Komatsu potřebuju bagr

Po těžbě vrací krajinu do kondice člověk i příroda

Zdroj: Těžební unie

Obnovu krajiny po těžbě si v České republice aktuálně žádá území o rozloze 58 tisíc fotbalových hřišť. Nemusí to být vždy rozsáhlé povrchové hnědouhelné lomy, obnova je potřeba i na menších plochách kamenolomů a lomů na štěrky a písky či jiné nerostné suroviny. Rekultivace je nedílnou součástí hornické činnosti a zodpovědností každého těžaře. Krajinu do kondice vrací těžební společnosti většinou technickou rekultivací. Nemusí to ale být pravidlem. V poslední době je stále častější moderní a ekologický způsob, kdy se obnova krajiny ponechá v režii přírody. Přirozená obnova krajiny, tzv. sukcese, má řadu výhod: je rychlá, stromy a rostliny snáze rostou a pohltí tak více uhlíku, má velký význam pro ochranu ohrožených druhů a zároveň ji z estetických důvodů často preferují i lidé.

odborníků, ekologů i akademiků. Mluví se o ní nejen v souvislosti s obnovou po těžbě nerostných surovin, ale například také po rozsáhlých ničivých požárech, jakým je ten letošní v Českém Švýcarsku. Německo dokonce 15% podíl sukcese při obnově krajiny uzákonilo,“ vysvětluje předseda Těžební unie Pavel Fiala nový trend, se kterým se těžaři stále častěji při plánování rekultivačních prací setkávají.

Území po těžbě mají totiž své specifické vlastnosti. Těžbou vznikají plochy s jedinečným tvarem i složením půdy, které jsou ideální právě pro sukcesi. Při ní jde o to, dát v rámci obnovy krajiny prostor samotné přírodě všude tam, kde je to jen trochu možné. Sukcese by podle odborníků mohla pomoci Česku dohnat do roku 2030 8% deficit chráněných území, který bychom měli podle evropské strategie biodiverzity splnit.

V Česku se nachází přes 400 km2 území s projevy těžby – tedy přibližně 0,8 rozlohy Prahy – které je třeba obnovit. Tato území lze opět probudit k životu dosud majoritně využívanou technickou rekultivací jako je rekultivace hydrická, lesnická či zemědělská, nebo dát naopak větší prostor přirozenější sukcesí, s jedinečným a pestrým druhovým složením, jak je v minulosti realizovaly například některé menší kamenolomy.

Jakýsi její předstupeň – tedy uměle vytvořená ale přírodně blízká rekultivace je už několik let platnou součástí obnovy krajiny např. v některých uhelných lomech v Podkrušnohoří. Vznikají tak unikátní biotopy, které jsou domovem pro celou řadu hmyzu, obojživelníků i ptáků. V horkých letních dnech, které panují právě nyní, jsou velmi důležitá např. malá nebeská jezírka. Pro vznik takových biotopů využívají rekultivátoři místa, kde voda zůstává přirozeně podle přání přírody a další prvky se do jejich blízkosti doplňují.

Multifunkční biotopy jsou důležité nejen jako útočiště rozmanitých druhů drobných živočichů. Jsou zdrojem vody a dotvářejí ráz nově vznikající krajiny, která je díky nim členitější a rozmanitější. Tvoří je vodní plochy a mokřady a doplňují kamenné mohyly, hromady odumřelého dřeva i písčité a štěrkové plochy. Takto vytvořené životní podmínky vyhovují odlišným živočišným druhům. Hmyzu se daří v odumřelém dřevě nebo v písčitých plochách, kamenné mohyly jsou útočištěm pro bezobratlé i plazy, jako pozorovatelnu je využívají ptáci. Právě pro hmyz, který ke svému životu potřebuje písčité plochy, nechávají rekultivátoři na výsypkách zdánlivě nepotřebné hromady písku. Ty jsou ale ideálním domovem pro některé druhy včel. Písečná stanoviště jsou plná života. Na drobných „pískovištích“ žije několik maličkých druhů, např. zlatěnky, bodulky a další, mající 3-6 mm. Některé druhy žijící na pískovištích rekultivací ČSA se vyskytují v republice velmi vzácně. Pískoviště na rekultivacích jsou proto odborníky na žahadlový hmyz velmi ceněna.