Komatsu potřebu bagr

Rekuperace skrývá obrovský potenciál. Její využití najdeme nejen v rodinných domech, ale i průmyslových výrobách

Udržitelnost ve stavebnictví klade důraz na nové postupy a technologie, které snižují energetickou náročnost domu a zároveň omezují negativní dopad na životní prostředí. Jednou z nich, která v sobě skrývá obrovský potenciál, je takzvaná rekuperace. Ta je všeobecně vnímána jako zpětné získávání energie a v praxi ji lze využít mnoha způsoby. Nejčastějším z nich je větrání obytných místností, které je obzvlášť populární v pasivních a nízkoenergetických budovách. Moderní technologie však umožňují využít také zbytkové teplo ze spalin v průmyslových výrobách a zpětně jej využít na ohřev vody, vytápění či k dalším výrobním procesům.  

V praxi je rekuperace většinou vnímána jako získávání tepla při větrání, kdy přiváděný vzduch v rekuperační jednotce přebírá teplo z odváděného vzduchu, čímž se minimalizují tepelné ztráty. Samotný princip spočívá ve využití teplého a znečištěného vzduchu z místnosti, který by se za normálních okolností vyvětral oknem ven. Tento vzduch je potrubím odváděn do rekuperační jednotky, kde následně ohřívá přes výměník tepla přívodní venkovní vzduch, který jako předehřátý vstupuje do místnosti. Naopak v létě může fungovat opačně, pomáhá tak dům ochladit. Rekuperace je tak často spojována s řízeným větráním v pasivních a nízkoenergetických domech, kde plně nahrazuje přirozené větrání okny a šetří náklady na energie v bytech a domech.

Na rozdíl od klimatizací nevznikají u rekuperační jednotky problémy s bakteriemi. Přiváděný čerstvý vzduch je filtrovaný, není znečištěný pyly či prachem, což je velkou výhodou pro alergiky či astmatiky. Takzvané řízené větrání může být buď centrální, kdy je v domě jedna jednotka a rozvody vzduchu, nebo decentrální čili lokální, kdy se větrání s rekuperací řeší v každé místnosti zvlášť. Na systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla je navíc poskytována dotace Nová zelená úsporám ve výši 100 000 Kč v případě centrálně řízeného větrání nebo 75 000 Kč v případě decentrálně řízeného větrání.   

Rekuperace v průmyslu

V rámci zelené tranzice se české společnosti postupně angažují v implementaci technologií a strategií, které směřují k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu podnikání. To zahrnuje zejména investice do energeticky úsporných technologií, snižování emisí, recyklaci odpadu a větší důraz na obnovitelné zdroje,“ říká Marek Čihák, business manager M2C. Nejpalčivější tématem je pro firmy obvykle účet za elektřinu, především pak za vytápění a chlazení. „Jedním z prvních témat, o kterém se tak s klienty bavíme je osvětlení, topení a chlazení. Tady je často velký potenciál úspory, při již poměrně malých investicích nebo úpravách režimu,“ dodáváOndřej Pěnička, ředitel facility managementu v M2C.

Podle Ministerstva životního prostředí je cílem České republiky v oblasti energetické politiky efektivní využívání energie s důrazem na využití právě rekuperace energie. „Velký podíl na dosažení cílů národního energetického plánu bude mít tedy i odpadní teplo,“ uvádí se ve zprávě o Potenciálu využití odpadního tepla s tím, že asi nejvýznamnější množství odpadního tepla se ztrácí v průmyslových procesech výroby a transformace energií. Právě tomu však již firmy, zabývající se výrobou komínových systémů, dokáží zabránit pomocí systémů heat recovery. Díky systému zpětného získávání tepla mohou efektivním způsobem získat energii téměř všechny podniky, kde jsou provozovány kotle, pece, turbíny, motory, kogenerační jednotky či sušičky s jedinou podmínkou: teplota spalin musí dosáhnout nad 120 stupňů Celsia. „Teprve v tomto případě jsme ze spalin schopni získat energii. Když je teplota pod sto stupňů, pak tam příliš mnoho zbytkové energie není,“ říká Pavel Ulrich, obchodní ředitel firmy Almeva East Europe, výhradního obchodního zastoupení systému heat recovery dánského výrobce Exodraft.

Využití je možné napříč nejrůznějšími oblastmi výrobních podniků, od strojírenství či potravinářství, až po automobilový průmysl a jinde. V současné době se přitom nevyplatí pouze u velkých výroben, ale i těch menších. „Pro malou pekárnu může jít o investici ve výši přibližně 750 tisíc korun,“ dodává Ulrich. Návratnost do vložené investice přitom hraje pro podniky zásadní roli. „Tento faktor mnohdy ovlivňuje rozhodnutí, zda danou technologii společnost pořídí či nikoliv,“ uvádí Ministerstvo životního prostředí. Vzhledem k aktuálním cenám energií, je podle předsedy správní rady společnosti Almeva East Europe Pavla Marečka návrat investic do systémů heat recovery zajištěn poměrně brzy. Kdežto před čtyřmi lety byla podle něj doba návratnosti pět až šest let, dnes se může vrátit mezi dvěma až čtyřmi roky.

Samotnou zpětně získanou energii pak mohou díky zařízení firmy využít zapojením do výrobních procesů, na ohřev vody či vytápění budovy. „Ve spolupráci s jednou z firem jsme pak začali nabízet také chlazení vyrobené z tepla, což se ukázalo jako velmi žádané. Nyní tak jednáme se slévárnou, uvnitř které je v hale až 40 stupňů Celsia, proto i u nich budeme využívat přebytečné teplo k ochlazení,“ dodává Pavel Mareček.