Ministerstvo chce teplárnám kompenzovat emisní povolenky. Lidé si tak za teplo zaplatí dvakrát!

Praha, 21. 9. 2021 - Stát chce teplárnám zčásti kompenzovat peníze za emisní povolenky do doby, než přejdou z uhlí na ekologičtější druhy paliv. S plánem, jak zabránit krachům tepláren, přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu. MPO chce částečně sanovat provoz tepláren, které nedokázali od roku 2005, kdy byl Evropskou unií jako první zaveden velký systém pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, inovovat své investiční strategie a začít s obnovou svých provozů na ekologičtější alternativní zdroje. Přitom tepelné ztráty potrubních rozvodů tepláren činí až 66 %, čímž se alternativa decentralizace systému s novými zdroji využívajícími plyn nebo tepelná čerpadla jeví jako jednoznačná náhrada.  

Emisní povolenky jsou hlavním nástrojem Evropského systému pro obchodování s emisemi (European Union Emissions Trading Scheme, EU ETS), jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Zatímco jiné evropské státy se snaží problém řešit kontinuální proměnou schématu získávání tepelné energie prostřednictvím alternativních zdrojů, provozovatelé českých tepláren profitovali ze systému více než 15 let od zavedení EU ETS až na samotnou hranici, kdy jejich provozy neodpovídají evropské legislativě pro využití alternativních zdrojů a teplárnám fungujícím téměř výlučně na uhlí hrozí zánik.

Daňový poplatník zaplatí za uhlí teplárně 2x

Bez vstupu českého státu, který chce částečné úhrady emisních povolenek teplárnám zakomponovat do zákona o podporovaných zdrojích energie, by teplárny čekal buď zánik anebo přímé zdražení cen tepla koncovým zákazníkům, čímž by se skokově zvýšilo zatížení českých domácností. „Ať tak či tak, ani jedno řešení není dobré pro české občany. V obou případech, buďto plateb státu za povolenky elektrárnám nebo promítnutí vyšších nákladů na povolenky do cen tepla zákazníků, by vyšší účet zaplatil občan České republiky. To je při faktu, že teplárny i stát o emisních povolenkách vědí přes 15 let a existují vhodné alternativní zdroje čerpání tepla, fatálním selháním úřadů i podnikatelů provozujících teplárny,“ vysvětlil Lubomír Kuchynka, člen výkonného výboru Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Malé kotelny a tepelná čerpadla v majetku majitelů domů

Podle dřívějších analýz vypracovaných odborníky pro Sněmovnu by uhelné teplárny musely už napřesrok zdražit o 15 procent a teplárny na zemní plyn přibližně o sedm procent. Tento trend potvrzují i odborníci. „Už zhruba před rokem začala cena emisní povolenky na burzách dramaticky růst, což žene nahoru cenu za energii z uhlí i cenu plynu. Očekávám, že někteří dodavatelé elektřiny mohou zdražit své ceny až o pětinu,“ potvrdil ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie (ANDE) a člen vládního Výboru pro udržitelnou energetiku Jiří Gavor.

Zákazník takový nárůst těžko přijme. Zvlášť, když se mu za teplo z velkých tepláren nabízí alternativa: malé kotelny na plyn, případně tepelná čerpadla.

„Z našich dlouholetých zkušeností s realizací alternativ typu tepelné čerpadlo pro panelové domy nebo vlastní malá kotelna na zemní plyn, vyplývá jednoznačná výhodnost a šetrnost těchto alternativ oproti zastaralé uhelné technologii, která je neudržitelná. Nejen z důvodu emisních povolenek, ale i nákladů na údržbu, poškozování životního prostředí nebo drahých investic do přechodu na alternativní zdroje,“ uvedl Michal Fiala, který se zabývá vývojem tepelných čerpadel. Nutnost změny dodavatelské struktury obohacené o alternativní dodavatele energií potvrzuje i specialista Jiří Gavor z ANDE: „Jak decentralizace, tak i legislativní i technické sblížení plynárenských, teplárenských a elektrických soustav jsou trendem současnosti a budoucnosti.“

Tepelná ztráta potrubního vedení tepla až dvě třetiny

Neekonomičnost provozu uhelných tepláren vychází i z logického atributu vzdálenosti distribuční sítě od teplárny ke koncovým stanicím uživatelů. Teplo je obvykle vedeno zastaralými potrubními systémy. „Doslova tak platíme za ohřívání parků, trávníků, chodníků a městské infrastruktury, zatímco alternativní tepelné kotelny nebo čerpadla jsou vždy instalována přímo v místě spotřeby, tedy na sídlišti, panelovém domě nebo konkrétní čtvrti, čímž se minimalizují ztráty z distribuce tepla. Dle našich realizací např. v Kostelci nad Černými lesy nebo měření v Plaské ulici v Plzni jsme došli k závěru, že tepelná ztráta potrubí pro ohřev vody z uhelné teplárny činí až 66 %, tedy celé dvě třetiny dodávky, které zaplatí spotřebitel,“ popisuje situaci s distribucí tepla dle starého modelu vývojář Michal Fiala.

Co se bude dít dále?

Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá změnu spočívající v sanaci emisních povolenek teplárnám vložit pozměňovacím návrhem do vládní novely o podporovaných zdrojích energie, která je aktuálně ve sněmovně před druhým čtením.

O míře kompenzace emisních povolenek by podle vyjádření náměstka pro energetiku Reného Neděly pro Radiožurnál každoročně rozhodovala vláda – a to na základě jejich aktuální ceny. Na kompenzace by údajně měly nárok pouze teplárny, které se zavážou, že v brzké době přejdou z uhlí na ekologičtější zdroje, jako jsou biomasa, odpady nebo zemní plyn.

„MPO by tímto krokem šlo naprosto proti logice podpory spíše zdrojů šetrných k životnímu prostředí i proti smyslu povolenek, které mají podniky motivovat, aby co nejrychleji skoncovaly se spalováním uhlí, stejně tak proti energetickému trhu a férovosti hospodářské soutěže, kde existuje mnoho licencovaných dodavatelů schopných ihned dodávat šetrné zdroje tepla,“ uzavírá problematiku Lubomír Kuchynka z AVTČ.