Cime 2 kvartál 2024

Sněmovna schválila zmírnění pravidel nakládání obcí a krajů s pozemky od státu

Praha (ČTK) - Pravidla pro nakládání se zemědělskými pozemky, které od státu bezplatně získaly nebo získají obce a kraje, se zřejmě zmírní. Na polovinu se má zkrátit doba, po kterou obce a kraje musejí dodržovat podmínky zejména pro využívání těchto pozemků podle převodních smluv. Počítá s tím poslanecká novela o Státním pozemkovém fondu, kterou dnes Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole. Změny mají podle autorů předlohy ze všech sněmovních frakcí zjednodušit od příštího roku rozvoj obcí.

Novelu, která podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) také omezí byrokracii, nyní dostane k projednání Senát. Předlohu v debatě podpořili zástupci všech poslaneckých klubů včetně opozičních hnutí ANO a SPD. Pro normu hlasovalo 112 ze 119 přítomných poslanců.

Obce a kraje mohou získat od úřadu například pozemky, které se nacházejí v zastavěném či zastavitelném území a které jsou určené pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejnou zeleň. Podmínky nyní musejí samosprávy dodržovat deset let od data převodu, nejméně do konce října 2029, což pozemkový úřad pravidelně kontroluje. Pokud podmínky poruší, musejí pozemek vrátit nebo dát peněžitou náhradu. Novelou by se zkrátila lhůta na polovinu, tedy na pět let, a to i zpětně. V případě starších převodů by tedy s účinností předlohy zcela zanikla.

Obce a kraje by navíc podmínky převodu neporušily podle novely ani v případě změny svých územních plánů. Postačilo by také, aby účel, pro který pozemek získaly, byl jeho hlavním využitím.

Proti zkrácení lhůty na pět let se postavilo ministerstvo financí, podle kterého by pak bezplatný převod pozemku mohl představovat nedovolenou veřejnou podporu podle pravidel Evropské unie. Ministerstva pro místní rozvoj, zemědělství a životního prostředí novelu naopak podpořila. Ministerstvo vnitra kriticky zhodnotilo zpětnou platnost zkrácení lhůty a k novele zaujalo neutrální postoj.

"Primární snahou je snížení možných překážek, které by brzdily rozvoj obcí a krajů," napsali předkladatelé navrhovaných změn v důvodové zprávě. Poukazují na to, že nynějším trendem v územním plánování je přechod od ploch s jediným účelem možného využití k jejich vícefunkčnímu využití, což lépe vyhovuje životu obyvatel. "Dalším nezanedbatelným přínosem navrhované úpravy je snížení administrativní zátěže Státního pozemkového úřadu při provádění pravidelných ročních kontrol," uvedli autoři ve zdůvodnění novely.

Obce poslaly do loňského července podle důvodové zprávy přes 17.100 žádostí o převod celkem 67.700 státních zemědělských pozemků. Dosud získaly více než 31.400 pozemků o celkové výměře téměř 9170 hektarů. "Aktuálně je evidováno dalších zhruba 3400 nevyřízených žádostí," stojí v podkladech.