U hypermarketu Tesco v Přerově se chystá stavba nákupního parku

Přerov 19. října (ČTK) – V nákupní zónu se má změnit část výrobního areálu společnosti Kazeto v sousedství hypermarketu Tesco v Přerově, kde stavbu retail parku s osmi prodejnami připravuje společnost RP Přerov. Pokud firma získá všechna potřebná povolení, chce stavbu maloobchodních prodejen zahájit příští rok v dubnu a areál zprovoznit o rok později. ČTK dnes informaci získala z databáze posuzování vlivu projektů na životní prostředí EIA.

Projekt firmy RP Přerov počítá se stavbou jednopodlažní budovy, ve které má být osm velkých prodejen například se spotřební elektronikou, drogistickým zbožím, obuví, oděvy či nábytkem. Nové obchodní centrum je projektováno s celkovou prodejní plochou 4100 metrů čtverečních. Do prodejen se má vstupovat přímo z nového parkoviště, které pojme 165 automobilů.

Obchodní centrum bude postaveno na pozemcích v areálu firmy Kazeto, ve kterém bude muset být zbouráno několik budov. Kazeto v Přerově vyrábí lepenkové kufry, krabice a šanony. Společnost centralizovala výrobu do jedné haly a většinu zbývajících prostor pronajímá. Vyklizené haly si Kazeto ponechalo v záloze pro případ, že výroba v následujících letech vzroste.

V Přerově, který má zhruba 47.000 obyvatel, bylo v roce 2016 na místě bývalého Prioru nedaleko centra města otevřeno dvoupatrové nákupní centrum Galerie Přerov. Moderní obchodí komplex má prodejní plochu 13.000 metrů čtverečních a šest desítek prodejen. Nákupní centrum se supermarketem a několika prodejnami bylo o rok později zprovozněno v areálu bývalých Želatovských kasáren.

Nákupní park s několika prodejnami je už několik let v provozu u hypermarketu Kaufland v severní části Přerova poblíž Lipnické ulice. U hypermarketu se nyní chystá stavba dalšího obchodního centra se zhruba 30 prodejnami a rychlým občerstvením. Obchodní centrum má být postaveno na pozemcích nedaleko hlavního silničního tahu. Zabrat má zhruba 44.000 metrů čtverečních. Součástí záměru je parkoviště pro 381 automobilů.

Nový blok u Mendlova náměstí v Brně má mít zelené střechy, žádá město

Brno 19. října (ČTK) – Komplex pěti samostatných budov chce developer vybudovat v prostoru mezi ulicemi Poříčí a Rybářská nedaleko Mendlova náměstí v Brně. Vedení města ve svém vyjádření k projektové dokumentaci firmy uvedlo, že žádá, aby budovy měly zelené střechy. Magistrát o tom informoval v tiskové zprávě.

Developer plánuje rozšířit provoz autodílen, které už v prostoru stojí, a přistavět i ubytovací kapacity. S prostorovým řešením stavby nemá vedení města problém, nevymyká se charakteru okolní zástavby. Požaduje ale, aby budovy měly zelené střechy.

„Vnímáme pozitivně, že má investor v úmyslu zachovat zdejší původní průmyslovou budovu a rekonstruovat ji. Ve vyjádření jsme uvedli, že požadujeme, aby na plochých střechách, pokud jsou k tomu vhodné a neslouží třeba jako světlíky nebo terasy, byla vysázena extenzivní vegetace,“ uvedl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Zároveň město požaduje, aby projektová dokumentace pamatovala na možné zdroje hluku a jejich úpravu tak, aby nerušily okolí.

Stavbaři opraví za 55,9 milionu korun silnici v Kladné Žilíně, části Luhačovic

Luhačovice (Zlínsko) 18. října (ČTK) – Stavbaři opraví za téměř 55,9 milionu korun silnici druhé třídy v Kladné Žilíně, místní části Luhačovic na Zlínsku. Práce začnou ještě letos na podzim, pokračovat budou také v příštím roce. Vyžádají si částečnou uzavírku silnice, provoz budou řídit semafory. V tiskové zprávě to dnes uvedli zástupci Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice nižších tříd v regionu stará.

Rekonstrukce se bude týkat téměř kilometr dlouhého úseku silnice II/496 a také dvou mostů. Pracovníci stavební firmy vymění kryt vozovky a upraví její okraje. „V úsecích v celkové délce 190 metrů budou položeny i nové konstrukční vrstvy vozovky,“ uvedlo ŘSZK. Zásadní úpravy jsou nutné u dvou mostů. Budou mít nový svršek, železobetonovou desku i hydroizolaci nosné konstrukce, obnova se týká i jejich dalších částí.

Stavbaři dále sjednotí šířku silnice, upraví křižovatky s místními komunikacemi, vybudují dvě nové opěrné zdi a zárubní zeď, obnoví také odvodnění. „Předpokládáme, že v letošním roce během listopadu se uskuteční pouze přípravné práce. Hlavní stavební činnost se rozběhne od 1. dubna příštího roku a stavba skončí nejpozději do 30. listopadu 2022,“ uvedl ředitel ŘSZK Bronislav Malý.

Po dobu prací budou moci řidiči opravovaným úsekem projíždět pouze po polovině vozovky, provoz budou řídit semafory. Souběžně se stavbou ŘSZK zajistí město Luhačovice opravu chodníků a vybudování nových, úpravu připojení místních a účelových komunikací a sjezdů, opravu dešťové kanalizace a zídek, výměnu veřejného osvětlení a taktéž přeložku vodovodu.

V Jihlavě se proti stavbě 900 metrů cyklostezky u řeky staví zahrádkáři

Jihlava 18. října (ČTK) – V Jihlavě se proti stavbě 900 metrů cyklostezky podél řeky staví majitelé přilehlých zahrádek. Nový úsek cyklostezky mezi ulicemi Mlýnská a Helenínská by měl propojit stávající stezky. Podle náměstka primátorky Petra Ryšky (ODS) by přispěl ke zvýšení bezpečnosti cyklistů, kteří teď zčásti jezdí mezi auty úzkou ulicí Polenská, kde se stávají nehody. Město má na stavbu šanci dostat dotaci okolo 30 milionů korun.

S plánovanou cyklostezkou u řeky sousedí tři desítky soukromých pozemků. Jejich majitelé byli na dnešní tiskovou konferenci města přizvaní. Mimo jiné mluvili o obavách, že by se kvůli cyklostezce mohlo zvýšit riziko povodní, i proto, že koryto řeky léta nikdo nečistil. Někteří v dlouhé debatě uváděli to, že se jim zhorší přístup k zahrádkám. Další poukazovali na to, že po cyklostezce bude jezdit hodně cyklistů, což je bude rušit.

Podle názoru radnice se stavbou cyklostezky dopady případné povodně v území nezhorší. Vodoprávní úřad podle Ryšky vydal ke stavbě souhlasné stanovisko, připravuje také výzvu k odstranění nevhodných navážek na druhé straně břehu řeky. Pracovníkům Povodí Moravy by se podle náměstka díky cyklostezce přístup k říčnímu korytu zlepšil.

Jihlava chtěla cyklostezku stavět už letos. Pracovníci tam začali kácet některé dřeviny, ale stavební řízení na jaře pozastavil krajský úřad. Radnice uznala to, že chybně stanovila okruh účastníků řízení. „Ta komunikace nebyla se všemi, asi to nebylo vhodně komunikované,“ řekl dnes Ryška. Za nešťastné označil i urychlené kácení. Uvedl, že na základě následných schůzek s majiteli pozemků město projekt upravilo, například o ploty včetně branek pro všechny sousedy cyklostezky a o požadované průchody k vodě. Radnice bude podle Ryšky zodpovídat i za to, kdyby ploty případně poničila povodeň. „Tu opravu zajistí město na své náklady,“ řekl.

Jihlavská radnice má tento úsek cyklostezky zahrnutý v cyklogenerelu od roku 2010. Chybějící pozemky pro stavbu vykoupila v minulých dvou letech. Platné stavební povolení by podle Ryšky město chtělo mít do konce letoška, aby stihlo požádat o evropskou dotaci. Stavba by pak mohla začít zjara 2022. Lhůta pro podání námitek skončila minulý týden.

MMR vyhlásilo zakázky na dodavatele systémů pro digitalizaci stavebního řízení

Praha 18. října (ČTK) – Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlásilo tři veřejné zakázky na dodavatele informačních systémů stavebního řízení. Konkrétně jde o Portál stavebníka, Informační systém evidence elektronických dokumentací a Informační systém evidence stavebních postupů. Náklady na digitalizaci mají dosáhnout zhruba 2,7 miliardy korun, hrazeny budou z evropských dotací. Ministerstvo to dnes ČTK sdělilo ve své zprávě.

„Digitalizace stavebního řízení má poměrně ambiciózní harmonogram, proto všichni usilovně pracujeme na tom, aby celý projekt digitalizace mohl v polovině roku 2023 začít naplno fungovat. Chceme vysoutěžit kvalitní dodavatele, kteří nám pomohou dotáhnout skutečnou technologickou revoluci ve stavebním řízení,“ uvedlo MMR.

Celý projekt má umožnit nejen elektronické podání žádosti na stavební úřad včetně projektové dokumentace, ale i digitalizaci veškerých povolovacích a vyjadřovacích procesů a také modernizaci stavebních úřadů. Náklady na digitalizaci pokryjí prostředky z evropských fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu a z Národního plánu obnovy.

Digitalizace je jedním z nejdůležitějších bodů nového stavebního zákona, který v červenci schválila Sněmovna, když přehlasovala senátní veto. Vláda si od něj slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Účinnost má nabíhat postupně do poloviny roku 2023. Podle posledních údajů Světové banky je Česká republika v jednoduchosti stavebního řízení na 157. místě na světě.

Norma má však od začátku projednávání celou řadu kritiků. Říjnové sněmovní volby vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), s koalicí Pirátů a Starostů bude mít ve Sněmovně většinu 108 mandátů. Obě koalice již před volbami avizovaly, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, stavební zákon změní.

Povodí Labe vypsalo zakázku na opravu přehrady v Liberci za více než 400 mil. Kč

Liberec 18. října (ČTK) – Státní podnik Povodí Labe hledá v soutěži firmu, která opraví přehradu Harcov v Liberci. Jde o zakázku za zhruba 429 milionů Kč bez daně. Práce potrvají 33 měsíců, tedy téměř tři roky. Nabídky mohou zájemci posílat do 2. prosince, vyplývá z údajů na webu veřejných zakázek.

Počítá se s rekonstrukcí celého vodního díla, které se stavělo před více než sto lety podle projektu univerzitního profesora Otto Inze z německých Cách. Přehrada Harcov potřebuje opravit prosakující zděnou hráz, podloží pod ní i opěrnou zeď na pravém břehu přehrady, kudy vede promenádní cesta. Během opravy bude přehrada vypuštěná. Po rekonstrukci bude schopna lépe chránit Liberec při vydatných deštích, poradí si s mnohem většími průtoky vody než nyní. „V případě extrémních záplav bude možné odvést z přehrady Harcov kontrolovaně mnohem více vody než v současné době, a zabránit tak jejímu neřízenému přetékání přes korunu hráze,“ uvedla již dříve mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

Právě katastrofální povodeň z července 1897, při níž na Liberecku vznikly škody za 3,5 milionu rakouských korun, byla posledním impulzem k výstavbě tohoto vodního díla. Voda z Harcovského potoka tehdy zničila v Liberci i Liebiegovu továrnu – pozdější Textilanu. Obrovské škody napáchala také ve středu města, kde se potok vlévá do Nisy. Liberecká přehrada byla dokončená v roce 1904 a je kulturní památkou.

Slaný nechá opravit bývalý okresní dům, přestěhuje se do něj knihovna

Slaný (Kladensko ) 18. října (ČTK) – Slaný nechá opravit bývalý okresní dům, přestěhuje se do něj knihovna. Dotace určená na obnovu takzvaných brownfieldů by mohla pokrýt až polovinu nákladů, které nyní vedení radnice odhaduje zhruba na 80 milionů korun. Další možností jsou evropské dotace. Podobně jako u dalších městských investic odhad kvůli rostoucím cenám na trhu výrazně stoupl, v tomto případě asi o 30 milionů korun. Práce by při ideálním scénáři mohly začít přibližně za rok, řekl ČTK starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS).

Město nyní připravuje žádosti o dotace a věnuje se dopracování projektu. „Objekt je zakonzervovaný,“ uvedl Hrabánek. Samotná oprava potrvá zhruba rok. Kromě knihovny vzniknou v budově reprezentační prostory, které poslouží i radnici, například při svatbách, vítání občánků či jiných slavnostních obřadech. Pod hlavičkou knihovny by měla podle starosty fungovat i nová kavárna.

Neorenesanční budova slánského okresního domu byla postavena v roce 1902. Stojí na nároží ulic Dr. E. Beneše a Šultysova. Autorem jejího návrhu je architekt Jan Vejrych. V domě sídlilo do roku 1918 Okresní hejtmanství Slaný. Po vzniku Československa zde sídlil Okresní úřad politického okresu Slaný a později úřad stejnojmenného správního okresu. Koncem 20. století sídlila v tomto domě po dobu rekonstrukce svých budov i Česká pošta.

Most nechá zbourat další zdevastovaný panelák na sídlišti v Chanově

Most 18. října (ČTK) – Most nechá v příštím roce zbourat další zdevastovaný panelový dům na sídlišti Chanov, obývaném především Romy. Obsazeno je zde nyní pět bytů, pro jejichž nájemníky bude město hledat náhradní ubytování. S takzvaným kontejnerovým bydlením radnice teď nepočítá s ohledem na zdražení stavebních prací, řekl náměstek primátora Marek Hrvol (ProMOST).

V připravovaném rozpočtu na rok 2022 je částka šest milionů korun na demolici. Město v minulosti žádalo o státní dotaci na práce, kterou několikrát dostalo. Naposledy se boural blok 3, náklady zaplatila radnice ze svého. Původní odhad byl devět milionů korun, částka vzniklá ze soutěže činila 1,8 milionu korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj pro rok 2022 neplánuje vyhlásit výzvu v programu Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva Vilém Frček. Za celé fungování programu bylo podpořeno 171 projektů za zhruba 444 milionů korun. V tuto chvíli je vyčerpáno zhruba 285 milionů korun. „Obce však budou moci k demolici či částečnému odstranění objektu využít program Brownfieldy, který spravuje Státní fond podpory investic,“ uvedl mluvčí

Vedení města Mostu počítalo v Chanově s výstavbou jednoduchého modulového bydlení. Náklady na pořízení kontejneru s osmnácti jednotkami se ale dostaly na 35 milionů korun. „Nedosáhli bychom plánovaných úspor, proto jsme projekt pozastavili,“ uvedl Hrvol.

Po dostavbě na konci 80. let minulého století mělo sídliště 13 domů se 400 byty, v nichž podle odhadu města mohlo bydlet 1000 až 2000 lidí. Aktuálně je v Chanově osm domů, kde žije zhruba 700 lidí. Od roku 2002 dalo město zbourat pět objektů.Na rozdíl od jiných lokalit je v Mostě dostatek bytů, žádnou bytovou výstavbu proto radnice neplánuje.

Praha vypsala tendr za 972 milionů Kč na stavbu Dvoreckého mostu

Praha 18. října (ČTK) – Pražský magistrát vypsal tendr za 972 milionů korun na stavbu Dvoreckého most, který spojí Prahu 4 a 5. Novinářům to po dnešním jednání městské rady řekl primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě). Se stavbou by se podle něj mělo začít nejpozději v polovině příštího roku a potrvá dva až tři roky. Most bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším a má zlepšit dopravní propojení zlíchovského a podolského břehu Vltavy.

„Soutěž je vypsaná tak, že nás nezajímá jenom cena, ale hodnoticími kritérii je kvalita, která je měřena délkou zhotovení díla, délkou záruční doby a v neposlední řadě též kvalifikací týmu,“ řekl náměstek. Dodal, že dodavatele by město chtělo vybrat do konce roku.

Východní vyústění mostu bude u Žlutých lázní severně od Jeremenkovy ulice, západní povede poblíž tramvajové zastávky Lihovar. Projekt pro stavbu mají na starosti ateliéry Tubes a Atelier6 na základě výsledků architektonické soutěže. Cena projektu byla v soutěži stanovena za 132,7 milionu korun. Návrh s kubistickými prvky podle vedení města přinese zlepšení dopravy, a to zejména MHD, kdy některé linky nebudou muset jezdit Podskalím a přes Palackého most. Prostor pod mostem má být využit pro volnočasové aktivity a kavárnu. Součástí projektu je návrh nové tramvajové zastávky Dvorecký most.

Zatím poslední pražský most přes Vltavu, Trojský most, byl zprovozněn v říjnu 2014. Nahradil Trojský tramvajový most z roku 1981, přezdívaný „rámusák“, jehož provoz byl ukončen 7. října 2013. Loni město zprovoznilo novou lávku přes Vltavu v Troji na místě té, která se zřítila v roce 2017. Magistrát také nedávno v tendru vybral firmu Skanska, která postaví lávku mezi Holešovicemi a Karlínem přes ostrov Štvanice. Karlín a Holešovice by měl v budoucnu spojit i nový Rohanský most, o jeho stavbě nicméně magistrát zatím nerozhodl. Mnohé mosty přes Vltavu jsou ve špatném stavu a město je postupně opravuje, aktuálně například Barrandovský.

Plzeňský kraj dostaví příští rok za 133 milionů Kč přivaděč ze Stříbra na D5

Stříbro (Tachovsko) 19. října (ČTK) – Plzeňský kraj dostaví za 133 milionů korun necelé tři kilometry silničního přivaděče ze Stříbra na dálnici D5, která vede do Plzně nebo do Německa. Náklady z většiny pokryje evropský program IROP. Komplikovanou silnici po serpentinách nahradí přímější komunikace, a řidiči se tak dostanou na dálnici rychleji a bezpečněji. Půjde o rychlé spojení pro část Tachovska, směr je velmi frekventovaný, řekl ČTK náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). První část silnice za 96 milionů Kč, která měří 1,34 kilometru, byla zprovozněna loni v květnu.

„Akci, která už má stavební povolení, připravili krajská správa a údržba silnic v rekordním čase a podařilo se na ni opět získat dotaci z programu IROP,“ uvedl náměstek. Silnice by měla být hotová příští rok, ale bude také záležet na stavebních kapacitách a jejich cenách. Majetkoprávní vztahy už jsou dořešené, protože hlavním vlastníkem pozemků bylo město Stříbro.

Zastupitelé kraje už schválili návratnou finanční výpomoc 133 milionů korun. Kraj tak celou stavbu předfinancuje. Následně na ni dostane přes 100 milionů korun z EU a od státu a ze svého dá 28 milionů, řekl Čížek.

„Pro Stříbro je to velký přínos. Jsme rádi, že se ta komplikovaná přístupová cesta k dálnici narovná a zlepší se parametry silnice, rychlost i počty aut, které tam projedou,“ uvedl starosta osmitisícového Stříbra Martin Záhoř (ANO). Podle něj byla cesta po kopcovitých serpentinách, kudy se ze Stříbra jezdilo desítky let, pomalá a nebezpečná. Dosavadní silnice byla velmi úzká, těsně nad prudkým srázem a bez svodidel. Často se tam stávaly nehody, hlavně při předjíždění.

Loni v květnu se se řidičům otevřela první část nové komunikace o délce 1,34 km, která je součástí krajské silnice druhé třídy II/230. Zahajovaná druhá etapa vyrovná hlavně zatáčky v lesních úsecích.

„Stavební úpravy zajistí hlavně bezpečnost provozu, zejména nákladní kamionové dopravy,“ řekl Tomáš Doksanský z Regionální rozvojové agentury, která stavbu připravovala. Směr je podle něj hodně frekventovaný a jezdí tam hodně nákladních aut. Už po dokončení první etapy si musí řidiči dát pozor na změnu přednosti v jízdě. Hlavní silnicí je nový tah k D5, zatímco do loňského května to byla „stará chebská“ na Sytno a Plzeň. Přibyl tam také odbočovací pruh.