Komatsu potřebuju bagr

Západní Evropa má větší podíl spotřeby energie v komerčních a veřejných službách, zatímco v zemích střední a východní Evropy připadá vyšší podíl spotřeby na domácnosti

Struktura spotřeby energie v zemích střední a východní Evropy bude mít dopad i na sektor nemovitostí. Ten bude během několika příštích měsíců s velkou pravděpodobností také zasažen energetickou krizí.

Koncentrace obyvatelstva ve venkovských oblastech, nižší stavební standardy a ekonomika méně zaměřená na služby, to vše přispívá na trhu komerčních nemovitostí k rozdílům mezi regionem střední a východní Evropy a západoevropskými státy. K tomuto závěru došla nová studie společnosti Colliers „The Journey Towards ESG Compliance 2022/2023“.

Při posuzování potenciálních rizik energetické krize pro sektor nemovitostí jsou v celé střední a východní Evropě stále patrné pozůstatky komunistické minulosti,“ uvádí Silviu Pop, ředitel výzkumu společnosti Colliers pro střední a východní Evropu a Rumunsko. „Pohled na strukturu a vzorce spotřeby energie naznačuje, že každá země má svůj vlastní soubor specifických problémů, jejichž řešení vyžaduje komplexní veřejné politiky. V některých ohledech si země ve skupině CEE-6 nemohou být vzdálenější. Skutečně důležitými ukazateli jsou spotřeba energie na obyvatele a energetická náročnost, přičemž ta je definována jednotkami energie potřebnými k vytvoření jednotky HDP.“

Česká republika je poměrně energeticky náročná ekonomikou, a to jak v nominálních, tak v reálných ukazatelích. Naproti tomu Bulharsko, Maďarsko a Polsko mají poměrně nízkou úroveň spotřeby energie na obyvatele. Polsko a Maďarsko ovšem sice mají úroveň spotřeby energie na obyvatele výrazně nižší než Česko (přibližně o 30 %), ale na druhou stranu jsou při spotřebě energie méně produktivní.

Struktura spotřeby energie ukazuje, jak jsou země střední a východní Evropy (CEE-6) heterogenní

Při pohledu na strukturu spotřeby energie v Evropské unii jako celku a při jejím porovnání se šesti zeměmi, jimiž se zabývá studie společnosti Colliers, tvoří země CEE-6 poměrně heterogenní skupinu. Zvýrazňuje se tím rozdílnost jejich ekonomik a také skutečnost, že země se nacházejí v různých fázích ekonomické konvergence k západoevropské úrovni. Zprůměrujeme-li situaci mezi státy CEE-6 a porovnáme-li tyto údaje s eurozónou, můžeme říci, že západoevropské země mají větší podíl spotřeby energie pro komerční a veřejné služby, zatímco východoevropské státy spotřebují více energie v domácnostech a v menší míře také v průmyslu.

Hospodářský rozvoj a industrializace jsou hlavními ukazateli spotřeby energie

Rumunsko má nejnižší úroveň spotřeby energie v EU, přičemž většina ostatních států střední a východní Evropy se rovněž nachází ve spodní části žebříčku. To je pravděpodobně známkou nižšího stupně hospodářského rozvoje a industrializace. Česko na opačném konci žebříčku ovšem ukazuje jiný trend: země má sedmou největší spotřebu energie na obyvatele v EU, více než dvojnásobnou oproti Rumunsku, což zřejmě souvisí se silnou průmyslovou základnou země. Všechny ostatní země střední a východní Evropy se pohybují někde uprostřed.

Slovensko a Rumunsko mají nejmenší podíl městského obyvatelstva téměř v celé Evropě (kolem 54 %) a Polsko není příliš daleko před nimi – 60 % oproti více než 80 % v západní Evropě,“ vysvětluje Silviu Pop. „Účinnost distribuce tepla a elektřiny výrazně klesá, pokud se odehrává na větší ploše. Za druhé je docela dobře možné, že stavební standardy začaly teprve nedávno dohánět západní Evropu, ale protože zaostávaly po mnoho desetiletí, rozdíly ve spotřebě jsou důsledkem odlišné historie. A nakonec, pokud jde o vyšší podíl spotřeby energie v průmyslu, souvisí to opět s ekonomickou strukturou, neboť ekonomiky zemí střední a východní Evropy jsou méně orientovány na služby než západní země, i když se tento rozdíl v průběhu konvergenčního procesu zmenšuje.“

Sektory s nejvyšší spotřebou energie

Země CEE-6 si, pokud jde o spotřebu energie, stojí poměrně dobře. Jsou ale oblasti, kde zaostávají. Některá odvětví vykazují vyšší spotřebu energie než vyspělejší země, což poskytuje určitý prostor pro zlepšení. V mnoha zemích se to týká především sektoru bydlení a průmyslu. Mezi jednotlivými zeměmi CEE-6 však existují poměrně velké rozdíly, neboť například Polsko vykazuje větší podíl spotřeby energie v zemědělství a dopravě než eurozóna, zatímco v průmyslu má podíl spotřeby menší.

Studie The Journey Towards ESG Compliance 2022/2023 poskytuje užitečné informace pro poskytovatele úvěrů, developery, vlastníky nebo nájemce nemovitostí. Zaměřuje se na pochopení toho, jak mohou různé certifikace související s nemovitostmi pomoci zmírnit některá rizika současné energetické krize a stejně tak ukazuje cestu k souladu s ESG.