V Plzeňském kraji je podle firem nedostatek ploch na investiční projekty
Plzeň (ČTK) - V Plzeňském kraji je podle firem nedostatek ploch vhodných pro umístění investičních projektů, řekl dnes ČTK po setkání s regionálními podniky předseda Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Kamil Blažek. Pro podporu podnikatelského prostředí je podle něj třeba obnovit přípravu a dlouhodobý rozvoj investičních parků. Z průzkumu AFI mezi 30 velkými i středními firmami v regionu yplynulo, že 94 procent dotázaných plánuje další investice, což je o 14 procent víc než průměr ČR.
"Palčivost tématu demonstrují aktuální diskuse okolo umístění gigafactory," připomněl Blažek záměr automobilky Volkswagen na výstavbu továrny na baterie do elektromobilů, kde bylo jedním ze zvažovaných míst letiště v Líních u Plzně.
Blažek řekl, že ani v době současné energetické krize, vysoké inflace i zpevňování koruny nepolevuje zájem firem investovat. "Chuť neopadá, ale firmy jsou schopné si spočítat, co pro ně znamená primárně zdražení energií a jak to je v porovnání s jiným státy v Evropě, ale i s jinými lokacemi, než je Evropa, tedy s Amerikou a Asií," řekl. Při rozhodování o velkých investicích to bude hrát značnou roli. Podle Blažka hrozí, že energeticky náročná odvětví - ocelárny, chemičky a další, z Evropy zmizí. Evropa proto musí vymyslet koncept, jak je tady udržet, řekl.
Podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) by se měli investoři zaměřit hlavně na využití brownfieldů, které kdysi sloužily pro výrobní účely, a revitalizovat je. Zabírání dalších zelených ploch pro výstavbu logistických hal je nesmyslné, řekl.
"Poptávka po zaměstnancích je stále stejná," řekl Blažek. Podle místopředsedkyně AFI a ředitelky plzeňské personální agentury Hofmann Personal Gabriely Hrbáčkové firmy z regionu teď nejvíc poptávají zaměstnance na kvalifikovaných i nekvalifikovaných pozicích, hlavně technických. Kraj je na tom kvůli dlouhodobě nízké nezaměstnanosti hůře než zbytek ČR. "A poslední, k čemu by sahaly, je propouštění svých zaměstnanců. Tři čtvrtiny zaměstnavatelů z regionů říkají, že budou nabírat," uvedla. Zbylá čtvrtina podle Hrbáčkové chce udělat vše pro to, aby si lidi udržela. V Plzeňském kraji nejvíce chybí lidé strojírenským firmám, ale i ve skladech.
Téměř 80 procent firem podporuje podle průzkumu úplné zrušení kvót na zaměstnávání cizinců, za což dlouhodobě bojuje také AFI. "Současná omezení, která klademe dočasným zaměstnancům z ciziny, poškozují českou ekonomiku," řekl Blažek. Podle Hrbáčkové je v tom ČR dlouhodobě nekonkurenceschopná například vůči Polsku, které má národní víza, jež vyřídí do 14 dnů, a výrazně tím pomáhá podnikům. "Máme velice přísné kvóty a dostat kvalifikovaného i nekvalifikovaného zaměstnance z ciziny trvá šest až osm měsíců a z některých států i 1,5 roku," uvedla.
Zaměstnavatelé začínají podle Hrbáčkové kvůli nedostatku lidí zvažovat, že část výroby převedou do jiných zemí. Třeba pro zaměstnance z Indie, kde je hodně IT specialistů, je kvóta do 500 lidí, a podle Hrbáčkové trvá nejméně 1,5 roku, než mohou přijít do ČR pracovat.
Školy podle Špotáka nejsou schopné naplnit samy stále větší potřebu po kvalifikované pracovní síle. "Zaměstnavatelé se musí zaměřit na interfiremní vzdělávání a vyškolení pracovníků potřebných profesí. Ať už vlastními silami či užší spoluprací se školami a krajským Paktem zaměstnanosti," uvedl. Stát by měl motivovat firmy pro získávání pracovníků dlouhodobými grantovými programy.
