Komatsu potřebu bagr

Veřejný prostor je výkladní skříní každého města

Komentář Ing. arch. Jany Mastíkové, hlavní architektky a partnera studia LOXIA

Na začátek je potřeba definovat samotný pojem veřejný prostor. Já osobně ho vnímám jako všechno, co míjím, když ráno opouštím byt, a jdu do práce. Je to tedy ulice, tramvajová zastávka, vestibul metra, ale také park, přes který jdu, nebo plácek mezi domy, kde dům chybí.

Kvalitní veřejný prostor je nesmírně důležitou a nepostradatelnou částí každého urbanistického celku, protože je zdrojem volnočasového dění a života. Potřeba lidí sdružovat se, potkávat se, vyměňovat si zboží či názory, nebo prostě trávit společně volný čas ve společnosti je v nás hluboce zakořeněná a kvalita veřejného prostoru je klíčová proto, aby se lidem ve městě dobře žilo. Města prostřednictvím parků, ulic, náměstí a dalších podobných míst působí na své obyvatele i návštěvníky, komunikují s nimi skrze ně a ovlivňují to, jak se v nich lidé cítí.  Z mého pohledu se jedná o jakousi výkladní skřín daného města a zastávám názor, že by mělo být v zájmu představitelů každého města dbát o její čistotu a kvalitu.

Jak veřejný prostor navrhovat?

Vždy je potřeba si vše dopředu pečlivě promyslet a následně správně navrhnout. V mnoha případech nemusí být až tak nákladné park, zahradu či hřiště vytvořit, často je to jen o nápadu, jehož realizace neznamená vždy vyšší cenu než konvenční řešení. Myslet je ale nutné i na následnou údržbu. Není správné navrhnout u bytového domu impozantní veřejný prostor, jehož údržba bude obyvatele enormně finančně zatěžovat. To by nutně vedlo k jeho zanedbávání a veškeré úsilí a kreativita by přišly vniveč. Vždy je potřeba najít ten správný balanc.

Daný prostor musí zapadat do lokality a vyhovovat tamním obyvatelům. Nemusí být nutně velký, ale musí nabízet aktivity a služby, které lidé vyhledávají. Jinak ho nebudou využívat. Je tedy potřeba si dopředu stanovit, co od daného veřejného prostoru chceme, a tomu se při navrhování přizpůsobit. Cíle mohou být různé, lidé sem mohou chodit relaxovat, může sloužit k vzájemnému setkávání anebo jen k prostému procházení. Jestli bylo dané místo správně navrženo se pozná velmi jednoduše a to tak, že jej lidé využívají.

Kvalita veřejného prostoru v České republice

Hlavním problémem veřejného prostoru ve větších městech České republiky je jeho kvalita. Často jsme svědky zanedbaných ploch, které prakticky není možné nijak smysluplně využívat. Domnívám se, že je to způsobeno tím, že nám chybí rychlost, akceschopnost a odvaha některé kouty prostě předělat, někam něco položit, vylepšit a pouze o tom nediskutovat. Krásným příkladem je i plácek pod Nuselským mostem v rámci parku Folimanka, kde se Praha 2 rozhodla vytvořit volnočasový areál pro všechny generace. Já si myslím, že je dobře, že se něco děje a něco vzniká.

Mám takový pocit, že se u nás neustále snažíme najít nějaký univerzální recept, jak veřejný prostor vytvořit, ale on je přece určen lidem a ti si ho také postupem času sami dotvoří. Pojďme být trochu odvážnější a prostě zkusit něco vylepšit a on život sám pak ukáže.

Abych ale nebyla jen negativní, tak musím říct, že například v Praze má veřejný prostor mnoho podob a jsou místa, která jsou naprosto perfektní. Pozitivní směr vidím v tom, že se jednotlivé plochy proměňují. Pokud jsou některé neudržované, tak věřím, že je to jen momentální stav a brzy zanedbané již nebudou.

Kde hledat inspiraci?

V porovnání se zahraničím máme bohužel pořád poměrně velké rezervy. Když se podíváme na státy jižní Evropy, jako jsou Itálie a Španělsko, tak jejich bulváry lemované zelení, kde to žije prakticky v každou denní i noční hodinu, jsou něco, co mě při každé návštěvě znovu nadchne. Nicméně je pravda, že zde hraje velkou roli podnebí, díky kterému mohou místní většinu volného času trávit venku po celý rok. Ale i v zemích, kde nejsou teploty tak příznivé, například v Norsku, Dánsku nebo Holandsku, je veřejný prostor přívětivější než u nás a je doslova našlapaný nabídkou aktivit. Lidé tak mají důvod zde trávit svůj volný čas. Byty jsou v těchto zemích často menší než u nás, a tak jsou nejrůznější městská zákoutí takovým druhým obývákem. U nás se ale naštěstí kvalitní veřejný prostor začíná také postupně formovat.

Máme nakročeno správným směrem

Mám velkou radost z toho, že zadavatelé ze soukromého i veřejného sektoru stále častěji u svých projektů myslí na vybudování míst, která mohou místní obyvatelé nebo veřejnost využívat k volnočasovým aktivitám. Hezkým příkladem je v loňském roce dokončená radnice Prahy 12, která nabízí nejen administrativní zázemí, ale také prostor pro další kulturní aktivity a trávení volného času. Cílem tohoto projektu bylo navrhnout místo, které bude žít i po skončení úředních hodin, a to se rozhodně povedlo. Věřím, že tento projekt bude sloužit jako inspirace i pro další administrativní budovy, které u nás budou vznikat.

Je potřeba si uvědomit, že postupem let bude jakákoli nezastavěná plocha ve městech čím dál vzácnější a bude tedy sílit tlak na to, aby veřejný prostor lidem mnohem více sloužil, než aby zkrátka jen byl. Já věřím, že se chopíme příležitosti a budou u nás vznikat krásná místa, která budeme s radostí využívat.