SŽ žádá o vyjádření k platnosti EIA pro stavbu tratě z Brna do Přerova

Brno 13. října (ČTK) - Správa železnic (SŽ) si vyžádala od ministerstva životního prostředí vyjádření k platnosti kladného stanoviska EIA na přestavbu tratě z Brna do Přerova v úseku z Vyškova do Nezamyslic. Bylo totiž vydané už v roce 2010, ale od té doby se změnilo technické řešení úseku z Vyškova do Ivanovic na Hané, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA. Se stavbou nyní železničáři počítají v letech 2026 až 2030.

Přestavba staré jednokolejné tratě mezi Brnem a Přerovem, která je součástí spojení druhého a třetího největšího města republiky, je jedním z dokladů, jak dlouho státu trvá stavba potřebné moderní dopravní infrastruktury. Kvůli nízké kapacitě na ní už od roku 2006 ani nemohou jezdit osobní vlaky z Brna do Vyškova a nahrazuje je autobusová doprava. Moderní dvoukolejná trať pro rychlost 200 kilometrů za hodinu by měla být hotova po roce 2030. Před rokem SŽ uváděla rok dokončení 2031. Jestli se termín nějak změnil, ČTK zjišťuje.

V roce 2009 se předpokládalo, že trať z Vyškova bude pokračovat víceméně v současné stopě, což by ale kvůli blízkosti zástavby znamenalo citelný rychlostní propad. V roce 2015 vznikla studie proveditelnosti a na jejím základě investiční záměr, který v roce 2020 schválila Centrální komise ministerstva dopravy. Trať má vést z Vyškova severním směrem západně od průmyslové zóny a před Pustiměří se stočí k východu do Ivanovic. Na této trati vznikne téměř půl kilometru dlouhý Pustiměřský tunel, který se bude stavět jako hloubený. Mimo jiné jím trať překoná dálnici D46. Před Nezamyslicemi se počítá se 430 metrů dlouhým Dřevnovickým tunelem, který se bude stavět jako ražený.

Správa železnic postupně připravuje i další úseky na této téměř 90 kilometrů dlouhé trati, příští rok se však ještě nepočítá se zahájením stavby ani v jediném případě.

Neexistence kapacitního spojení Brno s Přerovem je problémem pro dálkový provoz mezi Brnem a Ostravou a Brnem a Olomoucí, ale činí potíže i regionálnímu provozu z Vyškova a okolí do Brna. Autobusy jezdí ve špičce po deseti minutách, velká část lidí volí raději individuální dopravu, přestože dálnice D1 bývá před Brnem ucpaná v dopravní špičce i v případě, že nikde nejsou dopravní omezení či nehoda. Nová kapacitní trať by přinesla výrazné zrychlení cestovní doby, pravidelnější jízdní řád a výrazně komfortnější dopravu.