Lze lépe pečovat o náš obor bezvýkopových technologií/BT?

doc.Ing. Petr Šrytr, CSc., Katedra technologie staveb,

Fakulta stavební ČVUT v Praze, srytr@fsv.cvut.cz

Naše redakce oslovila odborníka na slovo vzatého, abychom mohli snáze dospět k relevantnímu závěru. Důležité informace na výše uvedené téma nám podal doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. z Katedry technologie staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze.

     Podstata problému zvládnutí takovéhoto tématu spočívá v tom, jak efektivně a dostatečně věrohodně, tj. adekvátně a objektivně zvládnout úplnou inventuru problematiky péče o obor BT/bezvýkopových technologií s využitím poznatků z ostatních kooperujících oborů a s respektováním priority veřejného zájmu při péči o kvalitní fungování našich měst a obcí. Je smysluplné se o to pokoušet. Musíme se snažit tuto inventuru dělat principiálně poctivě, dostatečně komplexně a pozorně při zohlednění splnění požadavku garance udržitelného stavu a rozvoje všech subsystémů, které zajišťují adekvátní fungování sídel. Již na samém začátku takového úsilí se pak obvykle dostáváme do situace, že je třeba zohlednit základní podmínky vyplývající z historického vzniku a vývoje sídel. Těch je opravdu velmi mnoho a je třeba umět udržet nad nimi dostatečnou kontrolu. Hlavní část potřebné inventury oboru BT pak spočívá ve zpřehlednění stavu a perspektivy všech subsystémů technické obsluhy sídel a metodických i faktických nástrojů, umožňujících usilovat o adekvátní koordinaci ucelených řešení s pomocí BT, která mají naději se stát řešeními správnými a úspěšnými. V dnešních komplikovaných podmínkách vývoje lidské civilizace to ani jinak nelze charakterizovat. Musíme garantovat maximálně zodpovědný přístup k věci včetně zvážení aplikací adekvátních pojistek, například též v podobě užití přehledných kontrolních aktů i široké diskuse napříč zainteresovanými obory a to za situace, kdy BT je nutné ve veřejném zájmu chápat jako hlavní nástroj řešení vážných problémů, jejich garanty.

Celkové zpřehlednění

Již zpřehlednění základních podmínek historického vzniku a vývoje sídel musí být dostatečně cílené a představuje vlastně samostatné téma. Lze se však v tomto případě alespoň odvolat na existující informační zdroj Městské inženýrství (Praha, ACADEMIA, 1998, ISBN 80-200-0663-X) díl 1 (kap. 4.4. Koncepce řešení inženýrských sítí/IS, str. 102-118, kap. 4.5. Topologie IS, str. 118-130 a kap. 4.6. Spolehlivost IS, str. 131-139) a dále též připomenout, že dnes máme z metodického hlediska k dispozici řadu konkrétních použitelných nástrojů, metodiku případových studií (Feasibility Study), metodiku hodnotové analýzy (Asset Analysis), metodiku SWOT analýzy, metodiku Risk Management, Critical Management atp. Současně je pak třeba usilovat o nápravu všech slabých míst rozhodovacích procesů uplatňovaných již při návrhu strategických a navazujících řešení IS, tj. včetně slabých míst v legislativních, technických a dalších podkladech. V tomto ohledu je důležité dokázat iniciovat širší diskusi napříč zainteresovanými obory (např. oboru dopravního inženýrství, městského inženýrství, urbanismu, oboru ochrany životního prostředí atp.), s účastí jejich zainteresovaných nositelů a výsledky pak dokázat ve veřejném zájmu efektivně realizovat.

       Období, kterým procházíme, není vůbec jednoduché. Zcela evidentně zanechává destrukční stopy ve všech sférách lidské činnosti. Má pak smysl si klást otázku, jak základním způsobem dostatečně ochránit sféru techniky, fungování stavebního inženýrství, fungování oboru BT atd.? To by logicky mělo být a musí být ve veřejném zájmu předmětem pozornosti těch, kteří se staví do pozice vůdčích nositelů příslušných aktivit a vůdčích nositelů kontrolních funkcí těchto aktivit. V našem případě pak aktivit oboru BT. Pozornost musí být smysluplně věnována všestranné diskusi s cílem identifikovat konkrétní rizika a nacházet ucelená řešení, jak tato rizika efektivně a včas eliminovat, a to i z dlouhodobého hlediska, hlediska garance udržitelného stavu a rozvoje sídel. Dané téma pak přesahuje rámec jednoho příspěvku a současně vyžaduje soustavné úsilí při permanentní snaze si počínat maximálně optimálně, dokázat včas a účinně reagovat. Ve svém příspěvku mám tedy snahu nabídnout svůj pohled na věc, jakkoliv je to nesnadné, zejména tam, kde již došlo k jistému zanedbání, k jistým nepříznivým důsledkům dlouhodobě přehlížených vážných problémů. V rámci jednoho příspěvku si nelze klást za cíl nabídnout zpřehlednění problematiky zcela vyčerpávajícím způsobem, nýbrž vychází z předpokladu vyvolání a pokračování žádoucích konstruktivních diskusí a následně i podnikání reálných kroků směřujících k nápravě nedostatků.     

      Zvolené téma příspěvku považuji za užitečné a vyplývá z mých opakovaných zjištění a zkušeností v případě výskytu malé či neadekvátní i přímo nedostatečné péče o důležité obory poznání z hlediska garance udržitelného stavu a rozvoje měst a obcí včetně výskytu útlumu pozornosti při výskytu degenerativních projevů lidské společnosti. Je potřeba začít s tím něco dělat a postarat se o nápravu!

      Jednotlivé obory poznání a lidské činnosti mají zcela konkrétní nositele – garanty jejich potřebné úrovně. Uceleně a pravidelně, opakovaně hodnotit tuto úroveň formou komplexní inventury stavu, stavu oborů včetně toho našeho, oboru BT představuje záruku adekvátního fungování včetně fungování naší CzSTT/České společnosti pro bezvýkopové technologie (www.czstt,cz). Každý takový obor má pak obvykle i své specifičnosti, které výrazně ovlivňují jeho pozici a smysluplnost. Co je možné považovat za specifičnosti našeho oboru BT? Např.:

●Je oborem relativně mladým.

● Je oborem, který má překryv s mnoha existujícími, staršími obory, což vyžaduje pokoru, těsnou součinnost a důslednou koordinaci.

● Je oborem, který je zaštítěn jeho přímými nositeli, zejména těmi, kteří fungují v terénu, v  praxi a pro praxi, subjekty typu stavebních či projekčních firem apod.

● Je oborem, který by měl být adekvátně zaštítěn prostřednictvím odborných subjektů v rámci vzdělávacích systémů, v rámci odborných společností na národní i mezinárodní úrovni. I toto je nezbytné mít pod dostatečnou kontrolou.

● Za specifičnost lze pak považovat i stav vnímání oboru BT subjekty státní správy ve smyslu dostatečného vnímání potřeby daného oboru včetně schopnosti adekvátní spolupráce s jeho nositeli.

● Absurdní specifičností pak je to, že jsme všichni – prostí občané – jen bezmocní rukojmí při selháních subsystémů technické obsluhy sídel. Většina z nás pak nevnímá jako důležité se tomu bránit. Např. požadovat od politické reprezentace kontrolovatelné garance.  

● Za specifičnost a chybu lze považovat upřednostňování zdeformovaného ekonomického či ekologického hlediska před hlediskem technickým v rámci uplatňovaných rozhodovacích procesů. Proč jsou vlastně nabízeny technické vymoženosti v podobě standardních služeb prostřednictvím veřejné, technické a dopravní infrastruktury, když absentuje adekvátní péče o jejich spolehlivost?

       Pokusíme-li se následně zpřehlednit okolnosti a důsledky těchto specifičností, pak lze logicky identifikovat i jisté slabiny a rizika působících v praxi negativně či přímo kontraproduktivně. Při zpřehledňování rezerv profesních oborů, včetně našeho oboru BT, lze získat a využít i konkrétní poznatky a fakta daná reálnou situací konkrétních sídel ve vazbě na reálnou situaci sledovaného profesního oboru v praxi. Důležitá je také přehlednost a srozumitelnost profesních oborů, mají-li být správně vnímány i širokou veřejností. Jak na tom jsme v našem případě? Jak přesnou a úplnou máme například klasifikaci technologických variant BT, terminologii BT? Jak jsme na tom s využíváním progresivních technologií a nástrojů typu monitoring a vyhodnocování stavu IS/inženýrských sítí (v rámci jejich správy, operativní i dlouhodobé péče, Facility Management), nástrojů typu moderních technologických postupů a zařízení monitoringu IS?

Do jisté absurdní situace jsme se dostali z důvodu malé pozornosti v případě technické standardizace, unifikace technických parametrů a procesů, základních technických řešení realizovaných právě prostřednictvím dnes neúměrně rozsáhlých, nepřehledných, často i zdeformovaných i vnitřně rozporných ČSN, EN či i ISO norem. V případě procesů standardizace lze pozorovat výskyt cíleného samoúčelu produkovaného standardizátory-pseudoprofesionály. Namísto sjednocení a zjednodušení technických řešení cíleně prosazují účelově a uměle zkomplikovaná, nedostatečně zkoordinovaná a nepřehledná řešení, obvykle ve vazbě na zdeformované legislativní podklady (aktuálně viz. nový stavební zákon či zákony a vyhlášky síťových odvětví atp.) a často též maskované cíle nositelů podnikatelských záměrů apod.

Koncepční řešení technické obsluhy sídel musí být především strategicky správně orientováno, a to již na úrovni ÚPD (územně plánovací dokumentace) a ÚPP (územně plánovacích podkladů) při prokazatelném splnění podmínky garance udržitelného stavu a rozvoje. Analogicky jako jsou již delší dobu povinně součástí ÚPD a ÚPP tzv. ÚSESy (územní systém ekologické stability), tak by měly být povinně zavedeny ÚSTSy (územní systém technické stability)! Musíme dokázat adekvátně reagovat vlastním sjednoceným a dostatečně programově koncipovaným úsilím, konkrétními programovými opatřeními, konkrétními programovými aktivitami v adekvátním záběru. Z mého pohledu je pak prioritně žádoucí prosadit odpovídající rozšíření programu Technických služeb sídel včetně jejich rozšířené zodpovědnosti. Je třeba prosadit zpracování studií proveditelnosti pro výhledové, tj. strategické řešení IS ve všech ulicích (veřejných prostorách či prostranstvích) sídel, což již předpokládá v předstihu prosazení zpracování a aktualizace TMÚ (Technických map území). Získané výsledky je nezbytné adekvátně prosadit do ÚPD při jejich aktualizacích včetně prosazení zpracování povinné jejich části formou ÚSTS a v neposlední řadě zajistit též adekvátní osvětu pracovníků stavebních úřadů a oddělení rozvoje sídel (pokusit se o to např. zpracováním přehledné BT-publikace přizpůsobené právě pro tyto účely). Zatím se však více prosazují jen dílčí technická vylepšení v podobě nikoliv strategicky a uceleně orientovaných záměrů označovaných často jako akty pro Smart City, v jejichž pozadí lze často identifikovat především úřednicky podporované nákladné podnikatelské záměry.

Velmi citlivá a bezprostředně primární závislost oboru BT a IS je na materiálových-technologických variantách (jejich počet nepřehledně narůstá a popírá tak též principy unifikace) a na jejich nositelích, kteří často upřednostňují vlastní ekonomické zájmy před zájmem veřejným. Situace je dále negativně a nekontrolovatelně ovlivňována protekčními a korupčními vlivy ve složitějších a nepřehledných podmínkách, jakkoliv téměř všichni vnímáme protekci a korupci jako sebevražedné nástroje. Za veliký paradox lze pak považovat například i zpoplatnění přístupnosti ČSN, ČSN EN i ISO norem.

Naštěstí stále existují rozumní odborníci s potenciálně silným zázemím svých příznivců, kteří tuto situaci usilují napravit. Máme k dispozici též i již připomínané profesní nástroje, jak čelit těmto vyskytujícím se paradoxům. Je to například průhledná a relativně snadno kontrolovatelná metodika tvorby a vyhodnocování variantních řešení ucelené technické obsluhy sídel, metodika Feasibility Study (metodika případových studií) a metodika Asset Management (metodika objektivizovaného vyhodnocování variantních řešení). Konkrétní postup pak spočívá v tvorbě adekvátního počtu variant pro výhledové strategické řešení veřejného prostoru všech ulic a náměstí, všech místních komunikací, všech veřejných prostor a prostranství pod i nad úrovní terénu pro dané konkrétní sídlo. Racionální výběr optimální varianty pro každou ulici pak lze realizovat s pomocí reprezentativního týmu odborníků užitím nástroje Asset Management. Sám jsem si to měl možnost konkrétně ověřit např. v případě zpracování Studie proveditelnosti ul. Budějovická v Táboře v r. 2018-2019, dlouhodobě pak při své participaci na tvorbě ÚPD mnoha měst a obcí.  Lze např. prakticky vždy využívat adekvátní varianty BT v případech, kdy současný stav IS a veřejného prostoru není ve stádiu prostorové nouze či ve stádiu problematického stavu faktické životnosti IS a TI/technické infrastruktury a jejich chaotického stavu prostorového uspořádání. V případě, že zde již existuje zejména stádium prostorové nouze, tak je třeba adekvátně reagovat a nekompromisně použít prostorově úsporné varianty řešení v podobě vhodných typů sdružených či též kombinovaných tras vedení IS. Takovými vhodnými typy se mj. ukazují např. multikanály, viz obr. 1. až obr. 5., sdružené chráničky, obr. 6.A,B či též kolektory (realizované microtunnellingem), obr. 7. a technické chodby (např. při výskytu plynulé řadové uliční zástavby) či technicko-komunikačního koridoru, obr. 8 apod. Jedná se vlastně též v těchto případech o varianty BT, přímé a nepřímé, jakkoliv ani ISTT/International Society for Trenchless Technology (www.istt.com) [24] zatím tyto varianty mezi BT nezahrnuje. V této souvislosti je nezbytné vyslovit i vážné výhrady k výsledku revize a aktualizace ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení, která proběhla v letech 2011 až 2020. Tato aktuálně platná norma z listopadu 2020 je absurdně horší, než ta z r. 1994. Současně je třeba usilovat i o ucelenou inventuru všech síťových odvětví z pohledu potřeb kvalitních aplikací BT.

Proč vlastně máme používat technické normy? – Paradoxně je na úrovni státní správy přednostně uváděno, že EN, ISO normy i ČSN jsou jednou z nezbytných podmínek pro volný oběh zboží a služeb v ČR a EU. Normy údajně přednostně slouží jako měřítko referenční úrovně, k níž se poměřuje úroveň výrobku nebo služby (samozřejmě též úroveň technických a technologických řešení konkrétních problémů, což již není zdůrazňováno), údajně též odrážejí výsledky vývoje a výzkumu bez konkrétních údajů. O jaký výzkum a vývoj se vlastně jedná? Nejčastěji se údajně s citací norem setkáváme na průvodních listech výrobků apod.? – Alespoň jeden konkrétní příklad z praxe oboru IS a BT: Údajně, dle EN, garantovaný kruhový tvar hrdlového spoje kanalizačního potrubí (čedič, kamenina, sklolaminát, …) garantuje dostatečně a dlouhodobě vodotěsnost potrubního spoje? Ano, ale musí být současně splněno mnoho dalších podmínek.

Při aplikacích BT bychom neměli tolerovat improvizaci, tj. i vědomou nedůslednost,  připouštět rizika kvality za hranou únosnosti. Měli bychom usilovat o prosazování kvalitnějších a efektivnějších způsobů ukládání vedení (viz např. „Pravidla a principy územního plánování“, kap. 8. „Technická infrastruktura“, Ústav územního rozvoje Brno, www.uur.cz, aktualizace z r. 2019)  včetně uplatnění adekvátních BT. Dostatečná a včasná prevence před vznikem rozsáhlých kolapsů IS je součástí ucelených opatření pro garanci udržitelného stavu a rozvoje IS. Z toho pak pro nás vyplývá příkaz prosazovat ucelená strategická řešení s reakcí na měnící se podmínky, tj. i na složité kombinace podmínek a očekávané jejich změny v průběhu času. To je nezbytné vnímat též např. v souvislosti s aktuálně probíhajícími procesy zpracování TMÚ/DTM ČR (technických map území/digitálních technických map území ČR). Jedině jejich kvalita, úplnost a dostatečná přesnost může umožnit návrh adekvátních efektivních řešení, východisek z potenciálně panujících stavů nouze, může pomoci usilovat i o širokou názorovou shodu relativně heterogenního souboru týmů řešitelů veřejných prostor a prostranství sídel.

Závěry

• Ano, lze lépe pečovat o náš obor BT. Je to náš permanentní profesní cíl i povinnost!
• Náměty a doporučení formou konkrétních příkladů byly uvedeny výše a lze tedy na ně učinit jednoduše odkaz, jakkoliv zcela jistě existují i další možnosti. 
• Na jedné straně jsou často komerčně prosazovány tzv. nové technologie Smart City a na druhé straně se paradoxně nejsme schopni poučit z výskytu charakterem i rozsahem vážných havarijních stavů subsystémů technické obsluhy sídel.
• Prioritně pak je třeba prosadit rozšíření programu a zodpovědnosti subjektů typu Technických služeb sídel včetně zajištění zpracování studií proveditelnosti pro výhledová strategická řešení IS ve všech veřejných prostorách sídel (mj. též na základě kvalitních technických map území), prosadit je dále třeba zpracování povinné části ÚPD formou ÚSTS. V neposlední řadě je třeba usilovat o zajištění adekvátní kvalifikační úrovně pracovníků stavebních úřadů a oddělení rozvoje městských a obecních úřadů.
• Musíme však též začít více čelit našim vlastním prohřeškům a slabinám. Jako obor BT jsme součástí resortu stavebnictví a postihuje nás tedy řada jeho základních problémů včetně nedobrého a oprávněně kritizovaného stavu stavebního zákona apod.

Literatura, informační zdroje a podklady:

• Šrytr P: Výpadky (poruchy, havárie) inženýrských sítí z hlediska udržitelného rozvoje (ČVUT-FSv, Praha, 2009, ISBN 978-80-01-2).
• Šrytr P., Beran V. a kol.: Posouzení vlivu technického vybavení území na přírodní prostředí (závěrečná zpráva řešení úkolu technického rozvoje Ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČR a FSv ČVUT v Praze, 1990).
• Šrytr P. a kol. : Sdružené trasy inženýrských sítí v urbanizovaných územích (Praha,  ČVUT, 2010, ISBN 978-80-01-04289-2).
• Šrytr P. : Technická infrastruktura sídel na rozcestí svého vývoje. Jak dále? (Urbanismus a územní rozvoj, MMR ČR, ÚÚR Brno, 5/2013, ISSN 1212-0855, MK ČR E 7021).
• Šrytr P.: Bezvýkopové technologie jako nástroj integrace zájmů všech síťových odvětví ve prospěch udržitelného rozvoje (Sborník referátů 19. NO-DIG, CzSTT, Litomyšl , 16.-17.9.2014, ISSN 978-80-904551-4-6). 
• Šrytr P.: Bezvýkopové technologie, veřejný prostor s městskou zelení a revize ČSN 73 6005 (Sborník referátů odborného semináře MENDELU v Brně 26.-27.1.2015 Stromy ve městech-Hodnotit nebo kácet?, www.nature.cz).
• Šrytr P. a kol.: Městské inženýrství 1 a 2, technický průvodce (ACADEMIA, 1999, ISBN 80-200-0633-X, ISBN 80-200-0440-8). 
• Šrytr P. a kol.: Městské inženýrství (VŠB-TU Ostrava, FAST, Katedra městského inženýrství, 1. vydání, Ostrava, 2012, ISBN 978-80-248-2828-2).
• Portál společnosti UNITRACC, www.unitracc.de.
• Kol. autorů: Udržitelný rozvoj regionů, FSv ČVUT v Praze, K126, 2012, ISBN 978-80-01-05017-0.
• Územní studie veřejného prostranství (Metodický návod pro pořízení a zpracování, MMR, 2015, www.mmr.cz).
• Nenadálová L.: Metodika hodnocení bezvýkopových technologií inženýrských sítí z ekologického hlediska (doktorská disertační práce, FSv-ČVUT v Praze, 2012).
• Užitný vzor Stavebnice mobilní sdružené trasy IS (Osvědčení o zápisu užitného vzoru č. 19323 ze dne 16.2.2009, Úřad průmyslového vlastnictví, www.upv.cz).
• Pravidla a principy územního plánování, kap.8. – Technická infrastruktura, aktualizace 2018 a 2019, Ústav územního plánování, Brno, www.uur.cz.
• Kol. autorů : Městské inženýrství, Stavební kniha r. 2011 (IC ČKAIT, Praha, 2011, ISBN 978-80-87438-09-1).
• Kolektiv autorů: Udržitelný rozvoj regionů (ČVUT v Praze, FSv, K126, 2012, ISBN 978-80-01-05017-0).
• Sopr O. : Rekonstrukce veřejných prostor sídel – obtížné podmínky jejich řešení a realizace (Diplomová práce, FSv ČVUT, K122, ved. doc.P.Šrytr, 2018).
• Investiční akce Stavební úpravy ul. Budějovická v Táboře ve vazbě na zkoordinované řešení vedení technického vybavení splňující požadavek udržitelného stavu a rozvoje (kol.autorů K122, FSv ČVUT, Studie proveditelnosti, 2018-2019).
• Dlask P., Šrytr P. : Objektivizace rozhodování při přípravě aplikací bezvýkopových technologií (Sborník referátů konference NO-DIG CzSTT, 2012, Luhačovice, ISBN 978-80-904551-2-2).
• TP 103 Navrhování obytných a pěších zón, MD ČR, 2008, ISBN 80-902527-0-2.
• Kol. autorů: Zásady pro využití bezvýkopových technologií v oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK, Praha, 2008, ISBN 978-80-87140-07-9).
• Upside Down 1/2014, www.upsidedownprotect.eu.
• UPSIDEDIWN PROTECT, Spatial data Protection for the Underground Critical Infrastructure Prevention, Preparedness and Consequence Mnagement of Terrorism and Other Related Risks, Project Founded by the EC, Home/2011/CIPS/AG/40000002108.
• Trenchless Technology Guidelines (London, ISTT, 1989).