Areály zavřených dolů. Jaká je jejich budoucnost?

Text: Stavebniserver.com, Foto: DIAMO, vizualizace: Technoprojekt

Státní podnik DIAMO provádí zahlazování následků hornické činnosti za účelem odstranění starých environmentálních zátěží a postupného zlepšení kvality životního prostředí. Redakce STAVEBNISERVER se zajímala o to, co bude s areály nedávno zavřených černouhelných dolů. Hned na úvod je důležité zmínit, že DIAMO nechce jen likvidovat a bourat. Chce se podílet na rozvoji areálů dolů. V budoucnu by se důlní areály na Karvinsku mohly stát atraktivními lokalitami a přispět tak k rozvoji regionu.

DIAMO převzalo dle usnesení vlády od společnosti OKD na začátku roku 2021 Důl Staříč, Důl Frenštát, Důl Lazy, Důl Darkov, Důl ČSA a zlikvidovaný důl Dukla, včetně majetku, lidí, dobývacích prostorů, odvalů, odkališť a celé řady činností. Nově vzniklý závod DARKOV státního podniku DIAMO už loni zahájil úzkou spolupráci s Moravskoslezským krajem s cílem stanovit principy využití území po ukončení těžby.

Jak vyplývá z informací, která naší redakci poskytla tisková mluvčí státního podniku Jana Dronská, zahlazování následků hornické činnosti, probíhající v současné době na dolech, sestává z celé řady specifických prací:

• Zajištění legislativy nezbytné pro zahájení a realizaci likvidace dolu i její ukončení.
• Konzervace neboli zajištění dolu. Zde se jedná o souhrn činností zajišťujících důlní díla po ukončení těžby do zahájení likvidace (větrání, degazace, odvodnění).
• Technická likvidace dolu, zahrnující likvidaci hlavních důlních děl včetně příslušných objektů (likvidace v dole, na povrchu, energie, atd.)
• Likvidace areálů. Do tohoto souhrnu činností spadají veškeré demolice a odstraňování budov nebo infrastruktury nesouvisející s hlavními důlními díly včetně vyvolaných investic.
• Sanace a rekultivace. Práce za účelem uvedení krajiny do stanoveného stavu včetně realizace vyvolaných investic.
• Čerpání důlních vod a degazace.
• Realizace sociálního programu (výplata odstupného a nároků sociálního charakteru).

Postup prací na dolech ČSA a Darkov

Po ukončení těžby na konci února 2021 přešly utlumované doly ČSA a Darkov do režimu zajištění. Závod DARKOV provedl ekologické vyklizení technických zařízení a uzavírání nepotřebných větrních okruhů pro zeštíhlení větrní sítě a údržby obslužných provozů. „Na obou dolech byly nejprve výbuchuvzdorně uzavřeny všechny ukončené poruby a vyklizeny všechny upotřebitelné dobývací technologie. Důlní pole je postupně uzavíráno prostřednictvím hrází. V současné době provozujeme asi 40 km z původních zhruba 100 km chodeb na každém dole, tedy 60 % chodeb je uzavřených. Změnám v proudění větrů v podzemí se zároveň musí postupně přizpůsobovat i provoz hlavních ventilátorů na povrchu dolů,“ popsal Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV státního podniku DIAMO.

Pracovníci závodu DARKOV (dříve zaměstnanci OKD) kromě stavění hrází zajišťují větrání dolů, čerpání důlních vod, prohlídky i údržby jam a těžních zařízení nebo také degazaci. Na Dole ČSA se odsává cca 24 000 m3 100% metanu za 24 hodin. Na Dole Darkov je to po přepočtení cca 12 000 m3. Metan odebírá společnost Green Gas, která jej dále využívá a distribuuje. Jak práce postupují, je potřeba rovněž průběžně připravovat příslušnou dokumentaci a vyřizovat legislativní náležitosti.

Doly Lazy, Staříč, Frenštát

Také na těchto převzatých dolech pokračují pod státním podnikem DIAMO přípravy likvidace a v souladu se schválenými plány zajištění dolů se plní povinnosti související s provozem a bezpečností dolu. Provádí se údržba movitého a nemovitého majetku, třídění a šrotování nepotřebného materiálu a rozběhly se také demolice nepotřebných a zchátralých objektů. Nepřetržitě probíhá intenzivní degazace celého důlního pole s průměrným denním objemem degazovaného plynu 30 000 m3 100% metanu (po přepočtení). Postupuje se také v legislativní přípravě likvidace jam.

Vize budoucího rozvoje důlních areálů

Závod DARKOV pracuje nejen na útlumu a likvidaci dolů, ale ve spolupráci s Moravskoslezským krajem také na budoucím rozvoji důlních areálů. Zpracované master plány se stanou základem pro přípravu projektů, které území oživí a dodají mu novou energii i smysl, aby přispěly k transformaci regionu.

Na spolupráci při transformaci území po ukončení těžby černého uhlí se dohodl státní podnik DIAMO s Moravskoslezským krajem a jeho společností Moravskoslezské Investice a Development (MSID) už loni. Společný postup stvrdili v dubnu podpisem memoranda na Ministerstvu průmyslu a obchodu. V návaznosti na memorandum vznikly tzv. master plány neboli vize pro jednotlivé areály dolů na Karvinsku.

„Snažíme se napomoci dalšímu rozvoji území po hornické činnosti. Ten bude záviset na mnoha faktorech, především na úsilí všech, kteří se do procesu přeměny zapojí, ale také na finančních možnostech, případně schopnostech získat evropské dotace. Důležité je přistoupit k transformaci území koordinovaně, proto jsme nechali zpracovat master plány, podle kterých můžeme v dalším období společně postupovat,“vysvětlil Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO.

Po ukončení těžby je potřeba tyto lokality sanovat a zatraktivnit, přivést sem nové projekty a investory, ale také vrátit krajinu lidem, kteří sem budou moci jezdit nejen za prací, nýbrž i zábavou a odpočinkem nebo třeba poznáváním hornické historie. Moravskoslezský kraj chce přitom klást důraz na inovativní a zelené technologie. Státní podnik DIAMO vidí potenciál v metanu, ze kterého se dá vyrobit teplo a elektřina, ve zužitkování geotermální energie nebo využití volných ploch pro výstavbu fotovoltaických elektráren, případně dalších zařízení na podporu cirkulární ekonomiky. Všechny tyto záměry se odrazily v master plánech. Transformace důlních areálů dolů je zaměřená na lehký průmysl orientovaný na malé a střední firmy, ale i vývojová a inovativní centra nebo multifunkční areály. Záměry doplňuje nová koncepce řešení energetických zdrojů těchto areálů, jde zejména o využití obnovitelných zdrojů energie a důlního metanu, do budoucna připadá v úvahu i bezemisní výroba vodíku nejen jako paliva pro automobily. Doprava materiálu by měla být řešena přednostně po železnici.

Příklady využití konkrétních důlních areálů

Nejdále je v likvidačním procesu areál Dolu Lazy, který by mohl být znovu využitý průmyslovým směrem ovšem s důrazem na ochranu životního prostředí a prvky moderní architektury. Počítá se zde s instalací fotovoltaiky a zařízení na zpracování druhotných surovin z odpadů. Možná dojde i na vznik centra výzkumu a vývoje pro problematiku cirkulární ekonomiky napojeného na vysoké školy a umístěného u atraktivního elipsovitého náměstí s kolonádou.

Důl ČSA zaujal památkáře. Mohl by se stát kulturním a společenským centrem s patřičným dovybavením včetně ubytovacích kapacit. Uvažuje se zde o vybudování Národního muzea hornictví s interaktivními expozicemi v centrální části s těžními věžemi. V části areálu se skladovacími plochami by mohlo vzniknout modulární podnikatelské centrum.

Pro Důl Darkov, kde sídlí ředitelství závodu, navrhují architekti dvě varianty. Tou první je prodej a pronájem objektů podnikatelům a firmám. Druhá varianta je radikálnější. Zahrnuje totiž rozsáhlé demolice i následné vybudování výzkumného a vývojového střediska pro biomedicínu, biotechnologie a robotiku s kongresovým sálem a vzdělávacím centrem, doplněným o sportovní centrum a anglický park, navazující na stávající golfové hřiště a obnovený zámecký park. Součástí master plánů jsou také lokality Doubrava sever a areál pomocného závodu Darkov, určené primárně pro bydlení a výstavbu nových rodinných domů.

Master plány odhadují i přínos pro region v podobě posílení hospodářského mixu o malé a střední podniky, kreativní průmysl, znalostní ekonomiku a ekologické bydlení. Předpokládá se vznik až 3000 nových pracovních míst v průmyslu, vývoji a vědě. Důležitým prvkem bude maximální využití obnovitelných zdrojů energie a součástí všech areálů jsou velké zelené plochy, aleje a tzv. živé stěny, využívající dešťovou vodu. Počítá se i s uplatněním stávajících vodních ploch.

Představení master plánů městům a obcím i jednání s památkáři

Master plány zástupci podniku DIAMO postupně představili radním v Karviné, Orlové a Doubravě. Cílem bylo vnímat výše nastíněnou transformaci území koordinovaně, aby si areály vzájemně nekonkurovaly, ale naopak přitáhly do regionu nové aktivity. Závod DARKOV tak může už při likvidaci povrchových objektů postupovat v souladu s vizemi pro jednotlivé areály dolů a zároveň přihlédnout k regionálním požadavkům a podnikatelské poptávce. Na radnicích v Karviné, Orlové a Doubravě toto společné úsilí ocenili.

Závod DARKOV také inicioval intenzivnější zapojení památkářů do připravovaných vizí pro areály dolů. Aktuálně se rozbíhají jednání s oblastním NPÚ o tom, které objekty by měly zůstat pro příští generace a které bude možné zbourat, pokud se nenajde jiné využití. Historické dědictví by mělo být zachováno především na Dole ČSA.

Časový horizon

Dále jsme se dozvěděli, že vlastní konverze dolu musí navazovat na provedení řádného zajištění (likvidace) dolu. Tento proces je teprve na začátku. Konverze zároveň musí být určitým způsobem zohledněna ve způsobu a provedení technické likvidace. Také proto jsou master plány zpracovány ve dvou variantách, přičemž jedna varianta počítá s ponecháním objektů v dobrém stavu a jejich novým využitím. Druhá varianta naopak vychází z předpokladu, že stávající objekty mají omezenou využitelnost, tudíž se zbourají a budou se stavět nové. Objekty zůstanou zachovány samozřejmě všude tam, kde bude vyhlášena památková ochrana. Pro přípravu je v harmonogramech vyčleněno období 2022-2023 a pro vlastní likvidaci období 2024-2026. Budování nové podoby areálů bude moci probíhat naplno přibližně od roku 2027.

Stavět na Karvinsku a Frenštátsku bude jednodušší

„Postupné ukončování hornické činnosti a doznívání vlivů poddolování nám umožnilo v souladu s horním zákonem požádat Ministerstvo životního prostředí o zmírnění podmínek ochrany ložisek na Karvinsku. Na Frenštátsku nás k tomu opravňuje rozhodnutí o likvidaci Dolu Frenštát. Ministerstvo vyhovělo našim žádostem a všem, kteří chtějí v těchto místech stavět, se uleví,“ doplnil Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV státního podniku DIAMO.