Pískovny u Brna na jednu stranu čelí stavební krizi, na druhou stranu sytí dálniční boom a široké okolí

Bohatá štěrkopísková ložiska jižně od Brna potvrzují zpomalení stavební produkce zejména na úrovni malých odběratelů a investorů, kteří v návaznosti na inflaci odkládají či ruší své projekty. Tento jev však částečně kompenzuje dálniční boom na celé Moravě a také fakt, že pískovny na Brněnsku zásobují okolní regiony, které se již v současnosti potýkají s nedostatkem písku a kameniva. Pískovna Hrušovany provozovaná společností České štěrkopísky hlásí pokles objemu těžby cca o 20 % oproti silnému roku 2022.

„Kdybyste u nás celý týden pozorovali dění na váze, zjistili byste, že oproti předcházejícímu období takřka vymizeli drobní zákazníci, zatímco těch velkoobjemových je spíš víc. Souvisí to přitom nejen s útlumem ve stavebnictví a naopak nebývalou výstavbou nových úseků moravských dálnic D49 či D55, ale také se skutečností, že pískovny na Brněnsku zachraňují okolní regiony. Naše pískovna dodává například na betonárny Žďáru nad Sázavou, Křižanově, Velké Bíteši, Velkém Meziříčí či Vyškově. aktivních pískoven i na jižní Moravě všeobecně ubývá, natahují se dojezdové vzdálenosti běžně až na 80-100 a výjimečně i více kilometrů,“ vysvětluje mluvčí společnosti České štěrkopísky Petr Dušek.

Štěrkopísková základna na Brněnsku se sice může opřít o kvalitní napojení na dálniční síť. Prodloužení zásobovacích tras se ovšem negativně podepisuje na životním prostředí i cenách betonu. „Na těžbě štěrkopísku je nejvíce neekologická doprava. Pokud budeme pořád brzdit patami
při povolování každého nového ložiska, těžební síť bude stále řidší a přírodě tím nepomůžeme, spíš naopak. Každý kilometr navíc, který musí ujet plně naložený nákladní vůz, navýší emise oxidu uhličitého o 0,8 kg. Pokud se tedy zásobovací trasa natáhne z 20 na 100 kilometrů, už pouhých šestnáct jízd přidá do ovzduší jednu tunu emisí navíc!“
upřesňuje Petr Dušek.

Geologové již několik let varují před hrozícím nedostatkem štěrkopísků a stavebního kamene. Z analýzy, kterou zpracovali ve spolupráci s Těžební unií a Sdružením pro výstavbu silnic, vyplývá, že do deseti let skončí v Česku 60 % aktivních ložisek. Bídně na tom budou i regiony, které v současnosti drží české stavebnictví nad vodou. Například Jihomoravském kraji zůstane ze sedmnácti pískoven pouze osm. Na jihovýchodě Česka je přitom v současnosti ve výstavbě přes 70 kilometrů nových dálničních úseků. Každý kilometr spolyká desítky tisíc tun kameniva.