Komatsu potřebuju Bagr

Hygienické požadavky na výrobky určené pro kontakt s vodou

Asi žádná stavba se neobejde bez rozvodů pro pitnou či užitkovou vodu. Při výběru stavebních materiálů kladou investoři důraz na cenu a zároveň požadují i dobrou odolnost trubek a spojovacího materiálu vůči působení vnějších vlivů. Přitom by se nemělo zapomínat i na zdravotní nezávadnost použitých materiálů pro kontakt s vodou. V současné době bohužel nejsou hygienické požadavky v rámci Evropské unie sjednoceny a v jednotlivých členských zemích se mohou značně lišit. Zatímco v některých státech jsou nároky na výrobce značné, v jiných zemích jsou požadavky stanoveny velmi vágně popřípadě vůbec. Prvním krokem ke sjednocení přístupu k hodnocení bezpečnosti výrobků určených ke kontaktu s vodou je Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) č. 2020/2184 [1]. Podívejme se nyní, co nového směrnice přináší a jaký má vztah k současně legislativě platné v České republice.

V České republice jsou hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody dány
Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 409/2005 Sb. ze dne září 2005 [2]. Vyhláška je prováděcím předpisem Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví [3] k provedení § 5 odstavce 1,2,5 až 9 tohoto zákona, a to zejména k ověření, že působením výrobků nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody. Vyhláška 409/2005 [2] se nevztahuje na obaly balených vod, zařízení na jejich výrobu, chlazení, ohřev nebo čepování pitné vody u spotřebitele, nevztahuje se na zařízení, která nejsou trvale zabudována do vnitřního vodovodu. Jednoduše řečeno, pokud bude zařízení na úpravu vody (např. filtraci, měkčení vody…) zabudované ještě před vodovodním kohoutkem, musí splnit požadavky vyhlášky 409/2005. Pokud bude obdobné zařízení až za kohoutkem, mění se voda legislativně na potravinu a zařízení musí vyhovovat legislativním předpisům platným pro výrobky určené ke styku s potravinami. Vyhláška 409/2005 [2] specifikuje řadu požadavků, přičemž obecnými základními požadavky je, že:
-- z materiálů či výrobků nesmí docházet k přenosu vlastních
složek do vody v množství, které by mohlo: • být nebezpečné pro lidské zdraví
• způsobit nežádoucí změny ve složení vody
• ovlivnit senzorické vlastnosti vody - materiály a výrobky nesmí obsahovat patogenní mikroorganismy,
být zdrojem mikrobiálního či jiného znečištění
vody
- materiály a výrobky nesmí obsahovat radioaktivní látky.

Splnění je ověřováno posouzením složení použitých materiálů a provedením výluhového testu, při kterém je výrobek za definovaných podmínek vystaven působení vody, a následně jsou hodnoceny obsahy látek, které se do této zkušební vody během kontaktu uvolnily. Ověřování hygienických vlastností materiálů výluhovou zkouškou je legislativně požadováno v mnoha zemích Evropské Unie i mimo ní. Bohužel způsob provedení této zkoušky a následné vyhodnocení se v jednotlivých zemích liší. Prvním krokem ke sjednocení přístupu k hodnocení bezpečnosti výrobků určených ke kontaktu s vodou je Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která nahrazuje původní Směrnici Rady 98/83/ES [1]. Na rozdíl od původní směrnice zahrnuje v článcích 11 a 12 nově požadavky na materiály, které přicházejí do kontaktu s vodou k lidské spotřebě.

V článku 11 jsou stanoveny minimální hygienické požadavky na tyto materiály. Jak je na tom současná česká legislativa v porovnání s nadcházející evropskou, je demonstrováno v Tabulce 1.

Za účelem jednotného uplatňování výše uvedených požadavků přijme Komise do 12. ledna 2024 prováděcí akty, kterými se stanoví:
- metodiky pro zkoušky a schvalování výchozích látek včetně určení migračních limitů pro jednotlivé látky
- postupy a metody pro zkoušky a schvalování konečných materiálů:

• KTERÉ PARAMETRY: Určení látek a ukazatelů, které mají být předmětem zkoušek (např. zákal, pach, celkový organický uhlík, zkouška podpory růstu mikroorganismů)
• JAK JE MĚŘIT: Metody pro provádění zkoušek s přihlédnutím k současným evropským normám
• JAK JE VYHODNOTIT: Kritéria pro hodnocení výsledků zkoušek vzhledem k příslušným požadavkům a s ohledem na reálné použití výrobku (např. koeficienty pro přepočet migrujících látek)

Do 12. ledna 2025 pak Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví evropské seznamy povolených výchozích látek pro jednotlivé skupiny materiálů v členění dle přílohy V tj. na organické (plasty, pryže, laky), cementové, kovové, smaltované, keramické či jiné anorganické materiály. V příloze V nalezneme i tabulku specifikující zkoušky, které jsou relevantní pro jednotlivé typy materiálů.

Konkrétní minimální hygienické požadavky na jednotlivé materiály či způsob prokazování shody Směrnice 2020/2184 [1] nespecifikuje a zajištění splnění požadavků ponechává až do jejich ustanovení na jednotlivých členských státech. Členské státy jsou povinni uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 11 a 12 a přílohou V do 12. ledna 2023 a znění těchto předpisů musí sdělit komisi.

Porovnáme-li stávající českou legislativu, Vyhlášku č. 409/2005 Sb. [2], s relevantními požadavky na materiály přicházející do kontaktu s vodou k lidské spotřebě dle článků 11, 12 a přílohy V Směrnice 2020/2184 [1], vidíme, že principy hodnocení a základní požadavky obou předpisů si jsou velmi podobné. Jediným kritériem, které v české vyhlášce chybí, je požadavek na prokázání, že výrobek nepodporuje růst mikroorganismů. Pro výrobce, kteří uvádějí své výrobky na trh mimo Českou republiku, zejména na německý trh, není požadavek na zkoušku podpory růstu mikroorganismů žádnou novinkou. České laboratoře a výrobci, kteří se s tímto požadavkem ještě nesetkali, se budou muset na příchod nové legislativy s předstihem připravit. Na kolik se celkový rozsah hodnocení po přijetí nových prováděcích aktů změní, ukáže teprve budoucnost.

Bližší informace o postupech hodnocení hygienických vlastností výrobků pro kontakt s vodou je možné najít na webových stránkách www.itczlin.cz, anebo přímo kontaktovat pracovníky Institutu pro testování a certifikaci, a.s., kteří jsou připraveni odpovědět na konkrétní dotazy.

Použitá literatura:
[1] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.
[2] VYHLÁŠKA MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ 409/2005 Sb. ze dne 30. září 2005 o hygienických požadavcích na výrobky přicházejících do přímého styku s vodou a na úpravu vody. [3] ZÁKON č. 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů

Institut pro testování a certifikaci, a. s. (ITC) je česká nezávislá společnost s celosvětovou působností poskytující služby v oblastech zkušebnictví, certifikace, technické inspekce, kalibrace a standardizace. ITC působí na trhu služeb jako akciová společnost od roku 1993. ITC stojí na pevných pilířích tvořených tradicí, profesionalitou, zkušeností, odborností a důvěrou, které jsou a nadále i budou podporovány nezávislostí a nestranností ITC.

Oblasti, ve kterých ITC realizuje své služby jsou dlouhodobě stabilní. Stěžejní zůstává i nadále zkušebnictví, certifikace a s tím související služby, které poskytujeme pro celou řadu oborů, včetně stavebního průmyslu, automobilového průmyslu, chemického průmyslu (plasty, pryž, barvy), lehkého průmyslu (obuv, textil), zkoušení výrobků přicházející do styku s potravinami, služby pověřené autorizované/notifikované osoby pro oblast stavebních výrobků, včetně potrubních systémů a sanitárního zboží, plastových výrobků pro nakládání s odpadními vodami na trh apod., elektrických výrobků, zdravotnických prostředků, certifikace systémů managementu a posuzování hraček.

ITC disponuje širokou škálou odborných kompetencí a přestože v řadě svých oborů zaznamenal velmi citelné dopady celosvětové pandemie koronaviru, ITC prokázal, že zejména díky rozsahu portfolia poskytovaných služeb, schopnosti reakce, přizpůsobení se novým podmínkám, pevným základům a silné finanční stabilitě, na kterých ITC stojí, je hrdou a dospělou společností v plné síle a v nejlepším věku, která je nejen schopna řádně plnit požadavky svých zákazníků a své povinnosti, díky čemuž má uděleny široké kompetence, ale je také ochotna a schopna se učit novým věcem a přijímat nové výzvy.

Na tomto místě bych rád jménem ITC poděkoval našim zákazníkům za přízeň a kolegyním/kolegům, zaměstnankyním/zaměstnancům ITC, partnerům a externím spolupracovníkům za vzájemnou podporu, podávané výkony, dosažené výsledky, nasazení, přístup, tvůrčí atmosféru, vzájemný respekt a vzájemnou spolupráci. Každý úspěch je současně závazkem a každý neúspěch motivací k další práci a zlepšování. ITC udělá vše, aby pro všechny i nadále zůstal spolehlivým a důvěryhodným obchodním partnerem pro poskytování vysoce odborných služeb.

Přeji všem co nejrychlejší „návrat k normálu“
a samozřejmě to nejdůležitější – pevné zdraví.
Mgr. Jiří Heš, generální ředitel

www.itczlin.cz