Komatsu potřebuju bagr

Není zvuk jako zvuk! Okna vám mohou zajistit naprostý klid

Svět kolem nás je čím dál hlučnější. Odevšad zaznívá vřava lidí či hluk dopravy a tyto rušivé elementy se samozřejmě podepisují na našem fyzickém i duševním zdraví. Dlouhodobé vystavení hluku totiž může vést k poruchám soustředění a spánku i k horší imunitě. Jak se ale z jejich vlivu vymanit? Velkou pomocí mohou být okna. Každý typ skla totiž jinak zpracovává různé frekvence a volba toho správného vám pomůže eliminovat zvuky, které vás doma ruší nejvíce. Akustika by tak podle Michala Širokého, odborníka ze společnosti Saint-Gobain Building Glass, měla být tím prvním, na co se při pořizování či výměně oken zaměříte.

Přivýběru oken se většina z nás soustředí zejména napropustnost světla a tepelně izolační vlastnosti. Máme totiž podvědomý pocit, že od oken zpravidla „vždycky táhne“. Vedle těchto vlastností by nás ale měla zajímat i zcela zásadní, avšak často opomíjená akustika. Oblast kolem oken bývá obvykle nejhlučnější, protože jimi dovnitř pronikají zvuky z ulice. Abychom se vyhnuli hluku dětí výskajících na hřišti nebo každých sedm minut projíždějící tramvaje, musíme na ni myslet dopředu.

Čím hrubší sklo, tím lepší akustika? Záleží na frekvenci zvuku

Když si pořizujete nová okna, je nejlepší řešit akustický návrh zasklení jako úplně první – vyplývá z něj totiž požadavek na stavební hloubku rámu okna a pokud se udělá špatně, na správné sklo nezůstane dost místa,” varuje Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Building Glass zaměřené na výrobu skla.

Nejprve je přitom třeba si ujasnit, které zvuky se primárně snažíme potlačit. Každý typ skla zamezuje průchodu různých frekvencí jinak – některá budou lépe tlumit zvuk projíždějících aut, jiná zase křik hrajících si dětí. „Vzákladu platí, že čím větší je tloušťka skla, tím lepší jsou akustické vlastnosti. Existuje však takzvaná kritická frekvence, v níž hrubost skla už nepomůže,” vysvětluje odborník z Building Glass. V této frekvenci je sklo akusticky oslabeno a tím se sníží jeho celkový akustický výkon

 Jednoduché sklo, byť hrubé, nás tedy dostatečně neochrání. „Lepší volbou proto může být sklo vrstvené, nazývané také někdy lepené, jehož součástí je akustická fólie, která zvuk absorbuje,” doporučuje Michal Široký.

Průměrné okno má neprůzvučnost 32 decibelů, průměrná stěna 50

V případě izolačního skla, jehož primárním cílem je tepelná ochrana, hraje roli také rezonance mezi tabulemi. Mezera mezi skly, většinou plněná Argonem, totiž přenáší v některých frekvencích vibrace. Tento problém se dá vyřešit buď asymetrickou tloušťkou jednotlivých skel, anebo opět použitím vrstveného skla ideálně s akustickou fólií.

Hodnota tzv. vážené laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, tedy toho, jak dobře sklo zabraňuje průchodu zvuku, se uprůměrného okna pohybuje kolem 32 decibelů, ačím je vyšší, tím lépe jsme před hlukem chráněni. Pro srovnání, běžná neprůzvučnost obvodové stěny se pohybuje okolo 50 decibelů. Naším cílem by tedy mělo být vybrat lepší sklo, abychom neprůzvučnost okna maximálně navýšili.

Co říkají výrobci obecně, nemusí platit pro vaše okno

Zjistit, jakou neprůzvučnost okno, které máme doma či které si hodláme pořídit, vlastně má, ale může být celkem oříšek. Potíž je v tom, že jediná informace, kterou nám dodavatelé oken poskytují, bývá neprůzvučnost původního skla – tedy bez vlivu okenního rámu, těsnění a podobně – často naměřená v jednom standardizovaném rozměru. Hodnota reálného okna v našem bytě se tak může nakonec pohybovat zcela jinde,” vysvětluje Michal Široký. Natento problém reaguje nedávný průzkum, který ve spolupráci se Slovenskou Technickou Univerzitou realizovala společnost Saint-Gobain Building Glass.

V rámci něj byly provedeny laboratorní testy neprůzvučnosti zkompletovaných oken vlaboratoři a následně i vbytovém domě. Hodnoty neprůzvučnosti garantované výrobcem porovnali studenti srealitou.

Původní okna vbratislavském bytě, kde se průzkum realizoval, měla podle technického listu pro skladbu skel neprůzvučnost 32 decibelů. Neprůzvučnost celého okna však byla naměřena nižší - jenom 30 decibelů. Jednotky decibelů přitom mohou vevýsledném dojmu hrát zásadní roli. Díky třídecibelovému rozdílu můžeme hluk subjektivně vnímat jako poloviční.  Po výměně oken s lepší skladbou skel byla naměřena neprůzvučnost výrobci deklarovaných 36 decibelů. Studie v bratislavském bytě navíc dokládá, že i budova, do níž není technicky možné zakomponovat lepená okna s akustickou fólií, může částečně zlepšit svou akustickou pohodu za využití vhodného typu izolačních skel. ” uzavírá Michal Široký.