Komatsu potřebu bagr

Stavební technologie jako ochrana před elektrosmogem

Pod pojmem „elektrosmog“ se obecně rozumí veškerá elektromagnetická pole, která vyzařují různá technická zařízení pod napětím. Ač jde o přirozený fyzikální jev, stále vyvolává kontroverze mezi veřejností. Důvodem jsou obavy z jeho dlouhodobých účinků na lidské zdraví. Většinu domněnek o negativních vlivech elektromagnetického záření se odborníkům podařilo vyvrátit. U citlivých jedinců ale může být jistá opatrnost na místě. Ostatně existují i moderní technologie, které dokážou budovu či dům a jeho obyvatele před elektrosmogem ochránit.

Elektromagnetické záření generuje vše, čím probíhá elektrický proud, od vedení vysokého napětí přes telefonní vysílače až po běžnou spotřební elektroniku každodenního použití. Elektrosmog zkrátka působí na své okolí a může z venkovního prostředí pronikat i do lidských obydlí. Také proto jsou otázky kolem elektrosmogu pravidelně v hledáčku široké veřejnosti. V závislosti na frekvenci lze elektrosmog rozdělit na vysokofrekvenční (0,1 GHz – 100 GHz) a na nízkofrekvenční (<0,1 GHz).

„Množství dotazů je přibližně konstantní s občasnými výkyvy v případech, jako bylo naposledy zavedení telekomunikační sítě páté generace. Nejčastějším dotazem v běžných dobách jsou koupě pozemku v blízkosti vedení vysokého napětí či koupě bytu v blízkosti základnové stanice telekomunikační sítě. Oba tyto zdroje jsou ale dle příslušného zákona expozičně kontrolovány ještě před zahájením jejich výstavby,“ popisuje zkušenosti Lukáš Jelínek, vedoucí Národní referenční laboratoře pro neionizující záření Státního zdravotního ústavu v Praze.

Je bydlení v blízkosti trafostanice bezpečné?

Vědecké výzkumy se účinky elektromagnetických polí na člověka často zabývají a dosud jimi nebyly žádné škodlivé vlivy prokázány, alespoň ne v běžné míře, v jaké jsou jim lidé vystaveni. Klíčová je zde ale kvantita. Při vysokých hodnotách elektromagnetického záření již lze dlouhodobé účinky na člověku pozorovat, a proto se diskutuje především o hranici, kdy je ještě hustota elektromagnetického záření bezpečná a kdy by mohla mít již neblahý vliv na zdraví člověka.

„Přísné limitní hodnoty popisují příslušné normy, hygienické předpisy a legislativa. Všechna zařízení ČEZ, jako jsou například vedení vysokého napětí či trafostanice, tyto limity splňují, a není důvod k jakýmkoli obavám. Magnetické pole vyzařované od našich zařízení je ve srovnání s mobilními telefony, vysílačkami či vysílači televizního a rozhlasového signálu naprosto zanedbatelné,“ vysvětluje Soňa Holingerová, mluvčí energetické skupiny ČEZ s tím, že například s mobilním telefonem je člověk v daleko větším kontaktu a na mnohem menší vzdálenost.  

Mobil na nočním stolku

Zdrojem elektrosmogu mohou být také zařízení a technologie umístěná v lidských obydlích a je proto z velké míry i na každém člověku, jak moc se těmito zařízeními obklopuje. Mobilní telefon zapojený do nabíječky nemusí být položený na nočním stolku, stejně jako se lze vyhnout nejrůznějším elektrospotřebičům v blízkosti dětské postýlky. Podle odborníků i v těchto případech při dodržení limitů nebezpečí nehrozí.

„Pokud budou dodrženy expoziční limity, které u mobilního telefonu zaručuje výrobce, poškození zdraví podle současného stavu poznání nehrozí,“ uvádí Lukáš Jelínek Národní referenční laboratoře pro neionizující záření.

Ani Světová zdravotnická organizace (WHO) přímou souvislost mezi elektrosmogem a negativními dopady na lidské zdraví nepotvrzuje. Podle WHO ale existuje takzvaná elektromagnetická hypersenzitivita, kterou postižení lidé připisují právě elektromagnetickému záření. I proto může být určitá opatrnost na místě.

Speciální hmota jako prevence

Například ve stavebnictví jsou již dostupné speciální materiály, které dokážou elektromagnetické záření v budovách a domech odstínit. „Technologie umí téměř plně eliminovat dopady elektrosmogu u zdrojů z vnějšího i vnitřního prostředí. Ať už jde o vedení pod vysokým napětím, podzemní kabel, mobilní telefon, elektrické přístroje nebo elektroinstalace ve vlastním domě,“ vysvětluje Luděk Drobek, ředitel společnosti Profibaustoffe CZ, která stavební hmotu pro takové případy sama vyvinula.

Její využití je možné jak u novostavby, tak i během renovace stávající budovy. Zpracování se provádí v průběhu aplikace zateplovacího systému nebo nanášení vnitřních omítek, fasády, stěrek a podlah. „Jde o komplexní řešení, které nevyžaduje další materiálové náklady a pracovní kroky a je trvalého charakteru,“ doplňuje Luděk Drobek z Profibaustoffe CZ.

V interiéru stavby se lze zaměřit zejména na individuální ochranu obytných prostor před působením elektromagnetického záření z vnitřního prostředí. Přitom ale provoz mobilních telefonů a místních bezdrátových sítí není díky zbytkovému elektromagnetickému nikterak omezen.