Komatsu potřebuju bagr

ČSR zdědila po monarchii vyspělou dopravní infrastrukturu

 

Praha 16. srpna (ČTK) - Základní údaje o hlavních dopravních stavbách v českých zemích od roku 1918:

Silnice, silniční tunely a mosty:

---------------------------------

- V době vzniku Československa v roce 1918 měla země již velice rozvinutou silniční síť, která se začala rozšiřovat s rozvojem automobilismu. Jestliže v první polovině 19. století bylo na území ČR 3835 kilometrů státních silnic, v roce 1918 to bylo již 49.208, což bylo jen o několik tisíc méně, než v současnosti. Nyní je v ČR v provozu asi 55.756 kilometrů silnic a dálnic (bez místních komunikací), z toho připadá 1240 kilometrů na dálnice, jejíž první úsek mezi Prahou a Mirošovicemi byl otevřen v červenci 1971 (délka 22,6 km). Souvislý tah mezi Brnem a Prahou byl kompletní v roce 1980. Jednotlivé dálnice se v Česku značí písmenem D a od 1. ledna 2016 se česká dálniční síť skládá z celkem 19 dálnic, některé z nich se ještě nezačaly stavět.

- Československo však dálnici začalo připravovat již v roce 1939, v době zahájení výstavby 2. května 1939 však již bylo okupováno Německem, které na zbytku čs. území vyhlásilo Protektorát Čechy a Morava. Během války byla výstavba protektorátní dálnice zastavena, ale po válce byla obnovena. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla ale výstavba dálnic v roce 1950 ukončena. Výstavba dálnice D1 pak začala v roce 1967.

- Pozornost vzbudilo také mnoho dopravních staveb. V roce 1967 byl například uveden do provozu Žďákovský most, který se tehdy stal největším jednoobloukovým ocelovým mostem na světě (90 metrů). V roce 1978 byl zprovozněn most Vysočina přes řeku Oslavu, který nejvyšším mostem české dálniční sítě. Unikátní stavbou byl i Podolský most přes Vltavu mezi Táborem a Pískem dokončený v roce 1943. Již v roce 1937 získal jeho návrh v Paříži Zlatou medaili a byl nazván Krásný most Evropy.

- Další "nej" je spojeno také s pražským tunelovým komplexem Blanka, který byl zprovozněn v roce 2015. Komplex, který se skládá se tří tunelů, se stal s délkou 6,4 kilometru nejdelším silničním tunelem v ČR - překonal tunel Panenská na D8 v Krušných horách (2168 m), který byl zprovozněn v roce 2006. Zároveň je nejdelším městským tunelem v Evropě.

Železnice, železniční tunely, nádraží:

--------------------------------------

- Délka železniční sítě začala rychle růst již od počátku 20. století. V roce 1906 dosáhla 6490 kilometrů a roce 1918 délka tratí dosahovala podle různých zdrojů 11.000 až 13.000 kilometrů, z toho v českých zemích téměř 9500 kilometrů. K loňskému roku byla délka železničních tratí v Česku podle ročenky Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) 9567 kilometrů. ČR je v tomto ohledu před zeměmi jako například Finsko, Rakousko nebo Maďarsko.

- V současné době je v provozu 154 železničních tunelů, většina z nich (103) ale byla postavena již v 19. století. Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 do začátku druhé světové války v roce 1939 byly postaveny pouhé tři tunely. Nejdelším železničním tunelem je s 1753 metry Březenský tunel, který byl otevřen v roce 2007 a který o 11 metrů překonal tunel Špičácký u šumavské Železné Rudy, který byl zprovozněn již v roce 1878 a Česku tak kraloval téměř 130 let.

- Negrelliho viadukt, který začal sloužit cestujícím v červnu 1850, byl před téměř 170 lety prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a dodnes je po Karlově mostě druhým nejstarším přemostěním Vltavy v Praze. Je také nejdelším železničním mostem v Česku.

- V ČR je podle většiny zdrojů celkem 2832 železničních stanic a zastávek. Řada nejznámějších nádraží byla postavena již v druhé polovině 19. století. Největší a nejvytíženější vlakové nádraží v České republice je hlavní nádraží v Praze, které slouží vlakům a cestujícím od roku 1871. Mezi další významná vlaková nádraží patří například hlavní nádraží v Brně (1839), Olomouci (1941) nebo v Ostravě (1847). Ve své době nejmodernějším bylo současné Hlavní nádraží v Hradci Králové, které bylo otevřeno v roce 1935. Jedním z vrcholů poválečného funkcionalismu je například nová budova nádraží v Pardubicích, která se otevřela v roce 1958.

- Nejstarším velkým železničním nádražím v Praze je Masarykovo nádraží, na kterém byl zahájen provoz při otevření dopravy na olomoucko-pražské dráze 20. srpna 1845. Nádraží, které několikrát změnilo název (Praha, Praha státní nádraží, Hybernské nádraží, Praha-střed), je nyní jediným neprůjezdným (hlavovým) osobním nádražím v Praze.

Letiště

-------

- Po první světové válce zbylo jediné použitelné letiště v Chebu a fungovalo také prozatímní letiště na poli nedaleko Strašnic. Krátce po vzniku Československa bylo založeno první plnohodnotné letiště v Kbelích u Prahy, kde se začala psát historie československého vojenského i civilního letectví. Kbely se staly zázemím pro Československé státní aerolinie, které z Kbel vypravily první letadlo v roce 1923.

- Z kbelského letiště létaly ČSA až do roku 1937, kdy byl zahájen provoz letiště v Ruzyni. Nové pražské letiště mělo na svou dobu vynikající parametry a patřilo k nejmodernějším v Evropě. Už krátce po otevření se ruzyňské letiště dočkalo rozšíření zhruba na trojnásobek původní rozlohy a začaly se také budovat betonové přistávací plochy. Rozvoj letiště pak zbrzdila okupace a později i příchod komunistů k moci, ti totiž prosadili částečnou izolaci od okolního světa, což se samozřejmě projevilo i na rozvoji letecké dopravy. Pražský vzdušný přístav se výrazně rozrostl v letech 1960 až 1968, kdy bylo vybudováno nové letiště a to původní začalo sloužit potřebám vládní letky.

- Československé civilní letectví se v meziválečném období rychle rozvíjelo a v roce 1935 bylo v ČSR přes 40 civilních letišť. Nyní je v ČR podle ročenky ministerstva dopravy 91 letišť, z toho je pět mezinárodních veřejných - Praha, Pardubice, Karlovy Vary, Ostrava a Brno. První ze současných mezinárodních letišť bylo vybudováno v Karlových Varech v roce 1929. Tehdy se ale ještě nejednalo o mezinárodní letiště. Vedle bezkonkurenčního letiště v Praze - Ruzyni patří k největším veřejným letiště v Brně, Ostravě a Karlových Varech.

Metro

-----

- Výstavba pražského metra byla jedním z nejambicióznějších dopravních projektů v historii České republiky. Výstavba prvního úseku dnešní linky C mezi stanicemi Florenc a Kačerov byla zahájena počátkem roku 1966 a do provozu byla slavnostně uvedena 9. května 1974. Shodou okolností leží na trati C i zatím nejmladší provozovaný úsek metra; z Ládví do Letňan se jezdí od 8. května 2008. Linka C nyní měří 22,425 kilometru a je na ní 20 stanic. Dojet z Letňan do Hájů trvá 36 minut.

- Stavba druhé nejstarší trasy A byla byla zahájena počátkem roku 1973 a provoz na jejím nejstarším úseku (Dejvická (dříve Leninova) -Náměstí Míru) byl spuštěn 12. srpna 1978. Zatím naposledy se "áčko" rozšířilo v roce 2015, kdy metro začalo jezdit až do Motolské nemocnice. Nyní trasa A obsahuje 17 stanic, celková délka je přes 17 kilometrů, je tak nejkratší, a vlak ji projede za 30 minut.

- Stavba nejmladší trasy B byla zahájena v roce 1979 a provoz na jejím nejstarším úseku (Florenc-Smíchovské nádraží) byl spuštěn 2. listopadu 1985. Zatím poslední prodloužení z Českomoravské na Černý Most bylo otevřeno 8. listopadu 1998. Linka B měří 25,704 kilometru, na kterých je umístěno 24 stanic. Cesta z Černého Mostu na Zličín trvá 41 minut.

- Tři linky pražského metra mají celkovou délku 65,6 kilometru a 61 stanic.