopravu neodradí. Zásadní jsou pro ně průjezdní tahy v jižních Čechách, které už brzy nebudou problémem.‘ Předpokládá, že od roku 2026 bude silný provoz směřován přes Drážďany, Prahu a Budějovice do Lince a přes Pyhrnautobahn na Jadran.“ (zdroj OÖN[9], 28.9.24), nebo „zemský radní G. Steinkellner k tomu dodává‚ S10 není jen infrastrukturou na vysoké úrovni, která slibuje odlehčení regionální dopravy, ale také symbolem Evropy, která srůstá. V nepříliš vzdálené budoucnosti budou hospodářské oblasti Berlína, Drážďan a Lince těsněji propojeny, za předpokladu realizace východního obchvatu v Linci[8]‘.“ (při zahájení stavby S10 Nord A1, zdroj OÖN[9], 4.11.23). Je vidět rozdíl oproti informování na české straně, kde se málokdy pojímá dokončení celé E55 jako jeden dopravně provázaný celek. I když např. hejtman M. Kuba v roce 2021 připomněl alarmující absenci středočeské D3: „nedodělaná D3 je zároveň zoufale chybějícím článkem v rámci evropského dálničního propojení od Baltu po Jadran“. Na to reaguje i tento článek mapující situaci v dokončení D3-S10 a celé české E55 s cílem poukázat na význam E55 pro propojení německé, české a rakouské dálniční sítě a pro evropskou síť E-silnic.

S10 Freistadt – Rainbach (Nord A1) Slavnostního zahájení další stavby S10 na severu Freistadtu se dne 3.11.23 zúčastnili hornorakouský radní pro dopravu Steinkellner, starostové Rainbachu a Freistadtu Lorenz a Gratzl, vrchní představitelé ASFiNAG a další hosté. (ASFiNAG)

Na E55 zbývá zahájit 100 km za 80-100 mld. Kč. Odhodlanost, trpělivost a štěstí…

To znamená do roku 2031 investovat během 8 let průměrně 10-12 mld. Kč (dle zvolené zahloubené/tunelové varianty na D0 520). Podaří se to? Nebo budou dle výstupů studie pořizované ŘSD pro D3 a D0 zvoleny projekty PPP? Podaří se stavby dle plánu zahájit do roku 2027 a dokončit dálniční E55 do roku 2031?

Všechny strany své postupy v přípravě staveb za 10 let zdokonalily, mění se legislativa s cílem urychlit přípravu. Trpělivost, preciznost, soustavnost, odbornost a zkušenost nese plody i ve všech procesech. Nezbývá než popřát všem, kteří budou v dalších 3 až 4 letech dokončovat přípravu posledních staveb české dálniční E55 a které čeká mnoho tvrdé práce, hodně odhodlanosti, trpělivosti a štěstí.

Důležité momenty z realizace jihočeské D3 a rakouské S10 v letech 2014–2024,
které ovlivnily pokrok při dokončení propojení D3-S10 (D3 Tábor – st. hranice a S10 Unterweitersdorf – st. hranice)[10]

(1) Po roce 2010 se podařilo, že stavby na D3 zahájené před rokem 2009 nebyly pozastaveny a byly dokončeny: D3 Tábor – Veselí n/L (2009-2013, 25 km), ale i na rakouské straně S10 Unterweitersdorf – Freistadt (2009-2015, 22 km). Tento pokrok na E55 (téměř 50 km) byl pro další vývoj a pokračování v odhodlání dokončit a propojit jihočeskou D3 a rakouskou S10 zásadní.

(2) Na D3 se podařilo v roce 2015 zajistit financování, dokončit výběrová řízení na dodavatele (VŘ) probíhající od roku 2012 a zahájit hned dvě stavby D3 0308C a D3 0309/III (2015). Ještě v témže roce se podařilo zahájit další stavbu D3 0309/I (2015) a za 1,5 roku byla zahájena ještě stavba D3 0309/II (2017). V průběhu roku 2017 se stavělo na 27 km trasy. Postupně se uváděla do provozu v letech 2017-2019.

(3) V roce 2016 odsouhlasila Vláda ČR uzavření mezivládní dohody o propojení D3 a S10 na česko-rakouských hranicích, kterou podepsal ministr D. Ťok s rakouským ministrem 17.1.17 v Praze a bylo tak vymezeno místo styku obou komunikací.

(4) Pro stavby D3 0310/I a D3 0310/II se podařilo v roce 2017 zajistit nové ZS EIA ve zvláštním režimu (zkráceném) dle novely „zákona EIA“ jako pro tzv. prioritní dopravní záměr „D3 Obchvat Č. Budějovic“, což zachránilo pokračování přípravy a umožnilo dokončení náročné inženýrské činnosti (IČ) a majetkoprávní přípravy (MPP) v hustě zastavěné oblasti Českobudějovické aglomerace. Obě stavby s významnými inženýrskými objekty (hloubený tunel Pohůrka 999,5 m, mostní estakáda přes inundaci řeky Malše 792 m, přeložka elektrizované železniční trati s ocelovým mostem přes dálnici) a enormním množstvím přeložek inženýrských sítí byly zahájeny v roce 2019 v délce 20 km.

(5) Při zahájení stavby D3 0310/I 17.4.19 došlo k podpisu „Memoranda o spolupráci“ při dokončení dálnic D3 a D4 mezi představiteli MD ČR, SK, JK a ŘSD.

(6) Pro stavbu D3 0311 se zneplatněným stanoviskem EIA musel být opakován proces EIA a podařilo se, že již v lednu 2019 bylo vydáno nové ZS EIA a dokončena IČ a MPP. Stavba byla zahájena a tím se v roce 2022 staveniště D3 rozšířilo na délku 28 km až ke Kaplici-nádraží.

(7) I přes do té doby nepředstavitelná opatření v důsledku covidové epidemie se podařilo udržet realizaci staveb a minimalizovat dopady do termínů dokončení. S ohledem na prodloužení doby výstavby na stavbách 0310/I (zahrnující změny výstavby tunelu) i na 0310/II (zahrnující sanace projevů svahové nestability), které se musí zprovozňovat jako jeden funkční celek, došlo k časovému propojení se stavbou D3 0311. Aktuálně předpokládá investor ŘSD ve vazbě na smluvně uzavřené termíny uvedení do provozu všech třech staveb do konce roku 2024.

(8) Pro stavbu D3 0312/I a D3 0312/II taktéž se zneplatněným stanoviskem EIA musel být opakován celý proces EIA včetně (i) zjišťovacího řízení, neboť se jednalo o záměr dotýkající se území NATURA 2000 (řeka Malše s kriticky ohroženou perlorodkou říční, v důsledku čehož je realizováno přečerpávání vod od D3 z úvodí Malše do úvodí Vltavy) a (ii) mezistátního posouzení s Rakouskem, neboť úsek vede až na státní hranici. I přes to bylo již v lednu 2020 vydáno nové ZS EIA jako podmínka pro vydání změny ÚR pro 0312/I a nového ÚR pro 0312/II (předchozí pravomocné ÚR bylo soudně zrušeno).

(9) Dne 16.4.21 se sešli představitelé krajů hejtman JK M. Kuba a tehdejší náměstek hejtmanky SK M. Kupka na hranici krajů u konce provozované D3 a oznámili odhodlání uspíšit dostavbu středočeské D3.

Náměstek hejtmanky Středočeského kraje M. Kupka a jihočeský hejtman M. Kuba zdůraznili 16.4.21 na konci dálnice D3 u Mezna kritickou absenci středočeské D3 (Facebook)

(10) Pro stavby D3 0312/I a D3 0312/II byla dokončena IČ a MPP (2023) a realizováno VŘ. Stavba D3 0312/II byla zahájena 9.1.24. Stavba D3 0312/I zatím nemá uzavřené VŘ, řízení u ÚOHS bylo zahájeno 15.1.24. I tak ŘSD předpokládá zahájení v roce 2024.

(11) Od 10/2015 probíhají pravidelná jednání mezi ŘSD a ASFiNAG ke koordinaci přípravy a dokončení propojení D3-S10 na hranici, aktuálně dvakrát za rok. Díky tomu se ŘSD mohlo přípravou i postupem výstavby českého hraničního úseku přizpůsobit postupu Rakouska, tedy skutečnosti, že pro hraniční úsek na S10 k dnešku ASFiNAG nedisponuje dokumentací ani ve stupni územního řízení (11/2023 byla veřejně prezentována studie tras s výběrem jedné trasy).

(12) Aby ŘSD nebrzdilo dokončení poslední stavby D3 0312/II, provedlo následující opatření. Dohodlo s ASFiNAG (i) směrové a výškové vedení na státní hranici, (i) odvodnění D3 výhradně do českého území, (iii) změnu příčného profilu mezi D3 a S10 na rakouském hraničním úseku. Územní rozhodnutí bylo vydáno pro celou stavbu D3 0312/II a bylo tak možné kompletně dokončit výkupy vč. vyvlastnění.

(13) Stavebně a z dokumentace pro zadání stavby D3 0312/II byl vyčleněn poslední „hraniční úsek“ v délce jen 383 m před hranicí za MÚK D. Dvořiště, který bude dostavěn až souběžně s posledním úsekem S10 (cca 2028-2031). V období cca 2025­–2028 (po uvedení D3 0312/II do provozu, příp. již od roku 2024/25 po uvedení PJP do provozu jako ½ dálnice) bude doprava přes hranici do Rakouska vedena po provizorní komunikaci, jejíž povolení ŘSD zajišťuje.

(14) Na rakouské S10 se podařilo po roce 2021, kdy rakouské BMK odsouhlasilo pokračování přípravy S10 ke statní hranici, dokončit přípravu dalšího úseku Nord A. Stavba úseku S10 Nord A1 byla slavnostně zahájena 3.11.23. Úsek S10 Nord A2 je před ukončením VŘ na dodavatele.

(15) V roce 2022 – 2023 byla plně obnovena příprava posledního rakouského úseku S10 Nord B a v 11/2023 ASFiNAG představil veřejnosti návrhy variant a preferované varianty s plánem výstavby (cca 2028–2031).

Tabulka 3 – Přehled zhotovitelů na stavbách E55 – aktuálně jen na dálnici D3

Rekordy české E55

Hraniční přechod do Německa Krásný Les/Breitenau na dálnici D8-A17 (50°46′58,8″N, 13°53′54,96″E) je nejsevernějším úsekem české dálniční sítě.

Hraniční přechod do Rakouska Dolní Dvořiště/Wullowitz na dálnici D3-S10 (48°38′40,61″N, 14°27′14,53″E) je nejjižnějším úsekem české dálniční sítě. Dosud nejjižnější přechod Lanžhot –Brodské na dálnici D2 (48°41′13,66″N, 16°59′21,87″E) je asi o 2,5´ severněji, tj. asi o 4,7 km. Celá poslední zahájená stavba D3 0312/II je tedy nejjižnější českou dálnicí.

Nejkratší úsek dálnice ve Středočeském kraji je úsek středočeské D3, který měří 1,7 km. Byl zprovozněn v roce 2009 s jihočeskou stavbou D3 0305/II. Od té doby se za 15 let neprodloužil ani o metr.

První pilotní projekt rychlosti do 150 km/h za vhodných klimatických podmínek se plánuje právě na jihočeské D3 mezi Táborem a Č. Budějovicemi (zdroj: GŘ ŘSD R. Mátl, 28.1.24 v TV Nova).

Zdroje, poznámky:

1 Declaration on the Construction of Main International Traffic Arteries, Geneva, 16.9.1950

2 United Nations Economic Commission for Europe (UNECE) je jednou z 5 regionálních komisí OSN jako mezivládní instituce založená roku 1947 s cílem pomáhat ekonomické obnově členských zemí OSN. Pro srovnání: Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli byla podepsána až v roce 1951.

Logo UNECE (EHK OSN) zdůrazňující v roce 2022 kulaté 75. výročí založení této evropské komise OSN v roce 1947

3 European Agreement on Main International Traffic Arteries (AGR), Geneva, 15.11.1975, konsolidované znění včetně velké přehledné podrobné mapy je k dispozici zde na webu EHK OSN: https://unece.org/transport/list-united-nations-transport-legal-instruments#2. Český oficiální překlad celé dohody nebyl publikován, ani není publikován překlad konsolidovaného znění. Pouze bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno oznámení o ratifikaci v částce 26/1987 Sb. Tam je také použit oficiální zde požívaný český překlad názvu dohody. Zkratka názvu dohody vychází ze zkratky francouzského názvu.

4 Pro čtenáře se zájmem o dokončení druhé centrální hlavní E-silnice E50 vedené Českem ve směru Z-V (Německo-Praha-Brno-Slovensko) v parametrech kapacitní komunikace odkazujeme na to, že obecná východiska v tomto článku jsou aplikovatelná i na nedokončenou trasu E50.

5 Podrobnosti včetně přehledného grafu zde: Lukáš Mašín, Česká republika potřebuje dosáhnout tempa výstavby sítě dálnic a rychlostních silnic až 50 km/rok!, Dopravní fórum 2014, magazín Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, Zlín, 11/2014, str. 5-6, on-line zde: http://www.infrastrukturamorava.cz/media/199/dopravni-forum2014def1.pdf

6 Podrobná mapa E-silnic na webu EHK OSN: https://unece.org/DAM/trans/conventn/MapAGR2007.pdf

7 Úplným názvem Bundesministerium für Klimaschutz, Umwelt, Energie, Mobilität, Innovation und Technologie (BMK)

8 Dálniční východní obchvat/východní tangenta Lince (Linzer Ostumfahrung/Osttangente) je na mrtvém bodě. Dohoda na trase mezi zemskou vládou, městem Linec a dalšími městy a obcemi není územně zakotvena. Přitom intenzity v Linci na dálnic A7 (E55) jsou 90-100 tis. vozidel/24 hodin. Významem jde o stavbu podobnou Pražskému okruhu D0 na stejné silnici E55.

9 OÖN – Oberösterreichische Nachrichten vycházející od roku 1945 je v Horním Rakousku deníkem číslo jedna. Vychází v šesti regionálních mutacích s tištěným nákladem v průměru přes 100 tisíc výtisků a v Rakousku osloví téměř 400 tisíc čtenářů. Deník se věnuje podrobně dostavbě S10-D3 až na Prahu. Zde: www.nachrichten.at

10 V textu nejsou uváděny technické a další detaily k jednotlivým stavbám. Základní a souhrnné údaje jsou v tabulce 1, pro další podrobnosti odkazujeme na články v předchozích číslech magazínu Stavebniserver.com dostupné on-line: 3/2019, 3,4/2020, 03/2022, kde jsme se problematice věnovali

článek z roku 2019 – https://www.stavebniserver.com/magazin 2019

článek z roku 2021 – https://www.stavebniserver.com/magazin 2021

článek z roku 2022 – https://www.stavebniserver.com/magazin 2022

Text, tabulky, zákresy: Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT a.s., foto: PRAGOPROJEKT a.s., ŘSD s. p., zhotovitelé dle staveb, autor a další dle zdrojů

Zveme vás na on-line debatu k přípravě železniční trati z Prahy-Ruzyně na letiště!

Praha 5. dubna 2024 – Správa železnic ve spolupráci se společností AFRY připravila speciální on-line chat na kanálu YouTube. Bude se konat ve středu 10. dubna od 17:30 a tématem bude příprava novostavby železniční trati z pražské Ruzyně na letiště Václava Havla.

Novostavba železničního napojení na pražské letiště a nový přestupní uzel Dlouhá Míle, který vznikne vedle obchodního centra OC Šestka na Praze 6, je součástí projektu modernizace železniční trati mezi Prahou a Kladnem.

Úsek na letiště a vznik nového terminálu připravuje projekční a konzultační společnost AFRY pro Správu železnic (SŽ), která zodpovídá za celý koncept napojení letiště na železnici a zajištění moderní hromadné dopravy pro největší středočeské město a jeho rychlejší a ekologičtější spojení s Prahou.

Jde o prioritní dopravní stavbu české vlády a hl. města Prahy a o jeden z nejrozsáhlejších domácích infrastrukturních záměrů v oblasti železniční dopravy. Praha se díky němu zařadí mezi evropská velkoměsta s přímým napojením mezinárodního letiště na železnici.

On-line chat, na který vás srdečně zveme, je dalším komunikačním prostředkem pro transparentní a otevřenou diskuzi s veřejností, kterou společně vedeme od počátku tohoto i dalších železničních projektů.

Debaty se zúčastní technický náměstek Stavební správy západ SŽ Petr Vaníček, vedoucí oddělení přípravy projektu Praha – Letiště – Kladno SŽ Daniel Dlubal, hlavní inženýr projektu ze společnosti AFRY Petr Prousek a architekt terminálu Dlouhá Míle Jiří Pavlíček ze společnosti Pavlíček Hulín architekti.

Dotazy můžete pokládat přímo v chatu v průběhu vysílání. Připojit se můžete přes tento odkaz.

O AFRY CZ:

AFRY CZ, s.r.o. je architektonická, projektově-inženýrská a konzultační společnost s téměř 500 zaměstnanci působící zejm. na českém a slovenském trhu v oblasti poskytování inovativních projektových služeb. Disponuje jedinečným rozsahem portfolia, které pokrývá oblasti architektury, stavebnictví, dopravy, průmyslu, energetiky, infrastruktury, vodohospodářství a životního prostředí. Spadá do silné mezinárodní skupiny AFRY založené v roce 1895, se sídlem ve Stockholmu, s více než 18 000 odborníky ve 40 zemích a projekty ve více než stovce zemí světa.

COBAP zvedl obrat na rekordních 1,2 miliardy. A to i přes pokles na trhu stavebních prací

Společnost COBAP, přední český dodavatel a správce komplexních služeb v oblasti technického zařízení budov, dosáhla v loňském roce svého historicky nejvyššího obratu. V meziročním srovnání jde o téměř desetiprocentní nárůst na 1,2 miliardy korun. Na výsledku se podle spolumajitele a zakladatele společnosti Zdeňka Tůmy podepsal, navzdory obecnému ochlazení ve stavebnictví, zejména sektor průmyslových a logistických areálů.

Průmyslové objekty tvořily v loňském roce více než polovinu (55 %) obratu společnosti a podle jejího vedení by měly být jedním z hlavních tahounů i v letošním roce.

„Výhled ve stavebnictví vnímáme na základě impulsů z trhu a poptávky směrem k naší společnosti jako stabilní, dochází pouze k přelívání v typech zakázek mezi výstavbou průmyslových staveb a stavbami občanské vybavenosti. Další vývoj bude ovšem přímo úměrný stavu domácí ekonomiky, jejíž kondice se bude propisovat i do stavebního trhu, a kterou nelze přesně predikovat,“ říká Zdeněk Tůma, spolumajitel a zároveň jednatel firmy COBAP.

Poroste tlak na efektivitu

Na trhu je patrné zastavení výrazného růstu cen stavebních materiálů z posledních let, u některých dokonce vlivem nižší poptávky již ceny poklesly. „V tomto roce ale očekáváme ještě vyšší tlak na efektivitu a snižování nákladů jako jedné z klíčových podmínek pro úspěch v rámci výběrových řízení ve stavebnictví,“ vysvětluje Zdeněk Tůma.

Pro společnosti nabízející technické zařízení budov, stejně jako i přímo pro stavební a developerské firmy, to znamená rostoucí nároky ve znalostech a využívání nejnovějších technologií, přístupů i kvalifikovaných odborníků. „Ročně proto investujeme do vzdělávání svých zaměstnanců a modernizaci informačních technologií několik milionů korun,“ doplňuje Zdeněk Tůma za společnost COBAP.

Budova pro Amazon i resort na Maledivách

Společnost COBAP s.r.o., člen skupiny COBAP GROUP s.r.o.,je na trhu již od roku 2009 a kromě služeb v oblasti nízkého a vysokého napětí, slaboproudých a bezpečnostních systémů nabízí kompletní zajištění technického zařízení budov. Zákazníkům, zejména z řad stavebních firem, tím pomáhá ušetřit čas a snižovat náklady spojené s řízením a realizací multioborových projektů. Specializuje se především na komerční nemovitosti v sektoru průmyslových a logistických hal, zdravotnických objektů, staveb ve školství či sportovních a obchodních center a dalších budov občanské vybavenosti.

Firma působí zejména v České republice, kde ročně realizuje ke stovce projektů. Zkušenosti má ale i v zahraničí jako například na Slovensku, ve Švédsku či Francii. Mezi významné projekty, na kterých v minulosti spolupracovala, patří mimo jiné multifunkční budova O2 universum, logistické centrum Amazon v Kojetíně, skladová hala P3 Stochov, průmyslový objekt CTPark v Ostravě nebo luxusní hotelový komplex Velaa Private Island na Maledivách.

DHL rozšiřuje svůj udržitelný vozový park v Německu o 178 nových vozidel IVECO S-WAY CNG

Turín, 28. února, 2024

Skupina DHL objednala celkem 178 nových vozů IVECO S-Way CNG pro svou společnost Post & Parcel Germany a rozšířila tak svůj vozový park na více než 450 nákladních vozidel na CNG. Nová nákladní vozidla poháněná bio-CNG ještě více sníží uhlíkovou stopu skupiny DHL a významně přispějí k dekarbonizaci silniční dopravy.

IVECO S-WAY CNG se skříňovou nástavbou

Z objednaných jednotek bude 161 nákladních vozidel IVECO S-Way AD190S34/P CNG vybavených skříňovou nástavbou použito pro jízdy na krátké vzdálenosti a denní úkoly. Vozidla mají standardní podvozek 4×2 s celkovou hmotností 19 tun, denní kabinu Active Day s nízkou střechou a devítilitrový motor CNG plnící normu Euro VI o výkonu 340 k. Čtyři plynové nádrže s gravimetrickým plnicím objemem 80 kg jsou namontovány na levé a pravé straně. S celkem 320 kg CNG nabízejí vozy dojezd až 670 km.

IVECO S-WAY CNG s výměnnou nástavbou

Zbývajících 17 vozidel IVECO S-Way AS260S46Y/FS CM CNG je vybaveno výměnnou nástavbou a budou využívány na přepravu mezi centrálami. Tato vozidla mají standardní podvozek 6×2 s řízenou vlečnou nápravou, prostornou kabinou Active Space a 13litrový motor CNG o výkonu 460 k plnící normu Euro VI. Nádrže na CNG mají gravimetrický objem náplně 240 kg, což umožňuje dojezd až 1000 km.

Bio-CNG je udržitelné obnovitelné palivo získané z odpadu a zbytkových materiálů. Jeho používáním společnost DHL výrazně sníží emise CO2, a to až o 95 procent ve srovnání s naftovým nákladním vozem. DHL bude dokonce schopna dosáhnout záporné uhlíkové stopy až -120 %, pokud bude palivo pocházet z organických zbytků.

Kromě mise na dlouhé vzdálenosti je důležitý i tichý provoz motorů nákladních vozidel IVECO s pohonem na bio-CNG. V porovnání s konvenčními spalovacími motory jsou tato vozidla obzvláště vhodná pro městské použití a noční dodávky, přičemž zároveň zvyšují pohodlí řidiče.

YIT plánuje letos uvést na trh téměř 540 nových bytů

YIT plánuje letos uvést na trh téměř 540 nových bytů

Společnosti YIT se i přes nepříznivý vývoj na trhu rezidenčních nemovitostí a ochlazení poptávky dařilo a dokázala si udržet výsledky srovnatelné s uplynulými lety. Za rok 2023, ve kterém oslavila 15 let působení v České republice, prodala celkem 198 bytů a její obrat dosáhl hodnoty přes 2 miliardy korun. Podařilo se jí rovněž dokončit tři projekty. Hned s počátkem nového roku odstartovala nový projekt Sija Kamýk. Dále letos plánuje zahájit projekty Toivo Roztyly, etapu Tampere v areálu Suomi Hloubětín a třetí etapu Ranta Barrandov. Společnost současně připravuje první regionální výstavbu, a to konkrétně v Kladně. Projekty, které YIT chce dát letos na trh, celkem čítají (včetně již zahájeného Sija Kamýk) 536 nových jednotek. Developer jakožto lídr v oblasti modulární výstavby v tuzemsku také rozšířil použití prefabrikovaných prvků ve svých projektech.

„I přes výrazné ochlazení a náročnou situaci na trhu hodnotíme minulý rok z našeho pohledu úspěšně. Povedlo se nám splnit vytyčené cíle, tedy především vyprodat obě etapy Kemi a Ranua v projektu Lappi Hloubětín, které jsme loni zkolaudovali. Pozitivně vnímáme také prodeje v dokončeném areálu Vesi Hostivař. Máme samozřejmě apetit zahájit další novou výstavbu, ale bohužel nás brzdí zdlouhavé povolovací procesy,“ říkágenerální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj a přidává predikci pro rok 2024: „Věřím tomu, že letošní rok půjde pozitivním směrem. Trh se oživí a prodeje porostou. Poptávka postupně nabere na síle díky zlepšení situace na hypotečním poli, především s ohledem na očekávané snižování úrokových sazeb. Vliv bude mít i klesající inflace.“

V rámci areálu Suomi Hloubětín v Praze 9 plánuje YIT v letošním roce spustit v pořadí desátou etapu, kde ve třináctipatrovém domě Tampere vyroste 68 bytů. Rozšiřovat bude také svůj projekt Ranta Barrandov v Praze 5, který obohatí o třetí etapu s téměř 60 jednotkami. Ve dvou fázích pak bude realizovat projekt Toivo Roztyly v Praze 11, kde dohromady postaví přes 200 bytů. YIT rovněž chystá svůj první mimopražský projekt v Kladně.

Bilance projektů YIT za rok 2023 – tři kolaudace a dvě hrubé stavby

V roce 2023 zkolaudovala YIT tři projekty. Jedním z nich je komplex Vesi Hostivař s 208 jednotkami apartmánového typu. Nechybí zde celá řada ekologických prvků, k nimž patří mj. fotovoltaické panely. Ke koupi aktuálně zbývá necelých 80 jednotek. Developer současně dokončil etapy Kemi a Ranua v polyfunkčním projektu Lappi Hloubětín. Dohromady tu vyrostlo 209 bytů. V areálu práce nepolevují, YIT staví další etapu Tornio, kterou loni dovedla do fáze hrubé stavby a jejíž kolaudace by měla proběhnout letos v březnu. Ve třináctipatrovém solitérním domě vzniká 79 jednotek o dispozicích 1+kk až 5+kk a velikostech od 31 do 123 m2. Součástí se stanou kočárkárny/kolárny a místnost, kde lze očistit zablácené kolo či psa.

Milníku hrubé stavby dosáhl projekt Happi Milánská v Praze 15, který YIT realizuje s četnými prefabrikovanými konstrukčními prvky a s využitím tzv. zeleného betonu z recyklovaného kameniva. Roste zde dohromady 72 bytů o dispozici 1+kk až 4+kk a velikostech od 27 do 99 m2. Noví rezidenti se mohou těšit např. na plánovanou komunitní terasu. V parteru pak vzniknou tři komerční prostory, jeden z nich s terasou. Zkolaudováno by mělo být v červnu letošního roku.

Se začátkem nového roku nový projekt

Na počátku roku YIT spustila prodej a výstavbu nového bytového domu Sija Kamýk v Praze 12, jenž nabízí celkem 122 jednotek o dispozicích 1+kk až 4+kk a velikostech od 30 do 116 m2. Novostavba v rámci šetrného přístupu k životnímu prostředí zahrne retenční nádrže na zachytávání dešťové vody, LED světla či solární panely na střeše. V projektu se plánují také úsporné armatury pro snížení spotřeby vody, venkovní rychlonabíjecí stanice elektromobilů a rovněž příprava pro samoobslužný výdejní box zásilkových služeb.

Prefabrikace jako cesta pro moderní stavebnictví, a to i pro dřevostavby

YIT představuje průkopníka technologie prefabrikace na českém trhu a její implementaci se nadále intenzivně věnuje. Následuje tak příklad mateřské společnosti z Finska, která má v oblasti využití modulů bohaté zkušenosti a know-how. Dosud ve svých českých projektech osadila 316 prefabrikovaných koupelen. „Přesunutí výroby stavebních dílů do komfortního prostředí továrny, kde panují stálé a bezpečné pracovní podmínky, zrychluje a zkvalitňuje výstavbu. Na samotné stavbě pak probíhá pouze montáž. Tím pádem dochází k menší potřebě dělníků, což šetří lidské zdroje a zároveň celkové náklady na realizaci. Současně omezujeme hluk a ruch v místě, což rozhodně ocení okolní obyvatelé,“ vypočítává benefity generální ředitel YIT Stavo a k využití prefabrikace dodává: „Momentálně dokončujeme první projekt, který šel kromě začlenění modulárních koupelen ještě o něco dál. Bytový dům Happi Milánská je již z převážné většiny prefabrikovaný. S využitím této inovativní technologie tu stavíme také všechny balkonové desky, stropní filigrány, stěnové panely, schodišťová ramena a výtahové šachty.“

V Česku chce developer zároveň prosadit větší diverzifikací stavebních materiálů – prefabrikace je totiž ideální rovněž pro výstavbu z masivních CLT panelů. Vstoupil proto do odborné Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, jež si klade za cíl větší rozšíření environmentálně šetrných dřevostaveb. „Za velký úspěch naší společné snahy s ostatními subjekty považujeme chystanou změnu normy, která povolí výstavbu ekologických dřevostaveb o výšce 22,5 metrů. U vícepatrových staveb je teď totiž nutné volit takzvaný inženýrský přístup, který je závislý na přidání dalších technologií, což ale není pro investora ekonomicky výhodné,“ komentuje Marek Lokaj.

Důležitým pilířem YIT je ekologie

YIT se výrazně angažuje v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostředí – její cíle pro snižování emisí skleníkových plynů dokonce jako jednomu z mála tuzemských developerů validovala iniciativa Science Based Targets. V rámci své ESG strategie se YIT prostřednictvím SBTi zavazuje do roku 2030 snížit emise ve vlastních činnostech o 90 % oproti výchozímu roku 2019 a rovněž snížit absolutní emise v tzv. Value chain o 30 % ve srovnání s výchozím rokem 2019.

Developer proto implementuje ekologicky udržitelná řešení během stavby, ale i následného provozu budov. „Do našich projektů začleňujeme kromě fotovoltaických elektráren také tepelná čerpadla, podlahové vytápění, LED osvětlení, akumulační nádrže na zachytávání dešťové vody či rekuperaci vzduchu. To vše přispívá jak ke zdravější domácnosti, tak k úsporám měsíčních nákladů,“ popisuje obchodní ředitelka YIT Stavo Dana Bartoňová a doplňuje: „Za poslední dva roky se jednoznačně zvyšuje procento lidí, kteří se aktivně zajímají o ekologické úsporné bydlení a ptají se nás na různé možnosti. Nabízíme proto například službu, kdy pomůžeme klientům vyměnit staré bydlení za nové a úspornější.“

Nové sídlo Škody Auto vyniká fotovoltaikou, elektromobilitou a ekologickými stropy

Mladá Boleslav, 4. března 2024. Největší česká stavební společnost Metrostav dokončila v Mladé Boleslavi nové sídlo pro největšího českého výrobce automobilů Škoda Auto. Rozlehlý komplex pětipodlažních budov nazvaný Laurin & Klement Kampus stojí naproti dosavadnímu administrativnímu centru a vejde se do něj až 2000 zaměstnanců.

Z ptačí perspektivy zaujme kampus elegantním půdorysem ve tvaru čtyř písmen L a také fotovoltaickou elektrárnou rozmístěnou na třech z nich. Návštěva podzemní garáže však představí i rozvinutou infrastrukturu pro nabíjení elektromobilů a teprve až rozhovor se stavbaři inovativní konstrukci stropů obsahující recyklované plasty. Díky množství udržitelných prvků dílo aspiruje na zlatý certifikát udělovaný společností Deutsche Gesellschaft für nachhaltiges Bauen (DGNB).     

„Za nejpozoruhodnější považuji technologii stropů, která se v Česku v takovém rozsahu dosud nikde nepoužila. Betonové konstrukce jsme obohacovali vylehčeným systémem Cobiax, dutými tvarovkami z recyklovaného plastu. Investor sice vynaložil o něco více nákladů, ale díky tomuto řešení uspořil 3 123 kubíků betonu a přibližně 651 tun emisí CO2. Těší mě jak přínos pro životní prostředí, tak nově nabytá technologická zkušenost,“ vysvětluje Ivan Šmejkal, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav.

Střešní fotovoltaická elektrárna zahrnuje 222 panelů, které dohromady dosahují instalovaného výkonu 100 kW. Čistá elektřina ze Slunce proudí přímo do budov kampusu či nedalekého výrobního závodu. S ohledem na rezervovanější český postoj k elektrifikaci dopravy lze považovat za unikátní připravenost garáže na elektromobilitu, skoro polovina míst zde bude osazena nabíjecími stanicemi.    

Díky vlastnímu zdroji tepla areálu Škoda Auto mohli stavbaři rovněž využít ekologického dálkového vytápění. Kampus napojili na přivedené horkovody pomocí výměníkové stanice v suterénu. Ještě před zahájením výstavby byly v prostoru vybudovány rozsáhlé retenční nádrže, které umožňují zasakování srážkové vody přímo na pozemku.

Laurin & Klement Kampus nabízí v pěti podlažích kanceláře o rozloze 22 800 m2. Spodní stavba měří na délku 150 metrů a na šířku 55 metrů. Při výstavbě spotřebovali stavbaři Metrostavu 26 tisíc m3 betonu, 3 tisíce tun betonářské oceli, 22 tisíc m2 sádrokartonu a 4 tisíce m2 prosklených příček. Mezi jednotlivými budovami ve tvaru písmene L lze přecházet „suchou nohou“ pomocí spojovacích mostů. Projekt byl realizován kompletně prostřednictvím modelování staveb BIM (Building Information Modelling).

Stavba Laurin & Klement Kampusu začala v závěru roku 2021 a skončila letos v únoru, k předání budovy pak došlo na začátku března. Největším dodavatelem byla společnost Metrostav. Investorem je společnost Volkswagen Group Real Estate Czech Republic. Cílem investice byla konsolidace administrativních pracovišť z okolních budov do jednoho centrálního prostoru a snížení provozních nákladů.

Stavební společnost Metrostav úspěšně navázala na množství zakázek realizovaných pro Škoda Auto v minulosti. Nedávno postavila v mladoboleslavském výrobním areálu například největší kuchyňskou halu pro závodní stravování v celé Evropě. V současnosti provádí pro tohoto významného klienta řadu menších projektů.

Colliers: Objemy investic do komerčních nemovitostí v roce 2023 klesaly, český kapitál si udržel nejsilnější pozici v regionu

Objem investic ve střední a východní Evropě (CEE-6) klesl o přibližně 52 % na 5,1 miliardy eur v roce 2023 a dosáhl tak desetiletého minima. Vyšší výpůjční náklady a cenový rozdíl mezi očekáváním kupujících a prodávajících jsou jedněmi z důvodů, proč jsou objemy transakcí výrazně pod desetiletou průměrnou úrovní cca 10 miliard eur. Nejaktivnější byl domácí kapitál s působivým 56% podílem na celkových regionálních objemech. Nejvyšší podíl na objemech si zajistil český kapitál s 28 %. Vyplývá to z průzkumu společnosti Colliers, předního poskytovatele diverzifikovaných profesionálních služeb v oblasti komerčních nemovitostí a investičního managementu, který byl prezentován na únorovém setkání českých a slovenských investorů a dalších finančních odborníků působících v oblasti komerčních nemovitostí.

Česká republika druhá nejvyhledávanější lokalita v CEE-6

Celkový objem investic v České republice ve 4. čtvrtletí 2023 činil 164 milionů eur, přičemž většinu aktivit tvořily kancelářské nemovitosti. Celoroční výsledky za rok 2023 byly poměrně slabé, objem investic dosáhl pouze 1,15 miliardy eur a klesal již třetí rok po sobě. Objem v roce 2023 rovněž představoval nejnižší celkovou hodnotu zaznamenanou od roku 2014. Počet transakcí navíc jen těsně překročil 40 případů.

Navzdory zpomalení objemu investic o zhruba 32 % zůstala Česká republika dostatečně atraktivní destinací, která těží z dostatečného množství investorského kapitálu, aby obhájila pozici druhé nejvyhledávanější lokality v rámci regionu CEE-6, a to za situace, kdy téměř všechny země v rámci této skupiny zaznamenaly podobný nebo větší pokles investorské aktivity.

Oživení maloobchodu táhlo investice v ČR

Z hlediska sektorového členění došlo v roce 2023 k oživení maloobchodu, který vedl s 41% podílem na celkovém objemu transakcí, ačkoli k tomu přispěly především dvě významné transakce.  Na druhém místě se umístily kancelářské nemovitosti s 34% podílem, ačkoli měřeno počtem uskutečněných transakcí by se umístily na předním místě. Rezidenční nemovitosti měly 13% podíl a průmyslové a logistické nemovitosti (I&L) představovaly pouze 9 % objemu. „Nárůst rezidenčních transakcí byl způsoben především nárůstem počtu skupin investorů zaměřených na tuto třídu aktiv. Zároveň bylo více developerů otevřeno myšlence zbavit se projektů, protože trh zaznamenal zpomalení prodeje bytů. Forwardové nákupy byly nejtypičtějším modelem používaným pro akvizice nově postavených rezidenčních projektů, které byly prodávány investorům,“ vysvětluje Omar Sattar, ředitel investičního oddělení ve společnosti Colliers, a dodává, že sektorové rozdělení bylo v České republice poněkud odlišné než v celém regionu CEE-6. V regionálním měřítku si největší podíl zajistily kancelářské transakce (33,7 %), následované maloobchodem (29 %) a poté I&L (27 %).

Výnosy se stále snižují

Výnosy některých tříd aktiv pokračují v pohybu směrem dolů. To je do značné míry způsobeno rozdílem mezi nabídkovou a poptávkovou cenou, který zůstává charakteristickým rysem současných tržních podmínek. Podle Colliers se však očekává, že se tento rozdíl během roku 2024 zmenší. „Náš pohled na hlavní výnosy na konci roku 2023 byl 5,25 % pro průmyslová a logistická aktiva (I&L), 5,50 % pro kanceláře a 6,00 % pro nákupní centra. Výnosy prime u kancelářských aktiv se zvýšily o 50 bazických bodů ve srovnání se 4. čtvrtletím 2022 a o 150 bazických bodů ve srovnání se 4. čtvrtletím 2021. U průmyslových a logistických aktiv se prime yield meziročně zvýšil o 25 bazických bodů a ve srovnání s koncem roku 2021 o 125 bazických bodů,“ vypočítává Omar Sattar.

Co přinese rok 2024?

Očekávání pro rok 2024 lze označit za mírně optimistická nebo dokonce pozitivně realistická. Vzhledem k současným podmínkám, zejména v kontextu přetrvávajících zvýšených úvěrových nákladů, by objemy v roce 2024 v regionu CEE-6 mohly dosáhnout až 6,0 miliard eur. V České republice by celkové objemy transakcí mohly skončit na úrovni předchozích let, tj. v rozmezí 1,2 až 1,4 miliardy eur, a zastavit současný trend poklesu ročních objemů transakcí.

„Některé transakce již byly oznámeny, takže základy investičního trhu pro rok 2024 již byly položeny. Nedávný prodej Olympijské zahrady společností CPI PG místnímu investorovi by měl pozitivně ovlivnit další investory, aby pokračovali ve svých investičních plánech na další rozmístění kapitálu v České republice,“ komentuje Omar Sattar a dodává: „Ještě významnější byl potvrzený prodej obchodního centra Arkády Pankrác po kontrole antimonopolního úřadu. Hrdým majitelem se stal realitní fond Trigea, který tak do svého rostoucího portfolia přidal nový korunovační klenot. Oznámená prodejní cena činila přibližně 265 milionů eur, což nejen podtrhuje sílu kapitálu českých investorů, ale také představuje téměř čtvrtinu celkového ročního objemu investic v roce 2023.“

ESG důležitým aspektem ve světě investic

Ačkoli má region střední a východní Evropy ve srovnání se západní Evropou relativně mladší nemovitostní fond, dá se očekávat, že v roce 2024 zde budou více než v minulých letech hrát významnou roli aspekty ESG. Dokládá to i nedávný průzkum Colliers mezi investory. Dle něj se ESG se stává klíčovým strategickým prvkem investičního rozhodování, zejména v regionech EMEA a APAC. Podíl investorů, kteří přecházejí do fáze strategií prodeje a akvizic založených na ESG, dosáhl hodnoty 25 %, zatímco ještě před dvěma lety to bylo jen 10 %. Dá se tedy očekávat, že v roce 2024 se na trh dostanou příležitosti k odprodejům a akvizicím s přidanou hodnotou a investoři budou získávat kapitál na přeměnu stávajících aktiv z hnědých na zelené.

Pohled k sousedům
Na Slovensku bylo v roce 2023 zaznamenáno 19 investičních transakcí v celkovém objemu přibližně 668 milionů eur. Většina transakcí se týkala kanceláří (71 %), dále maloobchodu (15 %) a průmyslu (14 %). 91 % kupujícího kapitálu pocházelo z regionu střední a východní Evropy, dalších 7 % pocházelo z Ameriky a 3 % z širšího regionu EMEA.

Ve 4. čtvrtletí 2023 zůstaly výnosy z investic na úrovni předchozího čtvrtletí. Výnosy z kancelářských prostor v Bratislavě byly zaznamenány na úrovni 6,25 %, resp. 7,75 % pro zástavbu v CBD a na periferii. Výnosy z průmyslu v Bratislavském kraji se ustálily na 6,00 %, přičemž celostátní průměr se odhaduje na 6,25 %. Maloobchodní výnosy pro tradiční nákupní centra pak byly odhadnuty na 6,50 %.

Pro rok 2024 se očekává, že ceny aktiv na investičním trhu se budou i nadále přibližovat k realističtějším hodnotám a k rovnováze. Očekává se, že obnovení rovnováhy cen povede k větší aktivitě na trhu, protože kupující jsou pod tlakem na nasazení kapitálu a prodávající čelí splácení úvěrů a refinancování. Průmyslové a logistické objekty zůstanou preferovaným typem aktiv pro domácí i zahraniční investory. Zajímavé budou i specializované nemovitostí, jako jsou datová centra či chladírenské/temné sklady.

Odvodňovací systémy pro nejnáročnější projekty

Mezinárodní společnost MEA se silným výrobním zázemím se specializuje na odvodňovací systémy a komplexní hospodaření s dešťovou vodou. Její strategií je realizovat projekty od zachytávání dešťových vod přes předčištění až po jejich následné vrácení zpět do přírody, nebo k dalšímu zužitkování. V tomto článku se redakce Stavebniserver.com podívala zblízka na vybrané produkty.

V Plzni vyrábí polymerbetonové žlaby

Společnost MEA funguje od roku 1886 a patří do uskupení finanční firmy ADCURAM. Aktuálně disponuje pobočkami v jedenácti zemích. Hlavní výrobní závody má ve Francii v St. Dié, kde vyrábí kompozitní žlaby ze SMC materiálu, a také v Plzni, kam se v roce 2014 přesunula výroba polymerbetonových žlabů z Holandska. Své výrobky dodává po celé Evropě i do zámoří. Zákazníkům nabízí i projekční zázemí umožňující navrhovat vhodná řešení rychle a efektivně.

Projekční servis MEA podporuje architekty, projektanty i stavitele výpočtem, návrhem a vyřešením individuálních požadavků na odvodnění budov, měst, parkovacích domů, průmyslových a logistických areálů, silnic, dálnic i mostů.  

Níže najdete příklady využití žlabů na několika místech v Česku a na Slovensku.

Logistický park u Bratislavy s odvodňovacími žlaby pro letiště

Nedaleko Bratislavy vzniká rozsáhlý průmyslový a logistický park VGP. Mezi standardy parku patří optimalizace budov i prostoru s ohledem na technický rozvoj, energetickou efektivitu a udržitelnost. Jedním z řešených bodů v srpnu 2021 bylo i svedení dešťové vody. Vzhledem k vysokému provozu a zatížení kamionovou dopravou byly zvoleny odvodňovací žlaby MEA DM 2000 s nejvyšší zátěžovou třídou až F900 kN a položeny v délce cca 800 m.

Tyto monolitické polymerbetonové žlaby se používají i na letištích, kde jsou manipulační a pojezdové plochy vysoce namáhány. 

Kompaktní konstrukce těla žlabu, která není zakryta roštem, dlouhodobě vydrží tlak, mráz i chemické ošetření povrchu. Výhodou je také tichý pojezd vozidel. Polymerbetonový žlab je rezistentní a také se snadno instaluje.

Zátěžové monolitické žlaby bez štěrbin nejen pro větší bezpečnost cyklistů

Při opravách nejdelší silnice I. třídy v Česku I/11 byly instalovány vysoce zátěžové žlaby MEA DM například u autobusové zastávky na okraji Hradce Králové. Zastávkový záliv byl osazen monolitickým žlabem DM, který je velmi odolný a snese zatížení až do F 900 kN. Odolnost žlabu byla jednou z priorit, druhou byla bezpečnost pro pohyb cyklistů na silnici.

Jednou z alternativ odvodnění u autobusových zastávek jsou žlaby s podélnou betonovou štěrbinou. Toto řešení je však nebezpečné v případě pohybu cyklistů. Pokud vjedou kolem do štěrbiny, hrozí jim pád. Bohužel se již tyto nešťastné události přihodily.

Prvek tělesa DM z polymerického betonu je jednodílný, bez roštu a velkých odtokových děr, proto je pro cyklisty zcela bezpečný. Současně je pojezd vozidel tichý. 

Robustní a odolná konstrukce s integrovanými příčně dělenými nátokovými otvory zvládne vysoké dynamické zatížení, chemické ošetření i nepříznivé povětrnostní podmínky. Konstrukce žlabů MEA DM z polymerického betonu jsou lehké, takže se rychle instalují a mají mimořádně dlouhou životnost.

Tyto monolitické žlaby se používají pro silnice, dálnice, dopravní terminály, manipulační plochy, ale také u skladovacích, průmyslových areálů i na letištích. 

Odolné a tiché žlaby MEA při rekonstrukci ploch u nákupního centra 

Součástí rekonstrukce opěrných zdí a okolních zpevněných ploch u nákupního domu Kaufland v Benešově bylo zajištění spolehlivého odvodnění. Velký pohyb vozidel i chodců s nákupními vozíky vyžaduje rychlý svod dešťové vody, aby se zabránilo vzniku kaluží. U ploch s minimálním spádem, jakým je parkoviště, se používají žlaby se spádovaným dnem a liniový systém odvodnění. 

U obchodního domu v Benešově byly zvoleny monolitické žlaby MEA DM1000 v linii téměř 100 m dlouhé. Tyto žlaby jsou velmi odolné a snesou zatížení D400kN. Nátokové otvory mají integrovány do těla konstrukce a jsou bezroštové. 

Ve městech a občanské zástavbě je oceňována nejen jejich vysoká pevnost, ale i zaručení nulového hluku při jejich přejezdu auty i koly kočárků, nákupních vozíků nebo cyklistů.

Přednosti odvodňovacích žlabů MEADRAIN DM:

  • Schopnost pohltit a přenášet dynamické zatížení způsobené rychle se pohybující těžkou dopravou
  • Extrémně pevný a stabilní
  • Monolitické provedení
  • Nízká hmotnost
  • Zatížení až do F 900 kN
  • Minimální údržba
  • Dlouhá životnost

Na místě bývalého Transgasu v Praze by se mohlo začít stavět v létě 2025

Praha (ČTK) – Příští rok v létě by mohla dostat stavební povolení plánovaná budova na místě zbouraného brutalistického objektu Transgas na pražských Vinohradech. Územní povolení developeři získají podle předpokladů na konci letošního roku. Investice do výstavby a přestavění nejbližšího okolí by měla činit přibližně dvě miliardy korun. ČTK to sdělil mluvčí developerské společnosti Penta Real Estate Martin Lánský. Penta na projektu spolupracuje se společností PSN a v ideálním případě by se podle Lánského budova mohla dokončit v půlce roku 2027. Budova Transgasu byla zbourána v roce 2020, jejím architektem byl Václav Aulický, který letos v březnu oslaví osmdesáté narozeniny.

Poslední půlrok se podle Lánského na místě připravovalo staveniště a řešily se přeložky sítí. Developer také výstavbu předběžné konzultovat s městskou částí a úřady. „Od července ale platí nový stavební zákon, a to může být divoká karta, která všemi termíny zamává,“ dodal Lánský.

Architektonickou soutěž na výstavbu vyhrál návrh studie od společnosti Jakub Cigler Architekti. Stavba bude zahrnovat jak byty, tak kanceláře a maloobchodní prostory. Podobně jako u zbourané Aulického stavby by na místě měl být znovu polouzavřený blok, který ale má být průchozí. Uprostřed vznikne menší prostranství. Studio Jakuba Ciglera s Pentou už dříve spolupracovalo například na projektech Aviatica v pražských Jinonicích. Stojí také za výstavbou obchodního domu Quadrio na Národní třídě nebo za současnými plány na přestavbu hlavního nádraží.

Zbouraná budova Transgasu byla pojmenována podle stejnojmenného plynovodu. Komplex tří budov postavených mezi lety 1972 až 1978 ve stylu brutalismu sloužil jako Centrální řídící centrum plynovodu či také jako federální ministerstvo paliv a energetiky. Kombinoval v sobě ale také jiné architektonické styly, jako například ranou postmodernu nebo takzvaný high-tech. V roce 1974 vznikla hlavní část centrálního dispečinku a o roku 1978 byly dokončeny obě kancelářské věžové budovy.

Václav Aulický se narodil 1. března 1944. Jeho nejznámějším dílem je televizní věž na pražském Žižkově. K jeho dalším realizacím patří dostavba výškových budov na pankrácké pláni v Praze nebo objekt telefonní ústředny v Praze-Dejvicích. Představitel high-tech architektury absolvoval stavební fakultu ČVUT v Praze. Transgas byl jeho prvním významnějším projektem, na kterém se spolupodílel.

V lednu 2019 stavební úřad dal povolení k demolici budovy Transgasu. Proti povolení demolice se nikdo neodvolal, takže 1. února 2019 vstoupilo v platnost. Vedení Prahy se od podzimu 2018 snažilo budovu na poslední chvíli od jejího majitele neúspěšně odkoupit.

Litomyšl má dalšího zájemce o pozemky v městské průmyslové zóně

Litomyšl (Svitavsko) (ČTK) – Litomyšl má dalšího zájemce o pozemky v městské průmyslové zóně. Místní firma Willi plast chce koupit téměř tři čtvrtě hektaru za 2,593 milionu korun bez DPH a vybudovat tam výrobní halu. Transakci musí ještě schválit zastupitelé.

„Je to jeden z posledních prodejů pozemků. Průmyslová zóna už bude skoro zaplněná,“ řekl ČTK místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL).

Město po schválení prodeje sepíše s firmou smlouvu o budoucí kupní smlouvě a plánovací smlouvu. Vlastní prodej pozemků se uskuteční po vydání stavebního povolení nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy, kterou bude pravomocně povolena výstavba. Stavba musí být dokončena a musí získat povolení k užívání do 30 měsíců od podpisu kupní smlouvy. Měst si také vyhradí možnost zpětné koupě pozemků na dobu určitou 54 měsíců a předkupní právo za stejnou kupní cenu v této lhůtě.

Společnost Willi plast vyrábí především technické výlisky pro automobilový průmysl, například vzhledové díly, součástky do světlometů nebo klimatizací. Komponenty dodává i pro elektrotechnický průmysl, nabízí rovněž kompletaci dílů a tamponový potisk. Zaměstnává více než 30 lidí.

V průmyslové zóně, která je na konci Litomyšle u výjezdu na Svitavy, plánuje ještě vybudovat nové zázemí pro svou pečovatelskou službu Farní charita v Litomyšli. Dosavadní budova Lidového domu už potřebám organizace nepostačuje, objekt je také památkově chráněný a není bezbariérový. Sousední pozemek je určen pro budoucí výjezdovou základnu záchranné služby, Pardubický kraj ji chce začít stavět na jaře.