Rekordní délka vrtu pod rybníkem v podání firmy Michlovský-protlaky, a.s.
V procesu odkanalizace malebné obce Malovice na Českobudějovicku se usilovně hledalo co nejšetrnější řešení linie výkopu pro položení potrubí. Klasická tzv. suchá cesta by znamenala komplikace ve smyslu podstatně delšího vedení výkopové linie napříč několika pozemky s různými majiteli i s tímto spojenou byrokracii. Přirozeně se tak otevřel prostor pro vedení linie přímo pod hladinou rybníka pomocí revoluční bezvýkopové technologie, která se ve světě stavebnictví stává čím dál tím více exponovanou samostatnou disciplínou. Díky zkušenostem a špičkové technice se tradiční firmě podařilo realizovat během jediného týdne rekordní vrt o celkové délce 525 metrů na místě, kde konkurence neuspěla.
Stavební společnost ze Salaše u Zlína povolala k realizaci řízeného protlaku na objednávku firmy PROTOM, s.r.o. tým sedmi specializovaných pracovníků v březnu tohoto roku a práce jim ve finále zabrala sedm dní. Konečný výsledek je bez nadsázky fascinující, avšak jak už to v praxi chodí, nešlo všechno tak poeticky jako výše uvedené počty. Zaměstnanci se tak během těchto dní museli vypořádat s ucpanými tryskami, nepříznivým terénem, povětrnostními podmínkami a v neposlední řadě také s čerstvě nastolenými opatřeními provázejícími počátek koronavirové pandemie.
Horizontálně řízený vrt v zásadě znamená schopnost ovládat směr a výšku. Nestabilní prostředí chovného rybníka však bylo velice náročné z hlediska udržení ideální hloubkové hladiny. Příčinou bylo složení. Sedimenty ve slati s hospodářskou výtěžností si vyžádaly netradiční využití motorového člunu, z něhož probíhalo navádění, což nebylo vůbec snadné, neboť dno bylo měkké a vrt jednoduše padal. Do karet nehrál ani vítr, který soustavně znemožňoval dokonalou orientaci na hladině. Odfukoval člun a s ním o dobrých pár desítek metrů i vodící lanko původně použité ve smyslu vytyčovacího kabele, které bylo na břehu fixované a napínané dostupnou technikou. Práce se tak už na samotné začátku proměnila v opravdovou výzvu. Pro kontinuální měření a udržování směru bylo zapotřebí používat reflexně označené tyče - roxory zapíchnuté do dna. Původním záměrem bylo vrtat maximálně 2 metry pod úrovní dna, přičemž hloubka vody ve vytyčené linii oscilovala na úrovni 1,5 m s typickými nánosy bahna. Nakonec se podařilo vrtat v hloubkové hladině 5-6 metrů pod hladinou rybníka! Můžeme tak opět nejen poeticky poznamenat, že se jednalo o vrt, který měl skutečnou hloubku.
Realizace gravitační (spádové) kanalizace sestává ze tří základních fází, přičemž v tomto případě byl k protlaku použit moderní a osvědčený stroj Vermeer 75x100. První fázi představuje pilotní vrt. Pilotní hlavice se šikminou obsahuje elektronickou sondu, která nahoru posílá informace na bázi nízkofrekvenčního signálu, načež hlavice v terénu rotuje a tlačí půdu do stran. Zároveň skrze trysky dochází k vypouštění speciální směsi vody a ultra jemného bentonitu. Primárním účelem této směsi je chlazení, neboť sonda je značně citlivá na teplo, což může vést při hodnotách přesahujících 70 °C až k jejímu zničení a vzniku škody počítané v řádu desítek tisíc korun. Sekundárně pak tato směs zajišťuje stabilizaci vrtu. Klíčová byla navigace a zde je na místě vyzdvihnout potřebu efektivní komunikace mezi obsluhou, neboť cílového bodu na břehu obecní části Malovičky bylo dosaženo takřka s chirurgickou přesností. Na tomto místě byla vzápětí vykopána cílová jáma.
Druhý v pořadí následoval rozšiřovací vrt, při němž je pilotní hlavice demontována a nahrazena hlavicí rozšiřovací. Rozšiřovací vrt lze podle potřeby opakovat vícekrát. Právě během druhého rozšiřování pilotního otvoru došlo k ucpání trysek v rozšiřovací hlavě. Efekt vyplavení byl nenávratně ztracen. V tomto okamžiku však již bylo odvrtáno více než 150 metrů, a tak doslova nebylo cesty zpět. Nezbývalo, než pokračovat “na sílu” a tímto způsobem odvrtat dalších několik stovek metrů. Stroje běžely na doraz, avšak navzdory této skutečnosti se druhá fáze protáhla na čtyři dny, což byl dvojnásobek času, který zabral pilotní vrt. Sedmý den pak nebyl určen k odpočinku jako v Bibli, nýbrž k třetí a finální fázi, která konečně znamenala zatahování potrubí typu HDPE 110 mm (PN 16), jehož sváření už proběhlo současně během prvních dvou fází. Potrubí bylo v návinovém provedení (po 100 m) a z části se skládalo z dvanáctimetrových kusů. “S ohledem na výslednou délku potrubí se polohování spojeného celku na místních loukách stalo bezprecedentním unikátem. Díky vstřícnosti místních farmářů byla tato manipulace nejen možná, ale obešla se také bez újmy na okolní půdě”, vyjádřil vděčnost stavbyvedoucí, pan Vladimír Fabrici.
Třetí fáze zatahování probíhala v hektickém tempu a trvala od 8:00 do 11:45. Aby vše šlapalo jako hodinky, před samotným zatahováním již kompletně napojeného potrubí byly provedeny ještě nutné přípravy ve formě koordinace jednotlivých obslužných a kontrolních míst. Vrtná souprava totiž využívala automatické odebírání 100 kg tyčí ze zásobníků. Celková váha tyčí činila impozantních 12 tun. Použity byly tyče americké výroby s paměťovým efektem a ochranou před nevratnou deformací (poloměr zakřivení 60 m). Společnost Michlovský-protlaky, a.s. myslí pokaždé také na ekologickou stopu své práce a postarala se proto o zanedbatelný únik bentonitu ve stopovém množství (1-2 kubíky), jenž byl navíc ověnčen atestem a maximálně šetrný k přírodě. “I přes překážky dospěly práce ke šťastnému závěru bez jakýchkoliv vad či nedokončení. Kapříci pleskali o hladinu rybníka, což krásně zapadalo do šťastného scénáře. Je to jednoznačně nejdelší vrt v historii naší firmy a určitě jeden z nejdelších vrtů tohoto typu v Česku a na Slovensku”, shrnul své dojmy s pokorou i hrdostí v hlase stavbyvedoucí úspěšné firmy
Kontakt: Adresa společnosti – CS
Michlovský – protlaky, a.s. Salaš 99 763 51 Zlín Česká republika
tel.: +420 577 125 001
E-mail: protlaky@michlovsky.cz
Kontakt: Adresa společnosti - SK
Michlovský – protlaky a.s., organizačná zložka 8.mája 2802/9 921 01 Piešťany Slovenská republika
tel.: +420 577 125 001
E-mail: protlaky@michlovsky.cz
