Rekonstrukce starších budov jako marketingový nástroj. Nová fasáda dokáže přilákat návštěvníky

Starší budovy snadno ztrácí lesk a zájem návštěvníků. Nová fasáda spojená s částečnou rekonstrukcí jim ale dokáže vdechnout nový impuls a obnovit v nich život. Příkladem může být brněnské nákupní centrum Futurum, které po dvaceti letech provozu oslnilo návštěvníky novou barevnou fasádou. V dnešní době se takové rekonstrukce stávají nejen ekologickou alternativou k novostavbám, ale také účinným marketingovým nástrojem, který dokáže zaujmout a přitáhnout pozornost.

Šedá barva, zastaralý design a celkově omšelý vzhled a především energetická náročnost celé stavby. Taková je realita nemalého množství českých veřejných budov. Starší nákupní centra, administrativní budovy nebo sportovní haly jen málokdy projdou po letech od vybudování tak velkou rekonstrukcí, aby se jejich podoba radikálně změnila. Právě nový modernější vzhled je přitom to, co může přilákat nové zákazníky nebo klienty. „Již několik let můžeme v Česku sledovat úspěšné rekonstrukce komerčních budov. Převážně se jedná o stavby, jejichž architektonické ztvárnění je morálně zastaralé, ale technicky jsou v dobrém stavu. Tento přístup je ve svém základě ekologický, neboť u rekonstrukcí je množství prostavěného materiálu násobně menší než u novostaveb, a zároveň se nezabírá další půda v intravilánu obcí,“ vysvětluje aktuální trend brněnský architekt Gabriel Kurtis.

Mnohdy navíc není potřeba kompletní rekonstrukce. Stačí jen nový kabát v podobě moderní fasády. To je například případ brněnského nákupního centra Futurum na okraji moravské metropole, které první návštěvníky přivítalo už začátkem milénia. Po zhruba dvaceti letech fungování už se zdaleka netěšilo takovému zájmu návštěvníků jako v době svého vzniku. Stalo se jen málo vyhledávaným obchodním centrem, do kterého zavítali pouze zákazníci z nejbližšího okolí. Změnu přinesla rekonstrukce budovy a obnova její fasády, která se díky společnosti ALGLAS z technologicko-stavebního koncernu THIERRA změnila z nevýrazné šedé na zářivou červenou a žlutou. „Architektonické studio KOGAA při návrhu rekonstrukce vsadilo na barevnou fasádu, která budově vdechla nový život,“ myslí si výkonný ředitel ALGLASu Tomáš Habarta. 

Jeho kolegové vyrobili a následně namontovali celkem 4 000 m2 provětrávané kazetové fasády z perforovaného plechu. Barevná část budovy je tedy kompletně práce ALGLASu. „Barevnost jsme řešili s velkou pečlivostí, aby výsledek přesně odpovídal návrhu architektů a barevné kazety byly poskládané přesně podle jejich představ,“ popisuje Habarta.

Po opravách fasády, dílčí rekonstrukci interiéru a částečné změně skladby obchodů v nákupním centru začala růst i jeho obliba mezi Brňany. „Částečné rekonstrukce komerčních budov jsou trendem, který se dnes prolíná s poměrně novým využitím architektury v rámci marketingu. Převážně mladé autorské týmy spolupracují nejen s techniky a umělci, ale také se specialisty na marketing a rekonstruovaným stavbám vdechují život již v momentě stavby a při jejich dokončení. Kvalitní architektonické provedení staveb totiž může poutat pozornost a přitahovat samo o sobě návštěvníky,“ zdůrazňuje Gabriel Kurtis.

S tím souhlasí i marketingová specialistka obchodního centra Futurum Pavla Štěpánková.

„Na základě ohlasů návštěvníků centra můžu potvrdit, že rekonstrukce přispěla k oživení prostoru, vzbuzuje pozitivní dojem a může tak zaujmout nové zákazníky,” říká. Z průzkumu, který si majitel centra nechal zpracovat, vyplývá, že podle 90 procent návštěvníků je nový vnější vzhled Futura lepší než původní stav.

Nový vzhled FUTURA tak následuje moderní trendy a přejímá vzhled podobných typů budov na západ od České republiky. „Velká část tuzemských obchodních domů je šedá a poměrně temná. Na nevýrazných fasádách se navíc vyjímají především různobarevná loga jednotlivých značek, které mají v centru svoji prodejnu. U FUTURA je to jinak. Architekti trvali na bílých vývěsních štítech, což ve výsledku působí vizuálně velmi dobře. Fasáda jako taková je navíc podsvícená, takže i ve tmě, kdy není vidět její barevnost, je dostatečně výrazná,“ uzavírá Tomáš Habarta z ALGLASu.