husqvarna

Stále nedokončená D1 je nejstarší a nejdelší českou dálnicí

Praha 30. září (ČTK) - Dálnice D1 je nejen nejstarší a nejdelší českou dálnicí, ale i v některých úsecích nejvytíženější a nejnebezpečnější a nyní také vinou častých oprav a mnohaleté modernizace nejpomalejší. A také stále nedokončená, když zbývá dostavět část u Přerova. Nyní končí devítiletá modernizace části dálnice mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna, která začala již v roce 2013 a která značně komplikovala vnitrostátní i mezinárodní dopravu. I tak ale i na tomto úseku zůstává několik nedodělaných akcí, například nezbytná rekonstrukce mostu Šmejkalka poblíž Senohrab, jenž pochází již z první etapy výstavby D1 ve 40. letech. Kompletně opraveného úseku mezi Prahou a Brnem se tak řidiči dočkají nejdříve v roce 2024.

První úsek D1 byl otevřen před 50 lety, 12. července 1971. Dálnice z Prahy do Mirošovic v délce 22,6 km je tak nejstarším souvislým dálničním úsekem v Česku. Česko, které ve výstavbě dálnic výrazně zaostává za vyspělými zeměmi, však mohlo být v tomto oboru jedním z lídrů. Stavba byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena.

Po jejím obnovení v roce 1967 (stavba začala 8. září 1967 "pražským" úsekem Spořilov - Čestlice) se počítalo s tím, že dálnice povede na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Celá dálnice mezi Prahou a Brnem byla otevřena v listopadu 1980 zároveň se zbývajícím úsekem D2 z Brna do slovenské metropole Bratislavy.

Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojila Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem stále ještě nedokončená D1 bude měřit 376 km, z čehož zbývá dokončit deset km v úseku Říkovice - Přerov. Krom toho se také připravuje rozšíření zhruba 30 km úseku u Brna mezi Kývalkou a Holubicemi.

Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:

12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha - Mirošovice (délka 21,3 km)

6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km)

3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km)

Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km)

Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km)

28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km)

Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km)

Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km)

30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km)

28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí-

východ (7,5 km)

6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979

22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km)

7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979

8. listopadu 1980 - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem

Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km)

9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (6,8 km)

11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km)

30. července 1992 - Tučapy - Vyškov (9,6 km)

24. října 2005 - Vyškov - Mořice (17,5 km)

1. prosince 2007 - Ostrav, Rudná - Bohumín (17, 2 km)

6. května 2008 - Bílovec - Ostrava, Rudná (11, 7 km)

23. října 2008 - Kojetín - Kroměříž (7 km)

25. listopadu 2008 - Lipník nad Bečvou - Bělotín (15,4 km)

17. září 2009 - Mořice - Kojetín (6,6 km)

25. listopadu 2009 - Bělotín - Bílovec (29,8 km)

3. prosince 2010 - Kroměříž - Hulín (4,8 km)

11. července 2011 - Hulín - Říkovice (6,5 km)

30. listopadu 2012 - Bohumín - hranice s Polskem (6,1 km)

12. prosince 2019 - Přerov - Lipník nad Bečbo (14,3 km).

Zbývá dokončit úsek Říkovice - Přerov (10,1 km). Přípravu stavby provázejí odvolání a žaloby několika spolků, kterými se zabývají úřady i soudy.