MB crusher 2

Ubývající zeleň lze alespoň částečně nahradit. Třeba pomocí zelených střech.


Horká a suchá léta spolu s nedostatkem zeleně v obcích přispívají v posledních letech k ubývání zásob podzemních vod. Budování zelených a propustných ploch a hospodaření s dešťovou vodou už proto není jen příjemným plusem, ale celospolečenským imperativem. Alternativou, která v sobě snoubí oba tyto požadavky, je budování zelených střech,
 které dokáží vypařit až 80% srážkové vody, která na ně dopadne.

Zelené střechy nemusí být doménou jen rozsáhlých plochých střech komerčních center, administrativních budov a skladových či montážních hal, realizovat je lze i v případě rodinných domků. O jejich rostoucí popularitě svědčí i údaje Svazu zakládání a údržby zeleně, dle nichž jen mezi lety 2014 a 2017 stoupl meziroční přírůstek zelených střech z 11 ha na 19,5 ha. K situaci v zahraničí, např. v Německu, však zatím máme daleko. 

Ekologie a teplotní pohoda

Zazeleněním plochých střech vrátíme přírodě část plochy, kterou jsme jí stavbou domu odebrali. Už to by měl být dostatečný argument k jejich realizaci. Kromě ekologických výhod přinášejí zelené střechy i výhody estetické - tvoří prostředí vhodné pro trvalý růst rostlin a pokud je střecha navíc pochozí, může být místem k odpočinku a relaxaci. Nahradí tak zahrádku nebo dvorek a i v husté městské zástavbě umožní lidem být přírodě blíž.

Mezi nesporné výhody zelených střech také patří vyřešení problémů vlhkosti ve stavbě. Není potřeba obávat se vzniku plísní, nebo naopak nedostatku vlhkosti v místnostech. Navíc funguje i jako regulátor teploty, v letním horku odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a zemina zpomaluje prostupování tepla, díky čemuž je v interiéru chladněji, a v zimě zase zemina udržuje uvnitř stavby teplo. Zelená střecha také vytváří ochranu před přímým účinkem UV záření, teplotními výkyvy i účinky větru, deště a sněhu.


Jak na to?

Základním požadavkem na proveditelnost zelené vegetační střechy je dostatečná únosnost konstrukce střechy. Nutné je připočítat i hmotnost vegetace a samozřejmě zatížení sněhem, sáním větru a užitečné zatížení. Dalšími technickými podmínkami je odolná hydroizolace, pevnost tepelné izolace a účinná parozábrana. V neposlední řadě je důležitým prvkem zelené střechy kvalitní odvodňovací systém.

 

Odvodňovací systémy jsou nutností

Voda z plochých střech je odváděna do okapů na okraji střechy nebo do vnitřních odpadů umístěných uprostřed. V případě zelených střech se používají dva způsoby, a to tradiční gravitační nebo modernější podtlakový systém. Pro zelené střechy je podtlakový systém vhodnější, protože umožňuje využít menší počet střešních vtoků, méně přípojek a svodných potrubí než v případě gravitačního systému. Podtlakový systém navíc dokáže odvést více vody za kratší dobu, proto lze použít potrubí mnohem menšího průměru. Protože voda proudí díky podtlaku v potrubí skutečně rychle, nehrozí ani usazování nečistot a není třeba vynakládat energii ani náklady na pravidelné čistění potrubí.

 

Při volbě konkrétního odvodňovacího systému je pak nutné myslet i na to, zda vybraný systém obsahuje vhodné střešní vtoky pro konkrétní skladbu zelené střechy. Jiné vtoky jsou totiž zapotřebí pro zateplené střechy, jiné na pochozí či pojezdové a jiné na zelené. Asi nejlepším řešením je použít takový systém, který zahrnuje střešní vtoky pro všechny typy střech. Za příklad může sloužit Wavin QuickStream, který kromě střešních vtoků zahrnuje i odvodňovací potrubí a celou řadu tvarovek z polyetylenu. Jejich výhodou je vysoká pružnost a možnost jednoduchého spojování svařováním. Spoje jsou při správném provedení svaru 100 % těsné a pevné a splňují tak náročné požadavky na funkčnost a bezpečnost.