Sokl – důležitý detail, díky kterému ušetříte za teplo a zabráníte plísním

Na energetickou úspornost staveb je v posledních letech kladen čím dál větší důraz. Kromě zateplení stěn, podlah či střechy a použití kvalitních oken je ale při stavbě domu nutné dbát i na další detaily. Mezi ně patří například sokl, tedy místo, v němž se stěna budovy napojuje na terén. Když jej správně nezateplíte, může jím unikat velké množství tepla. Více o funkci soklu a jeho zateplení vysvětluje Tomáš Truxa ze společnosti ISOVER, Saint-Gobain.

Na vlastnosti soklu, který je obvykle z betonu či železobetonu, je třeba dávat pozor hned v několika oblastech. „Měl by být dostatečně pevný i odolný vůči působení vody, mrazu či agresivního prostředí rozpuštěných solí a také by měl jít snadno mechanicky očistit. Hlavní pozornost by ovšem měla být věnována zateplení,” myslí si Tomáš Truxa, produktový manažer ze společnosti ISOVER, Saint-Gobain.

Zateplení soklu je třeba udělat po celém obvodu budovy až do tzv. nezámrzné hloubky, tedy místa, v němž teplota v zimním období neklesne pod 0 °C, což odpovídá zhruba 80 centimetrům pod úrovní terénu. Výška zateplení soklu závisí na umístění objektu vůči okolnímu terénu. Soklová část musí být minimálně 30 centimetrů nad terénem, poté přechází do zateplení fasády se systémem ETICS či provětrávané fasády.

Tepelná izolace zabrání vzniku plísní

Když není sokl dostatečně zateplený, dochází v něm ke vzniku takzvaných tepelných mostů. „Máte-li doma v zimním období třeba 20 °C a venku je pod bodem mrazu, většina tepla touto nezateplenou konstrukcí uteče. Zateplení ostatních konstrukcí pak přichází vniveč,” popisuje odborník z ISOVERu.

Vhodné zateplení soklu tak může vést k podstatnému snížení tepelných ztrát. Díky izolaci soklu můžeme zamezit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Správně zateplený sokl zároveň zaručuje celkové prodloužení životnosti základové části. Další z výhod zateplení soklu představuje zvýšení vnitřní povrchové teploty stěn.

Nízká vnitřní povrchová teplota, která se dostane pod teplotu rosného bodu, nahrává vzniku plísní. „S klesající teplotou klesá i schopnost vzduchu pojmout vlhkost. Dosáhne-li vzduch stoprocentní relativní vlhkosti, je již plně nasycen a nemůže tak pojmout více vlhkosti. V tento okamžik dochází ke kondenzaci vodní páry, jejímž důsledkem jsou právě plísně,” dodává odborník z ISOVERu. Tyto problémy odstraní správný tepelný izolant. Jelikož se vnějším zateplením zdivo ochrání před nízkými teplotami, teplotní rozdíly ve zdivu jsou minimální, a ke vzniku plísní pak nedochází.

Zateplením soklu můžeme také ukončit hydroizolaci

Zateplení soklu představuje i jednoduché řešení ukončení hydroizolace. Hydroizolace, obvykle v podobě asfaltového pásu, která se nachází mezi základovou deskou a podlahou, zamezuje prosáknutí vody ze zeminy do budovy.

„Po obvodu budovy pod vnějšími stěnami zabraňuje hydroizolace transportu vlhkosti do zdiva. V tomto místě se dostává vně budovy a je potřeba ji správně ukončit a ochránit před vnějšími vlivy. Použití soklové izolace je jedním ze způsobů ochrany hydroizolace, protože na rozdíl od nopové fólie zlepšuje tepelně izolační parametry konstrukce,” vysvětluje Tomáš Truxa.

Perimetrická izolace je ideální volbou

Běžný polystyren nelze vystavit tlakové vodě ani přímému kontaktu se zeminou. Na zateplení soklu jej tedy použít nemůžeme. I díky své mrazuvzodrnosti je pro sokl ideální volbou nenasákavá (neboli perimetrická) izolace typu XPS či EPS. Vyrábí se z inovativního růžového polystyrenu a je k dostání v tloušťce až 300 milimetrů, splňuje tedy požadavky i pro energeticky úsporné stavby, tedy nízkoenergetické a pasivní domy. „ISOVER například nabízí perimetrickou izolaci EPS Sokl 3000, která skvěle naplňuje všechny parametry pro zateplení soklu,” zmiňuje Tomáš Truxa.

Na rozdíl od jiných typů polystyrenu se perimetrická izolace nevyrábí v blocích, které se následně řežou na jednotlivé desky, nýbrž ve formách. Díky tomu může mít každá deska z obou stran vaflovou povrchovou strukturu, která napomáhá lepší soudržnosti lepidel a tmelů. Desky je tak možné k povrchu pouze celoplošně lepit bez nutnosti kotvení, které by mohlo poškodit hydroizolaci. Lze je aplikovat až tři metry pod terénem, což je u rodinných a bytových domů v naprosté většině případů dostačující. Zateplení soklu za pomoci perimetrické izolace také nabízí možnost čištění tlakovou vodou.

Sokl může být i hezký, třeba s kamínkovou mozaikou

Aby nedocházelo k degradaci materiálu, tepelný izolant na soklu je z vnější strany třeba ochránit před UV zářením a dalšími vnějšími vlivy. Vybrat si lze z mnoha řešení povrchové úpravy, která může kromě ochranné plnit i estetickou funkci. „Sokl může být nejen funkční, ale také hezký. Jako povrchová úprava se často používají například kamínkové mozaiky,” říká Tomáš Pošta, produktový manažer společnosti Weber, Saint-Gobain. S barvou a strukturou soklu si můžete vyhrát třeba v aplikaci Webercolor Architect, která dokáže nasimulovat i váš dům. Do aplikace stačí nahrát fotografii či výkres budovy, vyznačit na ní plochy soklu a následně provést barevné řešení. Po vytvoření projektu si můžete prohlédnout výslednou vizualizaci s přehledem všech barev, které jste použili.