Komatsu potřebuju bagr

Sweco Hydroprojekt pomáhá zákazníkům naplno využít sílu digitalizace a aplikovat BIM při realizaci zakázek

Text: Ing. Viktor Sláma, Vizualizace: Sweco Hydroprojekt a.s.

Nové technologie ve světě se rychle rozvíjejí a digitální informace a procesy s tím spojené jsou čím dál důležitější. Pro tento proces, který v současné době probíhá, se začal užívat název „Společnost 4.0“ či čtvrtá průmyslová revoluce.

Jednou z hlavních myšlenek je, že pomocí moderních metod a nástrojů by mělo dojít k úsporám času i peněz a zvýšení flexibility firem. Další předpokládanou výhodou tohoto procesu je implementace principů udržitelného rozvoje díky zavedení nových, šetrnějších postupů, které sníží negativní lidské vlivy související s průmyslovou výrobou (carbon footprint). V rámci stavebního odvětví (Stavebnictví 4.0) je významnou součástí tohoto procesu zavedení principů informačního modelování budovy (BIM). Informační model budovy je digitálním obrazem / dvojčetem skutečného fyzického a funkčního objektu, včetně souvisejících charakteristických informací.

Implementace BIM postupů ve společnosti, ať už projekční, realizační či přímo u investora, není jen otázkou výměny HW a SW, ale jde o komplexní přepracování zavedených pracovních postupů a o změnu přístupu jednotlivých zaměstnanců. S ohledem na softwarové zpracování dat a automatizaci postupů je třeba, aby byly veškeré procesy exaktně vyspecifikovány a dodržovány všemi zúčastněnými stranami. Navíc neexistuje žádný ideální a univerzální model, který by bylo možné implementovat do všech společností. Tento proces je individuální a pro zdárné zavedení BIM postupů je vždy zapotřebí vytvořit unikátní řešení, které přesně reflektuje potřeby a možnosti společnosti, ve které se BIM zavádí.

Projektanti společnosti Sweco Hydroprojekt v současné době využívají v maximální možné míře informační modely BIM v průběhu všech procesů spojených s projekční činností. Již v raných fázích projektů tak mohou zadáním správných informací do 3D modelů vytvořit v maximálně možné míře předpoklady investičních nákladů, které lze dále snadno aktualizovat v průběhu celého projektu. S pomocí modelu BIM mohou mimo jiné automatizovat multidisciplinární kontrolu koordinace, která minimalizuje možné chyby a přispívá k zajištění kvality finálního návrhu.

Rozvoj postupů BIM ve společnosti Sweco Hydroprojekt začal v roce 2013, kdy došlo poprvé k jejich využití při projekčních pracích SW, který umožňuje tvorbu informačního modelu. Šlo o projekt rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze na Císařském ostrově o Novou vodní linku (NVL). Jednalo se o značně rozsáhlý projekt, a i když informační model v té době nebyl součástí smlouvy o dílo, tak bylo interně rozhodnuto využívat při projektové přípravě koncept 3D modelování (z dnešního pohledu ještě nešlo o plnohodnotný informační model).

Zkušenosti z tvorby 3D modelu a posléze BIM modelu při projekční přípravě a následné výstavbě NVL byly průběžně vyhodnocovány a na jejich základě se začala vytvářet změna celofiremního přístupu ke způsobu projektování s využitím informačních modelů. Postupy, které byly vyhodnoceny jako obecně použitelné, byly dále aplikovány a rozvíjeny na dalších (a to i méně rozsáhlých) pilotních projektech. Specifikovala se podrobnost modelů v jednotlivých stupních PD, tvořily se a upravovaly nejpoužívanější prvky užívané v modelech a hledaly se další možnosti využití BIM modelu.

Přibližně od poloviny roku 2016 se využití informačních modelů pro potřeby tvorby výkresové dokumentace ve společnosti Sweco Hydroprojekt začalo přesouvat z pilotních projektů do běžné celofiremní praxe. Do této chvíle se tvorbou informačních modelů zabývala ohraničená skupina projektantů, ale pro implementaci BIM postupů na celofiremní úroveň a jejich využití na běžných projektech bylo třeba nejprve nachystat a upravit přístup samotné společnosti.

„Zavedly se nové pozice jako podnikový BIM manažer či BIM koordinátoři jednotlivých výrobních divizí. Nastavila se přesně daná datová struktura na jednotlivých serverových úložištích, které budou využívány pro tvorbu BIM modelů, vytvořily se firemní šablony a databáze nejpoužívanějších prvků pro jednotlivé profese atd. Celá tato příprava trvala téměř rok, protože všechny kroky bulo nutno důkladně otestovat a sladit se všemi zúčastněnými subjekty. Nakonec bylo ještě potřeba postupně seznámit a zaškolit v tvorbě a používání informačních modelů jednotlivé projektanty všech divizí, což se ukázalo jako největší výzva. V rámci společnosti proto vzniklo interní školicí centrum, kde se postupně zaškolovali jednotliví zaměstnanci v tvorbě a využívání BIM s ohledem na jejich zaměření. V současnosti se můžeme přesněji zaměřit i na další využití BIM. Ve SWECO Hydroprojekt jsme dnes připraveni řešit projekty metodou BIM ve všech stupních projektové přípravy. Při tvorbě BIM se zaměřujeme i na další fáze cyklu projektů a staveb, to znamená na realizaci (výstavbu) a provoz (facility management, asset management). Jsme schopni poskytnout odborné poradenství nasazení metody BIM a navrhnout vhodná řešení, a to včetně datové integrace se stávajícími systémy na straně zadavatele. Při této činnosti využíváme vlastní zkušenosti i zkušenosti kolegů z ostatních zemí, kde má skupina SWECO zastoupení,“ sdělil naší redakci z pozice BIM manažera Ing. Viktor Sláma.

Postupně se přesouváme od informačních modelů, které využívá projektant pro vlastní potřebu (koordinace, výrobní výbory, výkazy výměr, tvorba výkresové dokumentace atd.), ke skutečným informačním modelům, které jsou již součástí zadání zakázky a předávají se zadavateli společně s projektovou dokumentací. Pro následující využitelnost informačního modelu u zadavatele nebo provozovatele je totiž potřeba přizpůsobit obsah (hlavně informační naplněnost) BIM modelu již při jeho tvorbě potřebám konkrétního zákazníka a tyto potřeby mohou být diametrálně odlišné. Model by měl svojí podrobností reflektovat stupeň projekční přípravy, ve kterém se aktuálně nachází, ale zároveň musí zohledňovat i potřeby daného zadavatele v daném čase. Proto je potřeba jako součást zadání co nejpřesněji specifikovat požadavky zadavatele na informační model (grafický i negrafický obsah modelu), a protože se pohybujeme v digitálním prostředí, tak také nadefinovat požadavky na způsob výměny dat mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty. Pro tyto potřeby slouží několik doprovodných dokumentů. V zadávací fázi je to zejména dokument EIR (Employer's Information Requirements – Informační požadavky zadavatele) s přílohou Datový standard. Tyto dva dokumenty by měly být nedílnou přílohou zadání prací. Čím přesnější a podrobnější je dokument EIR, tím lépe může zhotovitel splnit všechny požadavky zadavatele k oboustranné spokojenosti. Jako „odpověď“ zhotovitele na dokumenty EIR a DS je potom dokument BEP (BIM Execution Plan – Plán realizace BIM), který se ještě může dělit na pre-contract BEP (před podpisem smlouvy) a post-contract BEP (po podpisu smlouvy).

Nedílnou součástí zakázky zpracovávané metodou BIM je nastavení a práce s projektovým CDE (Common Data Environment – společné datové prostředí). CDE je prostředí, kde se shromažďují veškeré potřebné projektové informace, zajišťuje se jejich správa a následná řízená distribuce pro všechny zúčastněné subjekty. V rámci CDE je vždy definována jediná platná verze informace a tím se minimalizují chybovost, duplicitnost a případná nedorozumění.

Z předešlého textu je patrné, že v případě, kdy je BIM součástí zakázky, je i na straně zadavatele třeba, aby proběhla implementace BIM postupů do společnosti zadavatele projektu. Je na zadavateli, aby v zadání projektu vyspecifikoval své požadavky na model, jeho podrobnost, strukturu, informační naplněnost, způsob předávání informací apod. tak, aby byl následně schopen model využívat pro své potřeby. V tomto případě již pod pojmem BIM chápeme spíše Building Information Management, protože pro správce/provozovatele je hlavním cílem nastavit efektivní procesy využívání dat z informačního modelu v průběhu celého životního cyklu stavby. Tato implementace není jednoduchý proces a aby byla úspěšná, je třeba ji přizpůsobit individuálním potřebám každé jednotlivé společnosti. Konzultanti SWECO Hydroprojekt jsou připraveni s tímto procesem pomoci a zefektivnit správu dat během celého životního cyklu budovy (od návrhu přes údržbu, rekonstrukce až po demolici). Základním cílem konzultantů je pomoci identifikovat možné výhody, které může BIM v konkrétním případě přinést a navrhnout postupy, kterými se mohou využít a zapracovat.

V současnosti již platí, že není otázkou, JESTLI začít s implementací BIM, ale KDY s touto implementací začít (obzvlášť v prostředí veřejných zakázek). Ještě je stále čas na postupný, méně bolestivý proces začlenění BIM do organizací, ale kdo tento čas nevyužije, musí být do budoucna schopen rychle dohánět to, na co mohl být už dávno připraven. S BIM můžeme společně navrhovat řešení tak, abychom dosáhli dobrého konečného výsledku bez nákladných změn v závěrečné fázi.

Sweco Hydroprojekt je součástí Skupiny Sweco, která je etablována ve 14 státech a v 70 zemích po celém světě realizuje desítky tisíc projektů, zaměřených na čistotu vod, funkční a efektivní infrastrukturu i udržitelná energetická řešení. Sweco Hydroprojekt poskytuje konzultační, projektové a inženýrské služby především v oblasti vodního hospodářství, životního prostředí, dopravní infrastruktury, architektury a pozemního stavitelství. Velký důraz je kladen na rozvoj moderních technologií v projektové praxi. „Pro tyto účely využíváme nejen vlastní znalosti, ale současně i mezinárodní zkušenosti v rámci celé skupiny Sweco. Jsme inženýrská, poradenská a projektová firma, která je v oboru vodního hospodářství leaderem trhu v České republice,“ doplnil pan inženýr Sláma.

www.sweco.cz