Komatsu potřebu bagr

Rekonstrukce komendy v Českém Dubu letos nezačne, město zatím nemá jistou dotaci

Český Dub (Liberecko) (ČTK) - Český Dub na Liberecku letos nezahájí chystanou rekonstrukci nadzemní části johanitské komendy, jež se řadí mezi nejcennější památky regionu. Důvodem je to, že město stále neví, zda získá evropskou dotaci. Hodnocení sice absolvovalo bez výhrad, dosud ale nedostalo oficiální rozhodnutí o přidělení dotace. ČTK to dnes řekl starosta Českého Dubu Jiří Miler (Nezávislí). Město původně plánovalo, že práce začnou letos na přelomu léta a podzimu.

"Stále čekáme až bude vydán právní akt. Podpořených je před námi 15 až 16 projektů a my jsme první pod čarou," řekl starosta. Věří, že rozhodnutí z ministerstva pro místní rozvoj dostanou do konce roku. "Stavět bychom chtěli začít příští rok na jaře. A příprava zakázky a výběrové řízení zabere tři až čtyři měsíce," dodal. Dotace by měla pokrýt většinu nákladů rekonstrukce. Třítisícové město z Podještědí žádá o 32 milionů korun, celkové náklady radnice odhaduje na 38 milionů.

Původní stavba johanitské komendy, tedy někdejší sídla rytířského řádu, je ze 13. století. Později byl objekt přestavěn na šlechtický hrad a poté na obytný dům. Až do počátku 90. let 20. století se předpokládalo, že komenda zanikla beze stopy již za husitských válek. Zejména díky úsilí Tomáše Edela se podařilo v roce 1991 objevit v podzemí objektu některé její původní části a zpřístupnit je veřejnosti. Turisticky asi nejzajímavější jsou velký vstupní románsko-gotický sál klenutý třemi křížovými klenbami a románská kaple sv. Jana Křtitele.

Město chce nyní v rámci připraveného projektu opravit nevyužívanou nadzemní část objektu a dát k dispozici místnímu muzeu. "Částečně tam bude zázemí pro návštěvníky naší komendy. Bude tam i výstavní síň Tomáše Edela, objevitele komendy. Bude tam prostor pro edukaci, který nám v současné době naprosto zásadním způsobem chybí. A ve dvou třetinách toho celého objektu získáme nové depozitáře, kam bude možné přestěhovat sbírkové předměty ze stávajících depozitářů, které už technicky nevyhovují. Takže pro nás to bude obrovský posun kupředu," uvedla již dříve ředitelka Podještědského muzea Helena Gollová.