Státní podpora jednoduchých forem energetických úspor může snížit závislost na plynu

Zateplení střechy sníží energetickou spotřebu o 20 %, celého domu o 70 %

• Pokud se chce ČR vymanit ze závislosti na plynu, neměl by stát dotovat drahou energii, ale měl by se zaměřit na opatření, která domácnostem účinně sníží jejich energetickou spotřebu.
• Podporovat je proto třeba i menší projekty, například zateplení střech, a nikoli pouze ty komplexní, jako zateplení celého domu. Může to pak k realizaci úsporných opatření motivovat řadu domácností.
• Pouhé zateplení střechy sníží spotřebu tepla o 20 procent, stojí zhruba 80 tisíc korun a realizace je hotova za jediný den. Oproti tomu kompletní zateplení rodinného domu sice sníží účty za energie až o 70 %, je ale náročné na přípravu i provedení a stojí přes půl milionu korun. To může řadu domácností odradit.
• Státní podpora malých projektů tak může zásadně snížit spotřebu energií ještě letos. Naopak daňové zvýhodnění energií, například odpuštění DPH, k úsporám motivovat nebude a je dlouhodobě neudržitelné.

REÁLNÝ PŘÍKLAD: Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m² spotřebuje průměrně 40 MWh plynu ročně. Při ceně plynu 2 100 Kč za MWh zaplatí měsíčně 7 000 Kč, ročně 84 000 Kč.

Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba domácnosti na 12 MWh a měsíční platby spadnou na cca 2 100 Kč. Rodina tak uspoří až 58 800 Kč ročně. Rozpočet na provedení zateplení je 522 000 Kč bez dotace, návratnost je 9 let.

Pokud chce investor ušetřit, vyplatí se i dílčí investice, například do zateplení střechy. Realizace stojí obvykle od 50 do 80 tisíc Kč, a tepelné ztráty přitom sníží o 20 %. Investice se vrátí za 4,5 roku. Další opatření může domácnost provést později.

Roční platba za energie přesahující 80 000 Kč za dodávku plynu o objemu 40 MWh je realitou pro nezateplené rodinné domy s podlahovou plochou 150 m² (viz příklad).  Pokud se má Česko vymanit ze závislosti na plynu, musí rodinné domy ideálně snížit roční spotřebu energie pod 12 MWh.

Dosažení 12 MWh je naprosto realistický cíl. Takovou spotřebu mají domy postavené v běžném standardu před 15 lety nebo dobře zateplené starší domy. „S touto spotřebou je možné zvládnout i vyšší cenové výkyvy při zachování komfortu bydlení. Při vyšší spotřebě to znamená začít drasticky šetřit, třeba topit jen v některých místnostech,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Nižší spotřeby energie lze dosáhnout komplexním zateplením, které je však náročné na přípravu i provedení. a nízkopříjmoví majitelé domů si jej často nemohou dovolit, a to ani po započtení dotace. Dosavadní a pochopitelná strategie státu je podporovat větší projekty s vyšším potenciálem úspor. Po zateplení celého domu totiž může spotřeba klesnout až o 70 %. Realizace takového projektu ale vyjde přes 500 tisíc Kč.

Státní podpora menších projektů pomůže

Asociace výrobců minerální izolace doporučuje vládě, aby motivovala lidi i k jednodušším dílčím investicím do snížení energií. „Třeba zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o 20 %, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

Vyjádřeno v penězích na modelovém případě by to znamenalo úsporu 8 MWh ročně, což představuje úsporu zhruba 16 800 Kč. „V případě, že by se stát rozhodl snížit DPH za energie na nulu, domácnost sice uspoří podobnou částku, ale jen jednorázově, a to není pro nikoho dlouhodobě výhodné,“ dodává Kubů.

Státní podpora menších projektů může k úsporám motivovat méně majetné investory, kteří by na úspory jinak rezignovali. Dají se realizovat ještě letos, tedy před příchodem další topné sezony,“ říká Marcela Kubů. Menší dílčí investice, třeba zateplení střechy v řádu desítek tisíc korun, si investoři zatím hradí sami bez státní podpory.

K dosažení nízké spotřeby je třeba na fasádu alespoň 20 cm a do střechy 40 cm izolace

Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka fasádní izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm. „Pokud by rostly ceny energie meziročně o 4 %, vyplatí se fasádu zateplit 28 cm, střechu více než 40 cm,“ vysvětluje Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA, a dodává: „Kdo podcení tloušťku izolace, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze 10 cm izolace na fasádě nebo 20 cm ve střeše je velmi špatná investice.“

Z reprezentativního průzkumu AVMI mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů nicméně vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili fasádu v průměru pouze 13,5 cm izolace. To potvrzuje i Marcela Kubů z AVMI: „Mezi nejprodávanější tloušťky fasádních izolací patří 12 a 14 cm, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití 12 nebo 14 cm izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ říká Marcela Kubů.

TABULKA: K dosažení roční spotřeby pod 12 MWh je třeba zaizolovat fasádu alespoň 20 cm izolantu a střechu 40 cm

Asociace výrobců minerální izolace (AVMI)

Asociace sdružuje nejvýznamnější výrobce minerální izolace v ČR. Její členové reprezentují více než 90 procent tuzemského trhu s minerálně vláknitými izolačními materiály ve stavebnictví, zaměstnávají zhruba 700 vlastních zaměstnanců a dalších zhruba 4000 pracovníků nepřímo v navazujících odvětvích.

Asociace se zaměřuje na šíření informací o využití minerálních izolací a na spolupráci s veřejnou sférou při tvorbě legislativního prostředí a norem. Asociace působí na tuzemském trhu od roku 2009. Tuzemskými členy AVMI jsou společnosti KNAUF INSULATION, ROCKWOOL a.s., Divize ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a URSA CZ. Více informací na www.AVMI.cz.