Štítek: Čtk

Jáchymov (Karlovarsko ) (ČTK) – Místní referendum o prodeji pozemků pro výstavbu apartmánového komplexu Bratrství v Jáchymově je neplatné. K plebiscitu přišlo málo lidí. Město tak bude dál jednat s investory, kteří chtějí komplex pro zhruba 1100 lidí postavit. Výsledky hlasování dnes zveřejnilo město na svých webových stránkách.

V Jáchymově mohlo dnes hlasovat 1846 zapsaných voličů. K volbám přišlo 508 lidí. Aby byl výsledek referenda platný, je třeba účasti alespoň 35 procent zapsaných osob oprávněných hlasovat a zároveň pro jednu z variant musí být minimálně 25 procent zapsaných osob oprávněných hlasovat. Platných hlasů bylo 502, z čehož se 477 vyjádřilo proti prodeji pozemků. Voličů se ale účastnilo jen 27,52 procenta, hlasování tak není platné a ani závazné pro vedení města.

„Bude tak pokračovat jednání s investory. Já jsem pro prodej pozemků hlasoval a stále si myslím, že to bude další krok pro rozvoj města,“ řekl po vyhlášení výsledků ČTK místostarosta František Holý (Místní).

Město Jáchymov v roce 2018 podepsalo smlouvu o smlouvě budoucí na prodej pozemků v lokalitě výsypky bývalého dolu Bratrství za 500 korun za metr čtvereční pro rekreaci a 50 korun za metr čtvereční za pozemky pro parkoviště. Podle některých je ale cena podhodnocená. Podle posudku, který si před referendem nechalo zpracovat současné vedení města, by ale dnes byla cena pozemků zřejmě ještě nižší. Do sanace bývalé výsypky budou muset investoři investovat značné prostředky.

Spor o komplex apartmánů vyvolává spory hlavně v zastupitelstvu. Byly také jednou z příčin poslední výměny v čele radnice. Zatímco dřívější koalice v čele s Michalem Balážem (Jáchymov v obrazech) bylo proti výstavbě, po přechodu jedné zastupitelky k opozici se vedení města vyměnilo a nové vedení v čele se starostou Jiřím Kouckým z uskupení Volba pro Jáchymov chce s investory jednat.

Brno (ČTK) – Jihomoravský kraj přispěje obcím na stavbu vodovodů a budování kanalizace. Podporu přesahující 21 milionů korun si mezi sebe rozdělí čtyři projekty, rozhodli na svém posledním jednání zastupitelé kraje. Nejvíce peněz, deset milionů korun, získají na splaškovou kanalizaci Svinošice na Blanensku.

„Pro obce jsou tyto stavby mimořádně finančně náročné a vlastně je nedokáží zaplatit. V žádném případě by je nezvládly pokrýt jen ze svých zdrojů, takže je skládají z evropských dotací, příspěvků ministerstva nebo z Operačního programu životní prostředí. Jsme rádi, že kraj může také pomoci,“ uvedl radní pro investice Vladimír Šmerda (ODS).

Ve Svinošicích příspěvek podle starosty Josefa Hemzala umožní pokračovat i v dalších investicích. Vybudování kanalizace v obci se zhruba 400 obyvateli vyjde téměř na 120 milionů korun, většinu hradí dotace, obec si brala i 15 milionů korun úvěr. „Kanalizace je nicméně taková poslední věc, která nám chybí. Stávající situace je taková, že staré domy mají žumpu na vyvážení a nebo u nových domů bývá individuální čistírna. Její provoz je ale nákladný. Také mohou být problémy s funkčností, v době covidu jsme to zaznamenali třeba u naší malé čistírny u školky,“ řekl starosta.

Na vybudování kanalizace pracují dělníci od loňského května, hotovo má být v říjnu. „Všichni lidé se pak mohou napojit. Voda se bude odčerpávat přes Lipůvku až do čistírny v Modřících,“ dodal Hemzal.

Zastupitelé kraje přispěli také na napojení vrtané studny k vodojemu ve Sloupu nebo na vybudování vodovodu v lokalitě Kocinberk v Jabloňanech. Na Vodovod Marek, který má do května příštího roku zajistit plynulé zásobování pitnou vodou pro Lysice, Drnovice a Voděrady, pošle kraj pět milionů.

Vodohospodářskou infrastrukturou se na svém posledním jednání zabývali také brněnští radní. Schválili zahájení zadávacího řízení na zhotovitele výstavby dešťové kanalizace v několika ulicích městské čtvrti Soběšice. „Součástí stavby bude i rekonstrukce splaškové kanalizace včetně čerpací stanice, přeložky vodovodu nebo vodovodních přípojek. V ulicích také vysázíme 60 stromů. Cílem je zajistit řádné odvádění přebytečných dešťových vod, opravit ostatní inženýrské sítě a také zkvalitnit celý uliční prostor,“ sdělil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Práce by mohly začít v létě a potrvají přes rok, náklady činí 75 milionů korun.

Praha (ČTK) – Obyvatelé Prahy podali 2055 podnětů k přípravě projektu výstavby vysokorychlostní trati (VRT) v Praze. Podněty do takzvané pocitové mapy, online portálu Správy železnic (SŽ), zaneslo 668 lidí. Zhruba třetina z nich podle SŽ upozorňuje na problémy v území, kudy trať povede, tedy Prahy 10, Prahy 15, Dolních Měcholup, Prahy-Dubče, Dolních Počernic, Kyjí a Prahy 9. Většinou ale lidé do mapy zanášeli návrhy na zlepšení konkrétních míst. Týkaly se například výstavby cyklostezek, zlepšení dopravní dostupnosti nebo úpravy přejezdů a podjezdů. S podněty pracují odborníci, kteří je zahrnou do urbanistické koncepce území trati.

V Praze 10 lidé poukazovali na problematické přejezdy. Zmiňují také nedostatek zeleně a rekreačních ploch. Dopravním uzlům Praha-Eden a Praha-Zahradní Město vytýkali horší dostupnost z blízkého okolí nebo přestup na MHD. Kladně veřejnost vnímá realizaci drážní promenády, díky které vzniknou nová propojení cest pro chodce a cyklisty.

V Praze 15 panují obavy o mokřad Triangl. Někteří chtějí zachovat jeho divoký charakter, jiní požadují lepší zpřístupnění a řešení problému s bezdomovci. Veřejnost také požaduje vybudování souvislé cyklostezky paralelně s připravovanou tratí. Les Záštěpí lidé vnímají jako křižovatku cyklotras a kritizují jejich nevhodný povrch.

V Dolních Měcholupech se lidé obávají o odříznutí zástavby v městské části od nově vznikajícího sídliště Malý Háj. Mezi náměty na změnu jsou nová hřiště, cvičiště pro psy, odstranění brownfieldu betonárky, zřízení vycházkové trasy kolem nádrže Slatina, zlepšení podmínek pro rybaření a vytvoření nových biokoridorů v krajině. Lidé si také stěžují na obtížnou dostupnost Slatiny z Dubče pro chodce a cyklisty, vysokou intenzitu provozu na úzkých komunikacích bez chodníků nebo nebezpečnou Kutnohorskou ulici. Kladně hodnotí přírodu lokality Slatina a revitalizaci Lítožnického rybníka.

V Dolních Počernicích lidé navrhli zřízení nové vlakové zastávky Hostavice, přesunutí zastávky Praha-Dolní Počernice blíže k zástavbě nebo zlepšení dostupnosti zastávky vlaku z Jahodnice. Lidem chybí podchod pro pěší a cyklisty u hráze Počernického rybníka. Upozorňují také na špatný stav podjezdů v ulici Národních hrdinů a v Pilské ulici.

V Kyjích lidé upozorňovali na vazbu vlakové zastávky na most v Broumarské ulici. Navrhovali také úpravu míst, kde chodci a cyklisti přecházejí dráhu. V podnětech lidé dále požadovali účinnější ochranu proti železničnímu hluku.

V Praze 9 se veřejnost obává znehodnocení parku Smetanka a meandrů Rokytky a paralelního Libeňského přesmyku. Lidé navrhovali i zlepšení podmínek pro cyklisty nebo zřízení vyhlídkových míst k pozorování vlaků. V Libni lidé upozorňují na bariérovost tamní stanice.

Podněty skrze pocitovou mapu správce infrastruktury od veřejnosti sbíral od loňského 4. prosince do konce ledna. Z 2055 podnětů obsahuje 1505 z nich i textový komentář. Ty jsou podle mluvčího SŽ Dušana Gavendy pro odborníky nejpřínosnější. Komentáře jsou veřejnosti v mapě k dispozici po kliknutí do příslušného místa.

České Budějovice (ČTK) – Alšova jihočeská galerie (AJG) vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž na stavbu nové budovy na českobudějovickém Senovážném náměstí. V současnosti AJG sídlí v jízdárně zámku Hluboká nad Vltavou. Náklady na výstavbu nové budovy se pohybují kolem 800 milionů korun. ČTK to dnes řekla mluvčí AJG Paulina Skavova.

Zřizovatelem galerie je Jihočeský kraj. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) je Alšova jihočeská galerie významným hráčem v kultuře nejen v regionu, ale v celé České republice. „Myšlenka vytvořit důstojné, odpovídající prostory pro AJG není nová, ale vždy chyběla vůle a chuť a potřebný tah na branku tento záměr zrealizovat,“ dodal.

AJG má přibližně 20.000 uměleckých předmětů. Jedná se o obrazy, sochy, kresby, grafické listy, keramiku a porcelán. „Současné vedení kraje intenzivně usiluje o realizaci projektů, které dokážou posunout celý region dopředu,“ řekl hejtman.

Termín pro podání soutěžních návrhů je do 10. května. Návrhy zhodnotí porota složená ze zástupců galerie, kraje, města a nezávislých odborníků. „V České republice a v Československu se za posledních 100 let nepodařilo uskutečnit novostavbu pro muzeum umění. Toto je tedy vzácná a neopakovatelná příležitost vytvořit místo, které bude nejen domovem umění, ale také architektonickým a kulturním skvostem. Naším cílem je prostor, který bude otevřený dialogu, inspiraci a tvůrčímu vyjádření. Věříme proto, že architektonická soutěž osloví řadu předních českých i evropských architektů a dostaneme velké množství kvalitních návrhů. Přípravě zadání a podmínek jsme věnovali téměř půl roku,“ uvedl ředitel AJG Aleš Seifert.

Galerie měla loni rekordní návštěvnost 90.310 lidí. Nejvíc lákaly práce Hanse R. Gigera, autora filmového Vetřelce, které vidělo 46.000 návštěvníků.

Zlín (ČTK) – Daň z nemovitosti bude od letoška ve Zlíně čtyřikrát až pětkrát vyšší než v předchozích letech. Například majitelé bytů o velikosti 3+1 platili dosud průměrně 1098 korun, nově to bude 3736 Kč. Na zvýšení daně mají vliv dva faktory, zákonná úprava v rámci takzvaného vládního konsolidačního balíčku a městská obecně závazná vyhláška o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, která je účinná od 1. 1. 2024, sdělil dnes ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer. Město zvýšilo koeficienty pro výpočet daně po 15 letech. Zastupitelé změnu vyhlášky schválili loni v červnu, zástupci opozice s tím nesouhlasili.

Majitelé bytů o velikosti 2+1 dosud ve Zlíně platili daň z nemovitosti průměrně 659 korun, od letoška to bude 2241 Kč. „Majitelé bytů o velikosti 3+1 dosud ve Zlíně platili průměrně 1098 Kč, od letoška to bude nově 3736 Kč. Majitelé domů dosud platili 1485 Kč, nově to bude asi 5145 korun,“ řekl dnes ČTK Melzer.

Od loňského roku platí obyvatelé krajského města také více svoz komunálního odpadu, zdražilo i jízdné v městské hromadné dopravě. Všechny nepopulární kroky mají vést k tomu, aby město mělo peníze na další rozvoj, které citelně chybí, uvedl mluvčí.

„Jednou ze základních otázek pro další směrování města je, zda jít ekonomicky odpovědnou cestou, nebo populisticky nechat věci tak nějak běžet. Patnáct let se vybírala stejná daň z nemovitosti, dvanáct let se nehýbalo s cenou jízdného v MHD, ani zvýšená základní sazba poplatku za svoz komunálního odpadu nepokryje náklady na osobu spojené se svozem. Vše doplácí město, proto se kloníme k nepopulární, ale odpovědné cestě. Na této se budou podílet občané, zároveň však bojujeme společně s dalšími městy na státní úrovni za komplexní změnu rozpočtového určení daní, která je v tuto chvíli pro většinu statutárních měst velmi nevýhodná,“ uvedl náměstek primátora Miroslav Chalánek (ODS).

Roční příjmy města z daně z nemovitých věcí se zvýší ze současných 56 na 141 milionů korun. „Díky konsolidačnímu balíčku přijde naopak ročně město Zlín na příjmové straně přibližně o 50 milionů korun, současně s ohledem na úpravy v daňové oblasti, zejména kvůli úpravám sazeb DPH, město Zlín vydá přibližně o 20 milionů více na výdajové straně. Bojujeme taktéž za peníze z rozpočtového určení daní, kdy máme příjem na jednoho obyvatele 20 tisíc korun, kdežto Praha, která vykonává i funkci kraje, má přes 60 tisíc korun na občana a Brno, Ostrava nebo Plzeň má kolem 35 tisíc korun na občana,“ uvedl Chalánek.

Město chystá v nadcházejících letech velké investice. Jde o dopravní projekty, rekonstrukci náměstí Míru, rekonstrukci Velkého kina, řešení budovy bývalého soudu, rekonstrukci zlínského zámku či dostavbu radnice, celkem jde o více než tři miliardy korun. Od letoška město navýšilo peníze pro rozvoj místních částí o 15 milionů korun, celkově budou obyvatelé místních částí prostřednictvím komisí rozhodovat o 40 milionech korun. Navýšil se i rozpočet participativního rozpočtu Tvoříme Zlín. Schválený rozpočet města počítá letos se schodkem téměř 257 milionů korun, předpokládá příjmy 2,249 miliardy korun a výdaje 2,506 miliardy.

Praha (ČTK) – Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku nebyl v Praze dokončen žádný kancelářský objekt a rok 2023 tak skončil s objemem nové výstavby na 98.400 metrech čtverečních v sedmi projektech. V posledním čtvrtletí ani nezačala žádná nová stavba administrativních prostorů, je tomu tak 18 měsíců v řadě. Neobsazenost činila v celém hlavním městě přibližně 7,2 procenta, hrubá poptávka, tedy poptávka včetně prodloužení existujících smluv, za celý uplynulý rok meziročně klesla o tři procenta. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Colliers, kterou má ČTK k dispozici.

„Míra neobsazenosti je v Praze dlouhodobě nejnižší v porovnání s ostatními hlavními městy střední a východní Evropy, kde v současnosti dosahuje dvouciferných hodnot. Neobsazenost však nad Prahou visí jako dvousečná zbraň v podobě ztracených příležitostí, jelikož trh nemusí mít dostatek leasingových možností, aby uspokojil všechny potenciální příchozí zahraniční investice nebo stávající růst,“ řekl analytik Colliers Josef Stanko.

Aktuální velikost pražského trhu s moderními kancelářemi činí 3,91 milionu metrů čtverečních, z čehož 18 procent je nejvyšší možné kvality. Neobsazenost ve čtvrtém čtvrtletí činila přibližně 280.700 metrů čtverečních, tedy meziročně o 0,5 procenta méně. V lokalitách Pankrác, Karlín nebo centrum města byla neobsazenost ještě nižší. Celkově na konci loňského roku dosáhla 525.000 metrů čtverečních, což bylo více pouze v letech 2017, 2018 a 2022.

Cena nájmů zůstala loni stabilní, přesto je podle Colliers momentálně patrný jeho pomalý nárůst. Na konci roku 2023 bylo v oblasti centra města nejvyšší dosažitelné měsíční nájemné 27,50 eura (697 korun) za metr čtverečních, ve vnitřních částech města činilo až 18,25 eura a ve vnější oblasti města až 16 eur za metr čtvereční.

Důležitou součástí pražského kancelářského trhu se podle Colliers staly také takzvané servisované a flexibilní kanceláře. Provozovatel WorkLounge loni koupil jedno z center od končící firmy HubHub a budovu City Point v Praze 4. Penta Real koupila flexibilní kancelář provozovanou firmou BASE4Work. Dokončena a otevřena byla také dvě další centra značky Fleksi, která jsou provozována v rámci portfolia společnosti Passerinvest.

Praha (ČTK) – Středočeský kraj obdrží ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) 800 milionů korun. Část využije například na stavbu obchvatu Kralup nad Vltavou, na třetí etapu obchvatu Kosmonos, rozšíření třídy Václava Klementa v Mladé Boleslavi, stavbu propojky průmyslové zóny Plazy s dálničním křížením u Kosmonos nebo opravu silnice II/101 mezi Úvaly a Říčany. Středočeští krajští radní dnes schválili uzavření smlouvy s fondem, informoval ČTK Josef Holek z krajského úřadu.

Nejvíce peněz půjde na výstavbu obchvatu Kralup nad Vltavou, a to 250 milionů korun. „V tomto případě SFDI zaplatí všechny tři etapy. Celkově sem poputuje čtvrt miliardy korun. Půjde o stavbu úseků od mimoúrovňového křížení s dálnicí D7 u Středokluk, obchvat města a poté jeho napojení na dálnici D8 na sjezdu u Úžice,“ popsal projekt krajský radní pro silniční dopravu Karel Bendl (ODS). Nyní pokračuje příprava budování tohoto tahu. „Chtěli bychom zahájit jeho stavbu v roce 2026,“ řekl dnes ČTK Holek.

Peníze z fondu poslouží také na opravy silnic plnících funkci nevybudovaného Pražského okruhu, mostů v Nymburku, silnic II/268, II/610, III/2768, II/272, II/276 a dalších. Počítá se také se 12 miliony korun na přípravu posílení silnic kvůli budoucí výstavbě dalších reaktorů v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Hejtmanství podle radního peníze dostalo na základě vládních usnesení. „Jde sice o stavby na naší silniční síti, ale jsou důležité i z hlediska státu. Tyto peníze nelze využít na jiné než předem určené stavby,“ vysvětlil Bendl.

Hodonín (ČTK) – V Hodoníně začala oprava sportovní haly v Lipové aleji, kterou před necelými třemi lety poničilo tornádo. Nejvíce poškozená byla střecha, vnější plášť budovy a kvůli zatečení vody také palubovka v hlavním sále. Práce vyjdou téměř na 45 milionů korun, provoz haly omezí zejména v létě. Na webu města o tom informovala jeho mluvčí Petra Kotáskova.

Budova slouží sportovcům od roku 2005. Záhy po tornádu v roce 2021 město zajistilo nejnutnější opravy, loni v létě nechalo opravit dřevěné parketové podlahy v hlavním sále. „Celková rekonstrukce však byla nevyhnutelná. Stavební práce budou zahrnovat rozsáhlou opravu a modernizaci střechy včetně klempířských prvků, výměnu opláštění bočních křídel haly i opravu obvodového pláště hlavní budovy. Na řadu přijde také oprava oken a částečně i podlah,“ uvedla Kotásková.

Důležitá je rovněž modernizace vzduchotechniky a s tím související silnoproudé elektrotechniky, nový bude i systém vnější ochrany před bleskem. Počítá se rovněž s novým ozvučením včetně reproduktorové soustavy. Součástí prací bude i výměna osvětlení za úspornější LED svítidla nebo výmalba.

Práce začaly v druhé polovině února, dělníci jsou zatím venku. Provoz haly bude omezený od května, město očekává ukončení oprav nejpozději v říjnu. Předpokládané náklady činí 44,8 milionu korun. Hodonín, který letos hospodaří s příjmy 752,8 miliony korun a výdaji 1,03 miliardy korun, žádá o dotaci ve výši 70 procent uznatelných nákladů z programu ministerstva pro místní rozvoj.

Ústí nad Labem (ČTK) – Trasa rychlodráhy mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany by mohla být jasná v polovině roku. Zastupitelé Ústeckého kraje by totiž měli rozhodnout o aktualizaci zásad územního rozvoje, tedy krajské obdoby územního plánu. Na hlavním nádraží v Ústí nad Labem se dnes uskutečnil prezentační den Správy Železnic (SŽ). Na místě bylo několik lidí, včetně místních architektů. Kritizovali, že nezískali informace, které by potřebovali, zjistila na místě ČTK.

Správa železnic (SŽ) navrhla tři varianty trasy. Trasy se od sebe mírně liší od Roudnice nad Labem do Ústí nad Labem. Jediná je pak už varianta trasy z Ústí přes Krušné hory po hranici s Německem. Další trasu nechal zpracovat ústecký patriot Martin Hausenblas. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dříve řekl, že jeho variantu nelze uskutečnit mezi Litoměřicemi a Ústím, protože je tam nestabilní území a podle odborníků by bylo rizikové jí stavět. Ze tří variant SŽ nebude mít podle Kupky ani jedna z pohledu strategického vlivu stavby na životní prostředí zásadní dopad. SŽ vybrala jednu jako preferovanou. Ministerstvo dopravy chce, aby Ústecký kraj vybral variantu trasy rychlodráhy nejpozději do krajských voleb. Pokud to nestihne, mohl by stát podle Kupky využít liniového zákona a projednat se všemi dotčenými samosprávami řešení a schválit ho na úrovni celostátní.

Proti navrženým trasám rychlodráhy vystupují některé obce na Litoměřicku nebo Chlumec na Ústecku. Člen zastupitelstva obce Křešice na Litoměřicku Ondřej Štědrý, který se dnes také účastnil prezentace na ústeckém nádraží, řekl, že chybí komunikace s veřejností. „Ač se snažíme čtyři roky navrhovat řešení nebo zdůrazňovat nějaké nesouhlasy,“ podotkl.

„Nikdy to nebude tak, aby to bylo po vůli všem. Navíc to území má své limity,“ řekl dnes ČTK radní Tomáš Rieger (ODS). Snahou je podle něj najít „to nejméně bolestivé řešení.“ Výsledek musí zároveň vyhovovat všem zákonným požadavkům. „Taková varianta by měla být předložena k projednání zastupitelstvu, které aktualizaci buď přijme, nebo ji nepřijme,“ řekl radní a dodal, že pokud ji zastupitelstvo nepřijme, SŽ nebude moci pokračovat. Pak podle Riegra zřejmě začnou jednání o další variantě.

Hejtmanství dostalo ke změně zásad rozvoje víc než 600 připomínek. Vedoucí Oddělení digitálních map a územní koncepce na krajském úřadě Lukáš Morche ČTK dnes sdělil, že se úřad s připomínkami a námitkami stihne vypořádat. „My s tím počítáme,“ uvedl. „Máme připravený návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vypořádání připomínek a v nejbližších dnech to budeme rozesílat dotčeným orgánům,“ řekl Morche. Orgány pak budou mít 30 dnů na to, aby se k návrhům vyjádřily, následně úředníci připraví podklady zastupitelům.

Cesta z Ústí do Prahy potrvá rychlodráhou 37 minut namísto hodiny a cesta vlakem z Prahy do Drážďan se zkrátí na méně než jednu hodinu. Ústí nad Labem trvá na tom, aby tranzitní nákladní doprava míjela centrum města. V trati k hranicím jsou v plánu dva tunely, a to přes Krušné hory a přes České středohoří. Letos se provedou průzkumné vrty u Krušnohorského tunelu, který bude dlouhý téměř 30 kilometrů, stavět by se mohl začít na přelomu roku 2028 až 2029.

Praha (ČTK) – Nová plavební komora v Praze, jejíž stavební povolení zamítlo na základě podaných odvolání ministerstvo zemědělství, je podle Povodí Vltavy ve veřejném zájmu. Vytíženost Vltavy v metropoli se podle státního podniku, který stavbu připravoval, bude nadále zvyšovat a absence další komory u Dětského ostrova přinese do budoucna komplikace. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí povodí Hugo Roldán.

Ministerstvo zemědělství minulý týden stavbu komory finálně zamítlo poté, co proti jejímu povolení podaly odvolání pražský magistrát, Prahy 5 a 1, Klub za starou Prahu a spolek Zdravý Rozum. Dříve ministerstvo odvolání odmítlo, ale podatelé se poté obrátili na soud, který jim dal za pravdu a s ohledem na judikát resort napodruhé rozhodl v jejich prospěch. Důvodem je zohlednění faktu, že ministerstvo kultury zvrátilo původní kladné stanovisko památkářů.

Podle Roldána je stávající komora u Dětského ostrova nejvytíženější nejen v republice, ale ve střední Evropě, což způsobuje neúnosné hromadění čekajících plavidel v historickém centru Prahy. Ty pak musí u zdymadla se zapnutými motory dlouhou dobu čekat nebo kroužit v okolí Karlova mostu, což vede k vyšším emisím zplodin a hlukové zátěži.

Stát podle Roldána navíc investoval do zlepšení parametrů Vltavské vodní cesty, která je splavná od Českých Budějovic do Hamburku, takže se nedá předpokládat, že by se na ní lodní provoz v budoucnu snížil. „Hlavní město Praha, Praha 5, Praha 1 a spolky, které podaly odvolání, tím způsobily, že v centru Prahy bude neustále ‚úzké hrdlo‘ plavby, které výhledově bude situaci v plynulosti plavby a jevy popisované odvolateli zhoršovat,“ uvedl s tím, že názory na novou komoru se mění ve vazbě na změny politického vedení městských částí a hlavního města a nereflektují její skutečné přínosy pro Prahu.

Dodal, že nová komora by umožnila rychlejší odbavení malých rekreačních a sportovních plavidel, které za stávající situace nejsou schopny bez dlouhého čekání proplout. Umožnila by také zachování provozu v době nutné údržby nynější komory a funkci by měla také při povodních. „V případě povodní, kdy se plavidla musí v nejkratší možné době přemístit do ochranných přístavů, napomůže urychlit přesun plavidel do ochranného přístavu Praha – Smíchov,“ sdělil mluvčí.