Záchrana krnovské synagogy před nacisty je unikátním příběhem

Praha 4. června (ČTK) - Před 150 lety, 5. června 1872, byla slavnostně posvěcena synagoga v Krnově, dnes jediná funkční na severní Moravě a ve Slezsku, která ale kromě bohoslužeb slouží i veřejnosti. Synagogu vybudoval krnovský stavitel Ernest Latzel v místě bývalého hradebního příkopu a má pohnutou minulost. Díky místním radním unikla v době nacistické okupace zničení, aby sloužila jako tržnice, po válce v ní byl sklad a později okresní archiv, který v roce 1997 vyplavila povodeň.

Synagoga byla postavena v novorománském slohu s interiéry v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů. Otevření stavby, na kterou přispěl i císař František Josef I., bylo velkou společenskou událostí s "účastí obyvatelstva místního bez rozdílu vyznání, stavu či povolání," jak psal místní tisk. Objekt přestal sloužit k bohoslužbám v závěru roku 1938, po obsazení Krnova německou armádou.

Jako jedna z mála synagog v regionu byla ta krnovská uchráněna před zničením za nacistické okupace, s její záchranou se přitom pojí unikátní příběh. Krnovští radní totiž převahou jednoho hlasu schválili návrh stavitele Franze Irblicha na rychlou přestavbu synagogy na tržnici. Poté nechali zničit obřadní síň na židovském hřbitově a její fotografie vydávali za důkaz vypálení krnovské synagogy. Kamufláž se povedla a jak říšské, tak československé noviny psaly o vypálení synagogy v Krnově. Zfanatizovaný dav ale přesto poničil ve městě řadu židovských památek a veřejně také spálil knihy z knihovny krnovského soudce Ervína Kunewäldera.

V současnosti patří krnovská synagoga Federaci židovských obcí v ČR, bohoslužby v ní pořádá Židovská obec Ostrava. Během uplynulých dekád prošla několika rekonstrukcemi. V květnu 1999 také vzniklo občanské sdružení Krnovská synagoga (OSKS), které si dalo za cíl zachránit stavbu jako kulturní, náboženskou a společenskou památku a přispět k jejímu využívání.