Zahrada v centru města: Na vegetační střeše můžete pěstovat bylinky i zeleninu
S přicházejícím jarem mnozí z nás začínají plánovat, co si letos vysadí na zahrádce. Vášeň pro zahradničení ale není nutné pěstovat jen na vsi či předměstích. V posledních letech se ve větších městech stávají trendem takzvané zelené střechy. Kromě jejich praktických výhod, jako je třeba zlepšení tepelného komfortu v interiéru, snížení provozních nákladů či vytvoření příjemného prostoru pro odpočinek, a pozitivního vlivu na životní prostředí, navíc skýtají prostor pro pěstování rostlin a plodin. Co vše si na nich můžeme vypěstovat, popisuje Tomáš Truxa z divize ISOVER, Saint-Gobain.
Existují tři základní typy zelených střech. Na údržbu je nejméně náročná takzvaná extenzivní, jejíž vegetace vyžaduje kontrolu a případné přihnojení jen jednou či dvakrát do roka, jinak si „vystačí“ sama. „Extenzivní zelená střecha má jednoduchou, nenáročnou vegetační skladbu. Je proto i cenově nejdostupnější a realizovat ji mnozí zvládnou i svépomocí,“ vysvětluje Tomáš Truxa. Druhově rozmanitější a patrně estetičtější, ale na údržbu výrazně náročnější je intenzivní zelená střecha, na níž můžeme vysadit běžný trávník, stromy či dokonce zeleninovou zahradu. „Údržba je v jejím případě podobná jako na běžné zahradě, její náročnost nicméně závisí na typu zeleně,“ říká odborník z ISOVERu. Náročné je podle něj i samotné založení tohoto typu střechy, do něhož se není radno pouštět svépomocí. Lepší je se poradit se zahradníkem a zahradním architektem. Kompromisem mezi oběma typy je takzvaná polointenzivní zelená střecha. Ta je na údržbu stále relativně nenáročná, dá se však osázet širším spektrem rostlin, nejčastěji bylinami, travami a trvalkami.
Realizace ploché vegetační střechy není obtížná. Podobně jako u střech s běžnou krytinou je třeba dbát na dostatečnou nosnost konstrukce a vhodnou tepelnou izolaci. Hydroizolace musí mít navíc atest proti prorůstání kořínků. „Skladbu vegetačního souvrství nad hydroizolací tvoří geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní minerální substrát a rostliny. Za určitých podmínek se pak přidává ještě nopová fólie,“ vypočítává Tomáš Truxa. Šikmá střecha může být na rozdíl od té ploché výhradně extenzivní. „U šikmé střechy lze geotextilii vynechat, skladbu je však třeba doplnit drenážními zpomalovači, tedy přepážkami mezi deskami minerální vlny zabraňujícími rychlému odtoku vody. Vhodná je i kapénková závlaha. Substrát je na šikmé ploše také nutné stabilizovat, k čemuž lze použít takzvané ecorastry neboli geobuňky,“ dodává odborník z ISOVERu.
Výběr rostlin záleží na podmínkách panujících na střeše
Již v počátcích realizace zelené střechy je nutné zvážit, co na ní budeme chtít pěstovat. U výběru vegetace je třeba přihlížet k místním klimatickým povětrnostním vlivům i faktorům specifickým pro konkrétní budovu. „U klimatických vlivů je třeba řešit například množství srážek, výskyt suchých období či období mrazu se sněhovou pokrývkou i bez ní nebo průměrné trvání slunečního svitu. U faktorů specifických pro budovu se pak musíme zaměřit kupříkladu na únosnost střechy a její oslunění, zastínění okolními budovami, účinek emisí odpadního vzduchu či využití srážek jako důsledku expozice a sklonu střechy,“ vysvětluje Tomáš Truxa. Před započetím výsadby je tak třeba zjistit, jaké podmínky na střeše panují, a výběr rostlin jim přizpůsobit.
Důležitou roli hraje i typ střechy. Předpěstovanými rozchodníkovými koberci lze například osadit jak ploché, tak šikmé extenzivní střechy. Na ploché se pak hodí kupříkladu řízky rozchodníků nebo minisadbovače, na šikmé zase ecorastry, ať už předpěstované, či realizované přímo na stavbě. Pro polointenzivní zelené střechy se využívá výsadba, výsev nebo travní koberce. U šikmých intenzivních střech je nutné zvážit vhodnost některých postupů a vyřešit způsob založení vegetace. Mezi ty nejčastější patří výsev, výsadba a aplikace řízků rostlin. „Nejefektivnější je přitom kombinace výsevu a výsadby. Vyseté rostliny se budou teprve vyvíjet, zatímco vysazené již budou zaplňovat plochu. U šikmých střech je ovšem možné výsev a řízky aplikovat pouze za využití nějaké fixace, například hydroosevem. Lze však také využít speciálně upravené předpěstované koberce či rohože,“ říká odborník z ISOVERu.
Až budete mít všechny podmínky zmapované a souvrství adekvátně zrealizované, můžete si připravit semena a sazenice. Je nicméně třeba myslet na to, že zelené střechy mají svá specifika a vyžadují jiný přístup než klasické pozemní zahrady. Pro výběr správné skladby rostlin je proto ideální poradit se se zahradním architektem.
Zelená střecha? Domov pro hmyz i ptáky
Důležité je zvážit, kolik péče chcete zahradě v budoucnu věnovat. I téměř bezúdržbová extenzivní vegetační střecha může být vysoce estetická. Osadit se dá například rozchodníky a netřesky, které můžete znát jako běžné skalničky. Máte-li však vyšší ambice, můžete se pokusit vytvořit takzvanou biodiverzní střechu. Ta především vytváří různá stanoviště pro živočichy pomocí modelací a vodních prvků i bohatším výběrem rostlin. Osázet ji lze například okrasnými travinami, letničkami, trvalkami či cibulovinami, ale také nízkými keříky a malými dřevinami. Její součástí může být i střešní jezírko. „Podporou biodiverzity pomůžete různým živočišným druhům, které moderní město jinak spíše omezuje. Vegetační střecha se může stát domovem pro hmyz, ptáky i jiné živočichy. Můžete na ni také nainstalovat různá pítka, okrasné kameny či hmyzí domečky a pak už jen sledovat, jak se probouzí k životu,“ radí Tomáš Truxa.
Zdroj obživy nicméně zahrada nemusí poskytovat jen drobným živočichům v okolí, ale i svým majitelům. Na vegetační střeše si můžete vypěstovat spoustu bylin běžně využívaných v kuchyni, například bazalku, mátu, tymián či dobromysl. A má-li zelená střecha lokálně dostatečnou výšku, můžete si na ní udělat i zeleninovou zahradu. Keříkovým rajčatům bude například slunná plocha vyhovovat. Pěstovat na střešní zahradě pak můžete i keře a stromy, je však třeba zajistit správnou skladbu střechy a také myslet na jejich stabilitu a následnou údržbu. Stromy se stabilizují převážně kotvením balu či pomocnou kotvící konstrukcí. Je také třeba dbát na to, aby sazenice nepřevyšovaly vegetační vrstvu. Budete-li však myslet na všechny náležitosti, není problém si na střeše vypěstovat borovici či ovocný stromek.
Ochlazení interiéru i úspora dešťové vody
Zelené střechy mají mnoho praktických výhod. Protože zeleň na rozdíl od rozsáhlých betonových ploch, jichž bývají města plná, tolik neláká sluneční záření, přispívají vegetační střechy k redukci takzvaného tepelného ostrova, zlepšují okolní mikroklima, pohlcují prachové částečky, napomáhají fotosyntéze a ochlazují interiéry pod sebou – díky nim tak bude ve vašem bytě během léta snesitelněji a zároveň ušetříte třeba za klimatizaci. Zelená střecha zároveň zadržuje dešťovou vodu, která díky ní v městském prostředí nepřijde vniveč a poslouží přirozené závlaze rostlin.
Chcete-li se svou vegetační střechou pochlubit, ještě ji stihnete přihlásit do soutěže Zelená střecha roku, jejíž uzávěrka je letos 30. dubna. Soutěž, která probíhá ve třech kategoriích – Rodinná zelená střecha, Veřejná zelená střecha a Cena veřejnosti – vyhlašuje Odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně. Hlavním partnerem soutěže je divize ISOVER, Saint-Gobain. Přihlášky najdete zde.
