Plánujete letos zateplení šikmé střechy vašeho domu? Realizace svépomocí je snazší, než si myslíte

25. ledna 2022 – Ceny stavebních materiálů a energií rostou, a tak mnoho stavebníků zvažuje realizovat zateplení domu svépomocí. Výrazných energetických úspor lze dosáhnout vhodným zateplením šikmé střechy minerální izolací, která je ve střeše nejdůležitějším prvkem k minimalizaci tepelných ztrát. Správnou funkčnost celé střešní konstrukce ale zajistí jen důsledná aplikace minerální izolace. Největší předností minerálně vláknitých izolací je jejich prodyšnost. Díky ní může případná zabudovaná vlhkost ve střešním souvrství odcházet difuzní fólií do odvětrávané vzduchové mezery. Jsou tak nejlépe chráněny právě nosné prvky šikmé střechy – krokve.

Střecha má velký vliv na tepelnou pohodu v domě za každého ročního období. V zimě chrání bydlení před zbytečným únikem tepla, zatímco v létě naopak průstup tepla z exteriéru omezuje. Předpokladem pro její správnou tepelnou funkčnost je dostatečně dimenzované zateplení minerální vlnou. Důsledně aplikovaná a vrstvená izolace zajistí správnou funkčnost celé konstrukce. Zateplení šikmé střechy je možné dvěma způsoby.

Zateplení zdola – nejoblíbenější způsob aplikace

„Pro izolaci šikmé střechy svépomocí jednoznačně doporučuji právě zateplení zdola. Jde o standardní osvědčenou metodu, která má několik výhod. Je možné ji realizovat za jakéhokoliv počasí a není třeba manipulovat s těžkými konstrukčními díly. Postup je vcelku snadný i bez podrobného zaškolení, pozitivem je i relativně nízká cena,“ říká architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA, předního výrobce a distributora tepelných izolací. Při zateplování šikmé střechy zdola je ale třeba počítat s tím, že prostory pod šikmou střechou nebude po dobu prací možné využívat.

Zateplení shora – méně často realizovaný postup využívaný především z estetických důvodů

Zateplení šikmých střech shora se neprovádí tak často jako zateplení zdola. „Zateplení shora neboli nadkrokevní zateplení konstrukce se využívá především z estetických důvodů, protože umožňuje v interiéru přiznávat krokve, nebo když mají domy malou světlou výšku podkroví a není možné dovolit si jít moc dolů s podhledem. Pokud je ve stávající konstrukci funkční parotěsnící vrstva, není pro rekonstrukci nutná demontáž původních nižších vrstev střechy,“ popisuje Tereza Vojancová. Další výhodou zateplení shora je možnost variability vzhledu interiéru nebo vysoká tolerance k tvarové přesnosti nosné konstrukce. Naopak nevýhodou je o něco vyšší cena a náročnější práce prováděná na střeše domu. 

Mezi materiály vhodné pro aplikaci do šikmé střechy patří například URSA PUREONE USF 31/ SF 31, URSA PUREONE SF 34 či URSA PUREONE DF 39. Pro nadkrokevní zateplení se nadkrokevní námětky přiřezávají z extrudovaného polystyrenu URSA XPS. Všechny minerální izolace společnosti URSA se vyrábí z přírodních materiálů, které jsou v nich obsaženy z více než 90 procent. Sedmdesát procent tvoří skleněné střepy z recyklovaného skla a více než dvacet procent pak písek. Minerální izolace URSA ušetří za dobu jejich životnosti několiksetkrát více energie, než kolik je třeba na jejich výrobu. Snižují také požární riziko staveb a odolávají hluku.

Součinitel tepelné vodivosti, tepelný odpor a další ukazatele pomohou při výběru nejvhodnější minerální izolace šikmé střechy

Nabídka minerálních izolací na trhu je široká. Zvolit tu nejvhodnější pomohou i ukazatele uvedené u jednotlivých materiálů:

  • Součinitel tepelné vodivosti λD - tzv. „lambda“, deklarovaná hodnota výrobcem λD (W/m.K). Čím nižší „lambda“, tím materiál lépe izoluje.
  • Tepelný odpor RD – je pro minerálně vláknitý materiál v označení RD také deklarovaná hodnota, a to pro každou tloušťku zvlášť. Čím větší tloušťka izolace, tím většího tepelného odporu RD (m2.K/W) lze dosáhnout. S tím souvisí i menší ztráty produkovaného tepla.
  • Tepelný odpor R – tepelně izolační vlastnost celé stavební konstrukce s jednotlivými vrstvami materiálů. Je-li známa hodnota součinitele tepelné vodivosti vrstvy materiálu a tloušťka, lze stanovit tepelný odpor jednotlivých vrstev. Pro celou konstrukci je pak stanoven tepelný odpor R (m2.K/W) sumarizovaným součtem těchto tepelných odporů a přičtením tepelného odporu při přestupu tepla na vnitřní a vnější straně konstrukce.  Čím více a čím silnější vrstvy s velmi nízkou lambdou v konstrukci jsou, tím vyšší je hodnota tepelného odporu.
  • Součinitel prostupu tepla U – izolační schopnost celého souvrství konstrukce je vyjádřena součinitelem prostupu tepla U (W/m2.K). Jde o výpočtovou hodnotu. Čím nižší je hodnota součinitele, tím se konstrukce umí lépe bránit únikům tepla. Jde o hodnotu, která je legislativou stanovena normativně. Vypočtenou hodnotu lze s touto legislativně stanovenou hodnotou porovnávat a také ji vlivem množství tepelné izolace v konstrukci měnit na energeticky efektivnější.

Více informací naleznete na www.ursa.cz