husqvarna

Dny teplárenství a energetiky 2024: Teplárenství se připravuje na bezuhelnou éru a podmínky nemá ideální

Konstantně narůstající čísla návštěvníků a partnerů konference Dny teplárenství a energetiky naznačují, jak bouřlivému vývoji čelí české teplárenství. Podle Mirka Topolánka, předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, je aktuální situace velmi turbulentní.

Trochu netradičně přivítal účastníky jubilejního 30. ročníku konference ministr životního prostředí Petr Hladík, podle nějž čelí Evropa i Česká republika třem důležitým výzvám – krizi energetických dodávek, postupující klimatické krizi a nezbytnému snižování emisí, na které je navázána adaptace na klimatické změny. „Právě teplárenství může ve všech těchto výzvách sehrát klíčovou roli,“ uvedl mimo jiné.

Podle jeho názoru je dekarbonizace teplárenství stále před námi, jelikož se zatím téměř polovina tepla vyrábí z uhlí. „Uhelné zdroje budou nejprve nahrazovány paroplynovými a všude tam, kde to bude smysluplné, dojde k energetickému využívání odpadů. Postupně však bude nutné dojít k systémové změně, která bude muset zohlednit budoucí potřeby obyvatel,“ doplnil ministr.

Transformaci teplárenství podporuje stát i ministerstvo finančními prostředky, které je možné čerpat z programu HEAT (Modernizace soustav zásobování tepelnou energií) v rámci Modernizačního fondu. „Máme schváleny projekty v celkové hodnotě dosahující téměř 70 miliard korun. Do budoucna však bude finančních prostředků méně, a to v závislosti na ceně emisních povolenek,“ upozornil Petr Hladík.

Program HEAT pozitivně ohodnotil i Mirek Topolánek. Zároveň zmínil, že nejde o žádný dar od státu. „Podle našich propočtů teplárny v období 20212030 zaplatí za povolenky, z jejichž prodeje se fond financuje, přibližně 160 miliard korun. Z vlastních peněz dostanou zpět možná tak dvě třetiny na investiční akce, které musejí provést, aby odešly od uhlí,“ vysvětlil Topolánek.

Podle něj se sektor nachází ve složité situaci. Pokud stát nepodnikne žádné kroky, uhelné elektrárny budou muset být podle ekonomických a podnikatelských zákonů vyřazeny z provozu kolem roku 2027. Pro teplárny to může znamenat ukončení těžby uhlí a nedostatek paliva. „Jsme pod tlakem, a proto je diskuze nucená a bouřlivá,“ uvedl Mirek Topolánek.

Návrh cíle snížení emisí do roku 2040

Evropská komise letos předložila návrh na snížení emisí v EU do roku 2040 o 90 % až 95 %. Podle předsedy sdružení bude návrh v případě energetiky znamenat požadavek na záporné emise a v roce 2040 na nulové emise v EU ETS.

Kvůli levnějším cenám energií a zcela jiným regulatorním podmínkám odcházejí už dnes firmy z Evropy a přesouvají se do Spojených států. „Možná dosáhneme cílů, ale nebude tu již žádný těžký a energeticky náročný průmysl ani u nás, ani v Německu,“ řekl Mirek Topolánek, podle nějž je nutné diskutovat o tom, jakým způsobem se na danou situaci adaptovat. Ne ovšem na klimatické, nýbrž na legislativní změny. „Souhlasím s tím, že dekarbonizace je nutná, ne však kvůli záchraně planety, ale proto, abychom nebyli závislí na fosilních palivech ze zemí, jako je Rusko,“ dodal.

Letošní konference Dny teplárenství a energetiky opět překonala veškeré statistiky z minulých let. Dvoudenní akce se zúčastnilo 1445 návštěvníků a 125 partnerů. Bylo odprezentováno 62 přednášek v pěti tematických blocích, díky kterým se návštěvníci dozvěděli perspektivní novinky z oboru. Kvůli evropským volbám byl letos zaveden panel s českými kandidáty do Evropského parlamentu – jelikož právě tam se schvaluje energetická politika EU.