„Sokolí farma“ ČEZ opět nezklamala; do světa se rozletěl rekordní počet mláďat

Severní Čechy – Úctyhodný počet letošních sokolíků se rozletěl do světa z ochozů komínů a chladicích věží Skupiny ČEZ. V rámci celé republiky přišlo na svět  33 sokolích slečen či kluků, což je historický rekord. Pro srovnání; stejný počet mladých vyvedly sokolí páry v letech 2011, kdy byla v Elektrárně Tušimice umístěna na ochozu chladicí věže vůbec první hliníková sokolí budka v České republice, až 2015. Sokolí páry přitom v tomto období přibývaly postupně a ve finále jich bylo teprve šest, kdežto dnes jich je už deset trvale zahnízděných v rámci „sokolí farmy“ Skupiny ČEZ.  Nejvíce „zářezů“ mají tradičně i letos severní Čechy, a to 19 mláďat.  I to je zatím historicky nejvíce v daném roce. V současné době evidují ornitologové zhruba 130 sokolích párů v celé ČR, deset z nich hnízdí na objektech ve vlastnictví ČEZ, přičemž v období 2011 – 2022 se z těchto staveb rozletělo do světa 147 mláďat sokola stěhovavého!

Sečteno a podtrženo: Sever: Teplárna Trmice 4; Elektrárna Ledvice 4; bývalá výtopna ČEZ Teplárenské v Proboštově 3; Paroplynový cyklus Počerady 2; Elektrárna Tušimice 3 a Elektrárna Prunéřov 3. Střed: areál  společnosti Energotrans v Třeboradicích u Prahy 4 a Teplárna Energotrans (dříve Elektrárna Mělník) 3. Jih: Jaderná elektrárna Temelín 3. Vysočina: Jaderná elektrárna Dukovany4. Celkem: 10 hnízdících párů a 33 mláďat.  Jen tak pro zajímavost, v Národním parku České Švýcarsko, včetně CHKO Labské pískovce letos registrují 24 mláďat a počet tamních hnízdících párů na české straně je srovnatelný s celkovým počtem párů v lokalitách Skupiny ČEZ.

„Je to paráda, letos je v lokalitách ČEZu deset úspěšně hnízdících párů, kterým se narodilo neskutečných 33 mláďat, z toho 4x čtyřčata, 5x trojčata a jednou dvojčata. Co je více než podstatné, všechna mláďata se letos podařilo okroužkovat, takže doufám, že o nich v dalších letech ještě uslyšíme,“ neskrývá své nadšení ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s. V případě kroužkování dobře ví, o čem mluví. Díky „prstýnkům“ některých rodičů se mu například podařilo zjistit, že na komínu Teplárny Trmice hnízdí německá samice 4HL a má nového samce ANW, který se narodil v roce 2020 v Záluží  u Litvínova (Unipetrol).  Na chladicí věži v  Elektrárně Tušimice hnízdí samice se žlutým kroužkem 99, narodila se v roce 2015 na skále u obce Tubož na Mělnicku, a v Elektrárně Prunéřov společně přebývají neznačený samec a samice ANA, jíž se ornitologovi podařilo předloni v budce chytit a tím pádem i okroužkovat.

„V Proboštově je neznačená samice a má nového samce AFM, který se narodil v roce 2019 a je potomkem Ledvíka z Elektrárny Ledvice, vůbec prvního značeného sokola na stavbách ČEZ. Ten nyní hnízdí na chladicí věži paroplynu Počerady. Původní partner samice bohužel uhynul, proto také hnízdění proběhlo později, než jsem čekal. Když jsem vylezl na ochoz komína s úmyslem okroužkovat mladé, samice teprve seděla na vejcích. Nicméně na svět přišli dvě krásné sokolí holky a jeden kluk. A v Ledvicích hnízdí neznačená samice nově se samcem DH, který se rovněž narodil v Záluží, ale v roce 2018,“ dodává Václav Beran, jehož lze bez nadsázky považovat za kmotra mladých sokolů. Byl to totiž právě on, kdo je po narození před prvním opuštěním budky okroužkoval. „A dokud nedostanu strach z výšek, budu tím kmotrem i nadále,“ směje se Václav Beran.

Skupina ČEZ patří mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Energetická společnost byla vůbec první v České republice, kdo začal s ornitology spolupracovat na umístění hliníkových sokolích budek na výškových elektrárenských či teplárenských stavbách. Stalo se tak v roce 2011, kdy byla první budka umístěna na ochozu chladicí věže v Elektrárně Tušimice. Ornitologové z Alka Wildlife mají přitom podporu vedení společnosti od samého začátku projektu, který se během dvanácti let dostal z pokusné fáze až na úroveň jakési stabilní „sokolí farmy“. Výroba a instalace budek přitom probíhá v režii společnosti. Ornitologům je rovněž umožněn vstup do provozů za účelem monitoringu sokola stěhovavého, včetně umístění fotopastí a kroužkování narozených mláďat. Na případný nákup fotopastí, speciální optiky, horolezeckého vybavení a podobně jim pak přispívá Nadace ČEZ v rámci grantu Podpora regionů.

„Jediné, co sokolí páry během zahnízdění a poté i jejich junioři či juniorky od nás požadují, je klid. Hlavně proto, aby se mohli bezpečně pohybovat po ochozech a později se učit s rodiči létat a lovit. Proto jsou po celou dobu zahnízdění odloženy aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či třeba lezeckým cvičením profesionálních hasičů, ať již elektrárenských či z HZS daného kraje. Prakticky až do definitivního opuštění budek, nejsou sokolí rodinky nijak rušeny. Jakmile tedy ornitolog v dané lokalitě nahlásí, že viděl poprvé sokolí pár nad tou či onou elektrárnou a následně i potvrdí, že samice sedí na vejcích, utlumujeme veškeré aktivity, které se týkají výškových staveb s budkami. Výjimka by nastala pouze v případě, kdyby byly nějakým způsobem ohroženy bezpečnost a zdraví zaměstnanců či vlastní provoz elektrárny,“ uzavírá Jan Kalina, ředitel Divize obnovitelná a klasická energetika. S nadsázkou ještě poznamenal, že kdyby dávalo smysl sokolí budky umisťovat i někde na hrázích přehrad, v nichž má ČEZ vodní elektrárny, bylo by sokolích mláďat určitě daleko více.

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy