Komatsu potřebu bagr

Studie brněnské podzemní dráhy má být hotová do konce letošního roku

Brno 1. ledna (ČTK) - Studie proveditelnosti brněnské podzemní dráhy, která má výrazně odlehčit přetížené povrchové dopravě, má být hotová do konce letošního roku. Do té doby má být také projednaná s veřejností. Nyní se chystá zpracování druhé etapy studie, v níž odborníci podrobně posoudí sedm možných variant vedení tras, posuzovat se bude i vhodnost jednotlivých dopravních prostředků. ČTK to řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Město zadalo zpracování studie ve druhé polovině roku 2020, o jejím zadání se začalo mluvit už koncem roku 2017, kdy byla představena studie proveditelnosti pro přestavbu brněnského železničního uzlu. Brno rychlé podzemní kolejové spojení v severojižním směru, tzv. severojižní kolejový diametr, potřebuje a po přesunu nádraží na jih ho bude potřebovat ještě více. Jde totiž o směr, v němž jezdí nejvytíženější tramvajové linky 1 a 12 a které už nejsou schopné v ranní špičce pojmout více cestujících. Jezdí na nich dlouhé kapacitní soupravy ve velmi krátkých intervalech. Po odsunu vlakového nádraží budou tytou proudy ještě silnější.

Dříve se předpokládalo, že Brnem bude v podzemí projíždět příměstský vlak, avšak ve studii se řeší možnosti, zda nebude lepší tramvaj či klasické metro. "Analýza vyhodnotí přínosy a náklady ve variantách se všemi těmito dopravními prostředky," uvedl Poňuchálek.

Jak bude vypadat další příprava, bude záviset na výsledcích studie. S přihlédnutím k tomu, jak dlouho trvá příprava modernizace brněnského železničního uzlu, není asi pravděpodobné, že by stavba začala ještě v této dekádě. Není zřejmé, kolik peněz bude na stavbu podzemní dráhy potřeba. Základní směr, kterým by měla vést, je od jihu zhruba od míst plánovaného nového nádraží na sever pod centrem města, stáčet se bude k severovýchodu a vyústí v Králově Poli či v Řečkovicích a bude mít návaznost na železniční trať z Králova Pole na Tišnov. V případě využití tramvaje by mohla navazovat na některé tramvajové úseky do sídlišť, například ze Žabovřesk do Bystrce.

O potřebě podzemního vedení kolejové MHD se v Brně mluví od 70. let minulého století. Nyní má Brno 380.000 obyvatel, v budoucnu se počítá se zvýšením na půl milionu, přičemž další desetitisíce lidí do Brna denně dojíždějí. Podle předchozího radního pro územní plánování Filipa Chvátala (KDU-ČSL) přichází v úvahu i kombinace vlaků a tramvají, což by mohlo vyřešit problém kolabující dopravy ve městě i v celé aglomeraci. V Praze trvalo zprovoznění první linky metra od prvního návrhu 76 let.

O osudu brněnské podzemní dráhy nerozhoduje jen město, ale řídicí výbor složený ze zástupců Brna, ministerstva dopravy, Správy železnic, Jihomoravského kraje a Státního fondu dopravní infrastruktury.