LHR_19-10_01_Erdbewegung-Osteuropa-CZE

Sklo nemusí být pro ptáky vždy nebezpečné. Jak je ochránit?

Protože si přítomnost skla neuvědomí nebo si odraz v něm spletou s bezpečnou oázou zeleně, nedopadá střet se skleněnou fasádou dobře až pro miliardu ptáků ročně. V současné době však existují speciálně vyvinutá skla, která ptáky dokážou před nárazem ochránit. Jak fungují, vysvětlí Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Building Glass.

Málokdo ví, že skleněné fasády, které najdeme nejčastěji na kancelářských budovách ve větších městech, patří mezi jedno z největších nebezpečí pro ptactvo. V důsledku nárazu do skla uhyne jen v Česku zhruba milion ptáků ročně, celosvětově se pak toto číslo odhaduje až na jednu miliardu. Ptáci se totiž pohybují velikou rychlostí – drobní pěvci létají rychlostí 30 kilometrů za hodinu a například holubi rychlostí až 70 kilometrů za hodinu – a na rozdíl od lidí mají oči umístěné po stranách hlavy. Nejostřeji proto vidí do stran a prostoru před sebou nevěnují tolik pozornosti. Nejsou také schopni rozlišit skutečnost od zrcadlového odrazu. Zrcadlovou plochu si tak často pletou s bezpečnou zelení. Kvůli tomu se ale skleněných fasád na domech, které mají své nesporné výhody, nemusíme hned zbavovat. Stačí jen zvolit to správné a pro ptactvo bezpečné sklo.

Skleněné fasády pro ptáky představují nebezpečí hned ze dvou částečně protichůdných důvodů. „Je-li sklo příliš transparentní, ptáci si jeho přítomnost neuvědomují a domnívají se, že mohou prostorem volně proletět. U budov, které stojí v blízkosti parků či jiné zeleně, jsou ale problematická i neprůhledná okna odrážející své okolí. Vnější odraz stromů, keřů
a mraků na obloze ptákům připomíná jejich bezpečné prostředí s možností úkrytu
a dostatkem potravy
,” vysvětluje problém Michal Široký.

Sklo nesmí být zcela průhledné ani příliš odrážet své okolí

Ideální je proto v praxi využívat sklo, které není zcela průhledné, ale zároveň nemá ani vysokou vnější reflexi. „Vhodným řešením je také viditelný kontrast ve skle v podobě vzoru vytvořeného třeba kyselinovým leptem, fritem, malbou či obtiskem,” říká odborník ze Saint-Gobain Building Glass. „Vzor přitom musí být pro ptáky dobře viditelný. V tom hraje významnou roli světlo, které by mělo být rovnoměrné a nevytvářet výrazný vnější odraz,” dodává.

Ochranou ptactva v souvislosti se skleněnými fasádami se aktivně zabývají vědci v Evropě
i Spojených státech. Martin Rössler ze společnosti Vienna Environmental Advocacy Group například vytvořil tunelový test pro ptáky, který ověřuje efektivitu ochrany ptactva prostřednictvím zasklení. „Test spočívá v umístění dvou skel na konec tunelu, jímž postupně prolétává třeba osmdesát až sto ptáků. Když se sklu více než čtvrtina z nich vyhne, sklo je takzvaně bird-friendly, tedy odpovídá zásadám ochrany ptactva,” popisuje Michal Široký.

Speciální sklo chrání ptáky třeba i u Muzea Sochy Svobody

Certifikaci skla v oblasti ochrany ptactva poskytuje například americká asociace American Bird Conservancy. Jejím standardům odpovídají i řešení Saint-Gobain z řady 4Bird, která byla využita právě v USA, konkrétně v newyorském Muzeu Sochy Svobody. Vzhledem
k jeho umístění na malém ostrově hrozilo při použití běžných skel vytvoření nebezpečné plochy pro prolétající ptactvo.

Takzvané “Bird-friendly” sklo přitom může přispět i komfortu samotných obyvatel domu. „Skleněné tabule opatřené speciální úpravou lze kombinovat například s protisluneční ochranou. Je tak možné dosáhnout nejen transparentního vzhledu a ochrany před přehříváním interiéru, ale i dostatku přirozeného světla,” dodává Michal Široký.

Na rozdíl od USA a Kanady, kde jsou v mnohých státech parametry skleněných fasád legislativně regulovány, je v evropských zemích vše zcela postaveno na principu dobrovolnosti a doporučení. Každý, kdo plánuje stavbu či rekonstrukci, si tak může rozhodnout sám, zda bude při výběru skla myslet také na bezpečnost a ochranu ptáků, kteří právě teď opěvují příchod jara, či nikoliv.