LHR_19-10_01_Erdbewegung-Osteuropa-CZE

Rozsáhlé meliorace mohou zhoršovat půdní vláhu a erozi půdy. Potvrdila to studie na zemědělských pozemcích na Příbramsku

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) vypracoval studii věnující se přírodním charakteristikám zemědělských půd v okolí obcí Drásov a Suchodol na Příbramsku. Analýza předmětných pozemků potvrzuje možné negativní vlivy hydromeliorací. Jednofunkční meliorační stavby urychlují odtok vody z území, a tím mohou mít vliv na zhoršení půdního sucha v dané oblasti. Studii, která také přináší návrhy opatření vedoucí k lepšímu zadržování vody v krajině, zadala vypracovat společnost Panattoni, jež se specializuje na udržitelnou výstavbu průmyslových hal.

Studie VÚMOP se kromě přírodních, zemědělských a majetkoprávních vztahů věnovala posouzení srážko-odtokových charakteristik, ohroženosti půdy vodní erozí a zejména identifikaci staveb zemědělského odvodnění (drenážních systémů). Na základě zjištěných skutečností byla formulována možná východiska a související rizika při plánování využití krajiny. Analýzy vztahující se k erozní ohroženosti byly provedeny z pohledu zemědělce a stávající dotační politiky, tj. ve vazbě na plnění tzv. standardů Dobrého zemědělského
a environmentálního stavu půdy (DZES). Analýza potvrdila přítomnost drenážních staveb, které mají vedle přínosů pro zemědělce i negativní vliv v podobě nadbytečného drenážního odtoku, vysoušení půd a v případě poruchy drenáže vzniku povrchového odtoku a eroze.

Drenážní stavby se v minulosti budovaly za účelem rozvoje a podpory zemědělství. Hydromeliorace jsou významným fenoménem české krajiny. Tradice výstavby zemědělského odvodnění sahají až do konce 19. století, přičemž jejich nejintenzivnější realizace probíhaly mezi léty 1935-1940 a 1965-1985. Odvodnění zemědělské půdy se navrhovalo s cílem optimalizovat zemědělské využití půdy – odvádět přebytečnou půdní a mělkou podzemní vodu z pozemků
a zpřístupnit je k zemědělským operacím. Odvodnění tedy reguluje vodní režim primárně zemědělských půd, ale i celého hydrologicky souvisejícího území. Vodní režim půd ovlivňuje návazně také tepelné a živinné procesy, což vede k výrazné změně mikroklimatu a jakosti povrchových vod.

Vedle příznivých účinků zemědělského odvodnění existují i zmíněné potenciálně negativní vlivy na prostředí. U nás vybudované drenážní odvodnění je většinou jednofunkční, takže slouží pouze k odvodnění pozemku. Urychluje tak podpovrchový odtok vody a může prodlužovat suchá období a zvýšit tím negativní důsledky nepříznivého stavu půdní vláhy. Intenzivní zemědělská činnost v podobných lokalitách způsobuje destabilizaci ekosystémů, snižuje strukturální heterogenitu půd, dochází ke snížení biodiverzity a přirozeného krajinného potenciálu. Pokud se na funkci drenáží díváme v kontextu klimatických změn jako na významný faktor ztráty vody z krajiny, je třeba hledat způsoby, jak tento stav řešit.

Dle provedeného průzkumu bylo v řešeném území nalezeno několik lokálních zamokření na zemědělské půdě, evidentně z důvodu poruchy drenážního potrubí. Přítomnost staveb zemědělského odvodnění byla rovněž doložena identifikací řady udržovaných i neudržovaných drenážních šachtic.

„Tato zjištění jsou velmi dobře využitelná při posuzování dalšího osudu staveb odvodnění, opravách či konkrétních návrzích opatření vedoucí k zvýšení retence vody v krajině a zlepšení její kvality. Mimořádně důležité jsou rovněž identifikované stavby odvodnění ve vazbě na nekonfliktní rozvoj intravilánu či plánování jiných plošných a liniových staveb v území, aby nedocházelo např. k výstavbě rodinných domů na odvodněné půdě s předem neidentifikovanou zemědělskou drenáží, což přináší i řadu právních sporů končících u soudu,“ vysvětluje Petr Fučík, vedoucí oddělení Hydrologie a ochrany vod z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

„Nedostatek vody v krajině patří k těm nejvážnějším a nejčastějším problémům regionálního rozvoje prakticky po celé České republice. To také ještě podtrhly teplotně nadstandardní předešlé roky, když zejména v létě je problém nejvíce zřetelný. Naše společnost, která si zakládá na šetrnosti k životnímu prostředí, se už dlouhodobě věnuje boji proti suchu nejrůznějšími způsoby. V našich průmyslových parcích stavíme retenční nádrže, řešíme možnosti vsaku či v jejich okolí pomáháme s tvorbou remízků, které pomáhají zadržovat vodu v krajině. Zkušenosti a časté konzultace s experty nás v této oblasti utvrdily v názoru, že se jedná o skutečně závažný problém, který ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž jedním z nich bylo často nezohledňování či negativní působení rozsáhlých melioračních staveb. Proto jsme se rozhodli navázat spolupráci
s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, abychom využili jejich zkušenosti
a podrobné analýzy půdy a odvodněných pozemků pro návrhy konkrétních řešení, jež by dotčeným lokalitám mohla pomoci,“
vysvětluje Pavel Sovička ředitel Panattoni pro ČR
a Slovensko.

Druhá část studie VÚMOP pak v reakci na výsledky analýzy navrhuje koncepci systému opatření vedoucí ke snížení intenzity odvodnění, snížení eroze půdy v území, zlepšení jakosti vody
a optimalizaci lokálního mikroklimatu. V řešených lokalitách se nabízí využít například protierozní meze, retenční a zasakovací průlehy, prvky liniové zeleně nebo realizace mokřadů či tůní právě ve vazbě na meliorace. Významným řešením, které by mělo pozitivní efekt, by byla samotná stavební úprava drenážních systémů ve smyslu různých forem regulace odtoku či návazných mokřadů, čímž je možné dosáhnout snížení nadbytečného odtoku vody z krajiny.

„Český stát bude na základě informací z Ministerstva zemědělství potřebovat alespoň dekádu na zpracování podrobné mapy melioračních staveb. S naším přístupem to můžeme velmi urychlit. Věřím, že navrhovaná opatření pomohou místním samosprávám, zemědělcům
a vlastníkům pozemků s určením cesty, kterou by se mohli vydat v rámci snižování sucha v dané lokalitě. Panattoni v přípravě těchto analýz vidí velký potenciál zejména ve zrychlení řešení problému. Hodláme v této aktivitě dále pokračovat a vypracovávat ji i v blízkosti našich průmyslových hal,“
dodává Pavel Sovička.

Identifikace staveb odvodnění proběhla z celorepublikové vrstvy bývalé Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS), z archivních materiálů (projektové dokumentace staveb)
a také metodami dálkového průzkumu z různých veřejně dostupných zdrojů a následným terénním průzkumem. Při obdobné analýze je potřeba si uvědomit, že evidence meliorací
v České republice dle ZVHS je sice celosvětově unikátní, nicméně je neúplná a neaktualizovaná. V ní uvedené zákresy staveb zemědělského odvodnění jsou pouze orientační, kdy jejich poloha i plošný rozsah nemusí odpovídat skutečnému provedení staveb.

Značný přínos v dané problematice by představoval celorepublikový informační systém hydromelioračních staveb. Systém by byl využíván jednak zemědělci pro opravy drenážních staveb, ale také odborníky pro návrhy opatření, státní správou pro upřesnění pravidel zemědělského hospodaření (např. akční programy Nitrátové směrnice) a samozřejmě obcemi, regionální správou a investory. V neposlední řadě by však sloužil také jako podklad pro eliminaci nežádoucích odvodnění a udržitelný management krajiny.

Společnost Panattoni se ve svých developerských projektech soustředí nejen na to, aby její průmyslové novostavby představovaly co nejnižší zátěž pro životní prostředí, ale také na jejich nejvhodnější umístění z hlediska logistiky a nejkratší napojení obslužné dopravy na hlavní komunikace, protože právě tento prvek je ve finále nejzásadnější pro minimalizaci negativních ekologických dopadů.

Panattoni Development Company je jednou z největších světových developerských společností
v soukromých rukách a má v Severní Americe a Evropě 51 poboček. Od zahájení činnosti ve střední Evropě v roce 2005 společnost dokončila dohromady přes 14 milionu m2 moderních průmyslových prostor v zemích Evropské unie a Velké Británie. Nabízí průmyslové, skladové i kancelářské plochy. Specializuje se na stavby na klíč (BTS build-to-suit), které přesně odpovídají požadavkům jednotlivých klientů. Panattoni obhájila již po páté za sebou pozici lídra evropského industriálního trhu a všechny jeho nové projekty jsou certifikovány BREEAM v úrovni Excellent. Mezi klíčové klienty patří společnosti jako Amazon, Tchibo, DSV, H&M, Intermarché, Leroy Merlin, ND Logistics, Still, Schenker, Selgros a Tesco. Kromě České republiky a Slovenska má Panattoni kanceláře také ve většině zemí EU a ve Velké Británii. Více na
www.panattonieurope.com.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) zodpovídá za rozvoj poznání a přenos poznatků vědních oborů ochrany půdy, komplexních meliorací, pedologie, tvorby a využití krajiny a informatiky k těmto oborům se vztahující. Provádí rozbory půdy a vody, provozuje geoportál SOWAC-GIS, tvoří mapy, poskytuje data.

VÚMOP je veřejnou výzkumnou institucí. Byl zřízen Ministerstvem zemědělství dnem 23.  června 2006 vydáním zřizovací listiny. Ústav vznikl k 1. lednu 2007, kdy byl zapsán do rejstříku veřejných výzkumných institucí, vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zřizovací listinou byla ústavu dána odpovědnost za rozvoj poznání a přenos poznatků vědních oborů komplexních meliorací, pedologie, tvorby a využití krajiny a informatiky k těmto oborům se vztahující.